Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši [částka] a s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do částky [částka] s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši [částka] a s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky [částka] spolu s příslušenstvím s tím, že účastníci spolu uzavřeli dne [datum] úvěrovou smlouvu, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši [částka] a žalovaná se zavázala úvěr splatit nejpozději do 24 měsíců spolu s poplatkem ve výši [částka]. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webových stránek www.kamali.cz, totožnost účastníka byla ověřena pomocí kopie dokladů totožnosti, výpisu z účtu nebo prostřednictvím bankovní identity. Účastníci si smlouvou dále sjednali volitelné služby a poplatky, konkrétně poplatekza expres výplatu ve výši [částka], poplatek za bezpečnou splátku ve výši [částka], poplatek za SMS servis ve výši [částka]. Dále byl sjednán úrok ve výši [částka] v rámci druhé až osmé splátky. Žalobkyně ověřila úvěruschopnost žalované, zkoumala registry NRKI a BRKI, registr SOLUS, centrální evidenci exekucí a insolvenční rejstřík a posuzovala příjmovou a výdajovou stránku žalované. Žalovaná si jednou prodloužila splatnost úvěru tzv. korunovým odkladem, za který byl účtován poplatek [částka]. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou dlužné částky, byla žalobkyní vyzvána k úhradě dluhu spolu s poplatky za vynaložené náklady na vymáhání pohledávky. Žalovaná celkem za trvání smlouvy uhradila pouze částku [částka]. Žalovaná byla právním zástupcem žalobkyně písemně vyzvána k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění, přesto však nebyla dlužná částka uhrazena. Žalobkyně má za to, že jí vznikl nárok na zaplacení žalované částky sestávající z neuhrazené jistiny ve výši [částka], poplatku za poskytnutí úvěru ve výši [částka], poplatku za expres výplatu ve výši [částka], poplatků za bezpečnou splátku ve výši [částka], poplatků za SMS servis ve výši [částka], poplatku za prodloužení splatnosti ve výši [částka], úroků ve výši [částka], nákladů na vymáhání ve výši [částka] a smluvních pokut ve výši [částka], dále na kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši [částka] a zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení.
2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.
3. Jelikož se žalobkyně z jednání omluvila a žalovaná, ač řádně předvolána, se k jednání bez omluvy nedostavila, soud věc projednal a rozhodl o ní v nepřítomnosti účastníků, vycházeje přitom z provedených důkazů a z obsahu spisu (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).
4. Mezi žalobkyní a žalovanou byla podepsána dne [datum] smlouva o úvěru, a to unikátním kódem z telefonního čísla [hodnota], žalovaná byla označena jménem [Jméno žalované], rodným číslem, číslem občanského průkazu [doklad], telefonním číslem, číslem bankovního účtu [č. účtu], na který byl úvěr poskytnut. Žalovaná žádala o poskytnutí bezúčelového úvěru ve výši [částka], splatnost úvěru byla stanovena na 24 měsíců, žalovaná se zavázala uhradit dlužnou částku ve 24 splátkách a poplatek za poskytnutí úvěru ve výši [částka]. Spolu se druhou až osmou splátkou se žalovaná zavázala uhradit i úrok ve výši [částka]. Dále byly ve formuláři stanoveny RPSN ve výši 49,2 %, náklady na daný úvěr, podmínky splácení, možnost odložení splatnosti úvěru, smluvní pokuta ve výši [částka] atd. (prokázáno formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, ID žádosti 1329491, ID klienta 2296244, sazebníkem platným od [datum], kopií občanského průkazu žalované a úvěrovou smlouvou ze dne [datum]).
5. Z potvrzení o provedení bonity klienta ze dne [datum] se podává, že před poskytnutím úvěru žalobkyně prověřovala dne [datum] bonitu žalované, byla zde uvedena výše příjmu žalovaného [částka], výše ostatních příjmů členů domácnosti ve výši [částka], výše měsíčních výdajů nebyla uvedena, výše ostatních splátek byla [částka], žalovaná neměla žádnou vyživovací povinnost. Byla provedena negativní lustrace v insolvenčním rejstříku, v centrální evidenci exekucí, v databázi SOLUS a NRKI.
6. Dne [datum] zaslala žalobkyně částku [částka] na účet [č. účtu], který se shoduje s číslem účtu uvedeným ve smlouvě (prokázáno opisem výpisu proplacení smlouvy).
7. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad smlouvy číslo [hodnota] týkající se spotřebitelského úvěru vedeného na jméno žalovanému má soud za prokázané, že zachycuje, jakým konkrétním způsobem došlo k postupnému čerpání úvěru a k jeho splácení. K čerpání došlo dne [datum] ve výši [částka]. Přehled reflektuje a zachycuje zaúčtování poplatků, smluvních pokut z prodlení. Z přehledu dále soud zjistil, že žalovaná na svůj dluh uhradila pouze částku [částka] (výpis čerpání, splátek a úhrad smlouvy číslo [hodnota]).
8. Žalobkyně celý úvěr dopisem ze dne [datum] zesplatnila a vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky do 14 dnů od sepsání dopisu (prokázáno dopisem ze dne [datum]). Žalobkyně však již nedoložila, že by zesplatňující dopis žalované odeslala.
9. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná byla řádně vyzvána k plnění před podáním žaloby, s tím, že dlužná částka měla být uhrazena nejpozději do 14 dnů od odeslání výzvy. Podle podacího archu byla výzva žalované odeslána dne [datum] (předžalobní výzva k plnění ze dne [datum], podací arch ze dne [datum]).
