23 C 543/2024

Odůvodnění

1. Žalobce se vůči žalovanému domáhal zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Uvedl, že během řízení o pozůstalosti po zůstaviteli [Jméno žalobce] ml. (dále též jen „řízení o pozůstalosti“) se na žalobce obrátil žalovaný s tím, že zajistí vypořádání dluhů z pozůstalosti, k čemuž žalobci, jemuž bylo [Anonymizováno] let, předložil k podpisu tři smlouvy: (i) kupní smlouva ze dne [datum], jejímž předmětem byl pozemek parc. č. st. [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa] (dále jen „nemovitost“) s kupní cenou [částka], kterou žalovaný jako kupující uhradil žalobci jako prodávajícímu zčásti a žalovaný je v prodlení s úhradou [částka] (dále též jen „kupní smlouva“); (ii) smlouva o zápůjčce, kterou se žalovaný zavázal poskytnout žalobci [částka], a to tak, že uvedenou částkou budou uhrazeny dluhy, které přešly na žalobce v řízení o pozůstalosti, tj. sám žalobce nikdy neobdržel ani část zápůjčky (dále též jen „smlouva o zápůjčce“); a (iii) dodatek č. [hodnota] ke kupní smlouvě, jímž účastníci sjednali, že vůči povinnosti žalovaného zaplatit žalobci kupní cenu dle kupní smlouvy se započítává zápůjčka [částka] (dále též jen „dodatek č. [hodnota] “). Smlouvou o zápůjčce ani jinak účastníci nesjednali, že se měl žalovaný pokusit o snížení dluhů a ani, že by měl hradit odměnu [tituly před jménem] [jméno FO], advokáta (dále jen „[tituly před jménem] [jméno FO] “). Za žalobce uhradila [jméno FO], žalobcova dcera, částku [částka] věřitelce [právnická osoba]. a [jméno FO], manželka žalobcova vnuka, uhradila částky [částka] a [částka] věřitelce [právnická osoba]. Žalobce se s [tituly před jménem] [jméno FO] osobně nesetkal ani si nedomlouval, že jej má zastoupit. Pouze mu udělil plnou moc, kterou mu přivezl k podpisu žalovaný s tím, že je to nutné pro vyřízení pozůstalosti. Výši žalované částky žalobce vypočetl následovně: kupní cena dle kupní smlouvy činila [částka]; namísto zápůjčky [částka], o níž měla být ponížena kupní cena nemovitosti, žalovaný plnil pouze [částka], kupní cena se tak snížila na částku [částka]. Dodatkem č. [hodnota] byla upravena povinnost žalovaného tak, že namísto částky [částka] je povinen zaplatit žalobci částku odpovídající 50 % kupní ceny, za kterou žalovaný prodá nemovitost třetí osobě, a to po odečtení nákladů spojených s pozůstalostí a prodejem nemovitosti. Žalovaný prodal nemovitost za částku [částka], od níž je třeba odečíst náklady spojené s vyřízením pozůstalosti (tj. částka [částka] uhrazená notářce a částka [částka] za cesty k notářce, tj. celkem [částka]) a též odečíst náklady spojené s prodejem pozemku (tj. odměna [částka] uhrazená žalovaným realitní kanceláři), tedy [částka] mínus [částka] mínus [částka], tj. [částka], polovina pak činí [částka]. Žalovaný byl povinen žalobci uhradit součet částek [částka] plus [částka], tj. celkem [částka], ale uhradil toliko [částka], tudíž je v prodlení s úhradou právě částky [částka]. Žalovaný ničeho dalšího neuhradil ani přes předžalobní výzvu ze dne [datum]. Žalobce nesouhlasí s tím, aby byl proveden jeho účastnický výslech.