Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

23 C 521/2024

Soud: Okresní soud v LitoměřicíchDatum rozhodnutí: 19. 12. 2024Č. j.: 23 C 521/2024-37Samosoudkyně: JUDr. Jitka CoufalováAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 20. 2. 2025Předmět řízení: O zaplacení 22 357,45 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSLT:2024:23.C.521.2024.1
postoupení pohledávkysmlouva o úvěru
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 16. 11. 2026 máme 604 705 z 615 476 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (144) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbytku, tj. co do požadavku žalobkyně na zaplacení částky [částka] s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, úrokem ve výši 22,38 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Předmětem řízení v této věci je zaplacení částky [částka] s příslušenstvím z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] uzavřené mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně, tj. [právnická osoba], IČO: [IČO] (dále jen „smlouva“ a „právní předchůdkyně žalobkyně“). Žalobkyně v žalobě uvedla, že její právní předchůdkyně posoudila s odbornou péčí schopnost žalovaného splácet úvěr, zohlednila informace z interních databází a externích registrů, zkontrolovala bonitu a udržitelnost příjmů. Na základě smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně možnost žalovanému čerpat úvěr do výše [částka], a to bezhotovostně. Žalovaný se zavázal hradit minimální měsíční platby včetně smluvního úroku, poplatků a nákladů. Žalovaný neplnil smluvní podmínky řádně ani včas, ocitl se v prodlení s úhradou dlužné částky. Právní předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni [datum]. Právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku postoupila žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni [datum]. Postoupení bylo žalovanému oznámeno písemně. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení jistiny [částka]; poplatku [částka]; úroku z jistiny [částka]; kapitalizovaných úroků od [datum] do [datum] ve výši [částka] a kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení od [datum] do [datum] ve výši [částka]; úroků ve výši 22,38 % ročně z jistiny [částka] od [datum] do zaplacení a zákonných úroků z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Žalovaný i přes předžalobní výzvu uhradil toliko [částka].

2. K jednání se žalovaný nedostavil, ačkoliv byl předvolán na adresu pro doručování podle § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), neomluvil se a nepožádal o odročení jednání, k žalobě se nevyjádřil. Podle § 101 odst. 3 o. s. ř. proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného.

3. Z dokumentu označeného „Osobní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru, smlouva č. [hodnota] “ soud zjistil, že žalovaný (jako zákazník) a právní předchůdkyně žalobkyně se dohodli na tom, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytne žalované úvěr do výše [částka] s tím, že žalovaný celkem zaplatí [částka], RPSN byla sjednána ve výši 70,81 % ročně a pevná úroková sazba ve výši 54 % ročně, úvěr bude poskytnut na účet č. [č. účtu].

4. Ze sdělení banky [právnická osoba]. ze dne [datum] soud zjistil, že majitelem bankovního účtu č. [číslo] je žalovaný, přičemž je evidována úhrada celkem ve výši [částka] od právní předchůdkyně žalobkyně dne [datum]. Z potvrzení o provedení transakce ze dne [datum] soud zjistil, že na účet č. [č. účtu] byla poukázána částka [částka].

5. Z výpisu z běžného účtu žalovaného od [datum] do [datum] soud zjistil, že počáteční zůstatek byl [částka] a konečný zůstatek byl [částka]; dne [datum] byla provedena platba [částka], dne [datum] provedena platba [částka], dne [datum] provedena platba [částka], dne [datum] provedena platba [částka], vždy s příznakem „[Anonymizováno].cz“. Dne [datum] byla provedena platba [částka] s příznakem „nájem“. Dne [datum] byla na účet připsána částka [částka] z názvu účtu „[právnická osoba] “ Dne [datum] byla na účet připsána částka [částka] s příznakem „[právnická osoba] - pujcka“.

6. Z výpisu z běžného účtu žalovaného od [datum] do [datum] soud zjistil, že počáteční zůstatek byl [částka] a konečný zůstatek byl [částka]; dne [datum] byla provedena platba [částka], dne [datum] provedena platba [částka], dne [datum] provedena platba [částka], dne [datum] provedena další platba [částka], dne [datum] provedena platba [částka], vždy s příznakem „[Anonymizováno].cz“. Dne [datum] byla na účet připsána částka [částka] z názvu účtu „[právnická osoba] “ Dne [datum] byla na účet připsána částka [částka] s příznakem „[právnická osoba].“ a dne [datum] byla na účet připsána částka [částka] s příznakem „[právnická osoba] - pujcka“.

7. Z přehledu plateb soud zjistil, že žalovaný uhradil celkem [částka].

8. Z poslední výzvy k úhradě dluhu ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu.

9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní soud zjistil, že na jejím základě jsou postupovány nezajištěné pohledávky vzniklé ze smluv o půjčce anebo smluv o zápůjčce, o spotřebitelském úvěru specifikované v Příloze č. [hodnota] zmíněné smlouvy, které uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitelka se svými zákazníky jako dlužníky, a to se všemi právy s nimi spojenými. Z výňatku ze seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně vůči žalovanému patřila mezi postupované pohledávky dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Listinou – dopisem označeným „Oznámení o postoupení pohledávky“ ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně sdělila žalovanému, že žalovaná pohledávka byla postoupena žalobkyni a současně žalovaného vyzvala k úhradě dluhu, a to do 10 dnů od doručení uvedeného oznámení. Z podacího lístku [právnická osoba]. ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně dne [datum] odeslala žalovanému písemnost.

