Výrok
I. Určuje se, že žalovaný je vlastníkem osobního vozidla tov. zn. [jméno FO], VIN: [VIN kód], a to od [datum].
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala určení, že vlastníkem vozidla specifikovaného ve výroku I. tohoto rozsudku (dále jen předmětné vozidlo) je žalovaný s tím, že jako tehdejší vlastník a provozovatel předmětného vozidla prodala dne [datum] vozidlo žalovanému. Žádost o zápis změny vlastníka v registru silničních vozidel nebyla následně podána. Žalobkyně žalovaného několikrát marně vyzývala k přepisu předmětného vozidla v registru silničních vozidel. Za daného stavu tak žalobkyni nezbývá než se domáhat určení vlastnického práva k vozidlu v tomto soudním řízení a touto žalobou.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, přestože mu byla žaloba řádně doručena do datové schránky.
3. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění, dále jen „o. s. ř.“, podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní má soud za zjištěný následující skutkový stav:
5. Žalobkyně byla vlastníkem osobního vozidla tovární značky [jméno FO], identifikační číslo vozidla (VIN): [Anonymizováno], rok výroby 2021. Kupní smlouvou ze dne [datum] pak předmětný vůz prodala žalovanému za [částka] (prokázáno kupní smlouvou ze dne [datum]). K přepsání vozu v registru silničních vozidel následně nedošlo.
6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.
7. Podle § 80 o. s. ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.
8. Podle § 8a odst. 1 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 56/2001 Sb.“), došlo-li ke změně vlastníka silničního vozidla na základě převodu vlastnického práva a dosavadní nebo nový vlastník neposkytl potřebnou součinnost pro podání společné žádosti o zápis změny vlastníka silničního vozidla v registru silničních vozidel ve lhůtě podle § 8 odst. 2, provede obecní úřad obce s rozšířenou působností zápis změny rovněž na žádost dosavadního nebo nového vlastníka. Podle odst. 2 tohoto ustanovení pro žádost o zápis změny vlastníka silničního vozidla do registru silničních vozidel a její přílohy platí § 8 odst. 3 a odst. 4 písm. b) obdobně. Pro prokazování zmocnění k zastoupení platí § 8 odst. 8 obdobně. O podání žádosti podle odstavce 1 vyrozumí obecní úřad obce s rozšířenou působností bez zbytečného odkladu dosavadního nebo nového vlastníka silničního vozidla, který žádost nepodal, a umožní mu se k žádosti vyjádřit. Má-li dosavadní nebo nový vlastník silničního vozidla, který žádost nepodal, v držení technický průkaz nebo osvědčení o registraci silničního vozidla, vyzve jej obecní úřad obce s rozšířenou působností k jejich předložení a stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu.
9. Podle § 8 odst. 4 zákona č. 56/2001 Sb. se k žádosti o zápis změny vlastníka silničního vozidla přiloží a) v případě převodu vlastnického práva osvědčení o registraci silničního vozidla; b) v případě přechodu vlastnického práva 1. doklad o nabytí vlastnického práva k silničnímu vozidlu a 2. doklady podle písmene a); k žádosti se nepřikládá osvědčení o registraci silničního vozidla, nemá-li je žadatel k dispozici.
10. Podle § 2079 odst. 1 zákon č. 89/2012 Sb., občasného zákoníku (dále jen „o. z.“), se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.
11. Podle § 1099 o. z. vlastnické právo k věci určené jednotlivě se převádí už samotnou smlouvou k okamžiku její účinnosti, ledaže je jinak ujednáno nebo stanoveno zákonem.
12. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Mezi účastníky byla uzavřena kupní smlouva podle § 2079 a násl. o. z., na základě které žalobkyně předala žalovanému předmětný vůz a žalovaný se mu za to zavázal uhradit kupní cenu. Vlastníkem vozu se tak stal žalovaný, nicméně v registru vozidel je jako vlastník evidována žalobkyně. Žalobkyně sice je podle § 8a odst. 1 zákona č. 56/2001 Sb. oprávněna podat žádost o zápis změny vlastníka v registru silničních vozidel, nicméně k tomu musí doložit potřebné dokumenty, které však bez součinnosti žalovaného, kterému bylo vozidlo předáno, není schopna získat (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka]). Soudní rozhodnutí je tak za daných okolností jediným způsobilým podkladem ke změně zápisu vlastníka vozidla, neboť bez určení vlastnického práva k předmětnému vozidlu žalobkyně nemůže dosáhnout změny údajů v registru silničních vozidel (popř. v technickém průkazu vozidla) (viz rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] a rozhodnutí Ústavní soud České republiky ze dne [datum], č. j. Pl. ÚS 114/20). Pravomocným rozhodnutím soudu sice nedojde k zapsání žalovaného do registru vozidel jako vlastníka předmětného vozu, ale umožní žalobkyni minimálně odstranit údaje o její osobě z registru vozidel a tím předejít vážným důsledkům spojeným se zápisem její osoby v uvedeném registru. Pokud by totiž žalobkyně takové změny nedosáhla a byla by stále vedena v registru vozidel jako vlastník/provozovatel, vystavuje se nebezpečí z hlediska odpovědnosti provozovatele za přestupky (podle zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích) spáchané s vozidlem, které již nevlastní, včetně odpovědnosti za škodu způsobenou takovým vozidlem, odpovědnosti za přestupek (podle zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích) při porušení povinnosti podat společnou žádost o zápis změn v registru vozidel ve stanovené lhůtě či povinnosti platit příspěvky do garančního fondu v případě neuzavření povinného ručení k takovému vozu (podle zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla). S možností odstranění údajů o vlastníku vozidla z registru vozidel ostatně počítá rovněž judikatura správních soudů (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka]). Na základě výše uvedeného soud shledal, že žalobkyně není vlastníkem předmětného vozidla, přičemž má současně naléhavý právní zájem na požadovaném určení, neboť žalovaný neposkytl součinnost a v evidenci registrů vozidel nebyla zaznamenána změna převodu vlastnického práva, ke které došlo dne [datum], a proto žalobě vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., podle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží celkem částka [částka] představující [částka] za každý ze dvou úkonů (podání žaloby, vyjádření ze dne [datum]) podle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.