Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

23 C 510/2024

Soud: Okresní soud v LitoměřicíchDatum rozhodnutí: 19. 12. 2024Č. j.: 23 C 510/2024-38Samosoudkyně: JUDr. Jitka CoufalováAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 10. 3. 2025Předmět řízení: O zaplacení 21 728,98 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSLT:2024:23.C.510.2024.1
smlouva pracovnípostoupení pohledávky
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 16. 11. 2026 máme 604 705 z 615 476 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (188) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbytku, tj. co do požadavku žalobkyně na zaplacení částky [částka] s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], zákonným úrokem z prodlení ve výši 2,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, úrokem ve výši 8 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, úrokem ve výši 8 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky [částka] s tím, že se jedná o součet částek: (1) nesplacená jistina [částka]; (2) smluvní pokuta [částka]; (3) poplatek za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy [částka]; (4) poplatek za administrativní činnost [částka]; (5) poplatek za umožnění platit splátky v hotovosti [částka] s příslušenstvím: (i) úrok za dobu poskytnutí úvěru ve výši [částka]; (ii) zákonný úrok z prodlení od prodlení do [datum] ve výši [částka]; (iii) úrok z úvěru ve výši 8 % ročně z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum] do zaplacení; (iv) zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a (v) úrok od [datum] do [datum] z dlužné jistiny ve výši [částka]. Uvedla, že žalovaná a původní věřitelka, tj. společnost [právnická osoba]., IČO: [IČO], (dále jen „původní věřitelka“ nebo „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřely dne [datum] Smlouvu o úvěru č. [hodnota] (dále jen „smlouva č. [hodnota] “). Na základě smlouvy č. [hodnota] žalovaná obdržela finanční hotovost [částka], což žalovaná stvrdila podpisem smlouvy č. [hodnota]. Žalovaná se zavázala zaplatit celkovou částku [částka] ve 14 měsíčních splátkách po [částka]. Žalovaná sjednanou částku neuhradila řádně ani včas, poslední splátku [částka] uhradila dne [datum]. Žalovaná se tak ocitla v prodlení s úhradou zůstatku jistiny, poplatků a zůstatku příslušenství. Ke své aktivní legitimaci žalobkyně uvedla, že pohledávku za žalovanou postoupila původní věřitelka na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni [datum]. Jde-li o posouzení úvěruschopnosti žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně zhodnotila požadované informace, vyžádala od žalované doklady a ověřila je nahlédnutím do veřejných registrů s tím, že žalovaná uvedla, že je od [datum] na dobu neurčitou zaměstnána s příjmem [částka] měsíčně, nemá vyživovací povinnost, což právní předchůdkyně žalobkyně ověřila z pracovní smlouvy ve znění dodatku a z výplatních pásek.

2. Dále, žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky [částka] s tím, že se jedná o součet částek: (1) nesplacená jistina [částka]; (2) smluvní pokuta [částka]; (3) poplatek za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy [částka]; (4) poplatek za administrativní činnost [částka]; (5) poplatek za umožnění platit splátky v hotovosti [částka] s příslušenstvím: (i) úrok za dobu poskytnutí úvěru [částka]; (ii) zákonný úrok z prodlení od prodlení do [datum] ve výši [částka]; (iii) úrok z úvěru ve výši 8 % ročně z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum] do zaplacení; (iv) zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a (v) úrok od [datum] do [datum] z dlužné jistiny ve výši [částka]. Uvedla, že žalovaná a původní věřitelka uzavřely dne [datum] Smlouvu o úvěru č. [hodnota] (dále jen „smlouva č. [hodnota] “). Na základě smlouvy č. [hodnota] žalovaná obdržela finanční hotovost [částka], což žalovaná stvrdila podpisem smlouvy č. [hodnota]. Žalovaná se zavázala zaplatit celkovou částku [částka] ve 14 měsíčních splátkách po [částka]. Žalovaná sjednanou částku neuhradila řádně ani včas, poslední splátku [částka] uhradila dne [datum]. Žalovaná se tak ocitla v prodlení s úhradou zůstatku jistiny, poplatků a zůstatku příslušenství. Ke své aktivní legitimaci žalobkyně uvedla, že pohledávku za žalovanou postoupila původní věřitelka na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni [datum]. Jde-li o posouzení úvěruschopnosti žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně zhodnotila požadované informace, vyžádala od žalované doklady a ověřila je nahlédnutím do veřejných registrů s tím, že žalovaná uvedla, že je od [datum] na dobu neurčitou zaměstnána s příjmem [částka] měsíčně, bydlí u rodičů, nemá vyživovací povinnost, což právní předchůdkyně žalobkyně ověřila z pracovní smlouvy ve znění dodatku a z výplatních pásek.

3. K jednání se žalovaná nedostavila, ačkoliv byla předvolána na adresu pro doručování podle § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), neomluvila se a nepožádala o odročení jednání, k žalobě se nevyjádřila. Podle § 101 odst. 3 o. s. ř. proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované.Ke smlouvě č. [hodnota]:

4. Ze smlouvy č. [hodnota] soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované v hotovosti úvěr ve výši [částka] a žalovaná se zavázala splácet úvěr s dohodnutým úrokem a poplatky dle podmínek ve smlouvě sjednaných ve 14 měsíčních splátkách po [částka]. Úrok byl sjednán ve výši 8 % ročně a RPSN ve výši 272,44 %.

5. Ze žádosti o úvěr ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně eviduje o žalované následující: zaměstnaná od [datum], příjem doložen pracovní smlouvou a výplatními páskami; příjem [částka] měsíčně, celkové výdaje [částka] měsíčně (z toho na bydlení, energie: [částka]; doprava, jídlo, osobní náklady: [částka]; měsíční splátky stávajících půjček: [částka]); bydlení v nájmu.

6. Z dokumentu - transakční historie ke smlouvě č. [hodnota] soud zjistil, že žalovaná uhradila právní předchůdkyni žalobkyně celkem [částka].Ke smlouvě č. [hodnota]:

7. Ze smlouvy č. [hodnota] soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované v hotovosti úvěr ve výši [částka] a žalovaná se zavázala splácet úvěr s dohodnutým úrokem a poplatky dle podmínek ve smlouvě sjednaných ve 14 měsíčních splátkách po [částka]. Úrok byl sjednán ve výši 8 % ročně a RPSN ve výši 272,44 %.

8. Ze žádosti o úvěr ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně eviduje o žalované následující: zaměstnaná od [datum], příjem doložen pracovní smlouvou a výplatními páskami; příjem [částka] měsíčně, celkové výdaje [částka] měsíčně (z toho na bydlení, energie: [částka]; doprava, jídlo, osobní náklady: [částka]; měsíční splátky stávajících půjček: [částka]); bydlení u rodičů.

9. Z dokumentu - transakční historie ke smlouvě č. [hodnota] soud zjistil, že žalovaná uhradila právní předchůdkyni žalobkyně celkem [částka].

10. Z výňatku z pracovní smlouvy včetně dvou dodatků vždy ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná jako zaměstnankyně a zaměstnavatel [právnická osoba] uzavřeli pracovní poměr s nástupem do práce dne [datum] na dobu neurčitou.

11. Z výplatního lístku žalované za srpen 2021 soud zjistil čistou mzdu žalované ve výši [částka]. Z výplatního lístku žalované za září 2021 soud zjistil čistou mzdu žalované ve výši [částka]. Z výplatního lístku žalované za říjen 2021 soud zjistil čistou mzdu žalované ve výši [částka]. Z výplatního lístku žalované za březen 2022 soud zjistil čistou mzdu žalované ve výši [částka]. Z výplatního lístku žalované za duben 2022 soud zjistil čistou mzdu žalované ve výši [částka]. Z výplatního lístku žalované za květen 2022 soud zjistil čistou mzdu žalované ve výši [částka].

12. Z listiny „Výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě“ ze dne [datum] bylo zjištěno, že zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě dlužných částek do [datum]. Z podacího lístku ze dne [datum] soud zjistil, že žalované byla zaslána tohoto dne zásilka.

13. Pokud jde o aktivní legitimaci žalobkyně, bylo provedenými listinnými důkazy – ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní včetně výňatků z přílohy č. [hodnota], str. 20 z 63, str. 31 z 63 - seznam pohledávek v listinné podobě, z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně, z oznámení právní předchůdkyně žalobkyně o postoupení pohledávky ze dne [datum], z potvrzení o zaplacení kupní ceny ze dne [datum] zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila celé žalované pohledávky se všemi právy souvisejícími žalobkyni.

14. Soud má tedy za prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byly uzavřeny smlouva č. [hodnota] a č. [hodnota]. Na základě smlouvy č. [hodnota] byl žalované poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši [částka] v hotovosti. Úvěr se žalovaná zavázala splácet ve 14 měsíčních splátkách á [částka] měsíčně. Na základě smlouvy č. [hodnota] byl žalované poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši [částka] v hotovosti. Úvěr se žalovaná zavázala splácet ve 14 měsíčních splátkách á [částka] měsíčně. RPSN byla sjednána vždy ve výši 272,44 %. Žalovaná uhradila právní předchůdkyni žalobkyně na základě smlouvy č. [hodnota] celkem [částka] a na základě smlouvy č. [hodnota] celkem [částka]. Žalovaná poté přestala řádně a včas platit splátky a právní předchůdkyně žalobkyně úvěry zesplatnila a žalobkyně uplatnila za žalovanou smluvní pokuty za prodlení, poplatky a úroky, které vyjmenovává ve svém tvrzení.

15. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru zavazuje úvěrující, že na požádání úvěrovaného poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

16. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

17. Podle § 588 věta první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

18. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění platném a účinném ke dni uzavření smlouvy (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

19. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

20. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

21. Podle § 87 odst. 1 věty první zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.

22. Soud se z moci úřední zabýval předloženými smlouvami č. [hodnota] a č. [hodnota] se zaměřením na zkoumání jejich platnosti v souladu s evropským právem (čl. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008, a také rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 18. 12. 2014 ve věci C-449/13 Consumer Finance proti I. B. a další) a jeho transpozicí ve výše uvedeném ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru.

23. Citovaná směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES byla zapracována do zákona o spotřebitelském úvěru. Zákon o spotřebitelském úvěru v § 87 odst. l upravuje následek, který nastane, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. l větou druhou (posouzení úvěruschopnosti spotřebitele), a to sankci neplatnosti smlouvy. S ohledem na použité slovní vyjádření ve větě druhé § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, by bylo možné tuto úpravu vnímat a vyložit jako relativní neplatnost, neboť spotřebiteli dává možnost námitku neplatnosti uplatnit. Touto problematikou se však v poslední době zabýval jak Nejvyšší soud, jehož hlavním úkolem je zajišťování jednoty a zákonnosti rozhodovací praxe českých soudů, tak i Ústavní soud, jehož nálezy jsou pro obecné soudy závazné (čl. 89 odst. 2 Ústavy České republiky). Nejvyšší soud se k následkům, které nastanou, pokud poskytovatel s odbornou péčí neposoudí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjádřil v rozsudku sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018, v němž dospěl k závěru, že pokud poskytovatel takovou povinnost nesplní, je smlouva (absolutně) neplatná. Ačkoli v tomto rozsudku byl řešen spotřebitelský úvěr poskytnutý podle dřívějšího zákona o spotřebitelském úvěru (zák. č. 145/2010 Sb.), z jehož dikce § 9 odst. l by bylo možné dovozovat absolutní neplatnost smlouvy, i výklad tohoto ustanovení nebyl jednoznačný (k tomu srovnej komentář § 9 odst. l zákona o spotřebitelském úvěru uveřejněný v systému ASPI), a proto jsou závěry tohoto rozhodnutí aplikovatelné i na spotřebitelský úvěr poskytnutý podle zák. č. 257/2016 Sb. Ústavní soud pak ve svých nálezech sp. zn. III. ÚS 4129/18 a II. ÚS 3194/18 řešil tuto otázku i ve vztahu k vykonávacímu řízení. V neposlední řadě také rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie (např. sp. zn. C-679/18), jakož i odvolacího soudu (např. č. j. 8 Co 114/20119-39) směřují obecné soudy k aplikaci § 580 odst. l o. z. a § 588 o. z.

24. Žalobkyně sice tvrdila, avšak neprokázala splnění povinnosti právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet žalované úvěry ve výši [částka] a [částka]. Žalobkyně sice tvrdila, že i ze soudu předložené pracovní smlouvy ve znění dodatku, výplatních pásek ověřila příjem žalované ve výši [částka], resp. [částka] měsíčně, avšak právní předchůdkyně žalobkyně si měla též vyžádat dokumenty prokazující výdaje žalované na bydlení (viz v žádosti o úvěr ze dne [datum] informace o bydlení žalované v nájmu, avšak současně uvedeny nezvykle nízké náklady na bydlení, energie toliko ve výši [částka] měsíčně) a ostatní životní náklady (např. stravování, léky, oblečení, hygienické potřeby) a přistoupit k poskytnutí úvěrů až v případě tohoto doložení (např. výpisy z účtu). Nadto, za situace, kdy v žádosti o úvěr ze dne [datum] žalovaná uvedla další měsíční splátky půjček ve výši [částka], a v žádosti o úvěr ze dne [datum] dokonce ve výši [částka]. Žalobkyně však ničeho netvrdila ani neprokázala, zda si její právní předchůdkyně od žalované vyžádala smlouvy o úvěrech či zápůjčkách, nezjišťovala, v jaké výši jsou tehdejší dluhy žalované. Právní předchůdkyně žalobkyně tak rezignovala na zjišťování pravidelných a nezbytných výdajů žalované. Na základě těchto skutečností a po jejich vyhodnocení, nemohla právní předchůdkyně žalobkyně dospět k závěru, že je žalovaná schopna úvěry splácet, aniž by alespoň základním způsobem ověřila skutečné výdaje žalované. S ohledem na to, že žalobkyně neprokázala, že by její právní předchůdkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalované, dospěl soud k závěru, že smlouvy č. [hodnota] a č. [hodnota] jsou absolutně neplatné podle § 580 odst. 1 o. z. pro rozpor se zákonem. Navíc i prohlášení klienta - žalované musí žalobkyně prověřovat, nestačí se na něj spolehnout (rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, ze dne 25. 7. 2018).

25. Po právní stránce proto soud věc posoudil tak, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou uzavřené smlouvy č. [hodnota] a č. [hodnota] jsou absolutně neplatné podle § 580 odst. 1 o. z. pro rozpor se zákonem. Obdobně také srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39, který byl aprobován usnesením Ústavního soudu ze dne 8. 7. 2015, sp. zn. I. ÚS 1742/2015. Z uvedeného důvodu soud žalobu ohledně všech smluvních nároků žalobkyně zamítl.

