Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu nezaplaceného příspěvku, placeného vlastníkem popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb. Žalovaný, coby vlastník/provozovatel neměl:- v období od [datum] do [datum] k vozidlu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1850 cm3 do 2500 cm3, HYUNDAI [jméno FO] registrační značky [SPZ], VIN: [VIN kód], číslo technického průkazu [IBAN],- v období od [datum] do [datum] k vozidlu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 000 m3 do 1 350 cm3,sjednáno pojištění odpovědnosti (tzv. povinné ručení), ačkoli je k tomu dle zmíněného zákona povinen.2. [Jméno žalobkyně] vyzvala dne [datum], žalovaného k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných za nepojištěné období ve vztahu k oběma automobilům, sestávajícího ze základu příspěvku [částka], resp. [částka], a nákladů na uplatnění ve výši [částka] za každou pohledávku.3. Soud ve věci rozhodl dle § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání.4. Soud dospěl k následujícímu skutkovému závěru: Žalovaný v rozhodné době, tj. od [datum] do [datum], byl provozovatelem nebo vlastníkem motorového vozidla - osobního automobilu HYUNDAI [jméno FO] registrační značky [SPZ], VIN: [VIN kód], číslo technického průkazu [IBAN], a v době od [datum] do [datum] byl provozovatelem nebo vlastníkem motorového vozidla – osobního automobilu [jméno FO] RZ [SPZ], VIN [VIN kód], číslo technického průkazu [IBAN], od přičemž ve vztahu k těmto vozidlům v rozhodné době nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou jeho provozem (povinné ručení). Žalobkyně proto žalovaného dne [datum] vyzvala k zaplacení zákonného příspěvku za uvedená období, během níž byla vozidla provozována bez povinného ručení, vypočteného z denní sazby pro osobní automobily s objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 ve výši [částka], tedy částku [částka] (189 dnů x [částka]), resp. o částku [částka] (včetně nákladů na vymáhání) a pro osobní automobily s objemem válců motoru nad 1 00 cm3 do 1 350 cm3 ve výši [částka], tedy částku [částka] (144 dnů x [částka]), resp. o částku [částka] (včetně nákladů na vymáhání). Následně žalobkyně, před podáním žaloby, žalovaného o zaplacení těchto částek, včetně nákladů na jejich uplatnění, ještě písemně upomenula předžalobní výzvou ze dne [datum]. Žalovaný však žalobkyni doposud z tohoto právního důvodu nezaplatil ničeho. V řízení nevyšlo najevo nic, co by vyvrátilo či zpochybnilo tvrzení žalobkyně o tom, že žalovaný v rozhodné době byl provozovatelem předmětného osobního automobilu; tato tvrzení žalobkyně jsou v souladu s provedenými důkazy a žalovaný, ač měl možnost, je nijak nezpochybnil.5. Po právní stránce pak soud vycházel z § 1, §4 a násl. zákona č. 168/1999 Sb., § 2a vyhl. č. 205/1999 Sb. Úrok z prodlení byl přiznán podle § 1970 občanského zákoníku a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl.6. Vzhledem ke shora popsanému tak soud přiznal žalobkyně nárok na zaplacení příspěvku včetně příslušenství, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku.7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] (3 x [částka]) za tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 a. t. platného v době jejich učinění, včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. platného v době učinění úkonů právní služby, a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].8. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.