Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se co do částky [částka] spolu s kapitalizovaným úrokem z úvěru ve výši [částka], kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], úrokem z úvěru ve výši 19,99 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou (doručenou nadepsanému soudu, domáhala po žalovaném zaplacení částky uvedené v záhlaví s příslušenstvím z titulu nezaplaceného úvěru, který žalobkyně poskytla žalovanému na základě smlouvy o úvěru č. [Anonymizováno] ze dne [datum]. Žalobkyně poskytla žalovanému účelový úvěr na koupi zboží u prodejce [jméno FO] a.s. ve výši [částka]. Žalobkyně před poskytnutím úvěru zkoumala úvěruschopnost žalovaného, pročež provedla lustraci v databázích a dále vycházela z informacích poskytnutých žalovaným. Žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni v souvislosti s poskytnutým úvěrem úrok ve výši 19,99 % ročně. Žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas. Žalobkyně proto úvěr ke dni [datum] zesplatnila. Žalobkyně se domáhá po žalovaném zaplacení částky ve výši [částka], skládající se z dlužné jistiny ve výši [částka], kapitalizovaného smluvního úroku ve výši [částka], kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka] a dlužných poplatků ve výši [částka], to vše spolu se smluvním úrokem z úvěru ve výši 19,99 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky před podáním žaloby upomínkou odeslanou mu dne [datum], žalovaný však na výzvu nikterak nereagoval a ničeho neuhradil.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
3. Soud ve věci nařídil k jednání a věc projednal dle § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků, když žalobkyně se z jednání omluvila a žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, ačkoliv mu bylo předvolání k jednání řádně doručeno, zároveň nepožádal z důležitého důvodu o odročení jednání. Soud tak vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.
4. Po provedeném dokazování má soud za zjištěný následující skutkový stav:
5. Ze smlouvy o nákupu na splátky č. [Anonymizováno] ze dne [datum], jejíž nedílnou součástí byly všeobecné obchodní podmínky žalobkyně, vyplývá, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr až do výše [částka] na koupi vozidla. Žalovaný se zavázal splácet úvěr 36 pravidelnými měsíčními splátkami ve výši [částka] vždy k 15. dni v měsíci. Úroková sazba byla stanovena ve výši 19,99 % ročně, měsíční poplatek za správu smlouvy činil [částka]. V bodu 5 VOP byla žalobkyně byla oprávněna v případě, že žalovaný neuhradí platby vyplývající ze smlouvy ve lhůtě splatnosti, smlouvu ukončit a požadovat náhradu náklad na vymáhání a úhradu veškerých nákladů, které vzniklé v souvislosti s její činností (smlouva o nákupu na splátky, splátkový kalendář, VOP).
6. Žalobkyně žalovanému úvěru poskytla dne [datum] (výpis z účtu žalobkyně).
7. Žalovaný uvedl, že jeho příjem činí [částka] měsíčně, výdaje pak [částka] měsíčně (hodnocení žalovaného).
8. Žalobkyně žalovaného opakovaně vyzývala k úhradě jeho dluhu (výzva ze dne [datum]). Nakonec žalobkyně žalovanému smlouvu pověděla s dvouměsíční výpovědní dobou a vyzvala jej k zaplacení dlužné částky ve výši [částka], a to nejpozději do skončení výpovědní doby (dopisem výpověď smlouvy o nákupu na splátky č. [Anonymizováno]).
9. Žalovaný byl k zaplacení dlužné částky vyzván výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum], která mu byla odeslána téhož dne (výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum], včetně podacího lístku z téhož dne).
10. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:
11. Dle ust. § 2395 zákona č. 89/2012., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
12. Dle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
13. Dle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
14. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
15. Dle ust. § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
16. Dle ust. § 2991 odst. 2 občanského zákoníku se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
17. Dle ust. § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
18. Dle ust. § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
19. Dle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
20. Mezi žalobkyní a žalovaným měl vzniknout právní vztah založený smlouvou o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Z provedeného dokazování a tvrzení žalobkyně vyplývá, že žalobkyně dle smluvních ujednání žalovanému částku [částka] skutečně poskytla, avšak žalovaný žalobkyni částku nevrátil. Předloženými důkazy však žalobkyně neprokázala, že by řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, neboť nijak nezkoumala výdaje žalovaného ani jeho celkovou majetkovou stránku (výpisem z účtu, pracovní smlouvou atd.), jak jí ukládalo v době uzavření smlouvy o úvěru platné a účinné ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve spojení se závěry učiněnými v rozsudku Soudního dvora EU - druhého senátu - ze dne [datum] ve věci C679/18: společnost OPR-[právnická osoba]. proti GK. Soud z žalobkyní předložených důkazů nemá za prokázané, že by žalobkyně řádně zjistila výši výdajů žalovaného, když k tomuto ani ničeho netvrdila. Žalobkyně tak neunesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní co do řádného prověření úvěruschopnosti žalovaného, a tedy i co do platného sjednání smlouvy o úvěru. Břemeno tvrzení a břemeno důkazní nelze v civilním nalézacím řízení delegovat na soud, je pouze na účastníkovi samém, aby rozhodné skutečnosti tvrdil a prokázal, a tím byl ve věci úspěšný.
21. Při nedostatečném posouzení úvěruschopnosti úvěrovaného úvěrujícím přihlíží soud k neplatnosti takové smlouvy i bez návrhu, neboť porušením povinností dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. žalobkyně narušila veřejný pořádek, když uvedené ustanovení chrání také celou společnost (viz rozsudek sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum] Nejvyššího soudu České republiky).
22. Jak výše uvedeno, žalobkyně neunesla břemeno důkazní co do prokázání dostatečného posouzení úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. Soud proto v souladu s § 588 o. z. shledal smlouvu o úvěru, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka [částka], jako neplatnou. Převzal-li žalovaný předmět úvěru na základě neplatné smlouvy, je povinen tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení. Výši bezdůvodného obohacení představuje jistina úvěru ve výši [částka]. Soud proto žalobě vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy co do žalované částky jistiny i co do úroku z prodlení z této částky uplatněného v souladu s § 1970 o. z. z nesplacené jistiny od [datum] do zaplacení, přičemž výše úroku z prodlení byla přiznána podle sazby stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva o úvěru nebyla platně uzavřena, nemohla být ani stanovena splatnost vrácení zaslaných peněžních prostředků, žalovaný tak byl povinen dle ust. § 1958 odst. 2 o. z. splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán, když výzva k plnění se má za doručenou třetí pracovní den po odeslání v souladu s ust. § 458 o. z. a současně žalobkyně poskytla žalovanému lhůtu do [datum] k zaplacení dlužné částky.
23. Co do žalované částky [částka] spolu s kapitalizovaným úrokem z úvěru ve výši [částka], kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], úrokem z úvěru ve výši 19,99 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] pak byla žaloba pro neplatnost smlouvy o úvěru zamítnuta, neboť neplatné ujednání nemohlo žalovaného zavázat.
24. Výrok III. o nákladech řízení je odůvodněn podle § 142 odst. 2 o. s. ř., jelikož žalobkyně byla ve věci procesně úspěšná pouze z části, a to z 96 % a žalovaný ze 4 %. Žalovaný je tak povinen uhradit žalobkyni v poměru úspěchu a neúspěchu obou stran 92 % nákladů řízení žalobkyně. Náklady řízení žalobkyně v celkové výši [částka] spočívají v zaplaceném soudním poplatku [částka] a v odměně advokáta, která je tvořena:- odměnou za 3 úkony právní služby (§ 11 odst. 1 a § 14b odst. 1 bod 2 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „AT“) za úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby), kdy sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby činí [částka],- odměnou za 1 úkony právní služby dle vyhl. č. 177/1996 [právnická osoba] odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu /dále jako „AT“/): účast na jednání dne [datum]), přičemž podle § 7 AT činí z tarifní hodnoty [částka] sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby částku [částka],- paušální náhradou hotových výdajů advokáta za 3 úkony právní služby po [částka] (§ 14b odst. 5 písm. a) AT),- paušální náhradou hotových výdajů advokáta za úkony právní služby po [částka] (§ 13 odst. 4 AT),- cestovným ve výši [částka] na trase [adresa] a zpět na jednání dne [datum] (130 km) při kombinované spotřebě 5,8 litrů/100 km a ceně paliva [částka] / l a amortizaci [částka] dle vyhl. č. 475/2024 Sb.,- náhradou promeškaného času podle § 14 odst. 1 písm. a) AT ve výši celkem [částka], tj. 4 x sazba [částka] za každou započatou půlhodinu za cestu na jednání a zpět,- to vše zvýšeno o náhradu za 21 % DPH ve výši [částka].Poměrná část nákladů ve výši 92 % činí po zaokrouhlení částku [částka].
25. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Třídenní lhůta ke splnění obou povinností byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.