26. Pokud jde o jistiny samotné, z žalobních tvrzení vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr na základě smlouvy č. [hodnota] ve výši [částka]. Z předloženého dokumentu - transakční historie ke smlouvě č. [hodnota] rovněž vyplývá, že žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně uhradil částku [částka] celkem. Dále, na základě smlouvy č. [hodnota] poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované úvěr ve výši [částka]. Z předloženého dokumentu - transakční historie ke smlouvě č. [hodnota] rovněž vyplývá, že žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně uhradila částku [částka] celkem. V souladu s § 2991 odst. 1, 2 o. z. má soud za to, že plnění právní předchůdkyně žalobkyně z neplatných smluv č. [hodnota] a č. [hodnota] je bezdůvodným obohacením žalované a žalovaná je povinna tato obohacení žalobkyni vydat. Soud proto po právním posouzení dospěl k závěru, že se ve výši [částka] žalovaná na úkor právní předchůdkyně žalobkyně bezdůvodně obohatila (tj. [částka] mínus [částka]).

27. Soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku, převzala-li žalovaná předmět úvěru na základě neplatné smlouvy č. [hodnota], je povinna částku ve výši [částka] vrátit podle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodná obohacení. Soud tak uložil žalované, aby žalobkyni uhradila částku ve výši [částka]. Úrok z prodlení byl přiznán podle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I. rozsudku). Jiná je situace co do předmětu úvěru na základě neplatné smlouvy č. [hodnota], kde žalovaná bezdůvodné obohacení [částka] již vrátila, dokonce uhradila celkem [částka].

28. Smlouvu č. [hodnota] a smlouvu č. [hodnota] má soud za absolutně neplatnou, proto žalobní nároky plynoucí ze smlouvy č. [hodnota] a ze smlouvy č. [hodnota] nelze přiznat, uvedené nároky jsou povahou akcesorické a váží se k hlavním závazkům, které byly neplatně sjednány (výrok II. rozsudku).

29. Občanský zákoník neupravuje splatnost pohledávek vzniklých z bezdůvodného obohacení, proto je doba plnění vázána na výzvu věřitele, přičemž dlužník je povinen splnit dluh bez zbytečného odkladu poté, kdy byl o plnění požádán (§ 1958 odst. 2 o. z.). Žalobkyně neprokázala, že by žalovanou vyzvala k vydání bezdůvodného obohacení dříve, než předžalobní výzvou ze dne [datum], danou k poštovní přepravě dne [datum]. Vůči nepřítomné osobě působí právní jednání od okamžiku, kdy jí dojde (§ 570 odst. 1 o. z.). Podle § 573 o. z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání. Podle § 573 o. z. se tak má za to, že výzva byla žalované doručena třetí pracovní den po odeslání. Dle předžalobní výzvy byla žalovaná povinna uhradit dlužnou částku do [datum], tj. od [datum] je tak žalovaná v prodlení s úhradou částky [částka]. Úrok z prodlení byl přiznán podle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I. rozsudku).

30. Podle § 142 odst. 2 o.s.ř. měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.

31. V řízení byla úspěšnější žalovaná, ale žádné náklady jí dle obsahu spisu nevznikly, a proto žádnému z účastníků soud náhradu nákladů nepřiznal. Konkrétně se jedná o úspěch žalobkyně v řízení v rozsahu 8,71 % (tj. [částka] sestávajících z částek [částka] a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum], tj. ve výši [částka]) a úspěch žalované v rozsahu 91,29 %. Při určování míry úspěchu a neúspěchu ve věci soud odkazuje na v judikatuře Nejvyššího soudu (srov. např. usnesení ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]) dlouhodobě ustálený názor, že úspěch ve věci při rozhodování o náhradě nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl, se poměřuje ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. i co do úspěchu ohledně uplatněného příslušenství, tj. úroku i úroku z prodlení. Nejvyšší soud přijal uvedený právní názor ve shodě s nálezem Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 2717/08, v němž Ústavní soud dospěl k závěru, že pokud je předmětem civilního řízení vedle pohledávky též její příslušenství (např. úroky, úroky z prodlení), je nutno při rozhodování o náhradě nákladů dle míry úspěchu ve věci (§ 142 o. s. ř.) zvážit míru úspěchu v celém sporu, tj. nejen ohledně pohledávky, ale též stran jejího příslušenství.

32. Lhůta k plnění je stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal soud důvod.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací