Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekZamítnuto

Spisová značka

15 C 225/2026

Soud: Okresní soud v Mladé BoleslaviDatum rozhodnutí: 13. 10. 2026Č. j.: 15 C 225/2026-23Samosoudkyně: Mgr. Martina SvobodováAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 19. 11. 2026Předmět řízení: o 20 550 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSMB:2026:15.C.225.2026.1
neplatnost právního jednáníinsolvencebezdůvodné obohacenílhůtysmlouva o úvěrunáhrada nákladůpostoupení pohledávkynáklady řízeníalkoholismusneplatnost smlouvypeněžité plněnízastavení exekuce / výkonu rozhodnutísmlouva nájemní
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 21. 11. 2026 máme 605 660 z 616 458 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Související rozhodnutí

Označená místa (13) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žaloba, dle níž je žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 20 550 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 10 000 Kč od 13. 9. 2024 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným nadepsanému soudu dne 7. 7. 2026 domáhala po žalované zaplacení částky 20 550 Kč spolu s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], IČ [IČO], sídlem [adresa] (dále jen právní předchůdkyně žalobkyně) a žalovaná spolu dne 13. 5. 2024 distančním způsobem uzavřely smlouvu o úvěru č. [hodnota], na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky ve výši 10 000 Kč, a to na bankovní účet žalované č. [č. účtu]. Úvěr byl poskytnut na dobu neurčitou, přičemž žalovaná se zavázala zaplatit smluvní úrok ve výši 40 % p.m. z jistiny, tzn. žalovaná byla povinna splácet každý měsíc úrok přirostlý za uplynulé období, a to vždy nejpozději k 12. dni v měsíci. Jistinu úvěru mohla žalovaná splatit zcela nebo zčásti kdykoli během trvání úvěrové smlouvy. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou úvěru, ohledně čehož byla opakovaně upomínána. V poslední upomínce ze dne 12. 9. 2024 byla žalovaná informována o zesplatnění celého úvěru k datu upomínky a vyzvána k jeho úhradě. Žalovaná se tak prokazatelně dostala do prodlení s úhradou celého úvěru dne 13. 9. 2024. Pro případ prodlení žalované se splácením úvěru byla dle odst. 4.2. písm. c) Smlouvy sjednána smluvní pokuta 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaná v prodlení. Žalobkyně proto požaduje smluvní pokutu ve výši 0,1 % p. d., kterou počítá z jistiny za každý kalendářní den v období 13. 9. 2024. Pohledávka za žalovanou byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 6. 2026 postoupena žalobkyni. Pro případ, že by soud shledal uzavřenou úvěrovou smlouvu neplatnou, navrhla žalobkyně, aby jí bylo přiznáno bezdůvodné obohacení. Žalobkyně tak požaduje po žalované zaplacení částky 14 000 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 14 000 Kč od 13. 9. 2024 do zaplacení ve výši 12,75 % ročně a částky 6 550 Kč smluvní pokuty. Žalovaná ničeho nezaplatila ani po zaslání předžalobní výzvy právní zástupkyní žalobkyně.

2. Elektronický platební rozkaz nebyl zdejším soudem vydán pro nepřiměřeně vysoké úroky a poplatky spojené s poskytnutím úvěru.

3. Přípisem zdejšího soudu ze dne 21. 7. 2026 byla žalobkyně vyzvána, aby do 10 dnů od doručení přípisu doplnila svá tvrzení ohledně skutečnosti, jakým způsobem posuzovala právní předchůdkyně žalobkyně při poskytování úvěru schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a dále, aby označila důkazy k doplněným tvrzením. Žalobkyně svá tvrzení ohledně řádného posouzení úvěruschopnosti doplnila podáním ze dne 4. 9. 2026 tak, že uvedla, že vycházela zejména z tvrzení žalované a byla oprávněna tuto lustrovat v příslušných registrech (SOLUS, NRKI apod.), žádné důkazní prostředky však k tomu nepředložila (s výjimkou žádosti žalované o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. [hodnota]).

4. Usnesením zdejšího soudu ze dne 10. 9. 2026 č.j. 15 C 19 ze dne 10. 9. 2026 byla žalobkyně vyzvána, nechť odstraní zjevný rozpor mezi žalobními tvrzeními a předloženými důkazy, kdy žalobkyně žalobou žádá po žalované zaplacení jistiny úvěru ve výši 10 000 Kč, z potvrzení o provedené platbě ze dne 13. 5. 2024 bylo zjištěno, že žalované byla fakticky poskytnuta částka toliko 2 000 Kč a v oznámení o zesplatnění úvěru č. [hodnota] žalobkyně žádá zaplacení částky 8 332 Kč. Žalobkyně měla svá žalobní tvrzení uvést do souladu s předloženými důkazy ve lhůtě 7 dnů od doručení nadepsaného usnesení. Žalobkyně se k usnesení zdejšího soudu ze dne 10. 9. 2026 č.j. 15 C 19 ze dne 10. 9. 2026 nijak nevyjádřila a vady neodstranila.

5. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, v řízení zůstala zcela pasivní.

6. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

7. Z listin předložených žalobkyní zjistil soud následující skutkový stav:

8. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru č. [hodnota] ze dne 13. 5. 2024 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalované finanční prostředky až do výše 30 000 Kč a žalovaná se zavázala hradit pravidelně měsíčně úroky, a to vždy k 12. dni v měsíci a jistinu měla splatit nejpozději ke dni ukončení úvěrové smlouvy. Byla sjednána úroková sazba ve výši 40% měsíčně a RPSN činilo 5 529,86% ročně. Byly sjednány rozsáhlé sankční mechanismy pro případ prodlení žalované se splácením, tj. povinnost žalované hradit zákonný úrok z prodlení, smluvní pokutu a náklady spojené s vymáháním.

9. Z žádosti o úvěr č. [hodnota] ze dne 13. 5. 2024 bylo zjištěno, že žalovaná zde uvedla, že je svobodná, dosáhla základního vzdělání, žije v nájemním bytě, je invalidní důchodkyně s pravidelným měsíčním příjmem ve výši 17 352 Kč a její výdaje činí 4 860 Kč. Není v exekuci ani v insolvenci.

10. Ze třech útržků pro příjemce za období od února do dubna 2024 bylo ověřeno, že žalovaná je důchodcem s měsíčním příjmem ve výši 17 352 Kč.

11. Z potvrzení o provedené platbě ze dne 13. 5. 2026 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla na účet žalované č. [č. účtu] částku 2 000 Kč pod [právnická osoba]. [var. symbol].

12. Z dopisu právní předchůdkyně žalobkyně ze dne 12. 9. 2024 bylo zjištěno, že úvěr byl k tomuto dni zesplatněn a žalovaná byla vyzvána k úhradě částky 8 332 Kč do tří dnů od doručení tohoto dopisu. Nebyla však uvedena struktura požadované částky, tj. částka připadající na jistinu, na smluvní a zákonný úrok, na smluvní pokutu apod.

13. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 2. 6. 2026, včetně seznamu postupovaných pohledávek bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou byla postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně žalobkyni.

14. Z dopisu právní předchůdkyně žalobkyně ze dne 25. 6. 2026 bylo zjištěno, že postoupení pohledávky bylo žalované řádně oznámeno a žalovaná byla vyzvána k úhradě částky 9 544 Kč do třech dnů, přičemž opět není zřejmé, jaká částka připadá na jistinu, smluvní pokutu a příslušenství pohledávky.

15. Z dopisu právní zástupkyně žalobkyně ze dne 25. 6. 2026 včetně potvrzení o podání ze dne 29. 6. v2026 bylo zjištěno, že žalovaná byla před podáním žalovy znovu upomenuta o úhradu částky 13 144 Kč, přičemž částka se skládá z částky 9 544 Kč (bez struktury uvedené částky) a částky 3 600 Kč za právní zastoupení žalobkyně.

16. Žalobkyně přes výzvu soudu ničím nedoložila, jakou částku a kdy žalovaná skutečně čerpala, jakou částku a kdy případně žalovaná zaplatila. Není prokázána struktura žalované částky, tj. jaká částka připadá na jistinu, jaká na smluvní pokutu a jaká na příslušenství pohledávky.

17. Žalobkyně netvrdila ani neprokázala, že její právní předchůdkyně řádně prověřovala úvěruschopnost žalované a spokojila se toliko s tvrzeními žalované v žádosti o úvěr. Nijak nezjišťovala ani neprokázala zejména faktické výdaje žalované, např nájemní smlouvou, výpisy z účtu apod. Rovněž nedoložila, že právní předchůdkyně žalobkyně lustrovala žalovanou v dostupných registrech (SOLUS, BRKI, NRKI, insolvenční rejstřík, centrální evidence exekucí), pročež ani nebyla zjištěna případná dosavadní zadluženost žalované před poskytnutím úvěru.

18. Žalovaná tvrzení žalobkyně ohledně žalované částky nijak nerozporovala.

19. Z výše uvedeného učinil soud závěr o skutkovém stavu:

20. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla dne 13. 5. 2024 uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru, na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěrový limit až do výše 30 000 Kč. Úvěr byl následně zesplatněn a pohledávka byla postoupena žalobkyni. Samotná existence smluvního vztahu a postoupení pohledávky mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní tak byla v řízení prokázána. Žalobkyně však přes výzvu soudu neunesla důkazní břemeno ohledně rozhodných skutečností, z nichž dovozovala svůj nárok. Neprokázala, v jakém rozsahu žalovaná finanční prostředky skutečně čerpala, jaké platby v průběhu smluvního vztahu uhradila ani jaká je struktura žalované částky. Z provedených důkazů není zřejmé, jaká část uplatněného nároku představuje jistinu, jaká smluvní úroky, smluvní pokuty, zákonné úroky z prodlení či jiné příslušenství. Předložené výzvy k úhradě obsahují pouze souhrnné částky, aniž by jednotlivé složky pohledávky blíže specifikovaly. Současně žalobkyně netvrdila ani neprokázala, že její právní předchůdkyně před uzavřením úvěrové smlouvy řádně posoudila úvěruschopnost žalované ve smyslu zákonných požadavků. Žalovaná dlužnou částku nijak nesporovala.

21. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

22. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda úvěrová smlouva byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou uzavřena platně, a to s ohledem na to, zda byla před uzavřením této smlouvy prověřována schopnost žalované sjednávaný úvěr splácet (úvěruschopnost), a to v souladu s § 86 odst. 1 a § 78 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, dále jen „ZoSÚ“, neboť soud nepochyboval o tom, že citovaná smlouva je smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu ZoSÚ, kdy na straně jedné vystupuje žalobkyně coby věřitel a na straně druhé žalovaná coby spotřebitel.

23. V posuzované věci nebylo tvrzeno natož pak prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně vůbec nějak prověřovala úvěruschopnost žalované před poskytnutím úvěru. Poskytovatel úvěru je povinen náležitě, tj. s odbornou péčí ověřit příjmovou a výdajovou stránku rozpočtu spotřebitele, což právní předchůdkyně žalobkyně neučinila. Žalobkyně nepředložila žádné důkazní prostředky, které by prokazovaly, že právní předchůdkyně žalobkyně shromáždila informace o příjmech a zejména o faktických výdajích žalované a tyto uchovala tak, jak vyžaduje § 78 ZoSÚ. Smlouva byla uzavřena v roce 2024, kdy požadavky ZoSÚ a jejich striktní vyžadování soudy muselo být žalobkyni i její právní předchůdkyni dostatečně známo. Pokud tedy právní předchůdkyně žalobkyně nijak neověřovala faktické příjmy a výdaje žalované, případně její domácnosti, nedostála své povinnosti postupovat s odbornou péčí. Za těchto okolností pak právní předchůdkyně žalobkyně nemohla získat správnou představu o tom, zda žalovaná bude schopna úvěr splácet, jak vyžaduje § 86 odst. 1 ZoSÚ. Pokud právní předchůdkyně žalobkyně neprověřovala ani příjmy ani výdaje žalované, nemohla zjistit, zda vůbec bude úvěr moci poskytnout.

24. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, dále jen „o. z.“, se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

25. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

26. Podle § 122 odst. 1 ZoSÚ může věřitel pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Podle odst. 3 tohoto ustanovené souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč.

27. Podle § 2 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

28. Podle § 3 odst. 1 písm. d) ZoSÚ se pro účely tohoto zákona rozumí poskytovatelem ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr.

29. Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná30. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věty první ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů.31. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.32. Podle § 78 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) ZoSÚ poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.33. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.34. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.35. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.36. Podle § 1968 o. z. dlužník který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.37. Podle § 1969 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení, věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.38. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.39. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném od 1. 1. 2014, odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8procentních bodů.40. Zákon o spotřebitelském úvěru jako předpis speciální má přednost před obecnou úpravou obsaženou v občanském zákoníku. Jeho ustanovení § 87 pak sankcionuje porušení povinnosti posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr sankcí absolutní neplatnosti smlouvy (shodně např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 14. 11. 2017, č. j. [spisová značka]), přičemž k absolutní neplatnosti je soud povinen přihlížet z úřední povinnosti. V případě absolutní neplatnosti právního jednání pak nepřichází vůbec v úvahu moderace soudem, na rozdíl od případů relativní neplatnosti.41. Stejně tak v rozhodnutí pod sp. zn. III ÚS 4129/18 Ústavní soud ČR judikoval, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Posouzení rozpornosti úvěrové smlouvy s dobrými mravy (a na ni navazující eventuální rozhodnutí soudu o zastavení exekuce) nemůže vycházet jen z „objektivizovaného“ hodnocení jednotlivých parametrů takové úvěrové smlouvy…. Naopak obecné soudy … by měly poskytovatele úvěrů vést (i třeba cestou případného zastavení exekuce k návrhu povinného) k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu, je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.“42. Podle odborné literatury uvedené zákonné ustanovení sleduje celou řadu cílů. Kromě ochrany samotného spotřebitele je důležité, aby se věřitelé nepouštěli do nezodpovědného zapůjčování, sekundárně je tak chráněn věřitel před vznikem případných v budoucnu nedobytných pohledávek. Spolu s nimi jsou chráněni i další věřitelé, kteří poskytli spotřebiteli finanční prostředky dříve, takže v důsledku případného dalšího zadlužování spotřebitele by mohla být ohrožena jeho schopnost řádně a včas splácet tyto již dříve vzniklé dluhy. Dále je pak chráněna i celá společnost před různými sociopatologickými jevy, které mohou být s neschopností spotřebitele splácet dluhy spojeny jako např. rozpad rodiny, alkoholismus či jiné závislosti, ztráta bydlení, trestná činnost.43. Dle § 101 odst. 1 písm. a), b), c) zákona č. 99/1963 Sb. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti; neobsahuje-li všechna potřebná tvrzení žaloba (návrh na zahájení řízení) nebo písemné vyjádření k ní, uvedou je v průběhu řízení, plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem, dbát pokynů soudu.44. S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že ve věci nebylo prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením předmětné smlouvy řádně prověřovala úvěruschopnost žalované, tedy skutečnost, zda je žalovaná schopna požadované peněžní prostředky vrátit. Ve věci tudíž nebylo prokázáno, že by žalobkyně dostála povinnosti stanovené v § 86 odst. 1 ZoSÚ, a že by tak splnila podmínky, za nichž bylo možné úvěr žalované poskytnout. Soud proto předmětnou smlouvu posoudil dle § 87 odst. 1 věty prvé ZoSÚ jako absolutně neplatnou.45. Jak již bylo výše konstatováno, dotčená smlouva o spotřebitelském úvěru je s ohledem na skutečnost, že právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila podmínky § 86 ZoSÚ, dle § 87 odst. 1 věty prvé ZoSÚ absolutně neplatná. Avšak za této důkazní situace soud nemohl spolehlivě ověřit nejen výši žalobou uplatněné pohledávky, ale ani oprávněnost jednotlivých složek požadovaného plnění. Skutečnost, že žalovaná tvrzení žalobkyně výslovně nerozporovala, nemůže nahradit povinnost žalobkyně unést břemeno tvrzení a břemeno důkazní ohledně skutečností rozhodných pro vznik a výši uplatněného nároku. Jelikož žalobkyně neprokázala rozsah skutečně poskytnutého a neuhrazeného plnění ani řádné splnění zákonných povinností při posouzení úvěruschopnosti žalované, dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji zamítl. (výrok I.).46. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků řízení nemá nárok na náhradu nákladů řízení, neboť zcela úspěšné žalované, dle obsahu spisu, žádné náklady řízení nevznikly (výrok II.).

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací