Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s úrokem ve výši 9,20 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným nadepsanému soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] spolu s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba]. se sídlem [adresa], IČ: [Anonymizováno] (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně nebo Banka“), a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru „Expres půjčka“ č. [hodnota] (dále jen „Smlouva“). Nedílnou součástí smlouvy byly také všeobecné obchodní podmínky (dále jen „VOP“), produktové podmínky spotřebitelského splátkového úvěru (dále jen „produktové podmínky“) a sazebník. Na základě předmětné smlouvy poskytla Banka žalovanému úvěr ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal hradit Bance úroky z poskytnutého úvěru se sjednanou úrokovou sazbou 9,2% p.a. a poplatky za poskytnuté bankovní služby, zejména za vedení úvěrového účtu, případné další poplatky, např. za upomínání, a to ve výši podle Smlouvy a sazebníku Banky. Žalovaný se zavázal splácet poskytnutý úvěr a sjednané úroky formou 120 pravidelných měsíčních splátek ve výši 9 217, [částka]. Úvěr byl schválen po standardním posouzení úvěruschopnosti právní předchůdkyní žalobkyně (kontrola registrů, příjmů, výdajů, credit scoring). Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, proto právní předchůdkyně žalobkyně využila svého oprávnění a úvěr ke dni [datum] zesplatnila a vyzvala žalovaného k okamžité úhradě částky [částka]. Uvedená částka se skládá z jistiny ve výši [částka], z poplatků ve výši poplatky [částka], z kapitalizovaných smluvních úroků ve výši [částka] a z kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši [částka]. Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni na základě smlouvy ze dne [datum] s účinností od [datum]. Žalobkyně proto požaduje po žalovaném zaplacení dlužné jistiny úvěru ve výši [částka], poplatků ve výši [částka], kapitalizovaných ve výši [částka], dále požaduje úroky ve výši 9,2% p.a. z dlužné jistiny úvěru ve výši [částka] od [datum] do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 11,5% p.a. z dlužné částky ve výši [částka] od [datum] do zaplacení. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní písemně vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou k plnění.
2. Přípisem zdejšího soudu ze dne [datum] byla žalobkyně vyzvána, aby do 10 dnů od doručení přípisu doplnila svá tvrzení ohledně skutečnosti, jakým způsobem posuzovala právní předchůdkyně žalobkyně při poskytování úvěrů schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a dále, aby označila důkazy k doplněným tvrzením. Žalobkyně svá tvrzení, že právní předchůdkyně žalobkyně provedla řádně a důkladně posouzení úvěruschopnosti žalovaného, přičemž proces zahrnoval ověření údajů od žalovaného i z externích zdrojů, což odpovídá požadavkům judikatury Ústavního soudu (III. ÚS 4129/18) na aktivní prověřování informací. Příjmy žalovaného byly ověřeny z pohybů na běžném účtu za poslední 3 měsíce. Průměrný čistý příjem žalovaného činil [částka]. Dále byla provedena kontrola registrů BRKI, NRKI a insolvenčního rejstříku, a to bez negativních záznamů. Na výdaje žalovaného byly započteny životní náklady dle právních předpisů ve výši [částka] a splátky jiných závazků žalovaného ve výši [částka]. Dále byly použity matematické modely, a to maximální měsíční splátka (MMS), kde výpočet ukázal, že žalovaný může splácet až [částka], což je více než splátka požadovaného úvěru. Dále model DSTI (Debt Service to Income), který ukázal, že podíl všech splátek na příjmu žalovaného činil 34,14 %, což odpovídá interním pravidlům právní předchůdkyně žalobkyně i oporučením ČNB. A konečně byl použit též model DTI (Debt to Income), který ukázal, že poměr celkového dluhu k ročnímu příjmu vyšel 1,58, tedy v akceptovatelném rozmezí.
3. Žalovaný je státním občanem Slovenské republiky. Mezinárodní příslušnost a místní příslušnost soudu k projednání dané věci je založena s odkazem na čl. 7 odst. 1 písm. a) Nařízení Rady (ES) č. 1215/2012 ze dne [datum], o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Nařízení Brusel I bis). Žalovaný, který je občanem členského státu EU, může být žalován u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn. Za takové místo se považuje v případě smlouvy o úvěru místo sídla věřitele. [právnická osoba] věc tedy platí, že žalobkyně může žalovat žalovaného o zaplacení dluhu ze smlouvy o úvěru též u soudů České republiky, neboť na území České republiky měl být uhrazen dluh (mezinárodní příslušnost na výběr daná).
4. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, v řízení zůstal zcela pasivní.
5. Z listinných důkazů předložených žalobkyní byl zjištěn následující skutkový stav:
6. Z úvěrové smlouvy „Expres půjčka“ ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalovanému bezúčelový jednorázový úvěr ve výši [částka], který se žalovaný zavázal splácet ve 120 pravidelných měsíčních splátkách po [částka], z čehož částka [částka] činila vlastní splátka a částka [částka] činilo pojištění schopnosti splácet úvěr. Smluvená úroková sazba činila 9,2% p.a., RPSN pak 9,68% ročně. Splatnost byla vždy k 15. dni v měsíci počínaje [datum]. Celkem se žalovaný zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku [částka]. Úvěr byl poskytnut a měl být splácen formou zápočtu na běžný účet číslo [č. účtu]. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky, produktové podmínky a Sazebník Banky. V článku III. Předmětné smlouvy byly sjednány poplatky, které je žalovaný povinen hradit a jejich splatnost, a to [částka] jednorázově za poskytnutí úvěru, poplatek je splatný při čerpání úvěru; [částka] jednorázově za každé vyhotovení výpisu z úvěrového účtu na žádost žalovaného, splatný při poskytnutí služby; [částka] jednorázově za každou změnu data měsíční splátky, splatný při poskytnutí služby; [částka] měsíčně za vedení pohledávky Banky v případě ukončení smlouvy o vedení běžného účtu určeného ke splácení dluhů žalovaného, splatný s měsíční anuitní splátkou; [částka] jednorázově za zaslání každé písemné upomínky, splatný při zaslání upomínky; [částka] jednorázově za prohlášení úvěru za ihned splatný. V článku III, bodu 10 písm. c) předmětné smlouvy bylo stanoveno, že případem porušení smlouvy je mimo jiné skutečnost, že se úvěrovaný ocitne v prodlení se splněním jakékoli pohledávky Banky, nebo pokud je proti úvěrovanému zahájen soudní výkon rozhodnutí nebo exekuční řízení. V čl. III. bodu 11 písm. a) předmětné smlouvy je pak sjednáno oprávnění Banky pro případ porušení smluvních povinností, mimo jiné, prohlásit svým rozhodnutím kterékoli dluhy úvěrovaného vůči Bance za ihned splatné a požádat úvěrovaného o jejich předčasné splacení. Banka o svém rozhodnutí písemně vyrozumí úvěrovaného, zejména mu sdělí den, k němuž prohlásila dluhy úvěrovaného za ihned splatné a lhůtu, v níž je úvěrovaný povinen příslušné dluhy Bance uhradit.
7. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že žalovanému byly před poskytnutím úvěru poskytnuty informace o parametrech úvěru, které jsou podrobně specifikovány v předchozím odstavci odůvodnění tohoto rozsudku.
8. Z žádosti o úvěr ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný uvedl, že je zaměstnaný ve společnosti [právnická osoba]. s průměrným čistým měsíčním příjmem ve výši [částka], není ve výpovědní lhůtě ani ve zkušební lhůtě. Žalovaný má odborné učňovské vzdělání, je svobodný as bydlí ve vlastním domě či bytě. Průměrný čistý měsíční příjem domácnosti činí [částka], nezbytné životní výdaje činí [částka].
9. Z potvrzení zaměstnavatele o výši pracovního o příjmu ze dne [datum] bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba]. potvrdila, že žalovaný je jejím zaměstnancem od [datum] jako operátor výroby s průměrným čistým měsíčním příjmem za posledních 12 měsíců ve výši [částka]. Žalovaný nebyl ve zkušební době ani s ním nebylo jednáno o ukončení pracovního poměru.
