Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, podle které je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu s úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, částku [částka], úrok ve výši 66,27 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], úrok ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] spolu s příslušenstvím s tím, že účastníci spolu uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru č. [hodnota], na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši [částka] a žalovaný se zavázal úvěr splatit spolu se sjednaným úrokem ve výši nominální úrokové sazby 66,27 % p.a. a to v 48 pravidelných měsíčních splátkách ve výši [částka]. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím komunikace na dálku a to prostřednictvím e-mailu. Žalobkyně ověřila úvěruschopnost žalovaného splácet, zkoumala registry NRKI a SOLUS, vyžádal si výplatní pásku žalovaného. Žalobkyně poskytla žalovanému bezplatný odklad splátek po dobu od [datum] do [datum]. Žalovaný neplnil řádně a včas, ocitl se v prodlení s úhradou splátek. Žalobkyni tak vzniklo právo na úhradu smluvních pokut podle bodu 6. 1 smlouvy ve výši [částka], a nákladů vzniklých s prodlením ve výši [částka]. V důsledku prodlení žalovaného se splácením úvěru došlo k zesplatnění celého úvěru ke dni [datum], kdy žalobkyně měla právo na zaplacení nové jistiny ve výši [částka]. Žalobkyně vyzvala žalovaného k uhrazení dlužné částky předžalobní výzvou, na tuto výzvu žalovaný nereagoval a na danou pohledávku ničeho neuhradil. Žalobkyně tak po žalovaném požaduje zaplacení částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši 14,75 % ročně od [datum] do zaplacení, pohledávku ve výši [částka], a dále žalobkyně požaduje úrok ve výši 66,27 % p.a. z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], úrok ve výši 14,75 % p.a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
3. Žalovaný je státním příslušníkem Ukrajiny, což do řízení vnáší mezinárodní prvek. Soudy České republiky jsou mezinárodně příslušné ve věci a rozhodným hmotným právem je právo České republiky, a to na základě článku 48 odst. 2 a 5 mezinárodní smlouvy o právní pomoci ve věcech občanských publikované pod č. 123/2002 Sb.m.s., neboť smluvní strany uzavřeli závazek na území České republiky a žalovaný má bydliště na území České republiky.
4. Soud provedl následující důkazy a zjistil z nich tento skutkový stav:
5. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru č. [hodnota] soud zjistil, že dne [datum] mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru. Žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši [částka], celková částka, kterou měl žalovaný uhradit činila [částka], a to ve 48 pravidelných měsíčních splátkách ve výši [částka], zápůjční úroková sazba činila 66,27 % p.a., RPSN bylo 90,6 %, součástí smlouvy byly další podmínky splácení úvěru, důsledky vyplývající pro žalované, pokud by se dostal do prodlení se splácení a další ujednání. Smlouva byla podepsána jedinečným kódem 8127689839. Z dodatku k této smlouvě ze dne [datum] soud zjistil, že byla změněna smlouva o úvěru ohledně možnosti uzavřít smlouvu o úvěru pomocí prostředků komunikace na dálku. Dopisem ze dne [datum] žalobkyně oznámila žalovanému schválení úvěru ke smlouvě č. [hodnota] (prokázáno předsmluvním formulářem, návrhem na uzavření smlouvy č. [hodnota], dodatkem č. [hodnota] k návrhu na uzavření smlouvy o úvěru č. [hodnota] ze dne [datum], oznámení o schválení úvěru ke smlouvě č. [hodnota] ze dne [datum]).
6. Z výpisu záznamů registru SOLUS ze dne [datum] nejsou patrné žádné záznamy v tomto registru (výpis záznamů z registru SOLUS).
7. Z výpisu účtu bylo prokázáno, že dne [datum] byla na účet [č. účtu] zaslána částka [částka] (výpis z účtu).
8. Z prohlášení klienta ze dne [datum], které bylo podepsáno unikátní kódem, soud zjistil, že žalovaný mimo jiné uvedl, že nemá žádné splatné dluhy, nenachází se v úpadku nebo hrozícím úpadku (prohlášení klienta).
9. Z výpisu nebankovního registru klientských informací ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně prověřovala žalovaného (výpis NRKI).
10. Z výpisu z účtu žalovaného č. [č. účtu] soud zjistil, že výši mzdy žalovaného v měsíci červenci 2023 částka [částka], v měsíci srpnu 2023 částka [částka], v měsíci září částka [částka] a v měsíci říjnu částka [částka] (výpis z účtu č. [č. účtu]).
11. Z hodnocení klienta ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný zde uvedl, že je zaměstnaný, s příjmem ve výši [částka] měsíčně, jeho výdaje jsou [částka] na bydlení a inkaso, [částka] ostatní[částka] částka, byla uvedena jako životní minimum, výdaje celkem [částka]. Dále zde žalovaný uvedl, že pracuje u společnosti [právnická osoba], je ženatý, má maturitu, žije v pronájmu (hodnocení klienta ze dne [datum]).
12. Z výplatní pásky za měsíc září 2023 byla zjištěna čistá mzda žalovaného ve výši [částka] (výplatní páska září 2023).
13. Dopisem ze dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovaného k uhrazení dlužných splátek č. [hodnota], 7 a smluvních pokut a poplatků, zároveň byl žalovaný upozorněn na možnost zesplatnění celého úvěru (výzva k zaplacení ze dne [datum]).
14. Dopisem ze dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovaného k uhrazení dlužných splátek č. [hodnota], 7, 8 a smluvních pokut a poplatků, zároveň byl žalovaný upozorněn na možnost zesplatnění celého úvěru (výzva k zaplacení ze dne [datum]).
15. Dopisem ze dne [datum] byl žalovaný vyrozuměn o odložení splátek, byl mu zaslán nový splátkový kalendář (dopis ze dne [datum]).
16. Dopisem ze dne [datum] oznámila žalobkyně žalovanému, že došlo k zesplatnění celého úvěru, s tím, že je povinen do 10 dnů od odeslání dopisu uhradit žalobkyni částku [částka] (oznámení ze dne [datum]).
17. Z karty klienta soud zjistil, že žalovaný na splátky úvěru uhradil částku [částka] (karta klienta).
18. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný byl řádně vyzván k plnění před podáním žaloby, s tím, že dlužná částka měla být uhrazena nejpozději do 15 dní od odeslání výzvy. Podle podacího archu byla výzva žalovanému odeslána dne [datum] (předžalobní výzva ze dne [datum], podací arch ze dne [datum]).
19. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:
20. Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru na základě které žalovaný čerpal finanční prostředky od žalobkyně ve výši [částka] a zavázal se žalobkyni splatit částku [částka], a to ve 48 pravidelných měsíčních splátkách ve výši [částka]. Žalovaný žalobkyni v souvislosti s poskytnutým úvěrem uhradil částku v celkové výši [částka]. Žalobkyně neprovedla řádné posouzení úvěruschopnosti žalovaného.
21. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:
22. Na právní posouzení věci se použije úprava zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“ a dále zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoSÚ“), neboť právní jednání uskutečněné mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným je zjevně vztahem mezi podnikatelem a spotřebitelem ve smyslu § 1 až 3 uvedeného zákona a § 420 a § 1810 a násl. o. z.
23. Dle ust. § 2395 zákona č. 89/2012., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
24. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
25. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
26. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ,(ve znění účinném po [datum], které se vztahuje na smlouvu uzavřenou v červnu 2022), poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
27. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
28. Podle § 1968 o. z. dlužník který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
29. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
30. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru (§ 2395 o. z.). Soud se však zabýval otázkou, zda tato smlouva byla uzavřena platně, s ohledem na to, zda žalobkyně před uzavřením smlouvy dostatečně zkoumala schopnost žalovaného jako spotřebitele úvěr splácet (§ 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb.). Soud dospěl k závěru, že tuto otázku musí posuzovat z úřední povinnosti, bez ohledu na to, zda žalovaný uplatnil námitku neplatnosti smlouvy.
31. Soudní dvůr Evropské unie – druhý senát v rozsudku ze dne [datum] ve věci OPR-[právnická osoba]. proti GK, C-679-18, uvedl, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne [datum], o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS, musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.
32. Ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., stanovícího důsledky porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, je tedy třeba vykládat v souladu s citovaným rozsudkem Soudního dvora Evropské unie - tedy tak, že zákonem stanovenou neplatnost smlouvy, k níž v důsledku daného porušení dochází, je nutno chápat jako absolutní (k níž musí soud přihlédnout již z úřední povinnosti).
33. V rozhodnutí pod sp. zn. III ÚS 4129/18 Ústavní soud ČR judikoval, že „poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Posouzení rozpornosti úvěrové smlouvy s dobrými mravy (a na ni navazující eventuální rozhodnutí soudu o zastavení exekuce) nemůže vycházet jen z „objektivizovaného“ hodnocení jednotlivých parametrů takové úvěrové smlouvy…. Naopak obecné soudy … by měly poskytovatele úvěrů vést (i třeba cestou případného zastavení exekuce k návrhu povinného) k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu, je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.“
34. Podle odborné literatury uvedené zákonné ustanovení sleduje celou řadu cílů. Kromě ochrany samotného spotřebitele je důležité, aby se věřitelé nepouštěli do nezodpovědného zapůjčování, sekundárně je tak chráněn věřitel před vznikem případných v budoucnu nedobytných pohledávek. Spolu s nimi jsou chráněni i další věřitelé, kteří poskytli spotřebiteli finanční prostředky dříve, takže v důsledku případného dalšího zadlužování spotřebitele by mohla být ohrožena jeho schopnost řádně a včas splácet tyto již dříve vzniklé dluhy. Dále je pak chráněna i celá společnost před různými sociopatologickými jevy, které mohou být s neschopností spotřebitele splácet dluhy spojeny jako např. rozpad rodiny, alkoholismus či jiné závislosti, ztráta bydlení, trestná činnost.
35. S ohledem na shora uvedené soud posoudil předmětnou smlouvu o spotřebitelském úvěru jako absolutně neplatnou, neboť žalobkyně svá tvrzení ohledně řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného řádně nedoložila. Z předložených důkazů nelze dojít k závěru, že žalovaný byl schopen svůj dluh splácet. Žalovanému jako spotřebiteli byl spotřebitelský úvěr poskytnut, aniž by byly řádně zkoumány jeho výdaje. Žalobkyně se pouze spolehla na tvrzení žalovaného ohledně jeho výdajů, neměla je ničím podložené (např. nájemní smlouva). Žalobkyně neprokázala, že by prováděla lustraci v insolvenčním rejstříku, zda proti žalovanému není vedeno insolvenční řízení, dále neprokázala, že by provedla kontrolu výpisu z centrální evidence exekucí, zda proti žalovanému není vedeno exekuční řízení. Žalobkyně tak s odbornou péčí neposoudila úvěruschopnost žalovaného, zda je schopen spotřebitelský úvěr splácet. Z výše citovaného ustanovení ZoSÚ vyplývá, že poskytovatel spotřebitelského úvěru je vždy povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele poskytnuté peněžní prostředky splácet, k tomu je povinen získat od spotřebitele dostatečné informace, případně nahlédnout do příslušných databází. Až v případě, že s odbornou péčí posoudí, že spotřebitel bude schopen zapůjčené prostředky vrátit, úvěr poskytne, v opačném případě je smlouva neplatná, a to absolutně.
36. Jak již bylo výše konstatováno, dotčená smlouva o spotřebitelském úvěru je, s ohledem na skutečnost, že žalobkyně nesplnila podmínky § 86 ZoSÚ, absolutně neplatná. Žalobkyně má proto v souladu s ust. § 87 ZoSÚ právo na vrácení poskytnuté jistiny úvěru. Žalovaný podle žalobkyně na smlouvu již uhradil částku ve výši [částka], k úhradě tedy zbývá částka [částka].
37. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva o úvěru mezi žalobkyní a žalovaným nebyla platně uzavřena, nemohla být ani stanovena splatnost vrácení zaslaných peněžních prostředků, žalovaný tak byl povinen dle ust. § 1958 odst. 2 o. z. splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán. Od následujícího dne je tak žalovaný v prodlení a je povinen hradit žalobkyni úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný byl poprvé vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou k plnění ze dne [datum], která mu byla odeslána dne [datum], lhůta určena k plnění byla stanovena do 15 od odeslání výzvy, tedy do [datum], žalovaný na dlužnou částku nic neuhradil, proto uložil soud žalovanému uhradit žalobkyni vedle dlužné jistiny i zákonný úrok z prodlení z dlužné částky [částka] od [datum], tj. ode dne následujícího po skončení lhůty určené ve výzvě k plnění (výrok I).
38. Jelikož, jak výše uvedeno, žalobkyně neunesla důkazní břemeno, co do platného uzavření smlouvy o úvěru včetně sjednaní v žalobě uplatněných úroků a poplatků, soudu nezbylo než žalobu co do částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum], spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, částku [částka], úrok ve výši 66,27 % p.a. z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], úrok ve výši 14,75 % p.a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení, částečně zamítnout (výrok II.).
39. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl ve smyslu ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., jelikož žalobkyně byla úspěšná ve sporu z 49,30 % a žalovaný z 51,70 %, tj. rozdíl v úspěchu je zcela nepatrný, rozhodl soud, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
40. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud žalovanému dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů od právní moci rozsudku; důvody pro stanovení delší lhůty nebo pro rozložení plnění do splátek soud neshledal.