Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Žalobkyně po žalovaném požaduje bezdůvodné obohacení spolu se zákonným úrokem z prodlení. V žalobě uvedla, že žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi společností [právnická osoba], IČ [IČO], a společností [Jméno žalobkyně]., IČ [IČO žalobkyně]. Žalobkyně požaduje žalovanou částku z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, jelikož mezi původním věřitelem a žalovaným probíhala jednání o uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru, ale uzavřenou smlouvu není žalobkyně schopna doložit. Původní věřitel poskytl žalovanému celkem [částka] v platbách [částka] dne [datum] a [částka] dne [datum], a to bankovním převodem na účet žalovaného č. [č. účtu]. Žalovaný se tak na úkor původního věřitele bez spravedlivého důvodu obohatil a musí tudíž žalobkyni vydat, oč se obohatil. Žalovaný získal majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, když mezi původním věřitelem a žalovaným nebyla uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru týkající se poskytnutí předmětných finančních prostředků. Příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení požaduje žalobkyně od dne [datum] ode dne doručení žalovanému výzvy k plnění. Žalovaný ke dni podání žaloby uhradil žalobkyni [částka].
2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
3. Soud při zjišťování skutkového stavu vycházel z důkazů předložených žalobkyní. Z předložených listin soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] jednala s žalovaným o uzavření smlouvy a na základě těchto jednání poskytla žalovanému ve dvou platbách celkem částku [částka] na účet žalovaného č.ú. [č. účtu], což vyplývá z předložených výpisů z účtů a sdělení banky. Pohledávku za žalovaným nabyla žalobkyně od původního věřitele na základě smlouvy o postoupení pohledávky. Žalovaný z částky [částka] neuhradil ničeho, ani po zaslání předžalobní výzvy, proto po něm žalobkyně požaduje úhradu zákonného úroku z prodlení.
4. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
5. Soud po zhodnocení provedených důkazů dospěl k následujícímu závěru: Z předložených listin bylo prokázáno, že žalovaný obdržel na svůj účet od právního předchůdce žalobkyně částku ve výši [částka], přičemž do dne postoupení žalované pohledávky neuhradil ničeho. Z toho důvodu soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, když žalobkyně po žalovaném požadovala pouze úhradu jistiny jakožto bezdůvodného obohacení. V dané věci se jedná o plnění bez právního důvodu ve výši [částka] podle § 2991 odst. 1, 2 o. z., které je žalovaný povinen vrátit spolu s úrokem z prodlení podle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].7. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.