10. Z vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně prověřila údaje uvedené žalovaným v žádosti o úvěr Expres Core č. [hodnota] ze dne [datum], které všechny individuálně vyhodnotila a provedla aktivní přezkum příjmů i výdajů. Před samotným posouzením prověřila veřejné databáze – insolvenční rejstřík, bankovní a nebankovní registry a databáze MVČR pro ověření totožnosti. Příjem ověřila z doložených dokumentů a případně i z běžného účtu klienta. Do výdajů započítala životní minimum, normativní náklady na bydlení, splátky existujících závazků a další výdaje uvedené klientem. Pro výpočet úvěruschopnosti žalovaného použila matematické modely MMS, DSTI a DTI. Maximální měsíční splátka byla vypočtena jako rozdíl mezi čistým příjmem a výdaji, totiž čistý měsíční příjem ve výši [částka] po odečtení částky životních nákladů ve výši [částka], což vedlo k hodnotě [částka]. Ukazatel DSTI vyšel 34,14 % a DTI 1,58.
11. Z dopisu právní předchůdkyně žalobkyně he dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný byl upomenut o okamžitou úhradu dlužné splátky v celkové výši [částka], a to včetně částky [částka] za odeslání této upomínky.
12. Z dopisu právní předchůdkyně žalobkyně he dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný byl před zesplatněním úvěru znovu upomenut o úhradu dlužné splátky v celkové výši [částka], a to do [datum].
13. Z dopisu o zesplatnění úvěru ze dne [datum] včetně poštovního podacího archu z následujícího dne bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně využila svého oprávnění zesplatnit poskytnutý úvěr pro porušení smluvních podmínek žalovaným ke dni [datum] a vyzvala žalovaného k úhradě celkové dlužné částky [částka] do [datum]. Uvedená částka se skládá z částky nesplacené jistiny ve výši [částka], smluvního úroku ke dni prohlášení okamžité splatnosti ve výši [částka], částky úroků z prodlení ke dni prohlášení ve výši [částka], dlužných měsíčních poplatků za vedení úvěrového účtu a dlužné náklady upomínání ve výši [částka] a nákladů upomínání ve výši [částka]. Zároveň se zesplatněním úvěru zaniklo i pojištění žalovaného schopnosti splácet úvěr.
14. Z dopisu právní předchůdkyně žalobkyně he dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný byl před postoupením pohledávky znovu upomenut o úhradu dlužné částky v celkové výši [částka], a to do 30 dnů od datace této výzvy.
15. Z platební historie k účtu č. [č. účtu] bylo zjištěno, že úvěr ve výši [částka] žalovaný dne [datum] čerpal, následně však zaplatil právní předchůdkyni žalobkyně toliko první dvě splátky, od té doby již hradil pouze částečně, naposledy dne [datum] částku [částka]. Byla ověřena celková dlužná částka ke dni zesplatnění, a to ve výši [částka].
16. Z výpisu z účtu č. [č. účtu] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný zůstal žalobkyni dlužen celkovou dlužnou částku [částka], uvedená částka se skládá z částky nesplacené jistiny ve výši [částka], smluvního úroku ke dni prohlášení okamžité splatnosti ve výši [částka], částky úroků z prodlení z jistiny ve výši [částka], částky úroků z prodlení z úroků ve výši [částka] dlužných měsíčních poplatků za vedení úvěrového účtu a dlužné náklady upomínání ve výši [částka].
17. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], včetně seznamu postoupených pohledávek ze dne [datum] bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena ze společnosti [právnická osoba]. na žalobkyni. Ta je tak ve věci aktivně věcně legitimována.
18. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] bylo zjištěno, že postoupení pohledávky bylo žalovanému řádně oznámeno.
19. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] včetně poštovního podacího lístku z téhož dne bylo zjištěno, že žalovaný byl před podáním žaloby žalobkyní vyzván k úhradě celkové dlužné částky ve výši [částka] do [datum].
20. Výpisem z obchodního rejstříku prokázala žalobkyně svou procesní subjektivitu.
21. Žalovaný dlužnou částku nijak nesporoval.
22. Z listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:
23. Žalovaný dne [datum] uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně úvěrovou smlouvu „Expres půjčka“, na jejímž základě mu byl poskytnut bezúčelový úvěr ve výši [částka], který se zavázal splácet ve 120 měsíčních splátkách po [částka], přičemž součástí splátky bylo i pojištění schopnosti splácet. Úvěr byl sjednán s úrokovou sazbou 9,2 % p.a. a RPSN 9,68 %, celková částka k zaplacení činila [částka]. Součástí smlouvy byly i sjednané poplatky a podmínky umožňující bance úvěr zesplatnit v případě prodlení. Právní předchůdkyně žalobkyně řádně, s odbornou péčí a důkladně provedla posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Žalovaný úvěr čerpal, avšak uhradil pouze první dvě splátky a následně platil jen částečně, naposledy [datum] částku [částka]. Přes několik upomínek, včetně poplatků za jejich zaslání, došlo pro pokračující prodlení dne [datum] k zesplatnění úvěru. Dne [datum] byla pohledávka postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Žalobkyně jej následně vyzvala k úhradě dlužné částky [částka]. Platební historie i výpis z účtu prokazují, že žalovaný svůj závazek nesplnil a ke dni [datum] dlužil celkem [částka], přičemž bylo ověřeno složení této částky. Žalovaný dlužnou částku nijak nesporoval.
24. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:
25. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, dále jen „o. z.“, se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
26. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, v platném znění, dále jen „ZoSÚ“, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
27. Podle § 3 odst. 1 písm. d) ZoSÚ se pro účely tohoto zákona rozumí poskytovatelem ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr.
28. Podle § 419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.
29. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věty první ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
30. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
31. Podle § 1751 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.
32. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1969 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.
33. Podle § 2048 věty prvé o. z. ujednají-li si strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.
34. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (nařízení vlády č. 351/2013 Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
35. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném od [datum], odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
36. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovanou byla postoupena podle § 1879 a násl. o. z. na žalobkyni, postoupení bylo žalované oznámeno, žalobkyně je tak aktivně legitimována nárokovat si svou pohledávku.
37. Z uvedeného dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, neboť bylo prokázáno, že žalobkyně má vůči žalovanému splatnou pohledávku z titulu smlouvy o úvěru ze dne [datum], sjednané v souladu s § 2395 o. z. ve výši odpovídající nárokované částce, neboť právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému dne [datum] bezúčelový úvěr ve výši [částka], čímž splnila svůj závazek ze smlouvy, žalovaný tento úvěr čerpal a zavázal se jej splatit ve 120 pravidelných měsíčních splátkách po [částka] včetně pojištění. Smluvená úroková sazba činila 9,2% p.a., RPSN pak 9,68% ročně. Žalovaný však poskytnutý úvěr řádně a včas nehradil, právní předchůdkyně žalobkyně proto využila svého oprávnění úvěr ke dni [datum] zesplatnit. Úvěruschopnost žalovaného byla řádně zkoumána porovnáním jeho příjmů a výdajů, tedy v souladu s ustanovením § 86 odst. 1 ZoSÚ. Jistina je tak i po zesplatnění nadále úročena úrokem z úvěru ve výši 9,2 % ročně a zároveň úrokem z prodlení v zákonné výši. Po zesplatnění úvěrů právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni, přičemž tato skutečnost byla žalovanému oznámena. Žalobkyně tak byla k podání žaloby aktivně věcně legitimována na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené podle § 1879 a násl. o. z. Dlužná částka nebyla uhrazena ani poté, co žalobkyně prostřednictvím svého zástupce zaslala žalovanému předžalobní výzvu. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by na pohledávku cokoli dalšího zaplatil, ve sporu zůstal zcela pasivní, a proto soud vycházel z tvrzení žalobkyně o nezaplacení dlužné částky.
38. Soud proto podané žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku ve výši [částka], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s úrokem ve výši 9,20 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], přičemž úroky byly nárokovány v souladu s § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I.).
39. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. O povinnosti žalovaného zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně, který je advokátem, bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř.
40. Lhůta pro splnění povinností uložených žalovanému tímto rozsudkem byla soudem stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., když nebyly zjištěny okolnosti, a to i vzhledem k naprosté pasivitě žalovaného, které by odůvodňovaly stanovení lhůty delší.