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Uvedl, že jej v roce [Anonymizováno] oslovil žalobce s tím, že potřeboval poradit, zda přijmout, nebo odmítnout pozůstalost po zemřelém synovi, v němž jsou dluhy, které žalobce není schopen uhradit, a zanedbaná nemovitost. Účastníci se dohodli, že žalovaný zajistí právní služby, dle dohody s žalobcem vynaloží účelné náklady na právní služby související s řízením o pozůstalosti, bez nichž by dle žalovaného nebylo možné úspěšně vyřešit řízení o pozůstalosti, a též zajistí prodej nemovitosti, vyplatí dluhy a pak od kupní ceny získané prodejem nemovitosti třetí osobě odečte veškeré náklady spojené s vyřízením pozůstalosti a prodejem nemovitosti a výsledný zisk si s žalobcem rozdělí rovným dílem. Žalobce udělil plnou moc žalovanému i [tituly před jménem] [jméno FO], žalobce od něj požadoval právní služby. [tituly před jménem] [jméno FO] poskytoval žalobci právní služby od počátku a s vědomím žalobce, komunikovali spolu. Náklady za takto poskytnuté právní služby žalobci hradil žalovaný s žalobcovým vědomím v souladu s dodatkem č. [hodnota], neboť se jednalo o náklady spojené s vyřízením pozůstalosti a prodejem nemovitosti. Účastníci opakovaně navštívili notářku, žalovaný věc konzultoval s [tituly před jménem] [jméno FO]. Žalovaný zaplatil následující: (a) částku [částka] soudnímu exekutorovi [tituly před jménem] [jméno FO] dne [datum]; (b) částku [částka] notářce [tituly před jménem] [jméno FO] dne [datum], tj. odměna a hotové výdaje za projednání pozůstalosti; (c) částku [částka] za právní služby související s pozůstalostí včetně sepisu smluvní dokumentace pro účastníky, komunikaci s věřiteli a s exekutorem, kdy se zejména s věřitelkami [právnická osoba]. a [právnická osoba]. snažil jednat tak, aby dluhy byly sníženy, obranu proti žalobě bytového družstva Družba a prodej nemovitosti; (d) částku [částka] jako odměnu realitní kanceláře; (e) částku [částka] dne [datum], tj. správní poplatek katastrálnímu úřadu za návrh na vklad do katastru nemovitostí v souvislosti s převodem vlastnického práva k nemovitosti; (f) částku [částka], tj. daň z příjmu fyzické osoby z realizovaného zisku prodejem nemovitosti; (g) částku několik set korun, tj. daň z nemovitosti. Na základě vystaveného vyúčtování žalobci uhradil dne [datum] částku [částka]: od kupní ceny nemovitosti [částka] odečetl [částka] (tj. odměna realitní kanceláře) a dále odečetl [částka], tj. celkové výdaje účastníků, a vydělil dvěma, což činí [částka], k čemuž přičetl částky, které uhradil ten který z účastníků, a proto žalobci uhradil právě částku [částka].

3. Z usnesení Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum], č.j. [spisová značka] soud zjistil, že odměna notářky činí celkem [částka], kterou je povinen zaplatit žalobce jako pozůstalý otec (dále jen „usnesení o pozůstalosti“).

4. Z kupní smlouvy s datem [datum] soud zjistil, že byla uzavřena mezi žalobcem jako prodávajícím a žalovaným jako kupujícím, jejímž předmětem je nemovitost. Účastníci sjednali kupní cenu [částka].

5. Z listiny označené „smlouva o zápůjčce“ s datem [datum] podepsané žalovaným jako zapůjčitelem a žalobcem jako vydlužitelem soud zjistil, že žalovaný se zavázal poskytnout žalobci [částka], a to tak, že vyplatí dluhy žalobce, které zdědil na základě usnesení o pozůstalosti a jsou vyjmenovány v čl. II odst. 2.1. smlouvy o zápůjčce ve výši celkem [částka], jiné dluhy ze zápůjčky není povinen vyplatit, a s tím, že zbývající částka [částka] bude ponechána jako rezerva k zaplacení příslušenství. Žalovaný se zavázal oslovit věřitele s žádostí o sdělení platebních údajů, provést výplaty jednotlivých dluhů v pořadí, v nichž mu věřitelé poskytnou platební údaje, až do výše zápůjčky [částka].

6. Z dodatku č. [hodnota] bez uvedení data soud zjistil, že jej uzavřel žalobce jako prodávající a žalovaný jako kupující. V čl. I odst. 1 dodatku č. [hodnota] se uvádí, že žalobce uznává vůči žalovanému dluh [částka] z titulu smlouvy o zápůjčce; žalobce má vůči žalovanému pohledávku [částka] z titulu kupní smlouvy (čl. I odst. 2 dodatku č. [hodnota]), účastníci se dohodli, že proti pohledávce žalobce [částka] se započítává pohledávka žalovaného [částka]. Článkem II odst. 1 písm. b) dodatku č. [hodnota] se nahrazuje čl. III odst. 3.2 kupní smlouvy, tj. žalovaný je povinen zaplatit žalobci část kupní ceny za prodej nemovitosti, přičemž uvedená část kupní ceny bude vypočtena jako 50 % z kupní ceny nemovitosti prodané třetí osobě po odečtení všech nákladů spojených s vyřízením pozůstalosti po [Jméno žalobce] ml., které žalovaný vynaložil namísto žalobce, a nákladů spojených s prodejem nemovitosti.

7. Z kupní smlouvy o koupi nemovité věci ze dne [datum] (dále též jen „kupní smlouva ze dne [datum] “) uzavřené mezi žalovaným jako prodávajícím a [jméno FO] jako kupujícím soud zjistil, že předmětem je nemovitost, kupní cena byla sjednána ve výši [částka]. Uzavření kupní smlouvy ze dne [datum] zprostředkovala společnost , právnická osoba8. Z listiny plné moci ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce udělil plnou moc [tituly před jménem] [jméno FO], aby jej zastupoval při všech právních a faktických jednáních souvisejících s dluhy, které žalobce nabyl v důsledku řízení o pozůstalosti po [Jméno žalobce] ml.9. Z listiny plné moci ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce udělil plnou moc žalovanému, aby jej zastupoval při všech právních a faktických jednáních souvisejících s dluhy, které žalobce nabyl v důsledku řízení o pozůstalosti po [Jméno žalobce] ml.10. Z vyúčtování v návaznosti na prodej nemovitosti ze dne [datum] soud zjistil způsob výpočtu žalovaným: od ceny za prodej nemovitosti třetí osobě [částka] žalovaný odečetl všechny skutečné nebo domnělé výdaje účastníků v souvislosti s pozůstalostí a prodejem nemovitosti, tj. celkem [částka]. Výslednou částku [částka] (spočtenou jako rozdíl mezi částkami [částka] a [částka]) podělil žalovaný dvěma, čímž dospěl k částce [částka]. K této částce potom přičetl takové výdaje, které podle jeho názoru zaplatil žalobce, tj. [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka] a [částka], čímž dospěl k částce [částka].11. Z potvrzení o provedení transakce ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný uhradil [částka] se zprávou „úhrada za povinného [Jméno žalobce] “.12. Z prohlášení o úhradě do exekuce ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný uhradil částku [částka] na povinnost vymáhanou v exekuci sp. zn. [spisová značka].13. Z potvrzení o provedení transakce ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný uhradil [částka] se zprávou „[tituly před jménem] [jméno FO], notářka“.14. Z potvrzení o odchozí úhradě s datem zaúčtování [datum] (č.l. [Anonymizováno] spisu) soud zjistil, že [jméno FO] uhradila částku [částka].15. Z potvrzení o odchozí úhradě s datem zaúčtování [datum] (č.l. [Anonymizováno] spisu) soud zjistil, že [jméno FO] uhradila částku [částka].16. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne [datum] soud zjistil, že zástupce věřitelky [právnická osoba]. vyzval žalobce k úhradě pohledávky [částka] do [datum].17. Ze zaúčtování platby s datem [datum] soud zjistil, že byla zaevidována úhrada [částka] provedená [jméno FO].18. Z potvrzení o úhradě pohledávky ze dne [datum] soud zjistil, že věřitelka [právnická osoba]. eviduje jako uhrazenou pohledávku z titulu smlouvy o úvěru č. [hodnota], neboť dne [datum] obdržela částku [částka].19. Z výslechu žalovaného soud zjistil, že se s žalobcem seznámil prostřednictvím společného známého, žalobce působil přátelsky, nekonfliktně a zpočátku spolupráce účastníků fungovala. Žalovaný pracuje jako finanční poradce. Zda pozůstalost žalobce přijme, nebo odmítne řešili s [tituly před jménem] [jméno FO], účastníci společně jezdili za notářkou. Kupní smlouvu, smlouvu o zápůjčce a dodatek č. [hodnota] sepsal [tituly před jménem] [jméno FO] poté, co se účastníci rozhodli, že žalobce přijme pozůstalost a žalovaný tehdy musel uhradit dluhy z vlastních prostředků, proto požádal žalobce o zástavu. Žalovaný chápal uvedené smlouvy jako formalitu. Účastníci se dohodli tak, že se žalovaný postará o prodej nemovitosti, zaplatí dluhy a zbytek si účastníci rozdělí rovným dílem. Návrhy kupní smlouvy, smlouvy o zápůjčce a dodatku č. [hodnota] předložil žalovaný žalobci, spolu je pročetli během půl hodiny nebo hodiny v kuchyni žalobce a s tím, že žalovaný žalobci řekl, že mohou [tituly před jménem] [jméno FO] telefonicky kontaktovat, aby návrhy smluv upravil. S velkou pravděpodobností uvedené smlouvy podepsali v jeden den. Pokud jde o zápůjčku [částka], žalovaný žalobci v tomto směru žádné peníze nedal, byl to mechanismus, který vymyslel [tituly před jménem] [jméno FO]. Vztah účastníků se změnil tehdy, když žalobce obdržel výzvu od věřitelky [právnická osoba]. k úhradě částky [částka], kterou následně uhradil žalobcův příbuzný, žalovaný naopak chtěl, aby věřitelka doložila rozdíl mezi požadovanou částkou [částka] a částkou [částka] uvedenou v usnesení o pozůstalosti. Vzhledem k tomu, že žalobce některé dluhy uhradil, což byl pro žalovaného šok, žalovaný proto odečetl všechny náklady, zbylou částku vydělil dvěma a přičetl k nim, co uhradil žalobce a žalovaný.20. Z výzvy k úhradě dlužné částky ze dne [datum] včetně detailu zprávy ze dne [datum] soud zjistil, že zástupce žalobce vyzval žalovaného k úhradě částky [částka] do pěti dní od doručení uvedené výzvy, z detailu zprávy bylo zjištěno, že výzva byla doručena zástupci žalovaného též dne [datum].21. Ostatní důkazní návrhy soud zamítl: jedná-li se o výslech svědka [jméno FO], svědkyně [jméno FO] a dalších osob, které uhradily dluhy za žalobce, důkaz listinou na č. l. [Anonymizováno] spisu (tj. e-mailová korespondence mezi žalovaným a [právnická osoba].), soud považuje jejich výslech za nadbytečný, neboť bylo prokázáno, že dluhy vůči věřitelkám [právnická osoba]. a [právnická osoba]. byly uhrazeny (viz potvrzení o odchozí úhradě [částka] s datem zaúčtování [datum]; potvrzení o odchozí úhradě [částka] s datem zaúčtování [datum]; zaúčtování platby [částka] s datem [datum]; potvrzení věřitelky [právnická osoba]. o úhradě pohledávky ze dne [datum]). Jedná-li se o listinu „vybrané pohyby na účtu“ (č. l. [Anonymizováno] spisu) s odchozí úhradou [částka], soud považuje provedení tohoto důkazu za nadbytečné, neboť mezi účastníky je nesporné, že žalovaný žalobci uhradil částku [částka]. Jedná-li se o čtyři potvrzení o provedení transakce (č. l.[Anonymizováno] spisu) vždy se zprávou „FÚ-záloha na daň z příjmu [jméno FO] “, daňové přiznání za rok [Anonymizováno] (č. l. [Anonymizováno] spisu), nebylo prokázáno, že by účastníci sjednali povinnost žalobce uhradit žalovanému náklady spojené s daňovými povinnostmi žalovaného, není zde tedy vztah k podstatným skutkovým okolnostem. Obdobně, jedná-li se o oznámení (č. l. [Anonymizováno] spisu) a dokumenty na č. l. [Anonymizováno] spisu, nebylo prokázáno, že by účastníci sjednali povinnost žalobce hradit odměnu za právní služby poskytnuté [tituly před jménem] [jméno FO], proto soud z důvodu absence vztahu k podstatným skutkovým okolnostem neprováděl důkazy uvedenými listinami, které se vztahují zejména k rozsahu, vyúčtování a úhradám za právní služby, předání kontaktu žalovaným žalobci na [tituly před jménem] [jméno FO] (č. l. [Anonymizováno] spisu). Jedná-li se o potvrzení o zaplacení správního poplatku [částka] (č. l. [Anonymizováno] spisu), nebylo prokázáno, že by účastníci sjednali povinnost žalobce hradit uvedený poplatek, proto soud z důvodu absence vztahu k podstatným skutkovým okolnostem neprovedl důkaz uvedenou listinou. Jedná-li se o výslech svědkyně [jméno FO], realitní makléřky, soud zamítl provedení uvedeného důkazu pro absenci vztahu k podstatným skutkovým okolnostem, neboť tato svědkyně nebyla osobně přítomna při jednáních mezi účastníky. Dále soud zamítl návrh na provedení důkazu výslechem svědka [tituly před jménem] [jméno FO], advokáta, neboť jej žalobce nezprostil povinnosti mlčenlivosti, a důkaz výslechem žalobce, který nesouhlasil s tím, aby byl proveden jeho výslech.22. Co se týče zjištěného skutkového stavu, pak na základě provedeného dokazování soud uzavřel, že účastníci podepsali tři smlouvy označené jako „kupní smlouva o koupi nemovité věci“, „smlouva o zápůjčce“ a „dodatek č. [hodnota] ke kupní smlouvě o koupi nemovité věci“. Žalovaný uhradil mimo jiné částky: (i) [částka] jako náklady exekuce; (ii) [částka] jako odměnu notářky a (iii) [částka] jako vypořádání s žalobcem a (iv) [částka] jako odměnu realitní kanceláře za prodej nemovitosti. Žalobce uhradil následující částky: (a) [částka] a [částka] věřitelce [právnická osoba]. a (b) [částka] věřitelce [právnická osoba].23. Podle § 556 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“) co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět. Nelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen. Podle odst. 2 při výkladu projevu vůle se přihlédne k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají.24. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.25. Podle § 2053 o. z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.26. Po provedeném dokazování a zjištění skutkového stavu dospěl soud k následujícím právním závěrům:27. Z kupní smlouvy plyne, že účastníci si sjednali kupní cenu nemovitosti ve výši [částka] (čl. III odst. 3.1.). Listinou označenou „smlouva o zápůjčce“ se žalovaný zavázal poskytnout žalobci zápůjčku300 000 Kč s tím, že tato zápůjčka bude poskytnuta tak, že žalovaný uhradí žalobcovy dluhy vyjmenované ve smlouvě o zápůjčce, které žalobce zdědil na základě usnesení o pozůstalosti (čl. I odst. 1.1. a čl. II odst. 2.1.). Dodatkem č. [hodnota] se účastníci dohodli, že kupní cena nemovitosti [částka] bude ponížena o výši zápůjčky [částka] a zbývající částka [částka] bude vypořádána tak, že místo ní zaplatí žalovaný 50 % z kupní ceny za prodej nemovitosti třetí osobě ponížené o veškeré náklady spojené s vyřízením pozůstalosti po [Jméno žalobce] ml., které žalovaný vynaložil namísto žalobce, a náklady spojené s prodejem nemovitosti (čl. II odst. 1).28. Mezi účastníky bylo sporné, jaké náklady jsou všechny náklady spojené s vyřízením pozůstalosti po [jméno FO]., které žalovaný vynaložil namísto žalobce, a náklady spojené s prodejem nemovitosti (čl. II odst. 1 písm. b) dodatku č. [hodnota]).29. Soud se proto nejprve zabýval výkladem části uvedeného ujednání čl. II odst. 1 písm. b) dodatku č. [hodnota]: „…po odečtení všech nákladů spojených jednak s vyřízením dědictví po zemřelém [jméno FO] …, které kupující vynaložil namísto prodávajícího, jednak nákladů spojených s prodejem předmětného pozemku… “, konkrétně, jaká byla skutečná společná vůle jednajících při zohlednění všech v úvahu přicházejících okolností, a to k okamžiku, kdy projev vůle učinili. Dále za předpokladu, že takový úmysl jednajícího byl druhé straně znám nebo musela-li o něm vědět.30. Obsah právního jednání je totiž vždy předmětem výkladu (§ 556 odst. 1 o. z.; nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. [Anonymizováno]). Výkladu podléhají i navenek jasná právní jednání (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Dle závěrů usnesení Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. [Anonymizováno] v případě, že vůle účastníků směřuje k jinému významu a podaří-li se ji procesem hodnocení skutkových a právních otázek, ozřejmit, má shodná vůle účastníků přednost před doslovným obsahem jejího textu, „Vůle je vnitřním stavem jednající osoby, který není bezprostředně přístupný a poznatelný interpretovi právního úkonu, ale je nutno na ni usuzovat z [Anonymizováno] okolností vnějších, spojených s tím, co jeho uzavření předcházelo, jaké vnějšně identifikovatelné zájmy byly jinak projeveny, jaké bylo následné chování účastníků apod.“31. Až nelze-li zjistit skutečnou společnou vůli jednajících, soud postupuje podle § 556 odst. 1 věty druhé o. z. Podle § 556 odst. 2 o. z. lze na skutečnou vůli usuzovat i z následného chování účastníků.32. Soud proto zjišťoval, jaká byla skutečná společná vůle účastníků při sjednávání sporné části ujednání čl. II odst. 1 písm. b) dodatku č. [hodnota], a to v okamžiku, kdy činili předmětný projev vůle, zda vůbec měli společnou vůli (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Žalobce tvrdil, že nikdy s žalovaným ani [tituly před jménem] [jméno FO] nejednal o tom, že by se měl žalovaný snažit o snížení dluhů z řízení o pozůstalosti, ani že by měl žalobce hradit náklady za právní služby s tím související. Žalovaný opakovaně tvrdil, že se s žalobcem dohodli tak, že žalovaný zaplatí všechny náklady a o zbývající část kupní ceny se účastníci rozdělí rovným dílem.33. Pokud jde o společný úmysl účastníků v době uzavření smluv, soud zjistil, že jím bylo pouze vyřízení pozůstalosti po [jméno FO]. s tím, že co zbyde z prodeje nemovitosti, si účastníci rozdělí rovným dílem. Každý z účastníků však jinak vykládal, a to i v okamžiku uzavření smluv, část ujednání dodatku č. [hodnota] ohledně všech nákladů. Žalovaný tomuto přikládal význam, že je oprávněn odečíst všechny náklady spojené s vyřízením pozůstalosti a prodejem nemovitosti, a to včetně nákladů za služby, které si žalobce se žalovaným nesjednal, ani o nich žalobce nemohl uvažovat. Zatímco žalobce citovanému ujednání přikládal význam ve smyslu smlouvy o zápůjčce a v ní taxativně vyjmenovaných dluhů včetně odměny realitní kanceláře ve výši [částka].34. Vzhledem k tomu, že nebyla zjištěna společná vůle účastníků co do části ujednání ohledně všech nákladů, musel soud dále vykládat právní jednání podle významu, jaký by projevu vůle zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je určen při zohlednění specifických vlastností a znalostí adresáta, tedy vyložit obsah právního jednání podle jeho objektivního významu.35. Soud přihlédl k tomu, co právnímu jednání předcházelo: úmrtí žalobcova syna, žalobcův věk [Anonymizováno] let a jeho přátelská, nekonfliktní povaha, díky níž se na žalovaného spolehl. Z konstrukce uzavření tří smluv, které jsou vzájemně provázané, soud dovozuje, že všechny náklady spojené s vyřízením pozůstalosti po [jméno FO]. dle čl. II odst. 1 písm. b) dodatku č. [hodnota] jsou právě dluhy dle čl. II odst. 2.1. smlouvy o zápůjčce. Současně je totiž třeba vycházet z předpokladu, že účastníci jednali racionálně, tj. aby výklad projevu vůle nevyústil v nesmyslné závěry o projevené vůli (srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]; [datum], sp. zn. [spisová značka]; [datum], sp. zn. [spisová značka]). V tomto směru spornou část ujednání ohledně všech nákladů lze vyložit výhradně tak, že se jedná právě o náklady označené ve smlouvě o zápůjčce jako dluhy žalobce, které žalobce zdědil. Soud nemohl uvěřit tvrzení žalovaného, že cílem citovaného ujednání je, aby žalobce nahradil všechny náklady spojené s vyřízením pozůstalosti a prodejem nemovitosti, které však žalobce nemohl ani předpokládat, ani o nich vědět (tj. zejména právní