Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se na žalované svou žalobou domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že dne [datum] uzavřela se žalovanou Smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalobkyně žalované finanční částku ve výši [Anonymizováno],-- Kč (slovy: [Anonymizováno]) na úvěrovém účtu č. [č. účtu] jako neúčelový, nezajištěný spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení a splácený pravidelnými splátkami. K vrácení vypůjčené částky se žalovaná zavázala splácet úvěr a úroky z úvěru žalobci pravidelnými měsíčními splátkami ve výši [částka] vždy v 20. den každého kalendářního měsíce, přičemž první splátka byla splatná ke dni [datum]. Společně s vrácením poskytnuté jistiny se žalovaná zavázala k placení úroku z vypůjčené částky ve výši 17,99 % ročně a dále k zaplacení cen podle ceníku žalobkyně. Součástí smluvního ujednání dle čl. 3 odst. 3.1 Smlouvy o úvěru bylo kapitalizování úroků do jistiny, které se tak stávaly její součástí a byly následně hrazeny společně s jistinou v rámci pravidelných anuitních splátek úvěru. Žalovaná splácela svůj závazek dle sjednaného splátkového kalendáře do [datum]. Následně nebylo plněno ničeho. Žalovaná porušila smluvní podmínky tím, že dojednané splátky neplnila řádně a včas, ačkoliv o to byla písemně i telefonicky upomínána. Jelikož došlo k prodlení s úhradou více jak dvou splátek, případně prodlení jedné splátky v době delší než tři měsíce, využila žalobkyně svého práva a po marných výzvách prohlásil úvěr za splatný, upomínkou ze dne [datum]. Žalovaná ani poté neuhradila své splatné závazky. Žalobkyně tedy zaslala dne [datum] žalované předžalobní upomínku ve smyslu ustanovení § 142a o.s.ř. Celková pohledávka ke dni zesplatnění, tj. ke dni [datum], ve výši [částka] je tvořena dlužnou jistinou v částce [částka] (nesplacený zůstatek poskytnutého úvěru) a dlužnými poplatky v celkové výši [částka] dle sazebníku věřitele, které jsou tvořeny položkou – nesplacená část Nákladů spojených s prodlením ve výši [částka] ze dne [datum] a ve výši 2 x [částka] ze dne [datum] a [datum]. Ode dne [datum] nebylo na úvěrový dluh plněno ničeho. Žalobkyně si nárokuje z nesplacené jistiny v částce [částka], řádný úrok v sazbě 12,75 % ročně od [datum] do zaplacení a úrok z prodlení v sazbě 12,75 % ročně od [datum] do zaplacení. Žalovaná ani přes předžalobní upomínku neuhradila žalobkyni ničeho.
2. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v žalobě, žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, ačkoliv jí byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.
3. Ze smlouvy o úvěru má soud za prokázané, že žalobkyně uzavřela se žalovanou dne [datum] smlouvu, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované neúčelový nezajištěný spotřebitelský úvěr ve výši [částka]. Čerpání úvěru žalobkyně doložila výpisy z úvěrového účtu. Žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované. Úrok byl jednán ve výši 17,99 % (resp. 16,44 % při řádném splácení) ročně a RPSN 19,86 %, a žalovaná se zavázala úvěr včetně sjednaného navýšení splatit dle podmínek ve smlouvě sjednaných. Z všeobecných obchodních podmínek žalobkyně a ceníku vyplývá bližší úprava práv a povinností mezi žalobkyní a žalovanou, resp. věřitelem a dlužníkem, včetně povinnosti platit obchodní úrok a poplatky dle sazebníku. Všeobecné obchodní podmínky a ceník nejsou opatřeny podpisem žalované. Skutečnost, že žalovaná úvěrové splátky řádně a včas nesplácela má soud za prokázanou z listiny označené jako poslední výzva k úhradě dlužné částky ze dne [datum], ve které byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky ve výši [částka] a zároveň byla upozorněna, že pokud dlužnou částku neuhradí do [datum], bude žalobkyně nucena přistoupit k výpovědi smlouvy a bude požadovat okamžité splacení celého úvěru. Výzvou ze dne [datum] žalobkyně žalované oznámila, že vzhledem k tomu, že nedošlo k vyrovnání nepovoleného přečerpání na účtu č. [č. účtu], žalobkyně celý zůstatek dluhu žalované zesplatnila a zároveň vyzvala žalovanou k úhradě částky [částka]. Výši dlužné jistiny má soud za prokázanou z dokumentu nazvaného „Podklady pre súdne konanie“, sestava č.: [Anonymizováno], seznamu splátek úvěru a stavu úvěru v minulosti, kdy z tohoto dokumentu je zřejmé, že výše dlužné jistiny činila ke dni zesplatnění, tj. ke dni [datum] částku [částka], poplatky [částka], celkem [částka]. Z výpisu z účtu žalované (účet č. [č. účtu]) za období od [datum] do [datum] a od [datum] do [datum] vyplývá průběh čerpání a splácení o úvěru žalovanou. Žalobkyně vyzvala žalovanou před podáním žaloby k úhradě žalované částky výzvou ze dne [datum]. Z dodejky ze dne [datum] soud ověřil, že žalobkyně zasílala žalované zásilku.
4. Po skutkové stránce má soud za prokázané následující skutečnosti zjištěné z listinných důkazů v řízení provedených: Žalobkyně jako věřitel s žalovanou jako dlužníkem uzavřela dne [datum] smlouvu o úvěru, na základě které žalované poskytla úvěr ve výši [částka], který se žalovaná zavázala, včetně sjednaného navýšení, zaplatit dle podmínek ve smlouvě sjednaných. Úrok byl sjednán ve výši 17,99 % (resp. 16,44 % při řádném splácení) ročně a RPSN 19,86 %. Žalovaná však svůj dluh nehradila řádně a včas, dostala se tak do prodlení s placením úvěru, žalobkyni tak vznikla za žalovanou pohledávka v celkové výši [částka] (dlužná jistina [částka] + poplatky [částka]).
5. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.
6. Podle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
8. Na základě zjištěného skutkového stavu věci a citovaných zákonných ustanovení soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Žalobkyně svým povinnostem dostála, žalované úvěr poskytla, naopak žalovaná smlouvu porušila, když úvěr řádně nesplácela, žalobkyně tak využila svého oprávnění a celý úvěr zesplatnila, vznikla jí tak pohledávka, kterou žalovaná ani přes opakované upomínání neuhradila. Po právní stránce posoudil soud daný případ ve smyslu § 2395 a násl. o. z. Žalovaná se k věci samé nevyjádřila a v průběhu celého řízení nevznesla žádné námitky proti žalobkyní shora specifikované, uplatněné pohledávce, ani co do důvodu, ani co do výše, soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl tak, jak je to uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Protože se žalovaná dostal do prodlení, přiznal soud žalobkyni i požadovaný zákonný úrok z prodlení z přiznané částky podle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka [částka] představující [částka] za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje [částka].
10. Řízení bylo, jak soud vyhodnotil v souladu s právním názorem Krajského soudu v [adresa] prezentovaném v rozhodnutí č. j. [spisová značka], zahájeno na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a peněžité plnění nepřevyšuje částku [částka], a to z titulu porušení smluv o kontokorentním úvěru, uzavřených mezi žalobkyní a dlužníkem. Pokud jde o opakovanost podání, pak okresní soud vychází z konstantní rozhodovací praxe odvolacího soudu, kdy splněním podmínky jsou alespoň 3 srovnatelné návrhy. Porovnáním obsahu těchto návrhů s návrhem na vydání EPR v posuzované věci soud zjistil, že vylíčení skutkových tvrzení je v nich v zásadě totožné, předmětem řízení jsou vždy nároky ze smluv o úvěru a text návrhů se liší pouze v proměnných údajích o datech uzavření smlouvy, výší poskytnutého úvěru, sazbou úroků, daty zesplatnění úvěrů a výší dlužných částek (dále jen proměnné skutečnosti). Návrhy jsou jinak strukturou textu totožné, opírající se o stejný smluvní a právní základ (např. řízení vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka] a další). Soud tedy má za splněné podmínky stanovené v § 14b odst. 1 písm. a) a. t., tedy že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. Pokud se týká rozdílů ve skutkových tvrzeních týkajících se proměnných skutečností, jsou tyto podle názoru soudu v zásadě technického charakteru, týkají se stejného okruhu skutečností a spočívají v přenesení jednotlivých údajů (vstupních dat) z předložených listin do textu návrhu bez toho, že by se tyto odlišnosti projevily v potřebě užití jiných smluvních ujednání nebo ustanovení právních předpisů a v důsledku toho v odlišném právním posouzení věci. Pokud jde o aplikovatelnost § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. na tento typ sporů, odkazuje soud na odůvodnění rozhodnutí Krajského soudu v [adresa] – pobočky v [adresa] ze dne [datum] č. j. [spisová značka] ve spojení s usnesením Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 234/15 ze dne [datum], rozhodnutí Krajského soudu v [Anonymizováno] ze dne [datum] č. j. [spisová značka] ve spojení s usnesením Ústavního soudu sp. zn. [Anonymizováno] ze dne [datum], rozhodnutí Krajského soudu v [adresa] – pobočky v [Anonymizováno] ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] ve spojení s usnesením Ústavního soudu sp. zn. [Anonymizováno] ze dne [datum] a v neposlední řadě také např. na usnesení Krajského soudu v [adresa] č. j. [spisová značka].
11. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalované třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.