Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] s úrokem z prodlení ve výši [anonymizováno] ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku [částka], vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se svou žalobou po žalovaném domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím a nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla UF891294, je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalovaný, coby provozovatel, neměl ode dne [datum] do dne [datum] k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, vozidlo tak bylo nepojištěno 75 dní. Žalobkyni tak vznikl nárok na příspěvek, jehož výše se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost a výše denní sazby podle druhu vozidla. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku, splatnost příspěvku nastala dne [datum]. [příjmení] [částka] se skládá ze základu příspěvku, konkrétně [částka], který je vynásoben počtem dní, tj. 75 dní, celkem [částka] a dále z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek na základě § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla“) ve výši [částka]. Žalovaný ani přes předžalobní upomínku neuhradil žalobkyni ničeho.
2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil a navrhl, aby ji soud zamítl. Argumentoval tím, že nemohl odevzdat registrační značku do depozitu s ohledem na omezené fungování dopravního inspektorátu z důvodu probíhající pandemie onemocnění COVID-19 a dále namítal, že jelikož se jedná o sezónní automobil (kabriolet), tak jej v předmětném období neprovozoval a ani provozovat nemohl.
3. K námitce žalovaného, že z důvodu omezeného fungování dopravního inspektorátu nebylo možné odevzdat registrační značku do depozitu, žalobkyně uvedla, že tuto námitku považuje za zcela irelevantní a účelovou, neboť pandemická situace nezpůsobila úplný výpadek fungování obecních úřadů s rozšířenou působností. K druhé námitce žalovaného, založené na tvrzení, že předmětné vozidlo nebylo fakticky provozováno, žalobkyně uvedla, že námitka neprovozování vozidla není pro účely vymáhání příspěvku do garančního fondu s účinností ode dne [datum] relevantní, když novelizací zákona o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla provedenou s účinností ode dne [datum] zákonem č. 293/2017 Sb., musí být podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla„ v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené.“ Pro povinnost hradit příspěvek do garančního fondu je tak od [datum] rozhodující již jen stav zapsaný v registru silničních vozidel.
4. Po provedeném dokazování soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu. Ze zprávy Městského úřadu v Litoměřicích ze dne [datum] soud zjistil, že jako vlastník a provozovatel vozidla [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno], je od [datum] evidován žalovaný. Dle sdělení uvedeného úřadu nebylo vozidlo v době od [datum] do [datum] dáno do dočasného vyřazení. Dopisem ze dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení zákonného příspěvku za uvedenou dobu, během níž bylo vozidlo provozováno bez povinného ručení, vypočteného z denní sazby pro osobní automobily s objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 ve výši [částka], tedy částku [částka] (75 dní x [částka]), a to ve lhůtě 60 dnů, resp. o částku [částka] (včetně nákladů na vymáhání ve výši [částka]). Žalovaný však příspěvek žalobkyni neuhradil, ač byl opakovaně vyzýván k jeho úhradě (upomínkou ze dne [datum] a [datum] a před podáním žaloby přípisem právní zástupkyně žalobkyně ze dne [datum]). Splatnost příspěvku nastala dne [datum]. V řízení nevyšlo najevo nic, co by vyvrátilo či zpochybnilo tvrzení žalobkyně o tom, že žalovaný v rozhodné době byl provozovatelem předmětného osobního automobilu; tato tvrzení žalobkyně jsou v souladu s provedenými důkazy. Žalobkyně navrhla provést jako důkaz rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 30. 9. 2020 č. j. 7 Co 949/2020-79, soud však tento návrh na provedení důkazu zamítl pro nadbytečnost.
5. Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené.
6. Podle § 1 odst. 2 písm. b) zákona o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen„ pozemní komunikace“), provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci.
7. Podle § 3 odst. 3 věty první, zákona o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti je povinen vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak.
8. Podle § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit [anonymizováno] příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno.
9. Podle § 4 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla.
10. Podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit [anonymizováno] náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.
11. Podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů [anonymizováno] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.
12. Podle § 4 odst. 7 zákona o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů [anonymizováno], lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit [anonymizováno] okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti [anonymizováno] uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů [anonymizováno] u soudu.
13. Podle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 205/1999 Sb., Ministerstva financí, kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ vyhláška MF č. 205/1999 Sb.), denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 včetně ve výši [částka].
14. Podle § 2a vyhlášky MF č. 205/1999 Sb., výše nákladů [obec] [anonymizována dvě slova] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí [částka].
