Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudkuII. Žaloba se co do nároku žalobkyně na zaplacení částky ve výši [částka] společně s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši [částka] a se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] a se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.IV. Žalobkyně je povinna doplatit České republice – Okresnímu soudu v [adresa] soudní poplatek za podanou žalobu ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou doručenou nadepsanému soudu domáhala po žalované zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím z titulu nezaplacené zápůjčky, kterou poskytla žalované na základě smlouvy o zápůjčce ze dne [datum], kterou žalovaná uzavřela se žalobkyní prostřednictvím elektronického formuláře umístěného na internetových stránkách žalobkyně www.[Anonymizováno].cz a za pomoci PIN kódu odeslaného na telefonní číslo [tel. číslo]. Žalobkyně před uzavření smlouvy ověřila totožnost žalované a vlastnictví jejího bankovního účtu. Dále si od žalované vyžádala informace o jejích rodinných, pracovních, příjmových a výdajových poměrech a nahlédla do relevantních databází. Na základě provedených zjištění došla žalobkyně k závěru, že je v možnostech žalované zápůjčku splácet a převedla dne [datum] na účet žalované č. [č. účtu] částku [částka]. Žalovaná byla povinna dle smlouvy tuto částku žalobkyni vrátit společně s poplatkem ve výši [částka] do [datum]. Žalovaná nevrátila žalobkyni ničeho a zůstala jí dlužna na jistině a poplatku celkovou částku [částka], náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši [částka] a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny od [datum] do [datum] kapitalizované částkou [částka]. Žalovaná neuhradila ničeho, ač byla žalobkyně před podáním žaloby k zaplacení dlužné částky vyzvána upomínkou zaslanou jí dne [datum].
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Soud ve věci nařídil jednání a věc projednal dle § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků, když žalobkyně se z jednání omluvila a žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila, ačkoliv jí bylo předvolání k jednání řádně doručeno, zároveň nepožádala z důležitého důvodu o odročení jednání. Soud tak vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.
4. Po provedeném dokazování učinil soud následující skutková zjištění:
5. Žalobkyně a žalovaná dne [datum] za pomoci prostředků komunikace na dálku uzavřely smlouvu o zápůjčce, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované zápůjčku ve výši [částka] a žalovaná se zavázala žalobkyni poskytnutou zápůjčku vrátit a zaplatit poplatek za její poskytnutí ve výši [částka] do [datum]. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky žalobkyně, které obsahovaly bližší úpravu práv a povinností účastníků (smlouva o zápůjčce ze dne [datum] a všeobecné obchodní podmínky).
6. Žalobkyně ověřila, že vlastníkem účtu č. [č. účtu] je žalovaná, a zaslala žalované dne [datum] na tento účet částku [částka] (výpis z běžného účtu, protokol o vlastnictví účtu a potvrzení o provedení transakce).
7. Žalobkyně žalovanou o zaplacení jejího dluhu opakovaně upomínala (upomínky ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum] a ze dne [datum]).
8. Právní zástupce žalobkyně žalovanou před podáním žaloby vyzval k zaplacení žalované částky do 3 dnů od doručení výzvy ze dne [datum] podanou k poštovní přepravě dne [datum] (předžalobní upomínka ze dne [datum] ve spojení s podacím lístkem ze dne [datum]).
9. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:
10. Mezi žalobkyní a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o zápůjčce. Žalobkyně poskytla žalované zápůjčku ve výši [částka], a to převodem na účet žalované. Žalovaná žalobkyni nevrátila ničeho. Žalobkyně neprovedla před poskytnutí zápůjčky kontrolu úvěruschopnosti žalované. K zaplacení dlužné částky byla žalovaná žalobkyní vyzvána upomínkou odeslanou jí dne [datum] s lhůtou k zaplacení do 3 dnů od doručení.
11. Po právní stránce soud posoudil věc v souladu s ust. § 9 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“, soukromá práva a povinnosti osobní a majetkové povahy se řídí občanským zákoníkem v tom rozsahu, v jakém je neupravují jiné právní předpisy. K zvyklostem lze hledět tehdy, dovolává-li se jich zákon.
12. Dle ust. § 2390 o. z, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
13. Podle § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
14. Dle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
15. Dle § 86 odst. 2 věty první z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
16. Dle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
17. Dle ust. § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
18. Dle ust. § 2991 odst. 2 o. z., se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
19. Dle ust. § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
20. Dle ust. § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
21. Dle ust. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
22. Dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném od [datum], odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
23. V rozsudku č. j. [spisová značka] ze dne [datum] Nejvyšší správní soud mj. konstatoval, že součástí odborné péče při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je také posouzení rozhodujících listin a vynaložení patřičného úsilí, podloženého odborností a profesionalitou, aby byly zjištěny všechny potřebné skutečnosti v nezbytném rozsahu. Proto je nutno dovodit také požadavek na doložení tvrzení dlužníka o jeho majetkových poměrech. Samotné ničím nedoložené prohlášení spotřebitele nemůže vést k řádnému prověření jeho schopnosti splácet úvěr, neboť se jedná o situace, kdy by osoba jednající s odbornou péčí měla a mohla mít pochybnosti o pravdivosti tvrzených skutečností.
24. Dále uvedl, že je třeba si uvědomit, že zákon o spotřebitelském úvěru klade velký důraz na ochranu spotřebitelů před neodpovědným zadlužováním, které je v současnosti závažným společenským problémem, jehož řešení patrně nelze ponechat pouze na odpovědnosti samotných dlužníků. K řešení tohoto problému tak mají věřitelé přispět tím, že budou před uzavřením úvěrových smluv pečlivě zkoumat schopnost spotřebitele úvěr splácet, a eliminovat tak možné tendence spotřebitelů zkreslovat své majetkové poměry ve snaze získat spotřebitelský úvěr, bez ohledu na předchozí uvážení o svých schopnostech jej splácet. Jedná se tedy o právní úpravu orientovanou na ochranu spotřebitele, jakožto slabší smluvní strany, která s sebou nese naopak větší zatížení povinnostmi na straně podnikatele – zde poskytovatele spotřebitelského úvěru.
25. Mezi žalobkyní a žalovanou měl vzniknout právní vztah založený smlouvou o zápůjčce podle § 2390 a násl. o. z. Z provedeného dokazování a tvrzení žalobkyně vyplývá, že žalobkyně poskytla žalované dle smluvních ujednání částku [částka]. Žalovaná žalobkyni nevrátila ničeho. Předloženými důkazy však žalobkyně neprokázala, že by řádně zkoumala úvěruschopnost žalované, resp. žalobkyně nepředložila jediný důkaz k prokázání skutečnosti, že úvěruschopnost žalované před poskytnutím zápůjčky vůbec zkoumala, jak jí ukládalo v době uzavření smlouvy o zápůjčce platné a účinné ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve spojení se závěry učiněnými v rozsudku Soudního dvora EU - druhého senátu - ze dne [datum] ve věci C679/18: společnost OPR-[právnická osoba]. proti GK. Žalobkyně tak neunesla břemeno důkazní co do řádného prověření úvěruschopnosti žalované, a tedy i co do platného sjednání smlouvy o zápůjčce. Břemeno důkazní nelze v civilním nalézacím řízení delegovat na soud, je pouze na účastníkovi samém, aby rozhodné skutečnosti tvrdil a prokázal, a tím byl ve věci úspěšný.
26. Při nedostatečném posouzení úvěruschopnosti úvěrovaného úvěrujícím přihlíží soud k neplatnosti takové smlouvy i bez návrhu, neboť porušením povinností dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. žalobkyně narušila veřejný pořádek, když uvedené ustanovení chrání také celou společnost (viz rozsudek sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum] Nejvyššího soudu České republiky).
27. Jak výše uvedeno, žalobkyně neunesla břemeno důkazní co do prokázání dostatečného posouzení úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy o zápůjčce dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. Soud proto v souladu s § 87 odst. 1 z. s. ú. shledal smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě byla žalované poskytnuta částka [částka], jako neplatnou. Převzala-li žalovaná předmět úvěru na základě neplatné smlouvy, je povinna tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení. Výši bezdůvodného obohacení představuje jistina ve výši [částka], kterou žalobkyně žalované poskytla a žalovaná jí ji nevrátila. Soud proto žalobě vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy co do žalované částky [částka] i co do úroku z prodlení z této částky uplatněného v souladu s § 1970 o. z. z nesplacené jistiny od [datum] do zaplacení, přičemž výše úroku z prodlení byla v sazbě stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva o zápůjčce mezi žalobkyní a žalovanou nebyla platně uzavřena, nemohla být ani stanovena splatnost vrácení zaslaných peněžních prostředků, žalovaná tak byla povinna dle ust. § 1958 odst. 2 o. z. splnit dluh prvního dne poté, kdy byla o plnění věřitelem požádána. Jelikož žalovaná byla poprvé prokazatelně vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou dle ust. § 142a odst. 1 o. s. ř. ze dne [datum], která jí byla právním zástupcem žalobkyně odeslána dne [datum], ocitla se žalovaná v prodlení s vrácením částky [částka] dne [datum], tj. den následující po uplynutí lhůty tří dní od doručení předžalobní výzvy žalované (ust. § 1958 odst. 2 o. z.), když tato jí byla doručena třetí pracovní den po jejím odeslání právním zástupcem žalobkyně.
28. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud žalované dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů od právní moci rozsudku; důvody pro stanovení delší lhůty nebo pro rozložení plnění do splátek soud neshledal.
29. Jelikož, jak výše uvedeno, žalobkyně neunesla důkazní břemeno, co do platného uzavření smlouvy o zápůjčce včetně sjednaní v žalobě uplatněných úroků, poplatků, nákladů spojených uplatněním pohledávky a smluvní pokuty, soudu nezbylo než žalobu co do částky [částka], nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši [částka] a zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] a z částky [částka] od [datum] částečně zamítnout.
30. Pro úplnost soud dodává, že účastníci se svojí neúčastí na jednání dne [datum] sami dobrovolně vzdali možnosti být řádně poučeni dle ust. § 118b o. s. ř. o povinnosti navrhnout důkazy k prokázání svých tvrzení do konce prvního jednání nebo ve lhůtě soudem dodatečně určené, a následně být řádně poučeni dle ust. § 118a o. s. ř. (zejména v otázce úvěruschopnosti žalované) a rovněž ohledně následků nesplnění této výzvy. K tomu soud uvádí, že ust. § 118a o. s. ř. upravuje jen poučovací povinnost soudu při jednání. Znamená to, že účastník, který se nedostavil k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, tím soudu znemožnil, aby mu poskytl poučení podle § 118a, jestliže soud projednal věc v nepřítomnosti takového účastníka v souladu s § 101 odst. 3. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle § 118a proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn a povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (viz Drápal, L., Bureš, J. a kol., Občanský soudní řád I, II Komentář. 1. vydání. [adresa]: [právnická osoba]. Beck, 2009, s. 831, 832).
31. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl ve smyslu ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. Protože poměr úspěchu a neúspěchu žalobkyně a žalované v řízení byl téměř totožný, vyslovil soud, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
32. Protože ve věci nebyl vydán platební rozkaz a soud pokračoval v řízení, je žalobkyni dle položky č. [hodnota] bod 2 Sazebníku poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., doměřen poplatek za její návrh do výše dle položky č. [hodnota] bod 1 písm. b), tj. do výše 5 % z žalované částky. Žalobkyně, která na poplatku za podaný návrh doposud uhradila částku [částka], je tak povinna zaplatit na poplatku za podaný návrh ve výši [částka] doplatek [částka]. Lhůta k zaplacení je stanovena dle § 7 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb. v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Soudní poplatek je třeba uhradil na účet č. [č. účtu] vedený u České národní banky, variabilní symbol [var. symbol].