10. Z dopisu zástupce žalobkyně ze dne [datum] – výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě - soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dluhu. Z podacího lístku ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně téhož dne odeslala žalovanému uvedenou výzvu k úhradě dluhu.

11. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně soud ověřil její existenci.

12. Z kopie občanského průkazu žalovaného soud ověřil jeho totožnost.

13. Soud současně vycházel z tvrzení žalobkyně o tom, že žalovaný řádně nesplácel úvěr a uhradil pouze [částka] (důkazní břemeno o opaku nese žalovaný, který však konkrétní úhradu dluhu ani netvrdil, ani neprokazoval).

14. Po skutkové stránce má soud žalobkyní tvrzené skutečnosti za prokázané, zjištěné z listinných důkazů v řízení provedených, tj. že právní předchůdkyně žalobkyně, jako věřitel, s žalovaným, jako dlužníkem, uzavřela smlouvu, na základě které žalovanému poskytla úvěr [částka], který se žalovaný zavázal, včetně sjednaného navýšení, právní předchůdkyni žalobkyně zaplatit. Žalovaný však sjednané splátky nehradil řádně ani včas, uhradil [částka], a dostal se tak do prodlení s placením splátek. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu před podáním žaloby.

15. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru zavazuje úvěrující, že na požádání úvěrovaného poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

16. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

17. Podle § 588 věta první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

18. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

19. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

20. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

21. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění platném a účinném ke dni uzavření smlouvy (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

22. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

23. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

24. Podle § 87 odst. 1 věty první zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.

25. Soud se z moci úřední zabýval předloženou smlouvou se zaměřením na zkoumání její platnosti v souladu s evropským právem (čl. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008, a také rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 18. 12. 2014 ve věci C-449/13 Consumer Finance proti I. B. a další) a jeho transpozicí ve výše uvedeném ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru.

26. Citovaná směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES byla zapracována do zákona o spotřebitelském úvěru. Zákon o spotřebitelském úvěru v § 87 odst. l upravuje následek, který nastane, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. l větou druhou (posouzení úvěruschopnosti spotřebitele), a to sankci neplatnosti smlouvy. S ohledem na použité slovní vyjádření ve větě druhé § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, by bylo možné tuto úpravu vnímat a vyložit jako relativní neplatnost, neboť spotřebiteli dává možnost námitku neplatnosti uplatnit. Touto problematikou se však v poslední době zabýval jak Nejvyšší soud, jehož hlavním úkolem je zajišťování jednoty a zákonnosti rozhodovací praxe českých soudů, tak i Ústavní soud, jehož nálezy jsou pro obecné soudy závazné (čl. 89 odst. 2 Ústavy České republiky). Nejvyšší soud se k následkům, které nastanou, pokud poskytovatel s odbornou péčí neposoudí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjádřil v rozsudku sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018, v němž dospěl k závěru, že pokud poskytovatel takovou povinnost nesplní, je smlouva (absolutně) neplatná. Ačkoli v tomto rozsudku byl řešen spotřebitelský úvěr poskytnutý podle dřívějšího zákona o spotřebitelském úvěru (zákon č. 145/2010 Sb.), z jehož dikce § 9 odst. l by bylo možné dovozovat absolutní neplatnost smlouvy, i výklad tohoto ustanovení nebyl jednoznačný (k tomu srovnej komentář § 9 odst. l zákona o spotřebitelském úvěru uveřejněný v systému ASPI), a proto jsou závěry tohoto rozhodnutí aplikovatelné i na spotřebitelský úvěr poskytnutý podle zák. č. 257/2016 Sb. Ústavní soud pak ve svých nálezech sp. zn. III. ÚS 4129/18 a II. ÚS 3194/18 řešil tuto otázku i ve vztahu k vykonávacímu řízení. V neposlední řadě také rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie (např. sp. zn. C-679/18), jakož i odvolacího soudu (např. č. j. 8 Co 114/2019-39) směřují obecné soudy k aplikaci § 580 odst. l a § 588 o. z. (absolutní neplatnost právního jednání).

27. Žalobkyně sice uvedla, že její právní předchůdkyně prověřila úvěruschopnost žalovaného, zohlednila informace z interních databází a externích registrů, zkontrolovala bonitu a udržitelnost příjmů. Z výpisů z účtu žalovaného od [datum] do [datum] se však podává, že žalovaný čerpal minimálně tři další zápůjčky či úvěry (věřitelky [právnická osoba] a [právnická osoba].) ve výši celkem [částka], dále žalovaný zhusta sázel, viz platby vždy s příznakem „tipsport.cz“ ve výši minimálně celkem [částka] za dva měsíce, tj. průměrně [částka] měsíčně při příjmu pouze [částka] až [částka] čistého měsíčně. Právní předchůdkyně žalobkyně neověřila žádné skutečné výdaje žalovaného, tj. ani jeho výdaje na bydlení, ani ostatní životní náklady (stravování, léky, hygienické potřeby atd.). Právní předchůdkyně žalobkyně si měla především vyžádat dokumenty (např. další aktuální výpisy z účtu, daňové přiznání, SIPO, uzavřené smlouvy o úvěrech či zápůjčkách) prokazující příjmy a výdaje a přistoupit k poskytnutí úvěru až v případě tohoto doložení. Prohlášení klienta o příjmech a výdajích přitom musí žalobce prověřovat, nestačí se na něj spolehnout, jak plyne z citovaného rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018. V řízení nebylo žalobkyní prokázáno, že by žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně doložil skutečnou výši svých celkových výdajů, nadto pouze výdaje na sázky se měsíčně takřka rovnaly čistému příjmu žalovaného, žalovaný čerpal další úvěry či zápůjčky. Soud proto z uvedených důvodů neshledal postup právní předchůdkyně žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalovaného jako dostačující.

28. Po právní stránce proto soud věc posoudil tak, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným uzavřená smlouva je absolutně neplatná podle § 580 odst. 1 o. z. pro rozpor se zákonem. Obdobně také srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39, který byl aprobován usnesením Ústavního soudu ze dne 8. 7. 2015, sp. zn. I. ÚS 1742/2015. Z uvedeného důvodu soud žalobu ohledně všech smluvních nároků žalobkyně včetně smluvních pokut i úroků zamítl.

29. Pokud jde o jistinu samotnou, tedy částku [částka], žalovaný se na úkor právní předchůdkyně žalobkyně bezdůvodně obohatil ve výši [částka], neboť právní předchůdkyni vrátil celkem pouze [částka], a proto v souladu s § 2991 odst. 1, 2 o. z. má soud za to, že plnění právní předchůdkyně žalobkyně z neplatné smlouvy je bezdůvodným obohacením žalovaného a žalovaný je povinen toto obohacení žalobkyni vydat.

30. Občanský zákoník neupravuje splatnost pohledávek vzniklých z bezdůvodného obohacení, proto je doba plnění vázána na výzvu věřitele, přičemž dlužník je povinen splnit dluh bez zbytečného odkladu poté, kdy byl o plnění požádán (§ 1958 odst. 2 o. z.). Žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění oznámením o postoupení pohledávky s výzvou ze dne [datum], danou k poštovní přepravě dne [datum]. Vůči nepřítomné osobě působí právní jednání od okamžiku, kdy jí dojde (§ 570 odst. 1 o. z.). Podle § 573 o. z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání. Podle § 573 o. z. se tak má za to, že výzva byla žalované doručena třetí pracovní den po odeslání. Dle výzvy ze dne [datum] byl žalovaný povinen uhradit dlužnou částku do 10 dnů od doručení, tedy do [datum], tj. od [datum] je tak žalovaný v prodlení. Žalobkyni proto také podle § 1970 o. z. náleží úrok z prodlení z částky, v níž se žalovaný na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil, tj. zákonný úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. z částky [částka], a to od [datum] do zaplacení, který žalobkyně požadovala pouze ve výši 8,50 % ročně; ve zbývající části požadovaných úroků z prodlení, poplatků soud žalobu zamítl.

31. V řízení byl úspěšnější žalovaný, ale žádné náklady mu dle obsahu spisu nevznikly, a proto žádnému z účastníků soud náhradu nákladů nepřiznal. Konkrétně se jedná o úspěch žalobkyně v řízení v rozsahu 43,62 % (tj. [částka] sestávajících z částky [částka] a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum], tj. ve výši [částka]) a úspěch žalovaného v rozsahu 56,38 %. Při určování míry úspěchu a neúspěchu ve věci soud odkazuje na v judikatuře Nejvyššího soudu (srov. např. usnesení ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. 23 Cdo 2585/2012) dlouhodobě ustálený názor, že úspěch ve věci při rozhodování o náhradě nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl, se poměřuje ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. i co do úspěchu ohledně uplatněného příslušenství, tj. úroku i úroku z prodlení. Nejvyšší soud přijal uvedený právní názor ve shodě s nálezem Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. I. ÚS 2717/08, v němž Ústavní soud dospěl k závěru, že pokud je předmětem civilního řízení vedle pohledávky též její příslušenství (např. úroky, úroky z prodlení), je nutno při rozhodování o náhradě nákladů dle míry úspěchu ve věci (§ 142 o. s. ř.) zvážit míru úspěchu v celém sporu, tj. nejen ohledně pohledávky, ale též stran jejího příslušenství. V tomto směru soud vyšel z celkové částky požadované žalobkyní, včetně příslušenství, ke dni rozhodnutí soudu (tj. [datum]) sestávající z požadované částky [částka]; kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka]; kapitalizovaného úroku ve výši [částka]; kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši 8,50 % ročně, tj. [částka]; a kapitalizovaného úroku ve výši 22,38 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], tj. [částka], tj. celkem [částka].

32. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací