Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Ve zbytku, tj. co do požadavku žalobkyně na zaplacení částky [částka], kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka], zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], zákonného úroku z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, úroku ve výši 26,16 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka], zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], zákonného úroku z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, úroku ve výši 25,23 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se žaloba zamítá.
IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Předmětem řízení v této věci je zaplacení částky [částka] s příslušenstvím z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] uzavřené mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně, tj. [právnická osoba], IČO: [IČO] (dále jen „smlouva č. 1“ a „právní předchůdkyně žalobkyně“). Žalobkyně v žalobě uvedla, že její právní předchůdkyně posoudila s odbornou péčí schopnost žalované splácet úvěr, vyhodnotila informace od žalované před uzavřením smlouvy č. 1, dotázala se žalované na rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace ověřila oproti dokladům vyžádaných od žalované. Na základě smlouvy č. 1 poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované [částka], a to v hotovosti v den uzavření smlouvy č. 1. Žalovaná se zavázala hradit 21 měsíčních splátek po [částka]. Žalovaná neplnila smluvní podmínky řádně ani včas, ocitla se v prodlení s úhradou dlužné částky, uhradila celkem částku [částka]. Právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku postoupila žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni [datum]. Postoupení bylo žalované oznámeno písemně. Žalobkyně požaduje po žalované zaplacení jistiny [částka]; poplatku [částka]; kapitalizovaných úroků ve výši [částka] a kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši [částka]; úroků ve výši 26,16 % ročně z jistiny [částka] od [datum] do zaplacení a zákonných úroků z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Žalovaná ani přes předžalobní výzvu ničeho dalšího neuhradila.
2. Dále, je předmětem řízení v této věci zaplacení částky [částka] s příslušenstvím z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] uzavřené mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně, tj. [právnická osoba], IČO: [IČO] (dále jen „smlouva č. 2“). Žalobkyně v žalobě uvedla, že její právní předchůdkyně posoudila s odbornou péčí schopnost žalované splácet úvěr, vyhodnotila informace od žalované před uzavřením smlouvy č. 2, dotázala se žalované na rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace ověřila oproti dokladům vyžádaných od žalované. Na základě smlouvy č. 2 poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované [částka], a to v hotovosti v den uzavření smlouvy č. 2. Žalovaná se zavázala hradit 21 měsíčních splátek po [částka]. Žalovaná neplnila smluvní podmínky řádně ani včas, ocitla se v prodlení s úhradou dlužné částky, uhradila celkem částku [částka]. Právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku postoupila žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni [datum]. Postoupení bylo žalované oznámeno písemně. Žalobkyně požaduje po žalované zaplacení jistiny [částka]; poplatku [částka]; kapitalizovaných úroků ve výši [částka] a kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši [částka]; úroků ve výši 25,23 % ročně z jistiny [částka] od [datum] do zaplacení a zákonných úroků z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Žalovaná ani přes předžalobní výzvu ničeho dalšího neuhradila.
3. K jednání se žalovaná nedostavila, ačkoliv byla předvolána na adresu pro doručování podle § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), neomluvila se a nepožádala o odročení jednání, k žalobě se nevyjádřila. Podle § 101 odst. 3 o. s. ř. proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované.Ke smlouvě č. 1:
4. Ze smlouvy č. 1 bylo zjištěno, že žalovaná (jako zákazník) a původní věřitelka [právnická osoba] (označená jako [právnická osoba]) se dohodly na tom, že [právnická osoba] poskytne zákazníkovi úvěr [částka], který včetně poplatku, zákazník splatí v 21 splátkách ve výši splátky [částka], poslední pak ve výši [částka]. Ze smlouvy č. 1 vyplývá, že žalovaná částku [částka] převzala. Dále bylo sjednáno, že celková částka splatná žalovanou podle této smlouvy činí [částka].
5. Ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr z [datum] soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně eviduje o žalované následující: žalovaná je svobodná, žije s rodiči, nemá vyživovací povinnost vůči žádné osobě, pobírá příjem z pracovního poměru ve výši [částka] měsíčně čistého, další čisté příjmy domácnosti: [částka], tj. celkem [částka], její odhadované měsíční výdaje činí [částka].
6. Z tabulky umoření ke smlouvě č. 1 ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná uhradila právní předchůdkyni žalobkyně celkem [částka].Ke smlouvě č. 2:
7. Ze smlouvy č. 2 bylo zjištěno, že žalovaná (jako zákazník) a původní věřitelka [právnická osoba] (označená jako [právnická osoba]) se dohodly na tom, že [právnická osoba] poskytne zákazníkovi úvěr [částka], který včetně poplatku, zákazník splatí v 21 splátkách ve výši splátky [částka], poslední pak ve výši [částka]. Ze smlouvy č. [hodnota] vyplývá, že žalovaná částku [částka] převzala. Dále bylo sjednáno, že celková částka splatná žalovanou podle této smlouvy činí [částka].
8. Ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně eviduje o žalované následující: žalovaná je svobodná, žije s rodiči, nemá vyživovací povinnost vůči žádné osobě, pobírá příjem z pracovního poměru ve výši [částka] měsíčně čistého, další čisté příjmy domácnosti: [částka], její odhadované měsíční výdaje činí [částka].
9. Z tabulky umoření ke smlouvě č. 2 ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná uhradila právní předchůdkyni žalobkyně celkem [částka].
10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní soud zjistil, že na jejím základě jsou postupovány nezajištěné pohledávky vzniklé ze smluv o půjčce anebo smluv o zápůjčce specifikované v Příloze č. [hodnota] zmíněné smlouvy, které uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitelka se svými zákazníky jako dlužníky, a to se všemi právy s nimi spojenými. Z výňatků ze seznamu postoupených pohledávek (tj. příloha č. [hodnota], str. 1 z 20, 16 z 20, 20 z 20), listinou – dopisem označeným „Oznámení o postoupení pohledávek“ ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně sdělila žalované, že žalované pohledávky byly postoupeny žalobkyni a současně žalovanou vyzvala k úhradě dluhu, a to do 10 dnů od doručení uvedeného oznámení. Z podacího lístku [právnická osoba]. ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně dne [datum] odeslala žalované listinu.
11. Z výpisu z obchodního rejstříku ze dne [datum] byla zjištěna existence žalobkyně.
12. Z dopisu žalobkyně ze dne [datum] soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě dluhu. Z podacího lístku ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně téhož dne odeslala žalované uvedenou výzvu k úhradě dluhu.
13. Z dokumentu označeného „Zařazení zákazníka do pojistného programu“ ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná přistoupila ke skupinové pojistné smlouvě č. [hodnota] ze dne [datum].
14. Soud současně vycházel z tvrzení žalobkyně o tom, že žalovaná řádně nesplácela úvěr a neuhradila žalovanou částku, na základě smlouvy č. 1 uhradila toliko [částka] a na základě smlouvy č. 2 uhradila [částka] (důkazní břemeno o opaku nese žalovaná, která však konkrétní úhradu dluhu ani netvrdila, ani neprokazovala).
15. Po skutkové stránce má soud žalobkyní následující tvrzené skutečnosti za prokázané, zjištěné z listinných důkazů v řízení provedených, tj. že právní předchůdkyně žalobkyně, jako věřitel, s žalovanou, jako dlužníkem, uzavřela smlouvu č. 1, na základě které žalované poskytla úvěr [částka], který se žalovaná zavázala, včetně sjednaného navýšení, právní předchůdkyni žalobkyně zaplatit. Žalovaná však sjednané splátky nehradila řádně ani včas, uhradila celkem [částka], a dostala se tak do prodlení s placením splátek. Dále, právní předchůdkyně žalobkyně, jako věřitel, s žalovanou, jako dlužníkem, uzavřela smlouvu č. 2, na základě které žalované poskytla úvěr [částka], který se žalovaná zavázala, včetně sjednaného navýšení, právní předchůdkyni žalobkyně zaplatit. Žalovaná však sjednané splátky nehradila řádně ani včas, uhradila celkem [částka], a dostala se tak do prodlení s placením splátek. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu před podáním žaloby.
16. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru zavazuje úvěrující, že na požádání úvěrovaného poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
17. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
18. Podle § 588 věta první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
19. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
20. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
21. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
22. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění platném a účinném ke dni uzavření smlouvy (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
23. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
24. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
25. Podle § 87 odst. 1 věty první zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.
26. Soud se z moci úřední zabýval předloženou smlouvou se zaměřením na zkoumání její platnosti v souladu s evropským právem (čl. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne [datum], a také rozsudek Evropského soudního dvora ze dne [datum] ve věci C-449/13 Consumer Finance proti [jméno FO] a další) a jeho transpozicí ve výše uvedeném ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru.
27. Citovaná směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES byla zapracována do zákona o spotřebitelském úvěru. Zákon o spotřebitelském úvěru v § 87 odst. l upravuje následek, který nastane, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. l větou druhou (posouzení úvěruschopnosti spotřebitele), a to sankci neplatnosti smlouvy. S ohledem na použité slovní vyjádření ve větě druhé § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, by bylo možné tuto úpravu vnímat a vyložit jako relativní neplatnost, neboť spotřebiteli dává možnost námitku neplatnosti uplatnit. Touto problematikou se však v poslední době zabýval jak Nejvyšší soud, jehož hlavním úkolem je zajišťování jednoty a zákonnosti rozhodovací praxe českých soudů, tak i Ústavní soud, jehož nálezy jsou pro obecné soudy závazné (čl. 89 odst. 2 Ústavy České republiky). Nejvyšší soud se k následkům, které nastanou, pokud poskytovatel s odbornou péčí neposoudí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjádřil v rozsudku sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum], v němž dospěl k závěru, že pokud poskytovatel takovou povinnost nesplní, je smlouva (absolutně) neplatná. Ačkoli v tomto rozsudku byl řešen spotřebitelský úvěr poskytnutý podle dřívějšího zákona o spotřebitelském úvěru (zákon č. 145/2010 Sb.), z jehož dikce § 9 odst. l by bylo možné dovozovat absolutní neplatnost smlouvy, i výklad tohoto ustanovení nebyl jednoznačný (k tomu srovnej komentář § 9 odst. l zákona o spotřebitelském úvěru uveřejněný v systému ASPI), a proto jsou závěry tohoto rozhodnutí aplikovatelné i na spotřebitelský úvěr poskytnutý podle zák. č. 257/2016 Sb. Ústavní soud pak ve svých nálezech sp. zn. III. ÚS 4129/18 a II. ÚS 3194/18 řešil tuto otázku i ve vztahu k vykonávacímu řízení. V neposlední řadě také rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie (např. sp. zn. C-679/18), jakož i odvolacího soudu (např. č. j. [spisová značka]) směřují obecné soudy k aplikaci § 580 odst. l a § 588 o. z. (absolutní neplatnost právního jednání).
28. Žalobkyně sice uvedla, že její právní předchůdkyně v případě smlouvy č. 1 a č. 2 posoudila schopnost žalované splácet úvěry, vyhodnotila od žalované požadované a získané informace, dotázala se žalované na majetkové, pracovní a jiné poměry a informace ověřila oproti dokladům od žalované. Žalobkyně však soudu nepředložila žádné dokumenty, na jejichž základě posoudila úvěruschopnost žalované (např. pracovní smlouvu, výplatní lístky, výpisy z bankovního účtu žalované). Právní předchůdkyně žalobkyně neověřila žádné skutečné výdaje žalované, tj. ani její výdaje na bydlení s rodiči, ani ostatní životní náklady (stravování, léky, hygienické potřeby, oblečení atd.). Nadto právní předchůdkyně žalobkyně eviduje extrémně nízké měsíční výdaje žalované pouze ve výši [částka]. Právní předchůdkyně žalobkyně si měla především vyžádat dokumenty (např. aktuální výpisy z účtu, daňové přiznání) prokazující konkrétní skutečné příjmy a výdaje a přistoupit k poskytnutí úvěrů až v případě tohoto doložení. Nadto za situace, kdy smlouvu č. 1 právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely dne [datum], a smlouvu č. 2 uzavřely již dne [datum], tj. v období necelých dvou měsíců žalovaná žádala o úvěr ve výši celkem [částka], z čehož má soud za to, že finanční situace žalované jí neumožňovala z vlastních příjmů hradit pravidelné nutné životní náklady na bydlení, stravování, hygienické potřeby, léky atd. Prohlášení klienta o příjmech a výdajích přitom musí žalobce prověřovat, nestačí se na něj spolehnout, jak plyne z citovaného rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum]. V řízení nebylo žalobkyní prokázáno, že by žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně doložila skutečnou výši svých příjmů či výdajů. Soud proto z uvedených důvodů neshledal postup právní předchůdkyně žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalované jako dostačující.
29. Po právní stránce proto soud věc posoudil tak, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou uzavřené smlouvy č. 1 a č. 2 jsou absolutně neplatné podle § 580 odst. 1 o. z. pro rozpor se zákonem. Obdobně také srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka], který byl aprobován usnesením Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 1742/2015. Z uvedeného důvodu soud žalobu ohledně všech smluvních nároků žalobkyně včetně smluvních pokut i úroků zamítl.
30. Pokud jde o jistiny samotné, z žalobních tvrzení vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr na základě smlouvy č. 1 ve výši [částka]. Z předloženého dokumentu - transakční historie ke smlouvě č. 1 rovněž vyplývá, že žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně uhradil částku [částka] celkem. Dále, na základě smlouvy č. 2 poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované úvěr ve výši [částka]. Z předloženého dokumentu - transakční historie ke smlouvě č. 2 rovněž vyplývá, že žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně uhradila částku [částka] celkem. V souladu s § 2991 odst. 1, 2 o. z. má soud za to, že plnění právní předchůdkyně žalobkyně z neplatných smluv č. 1 a č. 2 je bezdůvodným obohacením žalované a žalovaná je povinna tato obohacení žalobkyni vydat. Soud proto po právním posouzení dospěl k závěru, že se ve výši [částka] žalovaná na úkor právní předchůdkyně žalobkyně bezdůvodně obohatila (tj. [částka] mínus [částka]) a dále se žalovaná na úkor právní předchůdkyně žalobkyně bezdůvodně obohatila ve výši [částka] (tj. [částka] mínus [částka]).
31. Soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. a II. rozsudku, převzala-li žalovaná předměty úvěru na základě neplatné smlouvy č. 1 a č. 2, je povinna částky ve výši [částka] a ve výši [částka] vrátit podle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodná obohacení. Soud tak uložil žalované, aby žalobkyni uhradila částky ve výši [částka] a [částka]. Úrok z prodlení byl přiznán podle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve výši 14,75 % ročně z částky [částka], a dále ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] (výroky I. a II. rozsudku).
32. Smlouvu č. 1 a smlouvu č. 2 má soud za absolutně neplatnou, proto žalobní nároky plynoucí ze smlouvy č. 1 a ze smlouvy č. 2 nelze přiznat, uvedené nároky jsou povahou akcesorické a váží se k hlavním závazkům, které byly neplatně sjednány (výrok III. rozsudku).
33. Občanský zákoník neupravuje splatnost pohledávek vzniklých z bezdůvodného obohacení, proto je doba plnění vázána na výzvu věřitele, přičemž dlužník je povinen splnit dluh bez zbytečného odkladu poté, kdy byl o plnění požádán (§ 1958 odst. 2 o. z.). Žalobkyně neprokázala, že by žalovanou vyzvala k vydání bezdůvodného obohacení dříve, než oznámením o postoupení pohledávek ze dne [datum], daným k poštovní přepravě dne [datum]. Vůči nepřítomné osobě působí právní jednání od okamžiku, kdy jí dojde (§ 570 odst. 1 o. z.). Podle § 573 o. z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání. Podle § 573 o. z. se tak má za to, že výzva byla žalované doručena třetí pracovní den po odeslání. Dle oznámení o postoupení pohledávek byla žalovaná povinna uhradit dlužné částky do 10 dnů od data doručení, tj. od [datum] je tak žalovaná v prodlení s úhradou částky [částka] a [částka]. Úrok z prodlení byl přiznán podle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (výroky I. a II. rozsudku).
34. Podle § 142 odst. 2 o.s.ř. měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.
35. V řízení byla úspěšnější žalovaná, ale žádné náklady jí dle obsahu spisu nevznikly, a proto žádnému z účastníků soud náhradu nákladů nepřiznal. Konkrétně se jedná o úspěch žalobkyně v řízení v rozsahu 34,10 % (tj. [částka] sestávajících z částek [částka] a [částka] a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum], tj. ve výši [částka]; a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum], tj. ve výši [částka]) a úspěch žalované v rozsahu 65,9 %. Při určování míry úspěchu a neúspěchu ve věci soud odkazuje na v judikatuře Nejvyššího soudu (srov. např. usnesení ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]) dlouhodobě ustálený názor, že úspěch ve věci při rozhodování o náhradě nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl, se poměřuje ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. i co do úspěchu ohledně uplatněného příslušenství, tj. úroku i úroku z prodlení. Nejvyšší soud přijal uvedený právní názor ve shodě s nálezem Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 2717/08, v němž Ústavní soud dospěl k závěru, že pokud je předmětem civilního řízení vedle pohledávky též její příslušenství (např. úroky, úroky z prodlení), je nutno při rozhodování o náhradě nákladů dle míry úspěchu ve věci (§ 142 o. s. ř.) zvážit míru úspěchu v celém sporu, tj. nejen ohledně pohledávky, ale též stran jejího příslušenství, ke dni rozhodnutí soudu (tj. [datum]), tj. částky [částka], sestávající z požadované částky [částka]; kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka], kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], tj. ve výši [částka]; kapitalizovaného úroku ve výši 26,16 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], tj. ve výši [částka]; kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka], kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], tj. ve výši [částka]; kapitalizovaného úroku ve výši 25,23 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], tj. ve výši [částka].
36. Lhůta k plnění je stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal soud důvod.