služby poskytnuté [tituly před jménem] [jméno FO] směřující k případnému snížení dluhů, ačkoliv dle čl. II odst. 2.3. smlouvy o zápůjčce byl žalovaný pouze povinen dluhy vyplatit; daňová povinnost; správní poplatek), neboť žalovaný byl ve slabším postavení z důvodu věku, ztráty syna, oproti žalovanému s ohledem na jeho vysokoškolské vzdělání, dlouholeté zkušenosti s finančním poradenstvím.36. Soud naopak nemohl přihlédnout k praxi zavedené mezi účastníky v právním styku, neboť se jednalo o první společné právní jednání účastníků.37. S ohledem na vypořádání zbývající části [částka] v souladu s dodatkem č. [hodnota] má soud za to, že kupní cena za prodej nemovitosti třetí osobě, která dle kupní smlouvy ze dne [datum] činila [částka] (čl. III odst. 3.1.), musí být ponížena o částky, které žalovaný prokazatelně vynaložil namísto žalobce jako „náklady spojené s vyřízením pozůstalosti po zemřelém“ [Jméno žalobce] ml., tj. o dlužnou odměnu notářce ve výši [částka], [částka] jako náklady na cesty k notářce; a dále o částky, které žalovaný prokazatelně vynaložil jako „náklady spojené s prodejem“ nemovitosti, tj. [částka] jako odměnu realitní kanceláři.38. Pokud jde o ostatní náklady tvrzené žalovaným, tj. (i) za právní služby poskytnuté [tituly před jménem] [jméno FO] ve výši [částka]; (ii) za správní poplatek [částka] - návrh na vklad do katastru nemovitostí a (iii) za daň z příjmu fyzických osob ve výši [částka], žalovaný tvrdil, že uvedené náklady spadají do rozsahu nákladů spojených s vyřízením pozůstalosti po zemřelém [jméno FO], které žalovaný vynaložil namísto žalobce, resp. do rozsahu nákladů spojených s prodejem nemovitosti ve smyslu čl. II odst. 1 dodatku č. [hodnota]. Žalovaný však v tomto směru neunesl břemeno důkazní, ani přes poučení soudem dle § 118a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.“) poskytnuté při jednání dne [datum] neprokázal, že se s žalobcem dohodl tak, že žalovaný je povinen uhradit všechny shora uvedené náklady.39. Žalovaný předložil žalobci k prostudování a podpisu mimo jiné dodatek č. [hodnota] a listinu označenou jako „smlouva o zápůjčce“, které je třeba vykládat tak, aby si jejich ujednání neodporovala, ale vzájemně se doplňovala. Žalobce vzhledem k taxativně vyjmenovaným dluhům v listině označené „smlouva o zápůjčce“ důvodně předpokládal, že uvedené dluhy jsou totožné s náklady spojenými s vyřízením pozůstalosti po zemřelém [jméno FO]., které měl žalovaný uhradit namísto žalobce dle dodatku č. [hodnota].40. Vzhledem ke znění čl. II odst. 1 písm. b) dodatku č. [hodnota] místo [částka] je žalovaný povinen žalobci zaplatit 50 % z částky [částka] [tj. kupní cena dle smlouvy ze dne [datum] ve výši [částka] mínus [částka] (tj. odměna notářky) mínus [částka] (tj. odměna realitní kanceláře) mínus [částka] (tj. náklady za cesty k notářce)], tedy [částka].41. Jde-li o listinu označenou jako „smlouva o zápůjčce“, žalovaný se jí sice zavázal poskytnout žalobci částku [částka], avšak poskytl pouze částku [částka] jako odměnu exekutorovi a částku [částka] jako odměnu notářce, která však již byla zohledněna jako náklad spojený s vyřízením pozůstalosti, proto ji nelze zohlednit dvakrát. Žalovaný z titulu smlouvy o zápůjčce poskytl toliko částku [částka]. Rozdíl mezi dohodnutou výši zápůjčky [částka] a jejím skutečným plněním [částka] činí [částka]. [částka] Kč považuje soud za pohledávku žalobce za žalovaným z titulu původní kupní ceny (tj. [částka]), která nebyla žalobci uhrazena.42. Jde-li o smlouvu označenou jako „smlouva o zápůjčce“, smlouva o zápůjčce je reálný kontrakt: ke vzniku takové smlouvy proto nestačí shoda na jejím obsahu, ale vyžaduje reálné přenechání peněz. V nyní řešené věci žalovaný přenechal toliko částku [částka].43. V dodatku č. [hodnota] je obsaženo ujednání, že žalobce uznává ve smyslu § 2053 