23 C 568/2024

Odůvodnění

1. Předmětem řízení v této věci je zaplacení částky [částka] s příslušenstvím z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] uzavřené mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně, tj. [právnická osoba], IČO: [IČO] (dále jen „smlouva č. [hodnota] “ a „právní předchůdkyně žalobkyně“). Žalobkyně v žalobě uvedla, že její právní předchůdkyně posoudila s odbornou péčí schopnost žalované splácet úvěr, vyhodnotila informace od žalované před uzavřením smlouvy č. [hodnota], dotázala se žalované na rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace ověřila oproti dokladům vyžádaných od žalované. Na základě smlouvy č. [hodnota] poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované [částka], a to v hotovosti v den uzavření smlouvy č. [hodnota]. Žalovaná se zavázala hradit 78 týdenních splátek po [částka]. Žalovaná neplnila smluvní podmínky řádně ani včas, ocitla se v prodlení s úhradou dlužné částky, uhradila celkem částku [částka]. Právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku postoupila žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni [datum]. Postoupení bylo žalované oznámeno písemně. Žalobkyně požaduje po žalované zaplacení jistiny [částka]; poplatku [částka]; kapitalizovaných úroků ve výši [částka] a kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši [částka]; úroků ve výši 23,28 % ročně z jistiny [částka] od [datum] do zaplacení a zákonných úroků z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Žalovaná ani přes předžalobní výzvu ničeho dalšího neuhradila.

2. Dále, je předmětem řízení v této věci zaplacení částky [částka] s příslušenstvím z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] uzavřené mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně, tj. [právnická osoba], IČO: [IČO] (dále jen „smlouva č. [hodnota] “). Žalobkyně v žalobě uvedla, že její právní předchůdkyně posoudila s odbornou péčí schopnost žalované splácet úvěr, vyhodnotila informace od žalované před uzavřením smlouvy č. [hodnota], dotázala se žalované na rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace ověřila oproti dokladům vyžádaných od žalované. Na základě smlouvy č. [hodnota] poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované [částka], a to v hotovosti v den uzavření smlouvy č. [hodnota]. Žalovaná se zavázala hradit 21 měsíčních splátek po [částka]. Žalovaná neplnila smluvní podmínky řádně ani včas, ocitla se v prodlení s úhradou dlužné částky, uhradila celkem částku [částka]. Právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku postoupila žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni [datum]. Postoupení bylo žalované oznámeno písemně. Žalobkyně požaduje po žalované zaplacení jistiny [částka]; poplatku [částka]; kapitalizovaných úroků ve výši [částka] a kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši [částka]; úroků ve výši 23,19 % ročně z jistiny [částka] od [datum] do zaplacení a zákonných úroků z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Žalovaná ani přes předžalobní výzvu ničeho dalšího neuhradila.

3. K jednání se žalovaná nedostavila, ačkoliv byla předvolána na adresu pro doručování podle § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), neomluvila se a nepožádala o odročení jednání, k žalobě se nevyjádřila. Podle § 101 odst. 3 o. s. ř. proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované.Ke smlouvě č. [hodnota]:

4. Ze smlouvy č. [hodnota] bylo zjištěno, že žalovaná (jako zákazník) a původní věřitelka [právnická osoba] (označená jako [Anonymizováno]) se dohodly na tom, že [Anonymizováno] poskytne zákazníkovi úvěr [částka], který včetně poplatku, zákazník splatí v 78 splátkách ve výši splátky [částka], poslední pak ve výši [částka]. Ze smlouvy vyplývá, že žalovaná částku [částka] převzala. Dále bylo sjednáno, že celková částka splatná žalovanou podle této smlouvy činí [částka].

5. Ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr z [datum] soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně eviduje o žalované následující: žalovaná je rozvedená, žije v nájmu, má vyživovací povinnost k jedné osobě, pobírá příjem z pracovního poměru ve výši [částka] měsíčně čistého, dále ostatní příjem žalované: [částka] a další čisté příjmy domácnosti: [částka], tj. celkem [částka], její odhadované měsíční výdaje činí [částka], z čehož [částka] činí interní splátky.

6. Z tabulky umoření ke smlouvě č. [hodnota] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná uhradila právní předchůdkyni žalobkyně celkem [částka].Ke smlouvě č. [hodnota]:

7. Ze smlouvy č. [hodnota] bylo zjištěno, že žalovaná (jako zákazník) a původní věřitelka [právnická osoba] (označená jako [Anonymizováno]) se dohodly na tom, že [Anonymizováno] poskytne zákazníkovi úvěr [částka], který včetně poplatku, zákazník splatí v 21 splátkách ve výši splátky [částka], poslední pak ve výši [částka]. Ze smlouvy vyplývá, že žalovaná částku [částka] převzala. Dále bylo sjednáno, že celková částka splatná žalovanou podle této smlouvy činí [částka].

8. Ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně eviduje o žalované následující: žalovaná je rozvedená, žije v nájmu, má vyživovací povinnost k jedné osobě, pobírá příjem z pracovního poměru ve výši [částka] měsíčně čistého, dále ostatní příjem žalované: [částka], tj. celkem [částka], její odhadované měsíční výdaje činí [částka].

9. Z tabulky umoření ke smlouvě č. [hodnota] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná uhradila právní předchůdkyni žalobkyně celkem [částka].

10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní soud zjistil, že na jejím základě jsou postupovány nezajištěné pohledávky vzniklé ze smluv o půjčce anebo smluv o zápůjčce specifikované v Příloze č. [hodnota] zmíněné smlouvy, které uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitelka se svými zákazníky jako dlužníky, a to se všemi právy s nimi spojenými. Z výňatku ze seznamu postoupených pohledávek, listinou – dopisem označeným „Oznámení o postoupení pohledávek“ ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně sdělila žalované, že žalované pohledávky byly postoupeny žalobkyni a současně žalovanou vyzvala k úhradě dluhu, a to do 10 dnů od doručení uvedeného oznámení. Z podacího lístku [právnická osoba]. ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně dne [datum] odeslala žalované listinu.

11. Z výpisu z obchodního rejstříku ze dne [datum] byla zjištěna existence žalobkyně.

12. Z dopisu žalobkyně ze dne [datum] soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě dluhu. Z podacího lístku ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně téhož dne odeslala žalované uvedenou výzvu k úhradě dluhu.

13. Soud současně vycházel z tvrzení žalobkyně o tom, že žalovaná řádně nesplácela úvěr a neuhradila žalovanou částku, na základě smlouvy č. [hodnota] uhradila toliko [částka] a na základě smlouvy č. [hodnota] uhradila [částka] (důkazní břemeno o opaku nese žalovaná, která však konkrétní úhradu dluhu ani netvrdila, ani neprokazovala).

14. Po skutkové stránce má soud žalobkyní tvrzené skutečnosti za prokázané, zjištěné z listinných důkazů v řízení provedených, tj. že právní předchůdkyně žalobkyně, jako věřitel, s žalovanou, jako dlužníkem, uzavřela smlouvu č. [hodnota], na základě které žalované poskytla úvěr [částka], který se žalovaná zavázala, včetně sjednaného navýšení, právní předchůdkyni žalobkyně zaplatit. Žalovaná však sjednané splátky nehradila řádně ani včas, uhradila celkem [částka], a dostala se tak do prodlení s placením splátek. Dále, právní předchůdkyně žalobkyně, jako věřitel, s žalovanou, jako dlužníkem, uzavřela smlouvu č. [hodnota], na základě které žalované poskytla úvěr [částka], který se žalovaná zavázala, včetně sjednaného navýšení, právní předchůdkyni žalobkyně zaplatit. Žalovaná však sjednané splátky nehradila řádně ani včas, uhradila celkem [částka], a dostala se tak do prodlení s placením splátek. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu před podáním žaloby.

15. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru zavazuje úvěrující, že na požádání úvěrovaného poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

16. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

17. Podle § 588 věta první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

18. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

19. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

20. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

21. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění platném a účinném ke dni uzavření smlouvy (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

22. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

23. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

24. Podle § 87 odst. 1 věty první zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.

25. Soud se z moci úřední zabýval předloženou smlouvou se zaměřením na zkoumání její platnosti v souladu s evropským právem (čl. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne [datum], a také rozsudek Evropského soudního dvora ze dne [datum] ve věci C-449/13 Consumer Finance proti [jméno FO] a další) a jeho transpozicí ve výše uvedeném ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru.

26. Citovaná směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES byla zapracována do zákona o spotřebitelském úvěru. Zákon o spotřebitelském úvěru v § 87 odst. l upravuje následek, který nastane, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. l větou druhou (posouzení úvěruschopnosti spotřebitele), a to sankci neplatnosti smlouvy. S ohledem na použité slovní vyjádření ve větě druhé § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, by bylo možné tuto úpravu vnímat a vyložit jako relativní neplatnost, neboť spotřebiteli dává možnost námitku neplatnosti uplatnit. Touto problematikou se však v poslední době zabýval jak Nejvyšší soud, jehož hlavním úkolem je zajišťování jednoty a zákonnosti rozhodovací praxe českých soudů, tak i Ústavní soud, jehož nálezy jsou pro obecné soudy závazné (čl. 89 odst. 2 Ústavy České republiky). Nejvyšší soud se k následkům, které nastanou, pokud poskytovatel s odbornou péčí neposoudí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjádřil v rozsudku sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum], v němž dospěl k závěru, že pokud poskytovatel takovou povinnost nesplní, je smlouva (absolutně) neplatná. Ačkoli v tomto rozsudku byl řešen spotřebitelský úvěr poskytnutý podle dřívějšího zákona o spotřebitelském úvěru (zákon č. 145/2010 Sb.), z jehož dikce § 9 odst. l by bylo možné dovozovat absolutní neplatnost smlouvy, i výklad tohoto ustanovení nebyl jednoznačný (k tomu srovnej komentář § 9 odst. l zákona o spotřebitelském úvěru uveřejněný v systému ASPI), a proto jsou závěry tohoto rozhodnutí aplikovatelné i na spotřebitelský úvěr poskytnutý podle zák. č. 257/2016 Sb. Ústavní soud pak ve svých nálezech sp. zn. III. ÚS 4129/18 a II. ÚS 3194/18 řešil tuto otázku i ve vztahu k vykonávacímu řízení. V neposlední řadě také rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie (např. sp. zn. C-679/18), jakož i odvolacího soudu (např. č. j. [spisová značka]) směřují obecné soudy k aplikaci § 580 odst. l a § 588 o. z. (absolutní neplatnost právního jednání).

27. Žalobkyně sice uvedla, že její právní předchůdkyně v případě smlouvy č. [hodnota] a č. [hodnota] posoudila schopnost žalované splácet úvěry, vyhodnotila od žalované požadované a získané informace, dotázala se žalované na majetkové, pracovní a jiné poměry a informace ověřila oproti dokladům od žalované. Žalobkyně však soudu nepředložila žádné dokumenty, na jejichž základě posoudila úvěruschopnost žalované (např. pracovní smlouvu, výplatní lístky, výpisy z bankovního účtu žalované). Právní předchůdkyně žalobkyně neověřila žádné skutečné výdaje žalované, tj. ani její výdaje na bydlení, ani ostatní životní náklady (stravování, léky, hygienické potřeby atd.). Nadto právní předchůdkyně žalobkyně eviduje extrémně nízké měsíční výdaje žalované pouze ve výši [částka], z čehož dle zákaznické karty z listopadu 2020 částka [částka] připadá na splátky jiných úvěrů či zápůjček. Právní předchůdkyně žalobkyně si měla především vyžádat dokumenty (např. aktuální výpisy z účtu, daňové přiznání, SIPO) prokazující konkrétní skutečné příjmy a výdaje a přistoupit k poskytnutí úvěrů až v případě tohoto doložení. Prohlášení klienta o příjmech a výdajích přitom musí žalobce prověřovat, nestačí se na něj spolehnout, jak plyne z citovaného rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum]. V řízení nebylo žalobkyní prokázáno, že by žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně doložila skutečnou výši svých příjmů či výdajů. Soud proto z uvedených důvodů neshledal postup právní předchůdkyně žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalované jako dostačující.

28. Po právní stránce proto soud věc posoudil tak, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou uzavřené smlouvy č. [hodnota] a č. [hodnota] jsou absolutně neplatné podle § 580 odst. 1 o. z. pro rozpor se zákonem. Obdobně také srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka], který byl aprobován usnesením Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 1742/2015. Z uvedeného důvodu soud žalobu ohledně všech smluvních nároků žalobkyně včetně smluvních pokut i úroků zamítl.

29. Pokud jde o jistiny samotné, z žalobních tvrzení vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr na základě smlouvy č. [hodnota] ve výši [částka]. Z předloženého dokumentu - transakční historie ke smlouvě č. [hodnota] rovněž vyplývá, že žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně uhradil částku [částka] celkem. Dále, na základě smlouvy č. [hodnota] poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované úvěr ve výši [částka]. Z předloženého dokumentu - transakční historie ke smlouvě č. [hodnota] rovněž vyplývá, že žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně uhradila částku [částka] celkem. V souladu s § 2991 odst. 1, 2 o. z. má soud za to, že plnění právní předchůdkyně žalobkyně z neplatných smluv č. [hodnota] a č. [hodnota] je bezdůvodným obohacením žalované a žalovaná je povinna tato obohacení žalobkyni vydat. Soud proto po právním posouzení dospěl k závěru, že se ve výši [částka] žalovaná na úkor právní předchůdkyně žalobkyně bezdůvodně obohatila (tj. [částka] mínus [částka]) a dále se žalovaná na úkor právní předchůdkyně žalobkyně bezdůvodně obohatila ve výši [částka] (tj. [částka] mínus [částka]).

30. Soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku, převzala-li žalovaná předměty úvěru na základě neplatné smlouvy č. [hodnota] a č. [hodnota], je povinna částky ve výši [částka] a ve výši [částka] vrátit podle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodná obohacení. Soud tak uložil žalované, aby žalobkyni uhradila částky ve výši [částka] a [částka]. Úrok z prodlení byl přiznán podle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve výši 11,75 % ročně z částky [částka], jak navrhovala žalobkyně, a dále ve výši 15 % ročně z částky [částka], též dle návrhu žalobkyně (výrok I. rozsudku).

31. Smlouvu č. [hodnota] a smlouvu č. [hodnota] má soud za absolutně neplatnou, proto žalobní nároky plynoucí ze smlouvy č. [hodnota] a ze smlouvy č. [hodnota] nelze přiznat, uvedené nároky jsou povahou akcesorické a váží se k hlavním závazkům, které byly neplatně sjednány (výrok II. rozsudku).

32. Občanský zákoník neupravuje splatnost pohledávek vzniklých z bezdůvodného obohacení, proto je doba plnění vázána na výzvu věřitele, přičemž dlužník je povinen splnit dluh bez zbytečného odkladu poté, kdy byl o plnění požádán (§ 1958 odst. 2 o. z.). Žalobkyně neprokázala, že by žalovanou vyzvala k vydání bezdůvodného obohacení dříve, než oznámením o postoupení pohledávek ze dne [datum], daným k poštovní přepravě dne [datum]. Vůči nepřítomné osobě působí právní jednání od okamžiku, kdy jí dojde (§ 570 odst. 1 o. z.). Podle § 573 o. z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání. Podle § 573 o. z. se tak má za to, že výzva byla žalované doručena třetí pracovní den po odeslání. Dle oznámení o postoupení pohledávek byla žalovaná povinna uhradit dlužné částky do 10 dnů od data doručení, tj. od [datum] je tak žalovaná v prodlení s úhradou částky [částka] a [částka]. Úrok z prodlení byl přiznán podle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I. rozsudku).

33. Podle § 142 odst. 2 o.s.ř. měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.

34. V řízení byla úspěšnější žalovaná, ale žádné náklady jí dle obsahu spisu nevznikly, a proto žádnému z účastníků soud náhradu nákladů nepřiznal. Konkrétně se jedná o úspěch žalobkyně v řízení v rozsahu 8,68 % (tj. [částka] sestávajících z částek [částka] a [částka] a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum], tj. ve výši [částka]; a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum], tj. ve výši [částka]) a úspěch žalované v rozsahu 91,32 %. Při určování míry úspěchu a neúspěchu ve věci soud odkazuje na v judikatuře Nejvyššího soudu (srov. např. usnesení ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]) dlouhodobě ustálený názor, že úspěch ve věci při rozhodování o náhradě nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl, se poměřuje ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. i co do úspěchu ohledně uplatněného příslušenství, tj. úroku i úroku z prodlení. Nejvyšší soud přijal uvedený právní názor ve shodě s nálezem Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 2717/08, v němž Ústavní soud dospěl k závěru, že pokud je předmětem civilního řízení vedle pohledávky též její příslušenství (např. úroky, úroky z prodlení), je nutno při rozhodování o náhradě nákladů dle míry úspěchu ve věci (§ 142 o. s. ř.) zvážit míru úspěchu v celém sporu, tj. nejen ohledně pohledávky, ale též stran jejího příslušenství.

35. Lhůta k plnění je stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal soud důvod.