Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka], s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši [částka] vzniklým zákonnou sazbou ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka] vzniklým sazbou 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným nadepsanému soudu dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky [částka] spolu s příslušenstvím. Návrh odůvodnila tím, že žalobkyně dne [datum] uzavřela s žalovanou Smlouvu o úvěru číslo [hodnota] (dále jen „Smlouva“), na jejímž základě poskytla žalované finanční prostředky ve výši ve výši [částka] a žalovaná tento úvěr čerpala a zavázala se jej splatit v pravidelných měsíčních splátkách včetně smluvních úroků a poplatků po [částka]. Splatnost byla stanovena na 10. den v kalendářním měsíci. Účelem úvěru byla konsolidace úvěrů a půjček v minulosti poskytnutých žalované Sjednaná úroková sazba činila 13,49% p.a. [adresa] 408 Kč tak byla poukázána přímo na příslušné účty určené ke splacení konsolidovaných dluhů, přebytek pak byl poukázán žalované na její účet číslo [č. účtu].Úvěr měl být splácen inkasem z žalovanou určeného bankovního účtu. K posouzení úvěruschopnosti žalované uvedla, že před uzavřením Smlouvy žalobkyně posoudila úvěruschopnost s odbornou péčí na základě na základě údajů z žádosti žalované, pohybů na osobním účtu, pravidelných příjmů, životních nákladů a výše plánované splátky. Úvěr byl určen ke konsolidaci předchozích závazků, přičemž žalobkyně prověřila i veřejné registry včetně insolvenčního rejstříku a registru CBCB/CCB, kde nebyly zjištěny žádné překážky pro poskytnutí úvěru. Na základě těchto informací dospěla k závěru, že žalovaná je schopna úvěr splácet, a žádost proto schválila. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky (dále jen „VOP“) a Ceník žalobkyně. V případě porušení podmínek Smlouvy ze strany žalované, se žalovaná zavázala vedle úroku z úvěru platit navíc úrok z prodlení z nesplacení částky v zákonné výši (čl. 8.3 Smlouvy). Za porušení podmínek Smlouvy se v souladu s čl. 8.1 a) Smlouvy považuje mimo jiné případ, že se žalovaná dostane do prodlení se splacením 1 splátky úvěru o dobu delší než tři měsíce nebo se dostane do prodlení se splacením více než 2 splátek. Žalobkyně je v takovém případě dle čl. 8.
2 Smlouvy oprávněna omezit nebo zastavit další čerpání úvěru, pokud nebyl vyčerpán v plné výši, a dále prohlásit celý úvěr za okamžitě splatný. Žalovaná se dostávala do prodlení s plněním splátek opakovaně, naposledy s více než dvěma splátkami splatnými do dne zesplatnění úvěru, tj. do dne [datum]. Žalobkyně proto požaduje po žalované zaplacení částky částku [částka], kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka] od [datum] do [datum], kapitalizovaný úrok ve výši [částka] od [datum] do [datum], zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 12,75 % a úrok 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Žalovaná ničeho nezaplatila ani po zaslání předžalobní výzvy právního zástupce žalobkyně.2. Přípisem nadepsaného soudu ze dne [datum] byla žalobkyně vyzvána, aby do 10 dnů od doručení přípisu doplnila svá tvrzení ohledně skutečnosti, jakým způsobem posuzovala při poskytování úvěru žalované její schopnost splácet spotřebitelský úvěr, a označila důkazy k doplněným tvrzením. Žalobkyně svá tvrzení, že řádně zkoumala úvěruschopnost žalované, doplnila podáním ze dne [datum] tak, že zakládá protokol o zkoumání úvěrové schopnosti. Ten byl připraven z elektronických dat, evidovaných k příslušné úvěrové smlouvě. Na tento dokument žalobkyně zcela odkazuje. Dále žalobkyně zakládá potvrzení o výši příjmu, předložené žalovanou v rámci žádosti o poskytnutí úvěru. Jiné dokumenty, vztahující se ke zkoumání úvěrové schopnosti žalovaného už žalobkyně nemá k dispozici.
3. Žalovaná je státní občankou Bulharské republiky. Mezinárodní příslušnost a místní příslušnost soudu k projednání dané věci je založena s odkazem na čl. 7 odst. 1 písm. a) Nařízení Rady (ES) č. 1215/2012 ze dne [datum], o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Nařízení Brusel I bis). Žalovaná, která je občanem členského státu EU, může být žalována u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn. Za takové místo se považuje v případě smlouvy o úvěru místo sídla věřitele. [právnická osoba] věc tedy platí, že žalobkyně může žalovat žalovanou o zaplacení dluhu ze smlouvy o úvěru též u soudů České republiky, neboť na území České republiky měl být uhrazen dluh (mezinárodní příslušnost na výběr daná).
4. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, v řízení zůstala zcela pasivní.
5. Z listinných důkazů předložených žalobkyní byl zjištěn následující skutkový stav:
6. Z žádosti o poskytnutí úvěrového produktu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná požádala žalovanou o úvěrový produkt „Konsolidace“ ve výši [částka]. V žádosti uvedla, že je zaměstnána u společnosti [právnická osoba] od [datum], má čistý měsíční příjem [částka], nájemné ve výši [částka] a žádné další pravidelné výdaje ani jiné úvěrové závazky mimo žalobkyni nemá. Žalovaná žije v nájmu, má vyučení s maturitou, je svobodná a domácnost tvoří dvě osoby.
7. Z potvrzení o čistých měsíčních příjmech žalované ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná je zaměstnaná od [datum] jako dělnice výroby ve společnosti [právnická osoba], má průměrný čistý měsíční příjem za posledních 12 měsíců ve výši [částka]. Pracovní poměr není na dobu určitou ani ve výpovědní lhůtě a ze mzdy nejsou prováděny žádné srážky na základě výkonu rozhodnutí. Mzda je vyplácena na účet.
8. Z úvěrové smlouvy ze dne [datum] číslo [hodnota] bylo zjištěno, že účastníci řízení uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě byl žalované poskytnut účelový, nezajištěný spotřebitelský úvěr ve výši [částka], a to za účelem konsolidace dvou předchozích úvěrů (od [právnická osoba] a žalobkyně), přičemž žalovaná se zavázala úvěr splatit do [datum] formou pravidelných měsíčních splátek ve výši [částka] vždy k 10. dni v měsíci, počínaje [datum]. Sjednaná úroková sazba činila 13,49 % ročně a RPSN 14,99 %. Úvěr byl čerpán jednorázově na účet žalované číslo [č. účtu], a z tohoto účtu měl být úvěr také splácen. Splatné částky se měly hradit inkasem z určeného účtu, přičemž platby se započítávají v předem stanoveném pořadí (např. náklady, úroky, jistina). Žalovaná se dále zavázala za vyřízení úvěru uhradit částku [částka] a další poplatky dle ceníku. Celková částka k úhradě činila [částka]. Úvěr byl pojištěn pro případ smrti, invalidity a pracovní neschopnosti klienta, přičemž pojištění bylo sjednáno automaticky při podpisu smlouvy a jeho správa byla zpoplatněna měsíční částkou [částka]. Bylo sjednáno pojištění v úvěru v částce [částka] měsíčně. Nedílnou součástí smlouvy byl Sazebník, Oznámení o úrokových sazbách, Všeobecné obchodní podmínky) a Úvěrové podmínky pro fyzické osoby – nepodnikatele. V případě prodlení bylo sjednáno, že bude účtován úrok z prodlení v zákonné výši a poplatky za upomínky. Porušení podmínek úvěrové smlouvy nastává zejména při prodlení se splácením (např. jedna splátka opožděná o více než 3 měsíce nebo více než dvě opožděné splátky), při porušení jiných finančních či nefinančních závazků vůči bance, uvedení nepravdivých údajů rozhodujících pro poskytnutí úvěru, nebo při zahájení insolvenčního řízení. V takových případech mohla žalobkyně omezit čerpání úvěru a prohlásit celý úvěr za okamžitě splatný. Žalovaná po zesplatnění úvěru byla povinna jednorázově uhradit veškeré dluhy, včetně úroků z prodlení, smluvních pokut a nákladů na vymáhání.
9. Z dokumentu „Posouzení úvěruschopnosti klienta“ ze dne [datum] bylo zjištěno, že žádost o úvěr byla podána žalovanou osobně na pobočce, kde uvedla měsíční příjem [částka], který byl ověřen potvrzením od zaměstnavatele. Banka dále prověřila, že žalovaná ani její zaměstnavatel nebyli v době žádosti v insolvenčním řízení, a z registrů CBCB a interních systémů zjistila, že klientka měla dobrou platební morálku a žádné negativní záznamy. Výdaje žalovaná uvedla ve výši [částka] a nájemné [částka], přičemž banka na základě kombinace klientských údajů a interního ekonomického modelu stanovila životní výdaje na [částka]. Při výpočtu úvěruschopnosti byl zohledněn maximální poměr splátkového zatížení k příjmu, který činil 8,19 %. Banka zjistila, že žalovaná měla dva existující úvěry s měsíčními splátkami [částka] a [částka], které byly konsolidovány do nového úvěru se splátkou [částka]. Po odečtení této splátky zůstávalo žalované [částka] na životní náklady. Posouzení úvěruschopnosti bylo provedeno v souladu s odbornou péčí, aktuální judikaturou a evropskými regulačními pokyny, přičemž banka využila kombinaci interních dat, registrů a ekonomického modelu.
