Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do částky [částka], kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka], úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a úroku ve výši 12 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala, aby jí žalovaný zaplatil částku [částka] s příslušenstvím z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] uzavřené s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], IČ: [IČO] (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), dne [datum]. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka] v hotovosti v den podpisu smlouvy. Žalovaný se poskytnutou půjčku zavázal vrátit spolu s poplatkem ve výši [částka], představující kapitalizovaný úrok za poskytnuté peněžní prostředky ve výši [částka] a částku za zpracování zápůjčky ve výši [částka] a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši [částka], a to v 78 týdenních splátkách po [částka]. Poslední splátka měla být uhrazena dne [datum]. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru. Sjednané splátky však žalovaný včas a řádně nehradil, celkem zaplatil [částka]. Naposledy uhradil žalovaný splátku dne [datum]. Právní předchůdkyni žalobkyně vzniklo v souladu se smluvními podmínkami právo požadovat uhrazení zbývajících dlužných částek sestávajících z jistiny ve výši [částka], poplatku ve výši [částka] a smluvní pokuty ve výši [částka], a to marným uplynutím lhůty po úhradě poslední splátky. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila s účinností ke dni [datum] pohledávku za žalovaným na žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], o čemž byl žalovaný písemně informován. Žalovaný po postoupení pohledávek neuhradil na svoje dluhy ničeho. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní písemně vyzván k úhradě dlužných částek. Vzhledem k prodlení žalovaného požadovala žalobkyně zaplacení částky [částka], kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka], dále zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 12 % a úroku ve výši 12 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, přestože byl k úhradě vyzván předžalobní upomínkou právního zástupce žalobkyně.
2. Žalobkyně dále uvedla, že její právní předchůdkyně ověřila před uzavřením smlouvy majetkovou situaci žalovaného vyhodnocením informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením smlouvy. Žalovaný uvedl, že je ženatý, má učňovské vzdělání, má jednu vyživovací povinnost, je zaměstnán jako řidič u společnosti [právnická osoba]., pobírá čistý příjem ve výši [částka] měsíčně, ostatní příjmy domácnosti činí [částka], neplatí žádné externí splátky, interní splátky hradí ve výši [částka] měsíčně a odhadované měsíční výdaje má ve výši [částka], dále s ohledem na výši jeho příjmu (prokázáno pracovní smlouvou a výplatními páskami za měsíce 05, 06/2023), a výši požadovaného úvěru dospěla právní předchůdkyně žalobkyně k názoru, že schopnost žalovaného splácet úvěr je dostatečná.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, přestože mu byla řádně doručena (náhradním doručením - § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“, na adresu pro doručování, tedy na adresu hlášeného místa pobytu - § 46 a odst. 1 a § 46b o. s. ř.).[právnická osoba] výzvě soudu, nechť uvede, zda souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání, se žalovaný nevyjádřil, proto má soud za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“). Žalobkyně s uvedeným postupem vyjádřila souhlas. Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř. a věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání.5. Soud provedl důkazy listinami, které předložila žalobkyně k prokázání svých tvrzení (ustanovení § 120 odst. 1 o. s. ř.), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo.6. Z listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k těmto skutkovým zjištěním a z nich plynoucímu závěru o skutkovém stavu:7. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] ze dne [datum] má soud za zjištěné, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka], a to v hotovosti při podpisu smlouvy, a žalovanému vznikla povinnost vrátit poskytnutou částku spolu s poplatkem ve výši [částka] (poplatek sestává z úroku ve výši [částka] a částky za zpracování úvěru ve výši [částka] a za další péči o zákazníka ve výši [částka]), a to v 78 týdenních splátkách po [částka], poslední ve výši [částka]. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru (prokázáno smlouvou o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], smluvními podmínkami smlouvy o spotřebitelském úvěru).8. Z karty zákazníka má soud za zjištěné, že žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] o svých poměrech uvedl, že je ženatý, má učňovské vzdělání, má jednu vyživovací povinnost, pobírá čistý příjem ve výši [částka] měsíčně, přičemž jeho interní splátky zápůjček činí [částka] a jeho odhadované měsíční výdaje činí [částka] (prokázáno zákaznickou kartou – žádostí o spotřebitelský úvěr ze dne [datum])9. Z tabulky umoření ke smlouvě č. [hodnota] se podává, že žalovaný na svůj závazek ze smlouvy uhradil celkovou částku [částka] (prokázáno tabulkou umoření ze dne [datum]).10. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně seznamů postoupených pohledávek žalobkyně prokazovala, že uzavřela dne [datum] s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o postoupení pohledávek, na jejímž základě nabyla vlastnické právo k žalované pohledávce (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], seznamem postoupených pohledávek, potvrzením o zaplacení úplaty za postoupené pohledávky ze dne [datum]).11. Oznámením o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně podacího lísku ze dne [datum] žalobkyně prokazovala, že její právní předchůdkyně žalovaného vyrozuměla o postoupení pohledávky (prokázáno oznámením o postoupení pohledávek ze dne [datum] a podacím lístkem ze dne [datum]).12. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] včetně podacího lístku z téhož dne má soud za zjištěné, že právní zástupce žalobkyně žalovaného před podáním žaloby upomínal o zaplacení žalované částky (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne [datum] a podacím lístkem z téhož dne).13. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] částku [částka], přičemž žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně vrátil pouze částku [částka].14. Po právní stránce soud věc posoudil tak, že žalovaný se na úkor žalobkyně bez spravedlivého důvodu obohatil (§ 2991 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“).15. Podle § 419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.16. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 257/2016 Sb.“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.17. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru (…) posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.18. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.19. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru (§ 2395 o. z.). Soud se však zabýval otázkou, zda byla smlouva uzavřena platně, s ohledem na to, zda právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy dostatečně zkoumala schopnost žalovaného jako spotřebitele úvěr splácet (§ 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb.). Soud dospěl k závěru, že tuto otázku musí posuzovat z úřední povinnosti, bez ohledu na to, zda žalovaný uplatnil námitku neplatnosti smlouvy.20. Soudní dvůr Evropské unie – druhý senát v rozsudku ze dne [datum] ve věci OPR-[právnická osoba]. proti GK, C-679-18, uvedl, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne [datum], o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS, musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.21. Ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., stanovícího důsledky porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, je tedy třeba vykládat v souladu s citovaným rozsudkem Soudního dvora Evropské unie - tedy tak, že zákonem stanovenou neplatnost smlouvy, k níž v důsledku daného porušení dochází, je nutno chápat jako absolutní (k níž musí soud přihlédnout již z úřední povinnosti).22. Posouzení schopnosti spotřebitele splácet úvěr ve smyslu § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. však nelze učinit pouze na základě ničím nedoložených prohlášení spotřebitele. Prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady. Obdobně rozhodl Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] (uvedený rozsudek se sice týká staršího zákona o spotřebitelském úvěru č. 145/2010 Sb., jeho závěry jsou však použitelné i za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb.; srov. dále rozsudek Soudního dvora EU - čtvrtého senátu ze dne [datum], CA Consumer Finance proti [jméno FO] a další, C-449/13; shodně též Bezouška P.: Zkoumání úvěruschopnosti podle zákona o spotřebitelském úvěru, Právní rozhledy 11/2017, s. 381).23. Vzhledem k výše uvedenému soud učinil závěr, že zkoumání úvěruschopnosti žalovaného nebylo ze strany žalobkyně dostatečné.24. Žalobkyně (resp. právní předchůdkyně) se úvěruschopností žalovaného před poskytnutím úvěru dostatečně nezabývala (§ 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb.), soud proto uzavřenou smlouvu posoudil jako neplatnou.25. Za situace, kdy je smlouva o úvěru neplatná, může se žalobkyně po žalovaném domáhat úhrady finanční částky, kterou mu prokazatelně na základě neplatné smlouvy poskytla, a to z titulu bezdůvodného obohacení, které na straně žalovaného vzniklo ve smyslu ustanovení § 2991 o. z. Žalovaný čerpal od právní předchůdkyně žalobkyně jistinu úvěru v celkové výši [částka]. Žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně splatil celkem částku [částka]. Žalovanému tedy zbývá uhradit žalobkyni částku [částka], která představuje bezdůvodné obohacení na straně žalovaného. Soud tedy žalobě co do jistiny ve výši [částka] výrokem I. rozsudku vyhověl. Splatnost nároku žalobkyně (speciální bezdůvodné obohacení) soud stanovil v souladu s § 87 ZoSÚ ve lhůtě 3 dnů od právní moci výroku I. rozsudku.26. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva o úvěru mezi žalobkyní a žalovaným nebyla platně uzavřena, nemohla být ani stanovena splatnost vrácení zaslaných peněžních prostředků, žalovaný tak byl povinen dle § 1958 odst. 2 o. z. splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán. Od následujícího dne je tak žalovaný v prodlení a je povinen hradit žalobkyni úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Jelikož žalovaný byl poprvé prokazatelně vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou dle § 142a odst. 1 o. s. ř. ze dne [datum], která mu byla právním zástupcem žalobkyně odeslána téhož dne (doručena třetí pracovní den po jejím odeslání – tedy [datum]), uložil soud žalovanému uhradit žalobkyni vedle dlužné jistiny ve výši [částka] i zákonný úrok z prodlení z dlužné částky od [datum], tedy po uplynutí lhůty k plnění stanovené v předžalobní upomínce ([datum]).27. Ohledně všech dalších nároků, včetně dalšího požadovaného příslušenství, soud dospěl k závěru, že žalovaný jakožto spotřebitel není povinen vrátit poskytnutou jistinu z neplatných úvěrových smluv ihned, ale ve lhůtě odpovídající jeho možnostem, a do rozhodnutí soudu se tak spotřebitel nemůže ocitnout s úhradou nesplacené jistiny v prodlení (blíže viz např. závěry z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci sp. zn. [spisová značka]). Proto výrokem II. zbývající nároky zamítl.28. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, když žalovanému, který byl ve věci převážně úspěšný, žádné náklady řízení nevznikly.29. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud žalovanému podle § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů od právní moci rozsudku; důvody pro stanovení delší lhůty nebo pro rozložení plnění do splátek soud neshledal.