Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši [částka], s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a s úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá po žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty č. [hodnota], kterou žalovaný uzavřel dne [datum] s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba]. Na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěrový rámec ve výši [částka] a kreditní karta, přičemž žalovaný byl povinen splácet čerpané prostředky v měsíčních minimálních splátkách ve výši minimálně 2 % z vyčerpané částky spolu se sjednaným úrokem ve výši 14,75 % ročně a poplatky. V důsledku neplnění smluvních povinností, zejména nehrazení splátek, právní předchůdkyně žalobkyně smlouvu dne [datum] ukončila a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, která ke dni ukončení činila [částka]. Pohledávka byla následně postoupena žalobkyni, na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni [datum], přičemž postoupení bylo žalovanému oznámeno doporučeným dopisem dne [datum]. Žalobkyně požaduje zaplacení jistiny ve výši [částka], poplatků ve výši [částka], kapitalizovaných úroků z úvěru ve výši [částka], kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši [částka], úroku z úvěru ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Před podáním žaloby byla žalovanému zaslána předžalobní výzva k plnění dne [datum], na kterou nereagoval, a proto se žalobkyně domáhá svého nároku soudní cestou a požaduje rovněž náhradu nákladů řízení.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
3. Z provedených důkazů soud došel k následujícím skutkovým zjištěním. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty č. [hodnota] ze dne [datum] včetně dispozic ke smlouvě, všeobecných obchodních podmínek ve znění účinném k [datum], produktových podmínek revolvingového úvěru účinných od [datum] a sazebníku poplatků účinného 1. 12. od 2016 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba]. (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) se žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru, na základě které se zavázala žalovanému poskytnout úvěr až do výše [částka], který byl žalovaný oprávněn čerpat opakovaně prostřednictvím kreditní karty. Právní předchůdkyně žalobkyně dále žalovanému poskytla kreditní kartu, za což se žalovaný zavázal hradit měsíční poplatek ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet měsíčními splátkami v minimální výši 2 % z čerpané částky úvěru, a to inkasem ze svého účtu č. [č. účtu] společně s úrokem ve výši 22,99 % ročně, a to vždy do data splatnosti zvedeného ve výpise ke kreditní kartě. Podle sazebníku poplatků poplatek za přečerpání úvěrového rámce činil [částka] za každé jednotlivé přečerpání. Poplatek za zaslání jedné upomínky činil [částka].
4. Ze žádosti o smlouvu o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný žádal o revolvingový úvěr s výší úvěrového rámce až do [částka]. V žádosti žalovaný uvedl, že je zaměstnaný na dobu neurčitou u společnosti Nábytek [adresa], s.r.o., jeho měsíční příjem činí [částka], celkový příjem domácnosti činí [částka] měsíčně a žije ve vlastním domě.
5. Z vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti ze dne [datum] a ze sjetiny zachycující výsledek lustrace v registrech BRKI a NRKI vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně provedla před uzavřením úvěrové smlouvy lustraci registrů BRKI, NRKI, se závěrem, že žalovaný měsíčně splácí na úvěry částku [částka]. Právní předchůdkyně žalobkyně vycházela ze žalovaným deklarovaného měsíčního příjmu ve výši [částka], který ověřila potvrzením o výši příjmu ze dne [datum], který vystavil zaměstnavatel žalovaného, společnost Nábytek [adresa] s.r.o.
6. Z platební historie za období od [datum] do [datum] a z výpisu ke kreditní kartě za období od [datum] do [datum] soud zjistil, že žalovaný každý měsíc čerpal úvěr ve výši [částka], průběžně jej splácel, ale opakovaně se dostával do prodlení se splácením úvěru. Žalovaný ke dni [datum] dlužil právní předchůdkyni žalobkyně na splátkách úvěru částku [částka] včetně úroků a naúčtovaných poplatků za správu kreditní karty, přečerpání úvěrového rámce a zaslání upomínek.
7. Z upomínky – rozhodnutí o zesplatnění ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně úvěr ke dni [datum] zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši [částka] do [datum].
8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně seznamu postupovaných pohledávek, dohody o úplatě, potvrzení o úplatě ze dne [datum] uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku za žalovaným ze smlouvy o revolvingovém úvěru. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] včetně podacího lístku ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému oznámila, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni.
9. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem ze dne [datum] a podacího lístku z téhož dne má soud za prokázané, že právní zástupce žalobkyně vyzval před podáním žaloby žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši [částka] do [datum].
10. Soud věc posoudil po právní stránce podle následujících ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku („o. z.“), a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.
11. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
12. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
13. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
14. Podle odst. 2 téhož ustanovení, posuzuje poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
15. Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
16. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnost, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
17. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2390 o. z. a § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému revolvingový úvěr až do výše [částka], který žalovaný opakovaně čerpal a zavázal se jej splácet měsíčními splátkami v minimální výši 2 % z čerpané částky. Právní předchůdkyně žalobkyně dostála své zákonné povinnosti posoudit úvěruschopnost žalovaného. Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena na žalobkyni podle § 1879 a násl. o. z. Žalobkyně svým smluvním povinnostem dostála, žalovaný nikoliv, když zůstal žalobkyni dlužen na jistině úvěru částku [částka], na poplatcích částku [částka] a na kapitalizovaném úroku částku [částka]. Žalobkyně má nárok i na zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru, tj. ode dne [datum] podle § 1970 o. z. ve výši stanovené ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně má dále nárok na smluvní úrok z úvěru ve výši 14,75 % ročně ode dne [datum] z dlužné částky, neboť na ni toto právo přešlo smlouvou o postoupení pohledávky. Soud proto žalobě vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci před [datum] (převzetí právního zastoupení, předžalobní výzva) a z částky [částka] za úkon právní služby realizovaný po [datum] (sepis a podání žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].
19. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud žalovanému podle § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů od právní moci rozsudku; důvody pro stanovení delší lhůty nebo pro rozložení plnění do splátek soud neshledal.