Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 20 000 Kč od 15. 6. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Ve zbytku, tj. co do požadavku na zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 549,03 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 20 000 Kč od 30. 4. 2024 do 14. 6. 2024, se žaloba zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 20 000 Kč s příslušenstvím, z titulu bezdůvodného obohacení, s tím, mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], IČ: [IČO], se sídlem [adresa] a žalovaným došlo dne 25. 8. 2022 k uzavření Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] (dále jen „Smlouva“). Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této Smlouvy Smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru otištěné na zadní straně Smlouvy (dále jen „Podmínky“). Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč (dále jen „zápůjčka“ nebo „jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku ve výši 24 663 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 15 693 Kč, na straně 2 Smlouvy o spotřebitelském úvěru, a částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 4 584 Kč (dále jen „poplatek“). Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku a pojistného (bylo-li sjednáno) se žalovaný ve Smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 78 týdenních (sedmidenních) splátkách po 573 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 22. 2. 2024. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy. Marným uplynutím týdenní (sedmidenní) lhůty pro úhradu poslední splátky tak již byl žalovaný v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdce žalobkyně měl tohoto dne možnost požadovat uhrazení celé dlužné částky a zákonný úrok z prodlení. Žalovaný od uzavření Smlouvy do podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek neuhradil ničeho. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 4. 2024 žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 29. 4. 2024. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Ke dni podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek 29. 4. 2024 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovaným částku 56 360,29 Kč. Její příslušenství pak tvořily úroky a zákonné úroky z prodlení. Za období od podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek ke dni sepisu žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku žalobkyně uhrazeno ničeho. Jak žalobkyně uvedl již výše, požaduje po žalovaném pouze vrácení částky představující bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalovaného se zákonným úrokem z prodlení. Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném zaplacení: dlužné jistiny ve výši 20 000 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 549,03 Kč, úroků z prodlení v zákonné výši 14,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši 20 000 Kč od 30. 4. 2024 do zaplacení. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 549,03 Kč žalobkyně uvádí, že se jedná o zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně počítaný z dlužné jistiny od 23. 2. 2024 do 29. 4. 2024.
2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil, v průběhu řízení zůstal nečinný, nevznesl žádné námitky vůči žalobkyni uplatněné pohledávce, ani co do důvodu, ani co do výše.
3. Ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 25. 8. 2022 vyplývá, že žalovaný požádal společnost [právnická osoba] o poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 15 000 Kč. Uvedl, že žije v bytě jako nájemník, má základní vzdělání, je svobodný, pracuje na plný úvazek, nemá žádnou vyživovací povinnost. Pracuje jako dělník u zaměstnavatele [právnická osoba] s příjmem 21 074 Kč, na dobu neurčitou. Své měsíční výdaje odhadl částkou 4 000 Kč (bez jakékoliv bližší specifikace a ověření). Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] ze dne 25. 8. 2022 vyplývá, že společnost [právnická osoba] poskytla žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutou částku vrátit s poplatkem ve výši 21 777 Kč, který zahrnuje úrok ve výši 15 693 Kč, částku za rozšířenou doplňkovou službu konformního a flexibilního splácení 4 584 Kč, pojistné za doplňkové pojištění 2 886 Kč s tím, že celková dlužná částka činí 44 663 Kč a žalovaný se jí zavázal splácet v 78 splátkách po 573 Kč, úroková sazba byla sjednána ve výši 86 % ročně, RPSN 150,86 % ročně. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], včetně příloh a seznamu postupovaných pohledávek vyplývá, že společnost Provident Financial, s. r. o. postoupila žalobkyni pohledávky specifikované v příloze smlouvy mezi nimi mimo jiné též pohledávku za žalovaným vyplývající z úvěrové smlouvy č. [hodnota]. Z tabulky umoření se podává, že žalovaný na úvěrovanou částku 20 000 Kč neuhradil ničeho. Z výpisu z obchodního rejstříku ohledně žalobkyně se podává existence a aktivní legitimace žalobkyně. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29. 4. 2024, včetně podacího lístku ze dne 30. 5. 2024 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba] oznámila žalovanému postoupení pohledávky žalobkyni a vyzvala žalovaného k úhradě dluhu ve lhůtě do 10 dnů od dat za doručení tohoto přípisu. Z předžalobní výzvy k úhradě právního zástupce žalobkyně ze dne 29. 7. 2024, včetně podacího lístku ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce před podáním žaloby vyzývala žalovaného k zaplacení žalované částky ve lhůtě do 13. 8. 2024.
4. Po skutkové stránce má soud za prokázané, že [právnická osoba] s žalovaným uzavřela dne 25. 8. 2022 úvěrovou smlouvu č. [hodnota] na částku 20 000 Kč, přičemž má za to, že tato částka byla žalovanému v hotovosti vyplacena. Soud však nemá za to, že by tato úvěrová smlouva byla uzavřena platně.
5. S ohledem na tuto skutečnost soud pouze ve stručnosti konstatuje, že neplatnost této úvěrové smlouvy č. [hodnota] ze dne 25. 8. 2022 zkoumal z úřední povinnosti (viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018, či nálezy Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18 a II. ÚS 3194/18) s ohledem na to, zda [právnická osoba] postupovala v souladu s ustanovením § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ zákon o spotřebitelském úvěru“), a zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Soud přitom zjistil, že zjevně takto nepostupovala, neboť si pouze nechala vyplnit zákaznickou kartu – žádost o spotřebitelský úvěr bez dostatečného a průkazného ověření tam uvedených údajů. Soud v tomto směru zdůrazňuje, že pouhé vyplnění formuláře bez dostatečného prověření takto vyplněných údajů a zvážení jejich významu nemůže poskytovatel úvěru dostát zákonným požadavkům dle ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť tyto formálně vyplněné údaje nijak neověřil, tudíž ani nemohl provést následné řádné posouzení skutečných schopností a možností žalované úvěr splácet. Povinnost zvážit úvěruschopnost žalované byla v projednávané věci o to větší s ohledem na výši roční procentní sazby nákladů (která zde činila 150,86 %), která zjevně představuje enormní závazek.
6. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.
7. Podle § 1841 o.z. smlouvou o finanční službě se pro účely úpravy spotřebitelských smluv v tomto zákoně rozumí každá spotřebitelská smlouva týkající se bankovní, úvěrové a platební nebo pojistné smlouvy, smlouva týkající se penzijního připojištění, směn měn, vydávání elektronických peněz a smlouva týkající se poskytování investiční služby nebo obchodu na trhu s investičními zdroji.
8. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
9. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
10. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
11. Soud se však i s ohledem na odůvodnění žaloby zabýval tím, zda nebylo žalované ze strany [právnická osoba] poskytnuto plnění bez právního důvodu. Z předložené úvěrové smlouvy č. [hodnota] ze dne 25. 8. 2022 přitom jednoznačně vyplývá, že žalovanému byla poskytnuta částka 20 000 Kč, přičemž tato částka nebyla žalovaným vrácena. Žalovaný se tak na úkor právního předchůdce žalobkyně dle ustanovení § 2991 odst. 1,2 o. z. bezdůvodně obohatil v rozsahu 20 000 Kč. Tuto pohledávku za žalovaným právní předchůdce žalobkyně - [právnická osoba], postoupil žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 4. 2024. Soud proto uložil žalovanému, aby žalobkyni uhradil částku ve výši 20 000 Kč a to i se zákonným rokem z prodlení.
12. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Žalobci tak podle § 1970 o.z. náleží úrok z prodlení ve výši zákonného úroku z prodlení, tj. stanovený podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném v době počátku prodlení.
13. Jelikož zákon neupravuje splatnost pohledávek vzniklých z bezdůvodného obohacení, je doba plnění vázána na výzvu věřitele, přičemž dlužník je povinen splnit dluh bez zbytečného odkladu poté, kdy byl o plnění požádán (§ 1958 odst. 2 o. z.). Žalobkyně neprokázala, že by žalovaného vyzvala k vydání bezdůvodného obohacení dříve, než přípisem ze dne 29. 4. 2024 ( výzvou k úhradě v oznámení o postoupení pohledávky), daným k poštovní přepravě dne 30. 5. 2024. Vůči nepřítomné osobě působí právní jednání od okamžiku, kdy jí dojde (§ 570 odst. 1 o. z.), tedy od chvíle, kdy se projev vůle dostane do sféry dispozice adresáta a ten má objektivní možnost se s ním seznámit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 15. 1. 2014, sp. zn. 32 Odo 442/2003). Podle § 573 o. z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání. Podle § 573 o. z. se tak má za to, že výzva byla žalovanému doručena třetí pracovní den po odeslání, tj. 4. 6. 2024, s tím že žalovaný měl plnit nejpozději do 10 dnů ode dne odeslání výzvy, 14. 6. 2024 tak měl žalovaný plnit, a od 15. 6. 2024 je žalovaný v prodlení. Úrok z prodlení byl přiznán podle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I. rozsudku).
14. Stran závěru, že soud uložil žalované povinnost zaplatit bezdůvodné obohacení žalobkyni, a nikoli [právnická osoba] která žalovanému příslušnou částku vyplatila, soud odkazuje na obsah Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 4. 2024, včetně příloh, ze které má soud za prokázané, že došlo k postoupení této pohledávky za žalovaným na žalobkyni.
15. Protože má soud za to, že splatnost závazku žalovaného vrátit částku ve výši 20 000 Kč představující jeho bezdůvodného obohacení nastala až 14. 6. 2024, byla žaloba ve zbytku jako nedůvodná zamítnuta (výrok II.).
16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení neúspěšná jen co do poměrně nepatrné částky, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 20 000 Kč[Anonymizováno] sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ze dne 29. 7. 2024, z částky 300 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. ze dne 29. 7. 2024[Anonymizováno] a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 15. 11. 2024 včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.
17. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.