10. Z ostatních žalobkyní předložených listinných důkazů soud neučinil žádné relevantní skutkové zjištění.
11. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:
12. Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru dne [datum], na základě které žalovaná čerpala finanční prostředky od žalobkyně ve výši [částka] a zavázala se žalobkyni splatit daný úvěr ve 24 splátkách do [datum]. Žalovaná však nesplácela řádně a včas, proto žalobkyně úvěr ke dni [datum] zesplatnila. Žalovaná žalobkyni v souvislosti s poskytnutým úvěrem uhradila pouze částku ve výši [částka]. Žalobkyně neprovedla řádné posouzení úvěruschopnosti žalované.
13. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:
14. Na právní posouzení věci se použije úprava zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a dále zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoSÚ“), neboť právní jednání uskutečněné mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným je zjevně vztahem mezi podnikatelem a spotřebitelem ve smyslu § 1 až 3 uvedeného zákona a § 420 a § 1810 a násl. o. z.
15. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
16. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
17. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
18. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
19. Podle § 1968 o. z. dlužník který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
20. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
21. Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru (§ 2395 o. z.). Soud se však zabýval otázkou, zda tato smlouva byla uzavřena platně, s ohledem na to, zda žalobkyně před uzavřením smlouvy dostatečně zkoumala schopnost žalované jako spotřebitele úvěr splácet (§ 86 a § 87 ZoSÚ).
22. V rozhodnutí pod sp. zn. III ÚS 4129/18 Ústavní soud ČR judikoval, že „poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Posouzení rozpornosti úvěrové smlouvy s dobrými mravy (a na ni navazující eventuální rozhodnutí soudu o zastavení exekuce) nemůže vycházet jen z „objektivizovaného“ hodnocení jednotlivých parametrů takové úvěrové smlouvy…. Naopak obecné soudy … by měly poskytovatele úvěrů vést (i třeba cestou případného zastavení exekuce k návrhu povinného) k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu, je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.“
23. S ohledem na shora uvedené soud posoudil předmětnou smlouvu o spotřebitelském úvěru jako absolutně neplatnou, neboť žalobkyně svá tvrzení ohledně řádného zkoumání úvěruschopnosti žalované neprokázala. Z předložených důkazů nelze dojít k závěru, že žalovaná byla schopna svůj dluh splácet. Žalované jako spotřebiteli byl spotřebitelský úvěr poskytnut, aniž by byly řádně zkoumány její příjmy i výdaje. Žalobkyně se pouze spolehla na tvrzení žalované ohledně jejích příjmů, neměla je ničím podložené (např. pracovní smlouva, výplatní pásky, smlouva o nájmu apod.). Výdaje žalované pak žalobkyně nezkoumala vůbec, nebyla uvedena ani jejich výše. Žalobkyně tak s odbornou péčí neposoudila úvěruschopnost žalované, zda je schopna spotřebitelský úvěr splácet. Z výše citovaného ustanovení ZoSÚ vyplývá, že poskytovatel spotřebitelského úvěru je vždy povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele poskytnuté peněžní prostředky splácet, k tomu je povinen získat od spotřebitele dostatečné informace, případně nahlédnout do příslušných databází. Až v případě, že s odbornou péčí posoudí, že spotřebitel bude schopen zapůjčené prostředky vrátit, úvěr poskytne, v opačném případě je smlouva neplatná, a to absolutně.
24. Jak již bylo výše konstatováno, dotčená smlouva o spotřebitelském úvěru je, s ohledem na skutečnost, že žalobkyně nesplnila podmínky § 86 ZoSÚ, absolutně neplatná. Žalobkyně má proto v souladu s ust. § 87 ZoSÚ právo na vrácení poskytnuté jistiny úvěru ([částka]). Žalovaná podle žalobkyně na smlouvu již uhradila částku ve výši [částka], k úhradě tedy zbývá částka [částka].
25. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva o úvěru mezi žalobkyní a žalovanou nebyla platně uzavřena, nemohla být ani stanovena splatnost vrácení zaslaných peněžních prostředků, žalovaná tak byl povinna podle § 1958 odst. 2 o. z. splnit dluh prvního dne poté, kdy byla o plnění věřitelem požádána. Od následujícího dne je tak žalovaný v prodlení a je povinna hradit žalobkyni úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaná byla poprvé vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou k plnění ze dne [datum], která jí byla odeslána dne [datum], lhůta určena k plnění byla stanovena do [datum], žalovaná na dlužnou částku nic neuhradila, proto uložil soud žalované uhradit žalobkyni vedle dlužné jistiny i zákonný úrok z prodlení z dlužné částky [částka] od [datum] tj. ode dne následujícího po skončení lhůty určené ve výzvě k plnění (výrok I).
26. Jelikož, jak výše uvedeno, žalobkyně neunesla důkazní břemeno, co do platného uzavření smlouvy o úvěru včetně sjednaní v žalobě uplatněných úroků a poplatků, soudu nezbylo než žalobu co do částky [částka] s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka] a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení částečně zamítnout (výrok II.).
27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], přičemž tato částka představuje 14,06 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 57,03 % a úspěchu žalované v rozsahu 42,97 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. Soud při určení výše nákladů aplikoval § 14b a. t., neboť mu je z úřední činnosti známo, že žaloby podávané žalobkyní v obdobných případech se liší pouze údaji o žalovaném, smlouvě o úvěru, výši dlužné částky a popř. výši příslušenství. Jde fakticky o formulář, do něhož jsou pouze dosazovány ty údaje, které jsou pro každý konkrétní spor specifické, nejedná se tedy o žádný individuální rozbor případu, a to ani po skutkové ani po právní stránce. Nepochybně tak jde o tzv. formulářovou žalobu ve smyslu § 14b a. t.
28. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta první o. s. ř. Žalovaná v řízení netvrdila nic ohledně toho, jaké jsou její možnosti, soudu proto nezbylo, než stanovit standardní třídenní lhůtu k plnění.