Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala na žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení. Právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] IČO: [IČO], původně creditON.cz, s. r. o. (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) dne [datum] zaslala na bankovní účet žalovaného č. [č. účtu], vedený u UniCredit bank, a.s. částku [částka] ve dvou platbách po [částka]. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným probíhala jednání ohledně uzavření smlouvy o úvěru, avšak tuto smlouvu není žalobkyně schopna doložit. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] od společnosti De Vries [právnická osoba]., která ji nabyla od právní předchůdkyně žalobkyně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalovaný však poskytnutou částku nevrátil, čímž se bezdůvodně obohatil na úkor žalobkyně. Žalovaný byl k úhradě dlužné částky vyzýván výzvou k plnění ze dne [datum], ničeho však neuhradil.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.”), vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.
4. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému ze svého účtu dne [datum] zaslala částku ve výši [částka] na bankovní účet žalovaného č. [č. účtu], a to ve dvou platbách po [částka] (prokázáno potvrzením o provedené platbě ze dne [datum] a přípisem UniCredit Bank ze dne [datum]). Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] na společnost De Vries [právnická osoba]. (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] a seznamem postupovaných pohledávek). Následně byla pohledávka za žalovaným postoupena ze společnosti De Vries [právnická osoba]. na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] a seznamem postupovaných pohledávek). O postoupení pohledávky na žalobkyni byl žalovaný informován dopisem ze dne [datum] odeslaným téhož dne společně s předžalobní výzvou k zaplacení žalované částky, splatnost dlužné částky byla stanovena do tří dnů (prokázáno oznámením o postoupení pohledávky a výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] a podacím lístkem z téhož dne).
5. Po právní stránce soud posuzoval vztah mezi účastníky podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, dále jen „o. z.“.
6. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
7. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
8. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
9. Podle § 1968 o. z. dlužník který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1969 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.
10. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
11. Právní předchůdkyně žalobkyně zaslala žalovanému částku [částka], kterou si žalovaný bez právního důvodu ponechal, čímž se bezdůvodně obohatil na úkor právní předchůdkyně žalobkyně a vznikla mu povinnost vydat, oč se obohatil. Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena na společnost De Vries [právnická osoba]. a z této společnosti na žalobkyni, což bylo žalovanému písemně oznámeno. Soud stran splatnosti jistiny vycházel z první výzvy k peněžitému plnění, která byla prokazatelně odeslána do sféry žalovaného (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu ve lhůtě do tří dnů od doručení výzvy k plnění odeslané dne [datum], která byla žalovanému v souladu s § 573 o. z. doručena dne [datum]. Splatnost jistiny proto nastala marným uplynutím lhůty k plnění dne [datum] a dnem následujícím se žalovaný dostal do prodlení se zaplacením dlužné částky, tj. dne [datum]. Žalobkyně má proto nárok na úrok z prodlení, který však požadovala až od data [datum], z částky [částka] do zaplacení a v tomto rozsahu jí ho proto soud podle § 1968 a § 1970 o.z. přiznal, přičemž jeho výše vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před [datum] (příprava a převzetí právního zastoupení, předžalobní výzva) a z částky [částka] za úkon právní služby realizovaný po [datum] (sepis a podání žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. Soud při určení výše nákladů aplikoval § 14b a. t., neboť mu je z úřední činnosti známo, že žaloby podávané žalobkyní v obdobných případech se liší pouze údaji o žalovaném, právní předchůdkyni, výši dlužné částky a popř. výši příslušenství. Jde fakticky o formulář, do něhož jsou pouze dosazovány ty údaje, které jsou pro každý konkrétní spor specifické, nejedná se tedy o žádný individuální rozbor případu, a to ani po skutkové ani po právní stránce. Nepochybně tak jde o tzv. formulářovou žalobu ve smyslu § 14b a. t.
13. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů.