Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka], rovněž do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení částky uvedené v záhlaví tohoto rozsudku z titulu smlouvy o zápůjčce č. [hodnota] uzavřené prostřednictvím komunikace na dálku dne [datum], na jejímž základě poskytla žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka], přičemž se žalovaný zavázal vrátit zpět celkem částku ve výši [částka], tj. jistinu, obchodní úrok [částka] a administrativní poplatek [částka], a to v 71 měsíčních splátkách po [částka] a poslední 72. splátce ve výši [částka]), přičemž první splátka byla splatná dne [datum]. Sjednané splátky však žalovaný včas a řádně nehradil, a proto žalobkyně svoji pohledávku vůči němu ke dni [datum]. Dlužná částka se sestává z nesplacené jistiny [částka], nesplaceného úroku [částka], nesplaceného poplatku ve výši [částka], nesplaceného zákonného úroku z prodlení z neuhrazených splátek zápůjčky za dobu do zesplatnění ve výši [částka] a za dobu od zesplatnění do [datum] ve výši [částka] a dále smluvní pokutu za dobu do zesplatnění ve výši [částka] a za dobu od zesplatnění ve výši [částka] a nákladů na upomínání ve výši [částka]. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní písemně vyzván k úhradě dlužné částky. Vzhledem k prodlení žalovaného požadovala žalobkyně přiznat též zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení.
2. Žalovaný se ve věci blíže nevyjádřil. Jelikož se žalovaný, ač řádně obeslán, k jednání nedostavil, neomluvil se a nepožádal ani z důležitého důvodu o odročení, soud věc projednal a rozhodl o ní v jeho nepřítomnosti, vycházeje přitom z provedených důkazů a z obsahu spisu (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).
3. K prokázání posouzení úvěruschopnost žalovaného žalobkyně doplnila, že zohlednila příjem žalovaného a výdaje, včetně dalších splátek úvěru ve výši [částka] a [částka] na kreditní kartě, odečetla náklady na bydlení, životní minimum a další běžné výdaje, z čehož vyšla částka ve výši [částka] jako použitelná pro hrazení úvěru.
4. Z listin předložených žalobkyní zjistil soud následující skutkový stav:
5. Z úvěrové smlouvy sazebníku, včetně splátkového kalendáře smlouvy o zápůjčce soud zjistil, že žalovaný podepsal s žalobkyní dne [datum] elektronicky smlouvu o zápůjčce č. [hodnota], v níž se označil rodným číslem, adresou, číslem bankovního účtu [č. účtu], telefonním číslem a e-mailovou adresou. Na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout finanční prostředky ve výši [částka] s pevným úrokem 39 % ročně, žalovaný se zavázal uhradit žalobkyni měsíční administrativní poplatek ve výši [částka] a obdržené prostředky žalobkyni spolu s úroky a poplatky vrátit v 72 měsíčních splátkách po [částka] s poslední splátkou ve výši [částka]. RPSN činila 67,7 %. Pro případ prodlení žalovaného se splácením jakékoliv splátky nebo její části si strany sjednaly oprávnění žalobkyně účtovat žalované smluvní pokutu dle sazebníku a náhradu účelně vynaložených nákladů dle sazebníku. Přílohou smlouvy byl sazebník a splátkový kalendář. Dle bodu II.1.A. sazebníku byl žalovaný povinna zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,5 % denně z aktuální výše dlužné splátky za každý den prodlení, který následuje po dni, kdy se žalovaný ocitl v prodlení se splacením splátky nebo její části, a to až do okamžiku, kdy takto vypočtená smluvní pokuta dosáhne výše [částka]. Dle bodu II.1.B. sazebníku byl žalovaný povinen zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z aktuální výše dlužné splátky za každý den prodlení, který následuje po dni, v němž došlo k zesplatnění úvěru. Dle bodu II.1.C. sazebníku byl žalovaný povinen zaplatit smluvní pokutu ve výši [částka] za každé jednotlivé porušení povinností dle čl. 14.[právnická osoba] podmínek. Dle bodu II.2.A. byl žalovaný povinen žalobkyni zaplatit za komunikaci žalobkyně o vhodném řešení za účelem minimalizace negativních dopadů v prvním měsíci prodlení poplatek ve výši [částka]. Dle bodu II.[právnická osoba]. byl žalovaný povinen žalobkyni zaplatit za komunikaci žalobkyně k možnostem umoření sankcí vzniklých v důsledku prodlení ve druhém měsíci prodlení poplatek ve výši [částka]. Žalovaný svým elektronickým podpisem potvrdil, že se se sazebníkem seznámil. Na úrok měl žalovaný za dobu trvání smlouvy uhradit částku [částka] a na administrativní poplatek částku [částka] (splátkový kalendář). Dopisem datovaným [datum] žalobkyně v důsledku neplnění povinností ze smlouvy o zápůjčce zesplatnila dluh žalovaného, který ke dni zesplatnění činil [částka] (informace o zesplatnění). K zaplacení žalované částky byl žalovaný vyzván dopisem zástupce žalobkyně ze dne [datum], odeslaná dne [datum] (předžalobní upomínka a podací lístek). Žalovaný však na výzvu nijak nereagoval a rovněž ničeho nezaplatil. Z výpisů z účtu žalovaného, formuláře příjmů a výdajů žalovaného, výplatní pásky za července 2024 a pracovní smlouvy soud zjistil, že žalovaný předložil k žádosti o úvěr pracovní smlouvu na dobu neurčitou u společnosti Voluma s.r.o. ze dne [datum] a výplatní pásku za červenec 2024 s čistou mzdou ve výši [částka] a dále výpisy z účtů za 7, 8, 9, 10/2024 přičemž z těchto výpisů není zřejmé, jaké byly celkové příjmy a výdaje žalovaného, dále žalovaný uvedl, že měsíčně splácí na další úvěry [částka] měsíčně a jeho náklady na bydlení jsou 1 500 a další náklady [částka].
6. Soud nemá za prokázané, že žalobkyně zkoumala před poskytnutím úvěru řádně úvěruschopnost žalovaného. Z předložených výpisů z účtu žalovaného je zřejmé, že je na hranici svých finančních možností, když příjmy žalovaného jen lehce převyšovaly jeho výdaje, není z nich ani patrný pravidelný příjem, jaké jsou pravidelné výdaje, žalovaný předložil pouze jednu výplatní pásku za měsíc červenec 2024. Pravidelný příjem přitom nevyplývá z výpisů z účtů, naopak z nich vyplývá, že splácel další úvěr. Soud má za to, že se žalobkyně měla zabývat příjmy žalovaného podrobněji, než bylo činěno, kdy se měla zabývat jeho skutečnými příjmy a výdaji a toto náležitě ověřit a nespoléhat se toliko na tvrzení žalovaného v čestném prohlášení.
7. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:
8. Věc byla soudem posuzována dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „o. z.“), přičemž podle § 2390 uvedeného zákona přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
9. Vzhledem k tomu, že ke sjednání poskytnutí zápůjčky došlo po [datum], je nutno v souladu s § 3028 o. z., na právní posouzení věci použít úpravu tohoto zákona a dále zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, v platném znění, dále jen „ZoSÚ“, neboť právní jednání uskutečněné mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou je zjevně vztahem mezi podnikatelem a spotřebitelem ve smyslu § 1 až § 3 uvedeného zákona a § 420 a § 1810 a násl. o. z.
10. Dle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
11. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
12. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
13. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
14. Podle § 1968 o. z. dlužník který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
15. Podle § 1969 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení, věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.
16. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
17. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
18. Zákon o spotřebitelském úvěru jako předpis speciální má přednost před obecnou úpravou obsaženou v občanském zákoníku. Jeho ustanovení § 87 pak sankcionuje porušení povinnosti posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (či zápůjčku) sankcí absolutní neplatnosti smlouvy (shodně např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne [datum], č. j. [spisová značka]), přičemž k absolutní neplatnosti je soud s odkazem na § 588 o. z. povinen přihlížet z úřední povinnosti. V případě absolutní neplatnosti právního jednání pak nepřichází vůbec v úvahu moderace soudem, na rozdíl od případů relativní neplatnosti.
19. Stejně tak v rozhodnutí pod sp. zn. III ÚS 4129/18 Ústavní soud ČR judikoval, že „poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Posouzení rozpornosti úvěrové smlouvy s dobrými mravy (a na ni navazující eventuální rozhodnutí soudu o zastavení exekuce) nemůže vycházet jen z „objektivizovaného“ hodnocení jednotlivých parametrů takové úvěrové smlouvy…. Naopak obecné soudy … by měly poskytovatele úvěrů vést (i třeba cestou případného zastavení exekuce k návrhu povinného) k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu, je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.“
20. S ohledem na shora uvedené bylo k posouzení oprávněnosti nároku na vrácení poskytnuté zápůjčky včetně příslušenství zapotřebí posoudit platnost smlouvy o zápůjčce i z hlediska toho, zda žalobkyně dostála své zákonné povinnosti posoudit úvěruschopnost žalovaného náležitým způsobem. Bylo na žalobkyni, aby splnění této povinnosti tvrdila a prokázala. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žalobkyně svou povinnost řádně posoudit úvěruschopnost žalovaného nesplnila. Žalobkyně si od žalovaného vyžádala informace o jeho příjmu a výdajích, ovšem za pouze nedostatečné období. Navíc sdělené údaje o výdajích žalovaného byly ověřovány pouze z podkladů předložených žalovaným, které neosvědčovaly jeho příznivou majetkovou situaci umožňující pohledávku v dohodnutých termínech uhradit. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale i k prověřování těchto tvrzení. Jak je zřejmé z provedeného dokazování, žalobkyně nezohlednila konečné zůstatky na účtu žalovaného, které byly zjevně velmi nízké a neumožňovaly řádné splácení úvěru.
21. Předmětná smlouva o zápůjčce je tak s ohledem na skutečnost, že žalobkyně nesplnila podmínky § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, absolutně neplatná. Žalobkyně však poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka], které jí žalovaný nevrátil. Žalovaný tak měl povinnost uhradit žalobkyni toliko částku ve výši [částka] (vyplacená jistina), která mu byla poskytnuta na základě neplatné smlouvy (§ 2991 o. z.), co do této částky spolu se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení tedy bylo žalobě vyhověno.
22. Žalobě soud nevyhověl v ostatních nárocích, tj. co do částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení (výrok II.).
23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem III. tohoto rozsudku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení částečně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v rozsahu 40 % tj. v částce [částka]. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka]. Žalobkyni vznikly náklady spojené se zastoupením advokátem za 4 úkony právní služby po [částka] dle § 7 bod 5 a § 8 advokátního tarifu. Dále žalobkyni náleží 4 paušální náhrady hotových výdajů po [částka] (§ 13 cit. vyhlášky) tj. celkem [částka]. Dále žalobkyni náleží cestovné za cestu k soudnímu jednání na trase [adresa] a zpět (2x 63,9km) ve výši [částka] a náhrada za zmeškaný čas za 6 ½ hodin po [částka], tj. celkem [částka]. Dále žalobkyni náleží DPH ve výši 21 % z částky [částka], tj. celkem částka [částka] z čehož 40% činí přiznanou částku ve výši [částka].