15. Na základě zjištěného skutkového stavu věci a citovaných zákonných ustanovení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobkyni náleží podle § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky MF č. 205/1999 Sb., příspěvek za každý den porušení povinnosti žalovaného mít uzavřené pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla po celou dobu registrace vozidla v registru silničních vozidel. Žalovaný v rozhodném období byl vlastníkem a provozovatelem předmětného vozidla, nesplnil svou zákonnou povinnost mít sjednané pojištění odpovědnosti, proto mu vznikla povinnost k zaplacení příspěvku ve výši [částka] (75 dní x [částka]), jakož i poplatku spojeného s uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a dle § 2a vyhlášky MF č. 205/1999 Sb., ve výši [částka]. Žalovaný byl řádně vyzván k úhradě příspěvku i poplatku shora citovanou výzvou, výzva splňovala náležitosti dle § 4 odst. 7 zákona o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a byla žalovanému doručena. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení se svým závazkem, soud přiznal žalobkyni zákonný úrok dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a to ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po dni splatnosti příspěvku.
16. Námitka žalovaného, založená na tvrzení, že z důvodu omezeného fungování dopravního inspektorátu nebylo možné odevzdat registrační značku do depozitu, neobstojí, neboť možnost žalovaného vyřadit předmětné vozidlo z provozu, a tím se zprostit povinnosti platit pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (povinné ručení) po dobu jeho vyřazení z provozu, nebyla zcela znemožněna, pouze v souvislosti s vývojem epidemiologické situace a s tím souvisejícím omezením provozu jednotlivých úřadů ztížena. Nelze však přehlédnout skutečnost, že žalovaný mohl podat žádost o vyřazení dotčeného vozidla z provozu a následně odevzdat registrační značku do depozitu na jakémkoliv obecním úřadě obce s rozšířenou působností, neboť možnost obrátit se na kterýkoliv obecní úřad obce s rozšířenou působností bez ohledu na to, kde má žadatel trvalý pobyt, přinesla novelizace zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích (novelizace provedená s účinností ode dne [datum] zákonem č. 63/2017 Sb.). Žalovaný tak zcela nepochybně měl možnost provést vyřazení dotčeného vozidla, navíc pandemie onemocnění COVID-19 se v České republice objevila již v březnu 2020, kdy v rámci přijatých opatření došlo poprvé k omezení fungování úřadů. Vzhledem ke zhoršující se epidemiologické situaci došlo v říjnu 2020 k opětovnému omezení fungování úřadů, na tuto situaci se však žalovaný měl a mohl připravit tak, že si měl s dostatečným časovým předstihem zarezervovat termín na příslušném úřadě, aby měl jistotu, že ani omezené fungování úřadů mu nezabrání podat řádně a včas žádost o vyřazení vozidla z provozu. Nadto si žalovaný musel být vědom své povinnosti mít po celou dobu, po kterou nebylo vozidlo vyřazeno z provozu, uzavřené pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, přesto neměl k vozidlu v předmětném období pojištění uzavřeno, resp. si s původním pojistitelem nesjednal prodloužení trvání pojistné smlouvy a ani neuzavřel smlouvu novou.
17. Pokud žalovaný dále namítal, že vozidlo v rozhodném období nebylo fakticky provozováno, jelikož se jednalo o sezónní automobil, pak k tomuto soud uvádí, že po novelizaci zákona o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (novelizace provedená s účinností ode dne [datum] zákonem č. 293/2017 Sb.), je námitka neprovozování vozidla pro placení příspěvku do garančního fondu irelevantní, neboť rozhodující je stav zapsaný v registru silničních vozidel. Povinnost pojištění odpovědnosti tak musí být splněna po celou dobu registrace vozidla s výjimkou případů stanovených zákonem. Povinnost pojištění odpovědnosti není dána pouze tehdy, pokud vozidlo bude v registru zapsáno jako vyřazené z provozu, jako vyvezené do jiného státu, jako zaniklé anebo bylo odcizené. Na projednávaný případ však nedopadá žádná z výjimek stanovených zákonem.
18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky [částka] za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši [částka] dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada [částka] za 160 ujetých km v částce [částka] ([částka] za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. při průměrné spotřebě 6,3 l [číslo] km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce [částka] podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].
19. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. Lhůta k plnění je stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal důvod pro stanovení delší lhůty splatnosti či plnění ve splátkách.