Výrok
I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím, se zamítá.
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou nadepsanému soudu dne [datum], která byla na výzvu soudu doplněna podáním doručeným soudu dne [datum], domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím z titulu nezaplacené půjčky, kterou poskytla žalovanému právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], na základě smlouvy o půjčce č. [hodnota] ze dne [datum]. Právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši [částka], jež si žalovaný převzal v hotovosti v den podpisu smlouvy a žalovaný se zavázal právní předchůdkyni žalobkyně vrátit peněžní prostředky spolu s částkou [částka], která představuje smluvně sjednané příslušenství pohledávky. Žalovaný se zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně celkovou dlužnou částku [částka] v 52 pravidelných týdenních splátkách, při řádném splácení by splatnost poslední splátky i celého závazku připadla na den [datum]. Souhrnný poplatek představuje příjem z poskytnutých finančních prostředků, jeho ekonomická funkce je totožná s funkcí úroků. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, právní předchůdkyni žalobkyně uhradil pouze částku [částka]. Splatnost celého závazku nastala dne [datum], žalovaný se tedy dne [datum] dostal do prodlení se splácením částky [částka], která představovala jistinu ve výši [částka] a souhrnný poplatek [částka]. Na žalobkyni přešla pohledávka za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], žalovaný byl o změně věřitele informován. Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení dlužné jistiny ve výši [částka], dlužného poplatku ve výši [částka] a zákonného úroku z prodlení. Žalobkyně žalovaného před podáním žaloby vyzvala upomínkou k úhradě dlužné částky, žalovaný však na výzvu nikterak nereagoval.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Soud ve věci nařídil jednání a věc projednal dle § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti žalobkyně, když žalobkyně se z jednání omluvila a souhlasila, aby bylo rozhodnuto v její nepřítomnosti.
4. Žalovaný při ústním jednání vznesl námitku promlčení.
5. Provedeným dokazováním zjistil soud následující skutečnosti:
6. Ze smlouvy o půjčce č. [hodnota] ze dne [datum] vyplývá, že se právní předchůdkyně žalobkyně ([právnická osoba]) zavázala poskytnout žalovanému půjčku ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal právní předchůdkyni vrátit celkem částku [částka], jež se skládá z jistiny ve výši [částka] a souhrnného poplatku ve výši [částka], a to v 52 pravidelných týdenních splátkách po [částka], s tím, že první splátka je splatná 7. dne od data uzavření smlouvy. Součástí smlouvy o úvěry byly i smluvní podmínky smlouvy o půjčce, které obsahovaly podrobnější podmínky a informace o smlouvě o půjčce (smlouva o půjčce [Anonymizováno] ze dne [datum], VOP).
7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že došlo k postoupení předmětné pohledávky za žalovaným na SECAPITAL S.á.r.l., kdy došlo k zaplacení úplaty za postoupené pohledávky. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] soud zjistil, že došlo k postoupení předmětné pohledávky za žalovaným na žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum] a [datum], seznam postoupených pohledávek, potvrzení o zaplacení).
8. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] se podává, že postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno, podáním zaslaným žalovanému dne [datum] a z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] se podává, že postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno, podáním zaslaným žalovanému dne [datum] (oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], podací lístek ze dne [datum], oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], podací lístek ze dne [datum]).
9. Žalovaný byl k zaplacení dlužné částky vyzván výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházejícím žalobě ze dne [datum], která mu byla odeslána dne [datum], žalovaný měl dlužnou částku uhradit nejpozději do [datum] (předžalobní upomínka ze dne [datum] včetně podacího lístku ze dne [datum]).
10. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:
11. Na žalobkyni byla platně postoupena pohledávka za žalovaným z titulu smlouvy o půjčce č. [hodnota] ze dne [datum], uzavřené mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka] v hotovosti v den podpisu smlouvy a žalovaný se zavázal právní předchůdkyni žalobkyně vrátit celkem částku [částka], jež se skládá z jistiny ve výši [částka] a souhrnného poplatku ve výši [částka], a to v 52 pravidelných týdenních splátkách po [částka]. Splatnost celé půjčky nastala dne [datum], přesto žalovaný svůj dluh vůči žalobkyni nevyrovnal a zůstal jí dlužen žalovanou částku.
12. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.
13. Podle § 3036 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, podle dosavadních právních předpisů se až do svého zakončení posuzují všechny lhůty a doby, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty a doby pro uplatnění práv, která se řídí dosavadními právními předpisy, i když začnou běžet po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.
14. Podle § 100 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do [datum], pro věc rozhodném, (dále jen „obč. zák.“) právo se promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době v tomto zákoně stanovené (§ 101 až 110). K promlčení soud přihlédne jen k námitce dlužníka. Dovolá-li se dlužník promlčení, nelze promlčené právo věřiteli přiznat.
15. Podle § 101 obč. zák., pokud není v dalších ustanoveních uvedeno jinak, je promlčecí doba tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé.
16. Podle § 103 obč. zák. bylo-li dohodnuto plnění ve splátkách, počíná běžet promlčecí doba jednotlivých splátek ode dne jejich splatnosti. Stane-li se pro nesplnění některé ze splátek splatným celý dluh (§ 565), počne běžet promlčecí doba ode dne splatnosti nesplněné splátky.
17. Podle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.
18. V řízení bylo zjištěno, že svůj nárok odvozuje žalobkyně od smlouvy o půjčce, která byla uzavřena dne [datum]. Podle smlouvy se žalovaný zavázal vrátit poskytnuté finanční prostředky v 52 týdenních splátkách, první splátka měla být uhrazena 7. den po podpisu smlouvy, tedy [datum], poslední splátka měla být uhrazena dne [datum], kdy z důvodu, že žalovaný nesplácel řádně svůj závazek došlo ke splatnosti celého závazku ke dni [datum]. Ode dne [datum] je žalovaný v prodlení se splacením svého závazku.
19. Žalovaný na jednání vznesl námitku promlčení. Tuto soud shledal jednoznačně důvodnou. Smlouva byla uzavřena dne [datum], měla být plněna ve splátkách, vždy stanovených na období jednoho týdne. Celková splatnost půjčky byla určena k [datum]. Vzhledem k délce promlčecí doby, která je tříletá, a žalobkyně netvrdila ani neprokazovala, že by se promlčecí doba jakýmkoliv způsobem stavěla, lze jednoznačně uzavřít, že pokud byla žaloba podána [datum], byla podána pozdě. Soud nemohl přiznat nárok uplatněný žalobou z toho důvodu, že žalovaný vznesl důvodně námitku promlčení daného nároku, který jednoznačně promlčen je, je-li vymáhán po více než 17 letech od uplynutí data splatnosti. Žaloba byla tedy v celém rozsahu zamítnuta.
20. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má zcela procesně úspěšný žalovaný právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalovaného v celkové výši [částka] spočívají v paušální náhradě hotových výdajů nezastoupeného účastníka za 1 úkon (účast na jednání dne [datum]) po [částka], a to v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. a § 1 odst. 3 a § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb.
21. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud žalobkyni dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.