Výrok
I. Řízení se co do požadavku žalobkyně na vyklizení a předání bytové jednotky č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] v budově č. p. [Anonymizováno], která je součástí pozemku st. p. č. [hodnota] v obci [Jméno žalovaného B] a k. ú. [Jméno žalovaného B] u [adresa], všemi osobami, které tuto případně užívají spolu se žalovaným, zastavuje.
II. Žalovaný je povinen vyklidit a vyklizenou žalobkyni předat bytovou jednotku č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] v budově č. p. [Anonymizováno], která je součástí pozemku st. p. č. [hodnota] v obci [Jméno žalovaného B] a k. ú. [Jméno žalovaného B] u [adresa], a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala vyklizení bytové jednotky specifikované ve výroku I. a II. tohoto rozsudku žalovaným a osobami, které ji případně spolu se žalovaným užívají, s odůvodněním, že je výlučným vlastníkem předmětné bytové jednotky, žalovanému skončil nájemní poměr, a to ke dni [datum]. Žalovaný byl žalobkyní opakovaně vyzýván k vyklizení předmětné bytové jednotky. Fakticky v ní ale již 20 let nebydlí.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, na svou obranu nic neuvedl.
3. Žalobkyně při jednání dne [datum] vzala žalobu částečně zpět co do požadavku vyklizení předmětné nemovitosti „osobami, které ji př všemi osobami, které tento byt případně užívají spolu se žalovaným“. Proto soud v souladu s § 96 o. s. ř. řízení částečně v souladu s požadavkem žalobkyně zastavil, neboť se tak stalo před jednáním a souhlas žalovaného nebyl třeba.
4. Soud ve věci nařídil jednání na den [datum]. Žalovaný se k tomuto prvnímu jednání bez omluvy nedostavil, ačkoli byl poučen, že nedostaví-li se k jednání bez důvodné a včasné omluvy (o důvodnosti omluvy k jednání rozhoduje soud) a navrhne-li to žalobce, který bude u jednání přítomen, bude soud pokládat tvrzení obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkajících se sporu, za nesporná a na tomto základě může rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání. Nevydá-li soud rozsudek pro zmeškání, může věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti žalovaného. Předvolání bylo žalovanému doručeno dne [datum] do vlastních rukou (§ 46a a 49 o. s. ř.).
5. Žalobkyně při prvním jednání navrhla, aby soud žalobě vyhověl rozsudkem pro zmeškání, protože se žalovaný bez omluvy k jednání nedostavil. Všechny podmínky pro vydání rozsudku pro zmeškání byly splněny, a proto soud návrhu žalobkyně vyhověl.
6. Podle § 153b odst. 1 o. s. ř. zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou (§ 49 o. s. ř.) žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání. Podle § 153b odst. 3 o. s. ř. nelze vydat rozsudek pro zmeškání ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2), nebo došlo-li by takovým rozsudkem ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky.
7. V daném případě byly splněny zákonem stanovené podmínky pro vydání rozsudku pro zmeškání podle § 153b odst. 1 o. s. ř. a i tvrzení obsažená v žalobě o skutkových okolnostech sporu umožňovala soudu ve věci rozhodnout. Zároveň v tomto případě nebyla splněna ani jedna z podmínek uvedených v § 153b odst. 3 o. s. ř. na základě kterých rozsudek pro zmeškání nelze vydat, neboť v dané věci jde o vyklizení nemovitostí, jež žalovaný neprávem zadržuje (§ 1042 o. z.), jedná se tedy o věc, v níž jsou účastníci v typickém dvoustranném vztahu, jehož úprava je již podle jeho povahy a tím i podle příslušného hmotněprávního předpisu dána plně do dispozice účastníků těchto vztahů.
8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 ve spojení s § 146 odst. 2 písm. b) o. s. ř. za situace, kdy plně úspěšná žalobkyně náhradu nákladů řízení požadovala.
9. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř.