Výrok
I. Žalovaný je zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se co do částky [částka] spolu s úrokem z úvěru ve výši 28,17 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], úrokem z úvěru ve výši 12 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně na náhradě nákladů řízení částku [částka].
Odůvodnění
1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaného u soudu dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému zaplatit jí částku [částka] s příslušenstvím. Tvrdila, že s žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] (dále jen „smlouva o úvěru“) na základě které poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka], a to tak, že částku [částka] převedla na účet žalovaného dne [datum] a částku [částka] převedla na účet zprostředkovatele jako jeho provizi. Žalovaný se zavázal, že poskytnuté peněžní prostředky, v žádosti uvedené jako celková cena úvěru ve výši [částka], žalobkyni vrátí v pravidelných 25 splátkách po [částka] měsíčně splatných vždy do každého 20. dne daného měsíce na účet žalobkyně. Splatnost 1. splátky byla dohodnuta na den [datum]. K uzavření smlouvy mezi stranami došlo elektronickou formou tzv. verifikační platbou ve výši [částka] zaslanou žalovaným na účet žalobkyně č. [č. účtu] pod variabilním symbolem, kterým bylo číslo úvěrové smlouvy. Žalovaný nesplácel žalobkyni úvěr v dohodnutých splátkách řádně a včas, žalobkyně proto úvěr zesplatnila ke dni [datum]. Písemné oznámení o zesplatnění úvěru bylo žalovanému odesláno téhož dne. Součástí oznámení o zesplatnění úvěru byla i předžalobní výzva. Žalobkyně žalovaného před odesláním předžalobní výzvy písemně upomínala dne [datum] a dne [datum]. Žalovaný je ke dni podání návrhu v prodlení s částkou ve výši [částka] (sestávající z neuhrazených dlužných splátek ve výši [částka] a ze zesplatněné části jistiny ve výši [částka]; dlužné splátky se skládají z dlužných úroků ve výši [částka] a z dluhu na jistině ve výši [částka]). Celková dlužná částka tak činí [částka] ([částka] +[částka]) a úroky činí [částka]. Žalobkyně požaduje krom dlužné jistiny (29 104) a dluhu na úrocích ([částka]) i smluvní úrok, dohodnutý mezi stranami ve výši 28,17 % ročně z dosud neuhrazené jistiny, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění, tj. od [datum] do [datum]. Od [datum] do zaplacení požaduje úrok ve výši 12 % ročně z dlužné jistiny, tj. z částky [částka]. Od [datum] do zaplacení pak požaduje zákonný úrok ve výši 12 % ročně z částky [částka]. Dále žalobkyně požaduje částku [částka] představující dluh na účelně vynaložených nákladech (za každou odeslanou upomínku částku [částka], tj. 3x100 Kč), částku [částka] představující dluh na smluvní pokutě za opožděné splátky (3x499 Kč) a částku [částka] představující dluh na smluvní pokutě 0,1 % denně ode dne zesplatnění.[právnická osoba] ověřování úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně v návrhu uvedla, že využila veřejně dostupné informace, jako např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu a o průměrných výdajích obyvatelstva z databáze [právnická osoba]. Dále vycházela z údajů veřejných registrů a rejstříků jako je insolvenční rejstřík, centrální evidence exekucí, katastr nemovitostí, z výpisu z registru REPI a z údajů, které žalovaný sám žalobkyni uvedl přímo do žádosti o spotřebitelský úvěr.3. Žalovaný se k návrhu nevyjádřil, po celou dobu řízení byl pasivní.4. Soud jednal dle § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti účastníku, když právní zástupce žalobkyně se k jednání omluvil a souhlasil, aby bylo jednáno v jeho nepřítomnosti a žalovaný se bez omluvy nedostavil.5. Na základě provedeného dokazování zjistil soud následující skutkový stav:6. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo [hodnota] (dále jen „smlouva o úvěru“) a z Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že žalobkyně na základě smlouvy o úvěru žalovanému poskytla finanční prostředky ve výši [částka], přičemž výše úvěru z toho činila [částka]. [adresa] 500 Kč, hrazená žalobkyní na pokyn žalovaného, byla určena pro zprostředkovatele jako provize. Žalovaný se zavázal úvěr splatit formou pravidelných 25 splátek po [částka] měsíčně. Datum první splátky bylo stanoveno na den [datum], poslední splátky na den [datum]. Roční úroková sazba byla sjednána ve výši 28,17 %. Splátky měl žalovaný poukazovat na účet žalobkyně číslo účtu [č. účtu] s variabilním symbolem [var. symbol] (číslo úvěrové smlouvy). Do smlouvy o úvěru žalovaný uvedl svůj bankovní účet číslo [č. účtu]. Smlouva byla podepsána žalovaným verifikační platbou ve výši [částka], což bylo prokázáno Potvrzením o provedení transakce ze dne [datum]. Součástí smlouvy o úvěru byly Úvěrové podmínky platné od [datum].7. Z Tabulky umoření ke smlouvě o úvěru soud zjistil, jaký měl být počet splátek, výši každé splátky, výši úroku ke každé splátce a výši dosud nesplacené jistiny.8. Z Potvrzení o provedení transakce ze dne [datum] bylo zjištěno, že tento den byla z účtu žalobkyně č. [č. účtu] na účet žalovaného č. [č. účtu] odeslána platba ve výši [částka] s variabilním symbolem [var. symbol]. Z Potvrzení o provedení platby ze dne [datum] bylo zjištěno, že tento den byla z účtu žalobkyně č. [č. účtu] odeslána na účet č. [č. účtu] platba ve výši [částka]. Ze smlouvy o úvěru bylo zjištěno, že účet č. [č. účtu] je účtem zprostředkovatele úvěru.9. Z dokumentu s názvem „Posouzení úvěruschopnosti zákazníka“ a ČP prohlášení rodiče soud zjistil, že žalovaný ke svým osobním a majetkovým poměrům uvedl, že je ženatý, jeho měsíční příjem činí [částka], měsíční příjmy domácnosti jsou ve výši [částka], tzn. že žádné další příjmy domácnosti neměl, bydlel u rodičů, měsíční výdaje na bydlení jsou ve výši [částka].10. Z výplatní pásky za měsíc listopad 2024 bylo zjištěno, že čistý příjem žalovaného za tento měsíc činil [částka]. Z výplatní pásky za měsíc prosinec 2024 soud zjistil, že čistý příjem žalovaného za tento měsíc činil [částka]. Další výplatní pásky předloženy nebyly.11. Z listiny nazvané „Bonita smlouvy“ soud zjistil, že žalovaný na splátkách uhradil částku ve výši [částka].12. Z upomínek zaslaných žalobkyní žalovanému soud zjistil, že žalobkyně žalovaného upomínala s úhradou splátek s výzvou k jejich úhradě do 30 dnů od odeslání výzvy, s upozorněním na možné zesplatnění úvěru v případě, že dlužné splátky nebudou uhrazeny.13. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] (žalobkyní označeno jako „Zesplatnění pro smlouvu 8196074“), která je zároveň oznámením o zesplatnění úvěru, soud zjistil, že vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s úhradou dlužných splátek, žalobkyně využila svého práva a úvěr ke dni [datum] zesplatnila. Současně vyzvala žalovaného k úhradě částky v celkové výši [částka], smluvní pokuty ve výši [částka] a upomínacích nákladů ve výši [částka] ve lhůtě do 10 dnů od odeslání předžalobní výzvy s upozorněním na možné soudní vymáhaní dluhu v případě, že tento nebude v uvedené lhůtě zaplacen.14. Odeslání předžalobní výzvy žalobkyně prokázala podacím lístkem [právnická osoba] [právnická osoba], ze kterého soud zjistil, že dne [datum] žalobkyně odeslala na adresu žalovaného zásilku. Z časové posloupnosti lze dovodit, že se jedná o předžalobní výzvu.15. K prokázání zkoumání a ověřování úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně předložila následující dokumenty. Z výsledku „prověření“ v Centrální evidenci exekucí a v Insolvenčním rejstříku bylo zjištěno, že žalovaný není veden ani v jednom z uvedených registrů. Lustrace byla provedena i na jméno a rodné číslo manželky žalovaného, s výsledkem též negativním (prokázáno výsledkem prověření). Rovněž v registru REPI neměl žalovaný záznam (prokázáno výsledkem prověření).16. Po právní stránce soud posuzoval vztah mezi účastníky podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, v platném znění (dále jen „ZoSÚ“).17. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věty první ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.18. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.19. S ohledem na absenci důkazů prokazujících, že žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného soud nařídil jednání, na které se žalobkyně nedostavila a soud tak nemohl žalobkyni poučit dle § 118a o.s.ř. k doplnění tvrzení a těchto důkazů. Z důkazů, které byly založeny s žalobou se podává, že se spolehla především na prohlášení žalovaného o příjmech a výdajích. Ke smlouvě o úvěru sice žalobkyně předložila „Čestná prohlášení“ žalovaného, týkající se jeho příjmů, výdajů a závazků, avšak tyto nejsou doloženy, až na výjimku dvou výplatních pásek, žádnými listinami prokazujícími tvrzení uvedená v čestných prohlášení. Informace v čestných prohlášeních vzbuzují pochybnosti, když kromě výdajů na bydlení a splátky úvěru nejsou uvedeny žádné další výdaje jako např. na potraviny, hygienu apod. Jak už bylo podotknuto výplatní pásky byly předloženy jen dvě, za měsíc listopad 2024 a za měsíc prosinec 2024. Soud to považuje za nedostatečné pro zjištění pravidelného příjmu žalovaného. Výdaje nebyly ověřovány vůbec.20. Žalobkyně tak s odbornou péčí neposoudila úvěruschopnost žalovaného, zda je schopen úvěr splácet, a poskytla mu úvěr, aniž by řádně zkoumala jeho příjmy a výdaje. Z výše citovaného ustanovení ZoSÚ vyplývá, že poskytovatel spotřebitelského úvěru je vždy povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele poskytnuté peněžní prostředky splácet, k tomu je povinen získat od spotřebitele dostatečné informace, případně nahlédnout do příslušných databází. Až v případě, že s odbornou péčí posoudí, že spotřebitel bude schopen zapůjčené prostředky vrátit, úvěr poskytne, v opačném případě je smlouva neplatná, a to absolutně.21. Dotčená smlouva o úvěru uzavřená mezi žalovaným a žalobkyní je s ohledem na skutečnost, že žalobkyně v rozporu s § 86 odst. 1 ZoSÚ nezkoumala úvěruschopnost žalovaného, a přesto mu úvěr poskytla, dle § 87 odst. 1 věty prvé ZoSÚ absolutně neplatná. Faktem ovšem je, že žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky v částce [částka] (částka [částka] z celkových [částka] byla provize pro zprostředkovatele a byla uhrazena žalobkyní na pokyn žalovaného zprostředkovateli). Soud z interního dokumentu žalobkyně nazvaného „Bonita smlouvy“ zjistil, že žalovaný na úvěr uhradil částku [částka]. Žalovaný se tak na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil o částku [částka] ([částka] – [částka] = [částka]) a je povinen plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení, tj. částky v celkové výši [částka] žalobkyni vrátit.22. Soud proto žalobě vyhověl pouze částečně, a to co do částky ve výši [částka], o níž se žalovaný bezdůvodně obohatil, s odkazem na § 87 ZoSÚ a zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po uplynutí 7 denní lhůty k plnění tj. od [datum] (výrok I.). Ve zbývajícím rozsahu, tj. co do co do částky [částka] spolu s úrokem z úvěru ve výši 28,17 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], úrokem z úvěru ve výši 12 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení zamítl (výrok II.).23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. podle míry úspěchu účastníků v řízení. Žalobkyně byla v řízení úspěšná co do částky [částka], tedy po zaokrouhlení ze 76,2 %. Žalovaný byl úspěšný z 23,8 %. Žalobkyni náleží náhrada účelně vynaložených nákladů řízení v rozsahu 52,4 % z celkových nákladů řízení (úspěch – neúspěch). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka], z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. Žalobkyně má tedy právo na úhradu 52,4 % z částky [částka], tj. částky [částka]. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně, který je advokátem, bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř.24. Lhůta pro splnění povinností uložených žalovanému tímto rozsudkem byla soudem stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., tedy v délce tří dnů od právní moci rozsudku, když soud neshledal podmínky pro její prodloužení.