o. z., že má vůči žalovanému dluh [částka] z titulu smlouvy o zápůjčce, která nebyla ani zčásti splacena (čl. I odst. 1 dodatku č. [hodnota]). Neexistující dluh [částka] však nemůže být z povahy věci předmětem uznání. Dle závěrů rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]: „Pokud určité závazky vyplývající pro něho z uvedené leasingové smlouvy ve vztahu k žalobci, jak to vyplývá z textu uznání dluhu, uznal, pak byl uznán jeho neexistující závazek, tj. závazek, který v době uznání závazku žalovaným neexistoval (netrval), a proto s tímto uznáním nelze spojovat stanovené účinky ve smyslu § 323odst. 1 ObchZ.“ Současně žalobce prokázal, že žalovaný dle smlouvy o zápůjčce poskytl toliko [částka].44. Soud s ohledem na shora uvedené uvádí, že částku, kterou je žalovaný povinen zaplatit žalobci, je potřeba vypočíst následujícím způsobem: žalovaný byl povinen žalovanému zaplatit [částka] a [částka], tedy celkem [částka]. Zaplatil toliko [částka]. Rozdíl činí [částka]. Žalobce se žalobou domáhal pouze částky [částka], proto soud přiznal žalobci právě částku ve výši [částka].45. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.46. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě žalované částky předžalobní výzvou svého právního zástupce ze dne [datum], doručenou zástupci žalovaného též dne [datum], a to ve lhůtě do pěti dní od doručení uvedené výzvy. Vůči nepřítomné osobě působí právní jednání od okamžiku, kdy jí dojde (§ 570 odst. 1 o. z.), tedy od chvíle, kdy se projev vůle dostane do sféry dispozice adresáta a ten má objektivní možnost se s ním seznámit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Podle § 573 o. z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání. Podle § 573 o. z. se tak má za to, že výzva byla žalovanému doručena třetí pracovní den po odeslání, plnit měl žalovaný dle výzvy ze dne [datum] do [datum], tj. od [datum] je tak žalovaný v prodlení. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil částku [částka] do rozhodnutí soudu, octl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobci přiznal i úroky z prodlení dle § 1968, § 1970 o. z. ve výši stanovené § 2 nařízením vlády č. 351/2013 Sb. z částky [částka], tj. úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.47. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, který byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce92 763,50 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění platném a účinném do dne [datum] (dále jen „a. t. do [datum] ”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. do [datum], z částky [částka] za jednoduchou výzvu k plnění ze dne [datum] dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. do [datum] a z částky [částka] za návrh ve věci samé ze dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. do [datum] včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. do 31. 12. 202 a odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. od [datum] z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za účast na jednání soudu ze dne 19. 5. 2025dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. do [datum], z částky [částka] za vyjádření k výzvě soudu ze dne 25. 5. 2025dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. od [datum], z částky [částka] za účast na jednání soudu ze dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. od [datum] a z částky [částka] za účast na jednání soudu ze dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. od [datum] včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. od [datum] a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. Soud nepřiznal cestovné, neboť zástupce žalobce výslovně uvedl, že jej neúčtuje.48. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně.49. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.