Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka], náklady s uplatněním pohledávky ve výši [částka], to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Řízení se zastavuje v částce [částka].
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku [částka] k rukám právního zástupce žalobce, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu smlouvy o úvěru č. [tel. číslo], jenž uzavřel žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně společností Zaplo finance s.r.o. dne [datum].V žalobě uvedl, že předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému částku [částka] na číslo účtu, jenž žalovaný uvedl při vyplňování formuláře. Žalobkyně uvedla, že kromě jistiny po žalovaném požaduje uhradit kapitalizovaný smluvní úrok ve výši [částka], kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši [částka] a smluvní pokutu ve výši [částka] a náklady s uplatněním pohledávky ve výši [částka].
2. Žalobkyně svým podáním ze dne [datum] vzala svoji žalobu zpět co do částky [částka], představující kapitalizovaný smluvní úrok ve výši [částka] a smluvní pokutu ve výši [částka].
3. Ve věci bylo nařízeno jednání. Zástupce žalobce se nedostavil po omluvě, a proto bylo jednáno v jeho nepřítomnosti, podle § 101, odst. 3 o.s.ř.
4. Žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, k věci se nevyjádřil.
5. Dle ustanovení § 96 o. s. ř. může vzít žalobce za řízení návrh na jeho zahájení zpět, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popř. v rozsahu zpětvzetí, zastaví. Soud tedy řízení v souladu s dispozitivním projevem žalobce dle ustanovení § 96, odst. 1, 2 o. s. ř. částečně zastavil co do částky [částka].( výrok II.).
6. Soud ve věci provedl listinné důkazy přiložené k žalobě, a to výpisem z účtu, podacím lístkem, smlouvou o úvěru bez podpisu žalovaného, výzvou k úhradě, smlouvou o postoupení pohledávek a oznámení o postoupení pohledávek. Dále bylo ze sdělení banky zjištěno, že na účet žalovaného byla dne [datum] zaslána částka [částka].
7. Ze smlouvy o úvěru bylo zjištěno, že na základě této smlouvy měl předchůdce žalobce žalovanému poskytnout částku [částka] s dohodnutým poplatkem, ve smlouvě jsou uvedeny sankce za porušení smlouvy. Smlouva nebyla žalovaným podepsána. Předchůdce žalobkyně zaslal na účet žalovaného částku [částka], což vyplývá z potvrzení banky. Pohledávka za žalovaným byla z původního věřitele postoupena žalobkyni a toto bylo oznámeno žalovanému, což soud zjistil z předložené smlouvy o postoupení pohledávek a z oznámení. Žalovaný byl před podáním žaloby upomínán předžalobní upomínkou.
8. Soudem bylo zjištěno, že předmětné smlouvy jsou prakticky záznamem elektronické komunikace mezi poskytovatelem a žalovaným bez toho, že by tyto smlouvy obsahovaly podpis žalovaného. Dále bylo zjištěno, že částku [částka] předchůdce žalobkyně žalovanému zaslal na číslo účtu označené ve smlouvě. Z předložených listin, soud neměl možnost ověřit, zda právní předchůdce žalobkyně zkoumal úvěruschopnost žalovaného.
9. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
10. Soud po zhodnocení provedených důkazů dospěl k následujícímu závěru: Z předložených listin bylo prokázáno, že žalovaný obdržel v hotovosti od právního předchůdce žalobkyně částku ve výši [částka], přičemž do podání žaloby žalovaný uhradil pouze [částka]. Z toho důvodu soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, když žalobkyně po žalovaném požadovala pouze úhradu jistiny jakožto bezdůvodného obohacení, náklady na uplatnění pohledávky a zákonný úrok z prodlení, nikoliv úhradu poplatků a úroků z uzavřené smlouvy. V dané věci se jedná o plnění bez právního důvodu podle § 2991 odst. 1, 2 o. z., které je žalovaný povinen vrátit spolu s úrokem z prodlení podle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení.
11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná pouze částečně, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], což je 38 % z celkových nákladů řízení, jenž činí [částka]. Tyto celkové náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky [částka] za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 2 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši [částka] dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].
12. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.