Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
IV. Ve zbytku, tj. co do požadavku žalobkyně na zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka], zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], zákonného úroku z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení; kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka], zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], zákonného úroku z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení; kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka], zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], zákonného úroku z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se žaloba zamítá.
V. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni poměrnou náhradu nákladů řízení ve výši, [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Předmětem řízení v této věci je zaplacení částky [částka] s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení. Žalobkyně v žalobě uvedla, že částka [částka] představuje nesplacenou část úvěru poskytnutého žalovanému na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně, tj. [právnická osoba] (jako věřitelem) (dále jen „předchůdkyně žalobkyně“) a žalovaným (jako dlužníkem) dne [datum] (dále jen „smlouva č. [hodnota] “). Na základě smlouvy č. [hodnota] poskytla předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku [částka] v hotovosti, což žalovaný potvrdil podpisem smlouvy č. [hodnota], a žalovaný se zavázal vrátit předchůdkyni žalobkyně celkem [částka], což je součet jistiny, kapitalizovaných úroků, odměny za zpracování ve výši [částka] a poplatku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši [částka], a to v 78 týdenních splátkách po [částka]. Poslední splátka byla stanovena na den [datum]. Žalovaný neplatil sjednané splátky řádně ani včas, porušil závazky ze smlouvy č. [hodnota], a předchůdkyně žalobkyně pohledávku postoupila žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni [datum]. Postoupení bylo žalovanému oznámeno písemně. Žalovaný uhradil celkem toliko [částka]. Žalobkyně požaduje po žalovaném pouze zaplacení částky [částka] představující bezdůvodné obohacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka] od [datum] do [datum] a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Žalovaný ani přes předžalobní výzvu neuhradil žalobkyni ničeho dalšího.
2. Dále, je předmětem řízení v této věci je zaplacení částky [částka] s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení. Žalobkyně v žalobě uvedla, že částka [částka] představuje nesplacenou část úvěru poskytnutého žalovanému na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] uzavřené mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným (jako dlužníkem) dne [datum] (dále jen „smlouva č. [hodnota] “). Na základě smlouvy č. [hodnota] poskytla předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku [částka] v hotovosti, což žalovaný potvrdil podpisem smlouvy č. [hodnota], a žalovaný se zavázal vrátit předchůdkyni žalobkyně celkem [částka], což je součet jistiny, kapitalizovaných úroků, odměny za zpracování ve výši [částka] a poplatku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši [částka], a to v 21 měsíčních splátkách po [částka]. Poslední splátka byla stanovena na den [datum]. Žalovaný neplatil sjednané splátky řádně ani včas, porušil závazky ze smlouvy č. [hodnota], a předchůdkyně žalobkyně pohledávku postoupila žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni [datum]. Postoupení bylo žalovanému oznámeno písemně. Žalovaný uhradil celkem toliko [částka]. Žalobkyně požaduje po žalovaném pouze zaplacení částky [částka] představující bezdůvodné obohacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka] od [datum] do [datum] a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Žalovaný ani přes předžalobní výzvu neuhradil žalobkyni ničeho dalšího.
3. Konečně je předmětem řízení v této věci je zaplacení částky [částka] s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení. Žalobkyně v žalobě uvedla, že částka [částka] představuje nesplacenou část úvěru poskytnutého žalovanému na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] uzavřené mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným (jako dlužníkem) dne [datum] (dále jen „smlouva č. [hodnota] “). Na základě smlouvy č. [hodnota] poskytla předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku [částka] v hotovosti, což žalovaný potvrdil podpisem smlouvy č. [hodnota], a žalovaný se zavázal vrátit předchůdkyni žalobkyně celkem [částka], což je součet jistiny, kapitalizovaných úroků, odměny za zpracování ve výši [částka] a poplatku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši [částka], a to v 21 měsíčních splátkách po [částka]. Poslední splátka byla stanovena na den [datum]. Žalovaný neplatil sjednané splátky řádně ani včas, porušil závazky ze smlouvy č. [hodnota], a předchůdkyně žalobkyně pohledávku postoupila žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni [datum]. Postoupení bylo žalovanému oznámeno písemně. Žalovaný uhradil celkem toliko [částka]. Žalobkyně požaduje po žalovaném pouze zaplacení částky [částka] představující bezdůvodné obohacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka] od [datum] do [datum] a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Žalovaný ani přes předžalobní výzvu neuhradil žalobkyni ničeho dalšího.
4. K jednání se žalovaný nedostavil, ačkoliv byl předvolán na adresu pro doručování podle § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), neomluvil se a nepožádal o odročení jednání, k žalobě se nevyjádřil. Podle § 101 odst. 3 o. s. ř. proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného.Ke smlouvě č. , hodnota5. Ze smlouvy č. [hodnota] bylo zjištěno, že žalovaný (jako zákazník) a původní věřitelka [právnická osoba] (označená jako [právnická osoba]) se dohodly na tom, že [právnická osoba] poskytne zákazníkovi úvěr [částka], který včetně poplatku, zákazník splatí v 78 splátkách ve výši splátky [částka], poslední pak ve výši [částka]. Ze smlouvy č. [hodnota] vyplývá, že žalovaný částku [částka] převzal. Dále bylo sjednáno, že celková částka splatná žalovaným podle této smlouvy č. [hodnota] činí [částka].6. Ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne [datum] soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně eviduje o žalovaném následující: žalovaný je rozvedený, má vyživovací povinnost vůči třem osobám, pobírá příjem ve výši [částka] měsíčně čistého, jeho odhadované měsíční výdaje činí [částka]; bydlí v nájmu.7. Z tabulky umoření ke smlouvě č. [číslo] dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný předchůdkyni žalobkyně uhradil celkem [částka]. Z výpisu z obchodního rejstříku ze dne [datum] byla zjištěna existence žalobkyně.Ke smlouvě č. , hodnota8. Ze smlouvy č. [hodnota] bylo zjištěno, že žalovaný (jako zákazník) a původní věřitelka [právnická osoba] (označená jako [právnická osoba]) se dohodly na tom, že [právnická osoba] poskytne zákazníkovi úvěr [částka], který včetně poplatku, zákazník splatí v 21 splátkách ve výši splátky [částka], poslední pak ve výši [částka]. Ze smlouvy č. [hodnota] vyplývá, že žalovaný částku [částka] převzal. Dále bylo sjednáno, že celková částka splatná žalovaným podle této smlouvy č. [hodnota] činí [částka].9. Ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne [datum] soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně eviduje o žalovaném následující: žalovaný je rozvedený, má vyživovací povinnost vůči třem osobám, pobírá příjem ve výši [částka] měsíčně čistého, jeho odhadované měsíční výdaje činí [částka]; bydlí v nájmu.10. Z tabulky umoření ke smlouvě č. [hodnota] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný předchůdkyni žalobkyně uhradil celkem [částka].Ke smlouvě č. , hodnota11. Ze smlouvy č. [hodnota] bylo zjištěno, že žalovaný (jako zákazník) a původní věřitelka [právnická osoba] (označená jako [právnická osoba]) se dohodly na tom, že [právnická osoba] poskytne zákazníkovi úvěr [částka], který včetně poplatku, zákazník splatí v 21 splátkách ve výši splátky [částka], poslední pak ve výši [částka]. Ze smlouvy č. [hodnota] vyplývá, že žalovaný částku [částka] převzal. Dále bylo sjednáno, že celková částka splatná žalovaným podle této smlouvy č. [hodnota] činí [částka].12. Ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne [datum] soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně eviduje o žalovaném následující: žalovaný je rozvedený, má vyživovací povinnost vůči třem osobám, pobírá příjem ve výši [částka] měsíčně čistého, jeho odhadované měsíční výdaje činí [částka]; bydlí v nájmu.13. Z tabulky umoření ke smlouvě č. [hodnota] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný předchůdkyni žalobkyně uhradil celkem [částka].14. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené mezi předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní, přílohy č. [hodnota] k uvedené smlouvě o postoupení pohledávek (stránka 1 z 27, stránka 24 z 27, stránka 27 z 27) soud zjistil, že na jejím základě jsou postupovány nezajištěné pohledávky vzniklé ze smluv o půjčce anebo smluv o zápůjčce specifikované v Příloze č. [hodnota] zmíněné smlouvy, které uzavřela předchůdkyně žalobkyně jako věřitelka se svými zákazníky jako dlužníky, a to se všemi právy s nimi spojenými. Z výňatku seznamu pohledávek soud zjistil, že pohledávky předchůdkyně žalobkyně vůči žalovanému patřily mezi postupované pohledávky dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Listinou – dopisem označeným „Oznámení o postoupení pohledávek“ ze dne [datum] soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně sdělila žalovanému, že žalované pohledávky byly postoupeny žalobkyni a současně žalovaného vyzvala k úhradě dluhů, a to do 10 dnů od doručení uvedeného oznámení. Z podacího lístku [právnická osoba]. ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně dne [datum] odeslala žalovanému listinu.15. Z dopisu žalobkyně ze dne [datum] soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dluhu. Z podacího lístku ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně téhož dne odeslala žalovanému uvedenou výzvu k úhradě dluhu.16. Z dokumentu označeného „zařazení zákazníka do pojistného programu“ soud zjistil, že žalovaný přistoupil ke skupinové pojistné smlouvě č. [hodnota] ze dne [datum].17. Soud současně vycházel z tvrzení žalobkyně o tom, že žalovaný řádně nesplácel úvěr a neuhradil žalované částky (důkazní břemeno o opaku nese žalovaný, který však konkrétní úhradu dluhu ani netvrdil, ani neprokazoval).18. Po skutkové stránce má soud žalobkyní tvrzené skutečnosti za prokázané, zjištěné z listinných důkazů v řízení provedených, tj. že předchůdkyně žalobkyně, jako věřitel, s žalovaným, jako dlužníkem, uzavřela smlouvu č. [hodnota], na základě které žalovanému poskytla hotovost v dohodnuté výši [částka], kterou se žalovaný zavázal, včetně sjednaného navýšení, předchůdkyni žalobkyně zaplatit ve splátkách. Žalovaný však sjednané splátky nehradil řádně a včas, uhradil toliko [částka], a dostal se tak do prodlení s placením splátek. Dále, předchůdkyně žalobkyně, jako věřitel, s žalovaným, jako dlužníkem, uzavřela smlouvu č. [hodnota], na základě které žalovanému poskytla hotovost v dohodnuté výši [částka], kterou se žalovaný zavázal, včetně sjednaného navýšení, předchůdkyni žalobkyně zaplatit ve splátkách. Žalovaný však sjednané splátky nehradil řádně a včas, uhradil toliko [částka], a dostal se tak do prodlení s placením splátek. Konečně, předchůdkyně žalobkyně, jako věřitel, s žalovaným, jako dlužníkem, uzavřela smlouvu č. [hodnota], na základě které žalovanému poskytla hotovost v dohodnuté výši [částka], kterou se žalovaný zavázal, včetně sjednaného navýšení, předchůdkyni žalobkyně zaplatit v měsíčních splátkách. Žalovaný však sjednané splátky nehradil řádně a včas, uhradil toliko [částka], a dostal se tak do prodlení s placením splátek. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhů před podáním žaloby.19. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru zavazuje úvěrující, že na požádání úvěrovaného poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.20. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.21. Podle § 588 věta první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.22. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění platném a účinném ke dni uzavření smlouvy (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.23. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.24. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.25. Podle § 87 odst. 1 věty první zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.26. Soud se z moci úřední zabýval smlouvou se zaměřením na zkoumání její platnosti v souladu s evropským právem (čl. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 a také rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 18. 12. 2014 ve věci C-449/13 Consumer Finance proti I. B. a další) a jeho transpozicí ve výše uvedeném ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru.27. Žalobkyně netvrdila a neprokázala splnění povinnosti právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného – spotřebitele splácet úvěry. Naopak se domáhala, aby žalovanému bylo uloženo vydat bezdůvodná obohacení.28. Žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně coby poskytovatelka úvěru, je dle shora citovaného zákonného ustanovení povinna náležitým způsobem prověřovat tvrzení žadatele o úvěr. Pokud totiž doložení tvrzení žadatelů o úvěruschopnosti nevyžaduje, nepostupuje v souladu s citovaným ustanovením, a tudíž neplní povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí.29. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně v tomto řízení netvrdila a neprokázala, že by její předchůdkyně kvalifikovaně a s odbornou péčí jako poskytovatel úvěru zjišťovala, nebo dokonce ověřovala schopnost žalovaného splácet úvěry.30. Vzhledem ke shora uvedenému i k návrhu žalobkyně, že se domáhá po žalovaném pouze zaplacení částky představující bezdůvodné obohacení vzniklé žalovanému s příslušenstvím, soud posoudil věc tak, že smlouvy č. [hodnota], č. [hodnota] a č. [hodnota] jsou absolutně neplatné podle § 588 o. z., neboť svým obsahem nebo účelem zjevně odporují zákonu, nebo jej obchází, anebo se příčí dobrým mravům.31. Zároveň má soud v řízené za prokázané, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku [částka] na základě smlouvy č. [hodnota], žalovaný vrátil [částka], dále poskytla žalovanému též částku [částka] na základě smlouvy č. [hodnota], žalovaný vrátil [částka] a konečně poskytla žalovanému částku [částka] na základě smlouvy č. [hodnota], žalovaný vrátil [částka]. Soud proto po právním posouzení dospěl k závěru, že se ve výši [částka] žalovaný na úkor předchůdkyně žalobkyně bezdůvodně obohatil, neboť předchůdkyně žalobkyně částku ve výši [částka] žalovanému poskytla bez právního důvodu (smlouva č. [hodnota]). Dále, se žalovaný na úkor předchůdkyně žalobkyně bezdůvodně obohatil ve výši [částka], neboť předchůdkyně žalobkyně částku ve výši [částka] žalovanému poskytla bez právního důvodu (smlouva č. [hodnota]). Konečně, žalovaný se na úkor předchůdkyně žalobkyně bezdůvodně obohatil ve výši [částka], neboť předchůdkyně žalobkyně částku ve výši [částka] žalovanému poskytla bez právního důvodu (smlouva č. [hodnota]).32. Žalobkyně netvrdila, že by její předchůdkyně dostála odborné péči náležitě zjistit schopnost žalovaného splácet úvěry ve sjednaných splátkách, a proto jsou spotřebitelské smlouvy, které odporují § 580 o. z., neplatné; k této neplatnosti přihlédl soud bez návrhu (§ 588 o. z.). Převzal-li žalovaný předměty úvěrů na základě neplatných smluv, je povinen tyto částky vrátit podle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení. Soud tak uložil žalovanému, aby žalobkyni uhradil částku ve výši [částka] (výrok I.), dále částku [částka] (výrok II.) a částku [částka] (výrok III.).33. Občanský zákoník neupravuje splatnost pohledávek vzniklých z bezdůvodného obohacení, proto je doba plnění vázána na výzvu věřitele, přičemž dlužník je povinen splnit dluh bez zbytečného odkladu poté, kdy byl o plnění požádán (§ 1958 odst. 2 o. z.). Žalobkyně neprokázala, že by žalovaného vyzvala k vydání bezdůvodného obohacení dříve, než výzvou obsaženou v oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum], danou k poštovní přepravě dne [datum]. Vůči nepřítomné osobě působí právní jednání od okamžiku, kdy jí dojde (§ 570 odst. 1 o. z.). Podle § 573 o. z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání. Podle § 573 o. z. se tak má za to, že výzva byla žalovanému doručena třetí pracovní den po odeslání, tj. [datum]. Dle listiny „Oznámení o postoupení pohledávek“ ze dne [datum] byl žalovaný povinen uhradit dlužné částky do 10 dnů od data doručení uvedené listiny, tj. od [datum] je tak žalovaný v prodlení. Úroky z prodlení byly přiznány podle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (výroky I., II. a III. rozsudku).34. Smlouvu č. [hodnota] má soud za absolutně neplatnou, proto žalobní nároky plynoucí ze smlouvy (tj. kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka] od [datum] do [datum] a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] jdoucí před výzvou žalobkyně žalovanému k úhradě, zákonný úrok z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení) nelze přiznat, uvedené nároky jsou povahou akcesorické a váží se k hlavnímu závazku, který byl neplatně sjednán. Smlouvu č. [hodnota] má soud též za absolutně neplatnou, proto žalobní nároky plynoucí ze smlouvy (tj. kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka] od [datum] do [datum] a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] jdoucí před výzvou žalobkyně žalovanému k úhradě, zákonný úrok z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení) nelze přiznat, uvedené nároky jsou povahou akcesorické a váží se k hlavnímu závazku, který byl neplatně sjednán. Konečně, smlouvu č. [hodnota] má soud za absolutně neplatnou, proto žalobní nároky plynoucí ze smlouvy (tj. kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka] od [datum] do [datum] a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] jdoucí před výzvou žalobkyně žalovanému k úhradě, zákonný úrok z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení) nelze přiznat, uvedené nároky jsou povahou akcesorické a váží se k hlavnímu závazku, který byl neplatně sjednán (výrok IV. rozsudku).35. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšnější, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], přičemž tato částka představuje 81,12 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 90,56 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 9,44 %). Při určování míry úspěchu a neúspěchu ve věci soud odkazuje na v judikatuře Nejvyššího soudu (srov. např. usnesení ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. 23 Cdo 2585/2012) dlouhodobě ustálený názor, že úspěch ve věci při rozhodování o náhradě nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl, se poměřuje ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. i co do úspěchu ohledně uplatněného příslušenství, tj. úroku i úroku z prodlení. Nejvyšší soud přijal uvedený právní názor ve shodě s nálezem Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. I. ÚS 2717/08, v němž Ústavní soud dospěl k závěru, že pokud je předmětem civilního řízení vedle pohledávky též její příslušenství (např. úroky, úroky z prodlení), je nutno při rozhodování o náhradě nákladů dle míry úspěchu ve věci (§ 142 o. s. ř.) zvážit míru úspěchu v celém sporu, tj. nejen ohledně pohledávky, ale též stran jejího příslušenství. V tomto směru nutno vyjít z celkové částky požadované žalobkyní, včetně příslušenství, ke dni rozhodnutí soudu (tj. [datum]), tj. částky [částka], sestávající z požadované částky [částka], kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení [částka]; kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], tj. ve výši [částka]; kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení [částka]; kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], tj. ve výši [částka]; kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení [částka]; kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], tj. ve výši [částka]. Úspěch žalobkyně ve věci spočívá v částce [částka] (tj. 90,56 %), sestávající z částky [částka] a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení z částky [částka] ve výši 14,75 % ročně od [datum] do [datum], tj. ve výši [částka]; kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení z částky [částka] ve výši 14,75 % ročně od [datum] do [datum], tj. ve výši [částka], a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení z částky [částka] ve výši 14,75 % ročně od [datum] do [datum], tj. ve výši [částka].36. Tyto náklady [částka] sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky [částka] za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. ze dne [datum], z částky [částka] za návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum] a z částky [částka] za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši [částka] dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. Z částky [částka] pak 81,12 % činí [částka].37. Povinnost zaplatit náhradu nákladů k rukám advokáta žalobkyně vyplývá z § 149 odst. 1 o. s. ř.38. Lhůta k plnění je stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal soud důvod.