Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 12 000Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v rozsahu částky [částka] spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 15 % ročně od [datum] do zaplacení zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení částky uvedené v záhlaví z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], dále jen „smlouva“, uzavřené dne [datum] prostřednictvím webového portálu žalobkyně www.rerum.cz, na kterém si žalovaný nastavil požadovanou výši úvěru a dobu jeho trvání, vyplnil žádost o úvěr, souhlasil s podmínkami úvěru a smluvní dokumentací a prostřednictvím ověřovací platby ve výši [částka] žalobkyně ověřila totožnost a majitele bankovního účtu. Žalobkyně poté prověřila úvěruschopnost žalovaného z majetkových poměrů žalovaného a jeho lustrací v dostupných registrech (ISIR,CEE, CRKI a BRKI). K ověření příjmu žalovaný poskytl žalobkyni výplatní listy. Jelikož nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti žalovaného, byla žalovanému žalobkyní schválena žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru a následně byla dne [datum] mezi účastníky uzavřena smlouva. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému dne [datum] peněžní prostředky v celkové výši [částka] na bankovní účet žalovaného č. [č. účtu] a žalovaný se zavázal vrátit poskytnutou částku spolu se smluvním úrokem ve výši 40 % měsíčně z jistiny v pravidelných měsíčních splátkách, a to vždy nejpozději k 10. dni v měsíci. Pro případ prodlení žalovaného se splácením úvěru byla dle čl. 4.2. písm. c) smlouvy sjednána smluvní pokuta 0,1 % denně z částky, ohledně níže je žalovaný v prodlení Žalovaný se následně dostal do prodlení s úhradou úvěru, ohledně čehož byl žalobkyní opakovaně upomínán. Žalobkyně proto celý úvěr ke dni [datum] zesplatnila a vyzvala žalovaného k jeho úhradě. Žalovaný neuhradil žalobkyni ničeho, ač byl o úhradu jeho dluhu upomínán i předžalobní výzvou odeslanou mu právním zástupcem žalobkyně dne [datum]. Žalobkyně má za to, že jí s ohledem na výše uvedené vznikl nárok na zaplacení neuhrazené jistiny ve výši [částka], smluvního úroku ve výši 40 % měsíčně z jistiny v kapitalizované výši [částka], na úrok z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a na smluvní pokutu v kapitalizované výši [částka] (počítaná z jistiny za každý kalendářní den v období od data prodlení, tj. [datum], do data odeslání předžalobní výzvy, tj. [datum]).
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, přestože mu byla žaloba řádně doručena.
3. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“, není k projednání věci samé třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se ve věci nevyjádřil, ačkoli mu byla výzva k vyjádření řádně doručena, soud tedy předpokládá, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, a proto rozhodl bez nařízení jednání.
4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] soud zjistil, že žalovaný a žalobkyně uzavřeli dne [datum] za pomoci prostředků komunikace na dálku smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr až do výše [částka] na bankovní účet žalovaného č. [č. účtu], který byl žalovaný oprávněn při splnění smluvních podmínek opakovaně čerpat. Výše úrokové sazby činila 40 % měsíčně. Úvěr byl splatný nejpozději ke dni ukončení smlouvy a smluvní úrok ve výši 40 % měsíčně z jistiny v pravidelných měsíčních splátkách, a to vždy nejpozději k 10. dni v měsíci. Pro případ prodlení žalovaného se splácením úvěru byla dle čl. 4.2. písm. c) smlouvy sjednána smluvní pokuta 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení.
5. Z fotokopie cestovního pasu žalovaného, z fotokopie občanského průkazu žalovaného a z potvrzení o platbě ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně ověřila totožnost žalovaného a ověřovací platbou ve výši [částka] ztotožnila bankovní účet žalovaného č. [č. účtu].
6. Z žádosti o spotřebitelský úvěr č. [hodnota] soud zjistil, že žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalovaného vycházela z měsíčních výdajů uvedených žalovaným ve výši [částka] a z měsíčních příjmů uvedených žalovaným ve výši [částka] s tím, že žalovaný dále uvedl, že je rozvedený, má jednu vyživovací povinnost a je zaměstnán ve společnosti , právnická osoba7. Z výplatní pásky za měsíc 5/2022 soud zjistil, že příjem žalovaného u společnosti [právnická osoba] činil [částka], z výplatní pásky za měsíc 6/2022 ověřil soud příjem žalovaného ve výši [částka] a z výplatní pásky za měsíc 7/2022 soud ověřil příjem žalovaného ve výšin [částka].8. Z potvrzení o provedení transakce ze dne [datum] soud zjistil, že dne [datum] poskytla žalobkyně na účet žalovaného č. [č. účtu] peněžní prostředky ve výši [částka].9. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] včetně podacího lístku z téhož dne soud zjistil, že žalovaný byl právním zástupcem žalobkyně řádně vyzván k úhradě jeho dluhu před podáním žaloby s tím, že na svůj dluh neuhradil ničeho.10. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalovaný označený jménem a příjmením, rodným číslem, adresou, telefonním číslem a e-mailovou adresou uzavřel prostřednictvím prostředků komunikace na dálku dne [datum] s žalobkyní smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout na bankovní účet žalovaného úvěr až do výše [částka] a žalovaný se jej zavázal vrátit nejpozději ke dni ukončení smlouvy spolu se smluvním úrokem ve výši 40 % měsíčně z jistiny v pravidelných měsíčních splátkách, a to vždy nejpozději k 10. dni v měsíci. Žalobkyně zaslala žalovanému na jeho bankovní účet dne [datum] částku ve výši [částka]. Z žalobních tvrzení vyplývá, že žalovaný na svůj závazek neuhradil žalobkyni ničeho, ač byl o úhradu jeho dluhu upomínán i předžalobní výzvou odeslanou mu dne [datum]. Žalovaný nerozporoval tvrzení žalobkyně, v řízení netvrdil ani neprokázal, že by žalobkyni na svůj závazek něčeho uhradil.11. Věc byla soudem posuzována dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“, a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, dále jen „ZoSÚ“, neboť právní jednání uskutečněné mezi žalobkyní a žalovaným je zjevně vztahem mezi podnikatelem a spotřebitelem ve smyslu § 1 až 3 ZoSÚ a § 420 a § 1810 a násl. o. z.12. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.13. Podle § 2 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.14. Podle § 3 odst. 1 písm. d) ZoSÚ se pro účely tohoto zákona rozumí poskytovatelem ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr.15. Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.16. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.17. Podle § 122 odst. 1 ZoSÚ může věřitel pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Podle odst. 3 tohoto ustanovené souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla [hodnota] a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však [částka].18. Podle § 580 odst. 1 o. z . neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.19. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.20. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.21. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:22. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 o. z., kterou se žalobkyně zavázala, že poskytne žalovanému v jeho prospěch peněžní prostředky do výše sjednaného úvěrového rámce [částka] a žalovaný se jí zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok z úvěru ve sjednaných splátkách a lhůtě. Žalobkyně svoji smluvní povinnost splnila, když žalovanému poskytla jím požadované peněžní prostředky, avšak žalovaný svým smluvním povinnostem nedostál, když neuhradil žalobkyni ničeho. Po zesplatnění úvěru tak žalovaný dluží žalobkyni částku [částka], úrok z prodlení, o který se dluh žalovaného zvyšuje každým dnem jeho prodlení se zaplacením, a smluvní pokutu za období od [datum] do [datum] ve výši [částka]. Výše žalované částky nebyla v řízení nijak rozporována, smluvní pokuta byla sjednána zcela v souladu s § 2048 o. z. a § 122 odst. 1 ZoSÚ a její výše je přiměřená utvrzené primární povinnosti žalovaného. Soud proto rozhodl s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované částky, smluvní pokuty, tak i co do úroku z prodlení uplatněného v souladu s § 1970 o. z. ve výši vyplývající z vládního nařízení č. 351/2013 Sb., ve znění účinném ke dni prodlení žalovaného.23. Co se týče kapitalizovaného úroku ve výši [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 15 % ročně od [datum] do zaplacení soud v tomto rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl. Vzhledem k tomu, že se jedná o spotřebitelskou smlouvu, bylo by namístě, aby výše smluvních úroků byla v souladu s dobrými mravy. Soudu nic nebrání přezkoumat ujednání o výši smluvního úroku optikou dobrých mravů. Jednání žalobkyně, která inkasuje smluvní úrok ve výši 40 % měsíčně, je dle názoru soudu v příkrém rozporu s dobrými mravy, a proto takové ujednání má soud za neplatné pro rozpor s dobrými mravy podle § 580 o. z. K neplatnosti podle § 580 o. z. přihlíží soud i bez návrhu (§ 588 o. z.), neplatnost ujednání o výši smluvního úroku ovšem nevede k neplatnosti smlouvy o úvěru jako celku, protože toto ujednání lze oddělit od ostatního obsahu smlouvy (§ 576 o. z.).24. Závěr o nemravnosti tak vysokého úroku vyplývá mimo jiné také z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp.zn. [spisová značka], ve kterém mimo jiné shledal, že plnění přiznané rozhodcem ze smlouvy o revolvingovém úvěru, ve kterém byla sjednána RPSN ve výši 75,08 % bylo natolik nemravné a vedoucí k nepřiměřenému postižení povinné, že bylo namístě zastavit pro takový exekuční titul exekuci dle ustanovení § 268 odst. 1 písm. h) o.s.ř. Ve svém rozhodnutí vycházel Nejvyšší soud také z další rozhodnutí Nejvyššího soudu ([spisová značka]) a Ústavního soudu (II. ÚS 2230/16, II. ÚS 3194/18, I. ÚS 199/11).25. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. podle míry úspěchu účastníků v řízení. Žalobkyně byla v řízení úspěšná co do částky [částka], tedy ze 75 %. Žalovaný byl úspěšný co do částky [částka], tedy z 25 %. Žalobkyni proto náleží náhrada 50 % (75 % - 25 %) účelně vynaložených nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka], z nákladů zastoupení advokátem, kterému podle § 11 odst. 1 a § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „AT“), za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, návrh ve věci samé, předžalobní upomínku) náleží odměna ve výši [částka], dále odměna advokáta za 3 paušální náhrady hotových výdajů po [částka] (§ 13 odst. 3 ve znění § 14b odst. 5 AT) a náhrada za DPH ve výši 21 % z odměny za zastupování a z paušálních náhrad podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši [částka]. Žalobkyně má tedy právo na úhradu 50 % z částky [částka], tj. na částku [částka].26. Soud při určení výše nákladů řízení aplikoval § 14b a. t., neboť mu je z úřední činnosti známo, že žaloby podávané žalobkyní v obdobných případech se liší pouze údaji o žalovaném, druhu úvěru, výši dlužné částky a popř. výši příslušenství. Jde fakticky o formulář, do něhož jsou pouze dosazovány ty údaje, které jsou pro každý konkrétní spor specifické, nejedná se tedy o žádný individuální rozbor případu, a to ani po skutkové ani po právní stránce. Nepochybně tak jde o tzv. formulářovou žalobu ve smyslu § 14b a. t.27. Lhůtu k plnění soud určil podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. a § 160 odst. 1 věta první o. s. ř. Žalovaný v řízení netvrdil nic ohledně toho, jaké jsou jeho možnosti, soudu proto nezbylo, než stanovit standardní třídenní lhůtu k plnění.