10. Z výpisu k úvěrovému účtu [č. účtu] za období od [datum] do [datum] bylo zjištěno, že se sice u žalované vyskytuje drobná platební delikvence – prodlení v řádu dnů, ale své závazky si v tomto období vcelku plnila. Úvěrový účet ke dni [datum] skončil zůstatkem - [částka].
11. Z dopisu žalobkyně ze dne 20. 8. bylo zjištěno, že žalovaná byla vyzvána k úhradě částky [částka] do [datum], jinak bude, mimo jiné, celý úvěr zesplatněn a žalovaná bude vyzvána k úhradě celkové dlužné částky.
12. Z dopisu žalobkyně ze dne [datum] bylo zjištěno, že k tomuto dni byl celý úvěr zesplatněn a žalovaná byla vyzvána k okamžité úhradě celkové dlužné částky [částka] s tím, že zároveň byla upozorněna, že nezaplatí-li, bude uvedená suma nadále úročena jak úrokem, tak úrokem z prodlení.
13. Z dokumentu – podklady pro súdne konanie ze dne [datum], byla ověřena výše poskytnutého úvěru, sjednaná úroková sazba, výše poplatku spojeného s vyřízením úvěru, výše zaplacených splátek žalovanou a jejich členění na jistinu, smluvní úrok, poplatky a pojištění a v neposlední řadě soud zjistil celkovou dlužnou částku po zesplatnění, tj. částka [částka] na jistině[částka] částka, na poplatcích, kapitalizované smluvní úroky ke dni [datum] v částce [částka] a kapitalizovaný úrok z prodlení ke dni [datum] ve výši [částka].
14. Výpisem z obchodního rejstříku prokázala žalobkyně svou procesní subjektivitu.
15. Z dopisu právního zástupce žalobkyně ze dne [datum], včetně poštovního podacího archu ze dne [datum] zjištěno, že žalovaná byla před podáním žaloby znovu vyzvána k úhradě dlužné částky [částka], a to do 5 dnů od doručení výzvy.
16. Žalovaná dlužnou částku nijak nesporovala, v řízení zůstala zcela pasivní.
17. Z listin předložených žalobkyní dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:
18. Žalovaná dne [datum] požádala žalobkyni o poskytnutí úvěrového produktu „Konsolidace“, přičemž v žádosti uvedla měsíční příjem [částka], nájemné [částka] a žádné další závazky mimo žalobkyni. Na základě uzavřené úvěrové smlouvy ze dne [datum] číslo [hodnota] jí byl poskytnut účelový spotřebitelský úvěr ve výši [částka] se splatností do [datum], a to pravidelnou měsíční splátkou [částka], a to vždy k 10. dni v kalendářním měsíci, počínaje měsícem září 2023. Sjednaná úroková sazba činila 13,49% p.a. a RPSN 14,99 %, přičemž úvěr sloužil ke konsolidaci dvou předchozích úvěrů. Banka při posouzení úvěruschopnosti žalované postupovala s odbornou péčí, využila ekonomický model a ověřila, že žalovaná má dostatečný disponibilní příjem. Přestože se v počátečním období vyskytla drobná platební delikvence, žalovaná své závazky zpočátku plnila. Vzhledem k následnému prodlení byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky, a protože nezaplatila, byl úvěr dne [datum] zesplatněn. Ke dni [datum] činila celková dlužná částka [částka], z toho [částka] na jistině, [částka] na poplatcích, [částka] na kapitalizovaných smluvních úrocích a částka [částka] na kapitalizovaném úroku z prodlení. Žalovaná dlužnou částku nijak nerozporovala. K zaplacení dlužné částky s příslušenstvím byla žalovaná vyzvána naposledy dopisem právního zástupce žalobkyně ze dne [datum], žalovaná však na výzvu nijak nereagovala a ničeho nezaplatila.
19. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:
20. Použití hmotného práva České republiky vyplývá z článku 6 bodu 1. písm. a) (spotřebitelské smlouvy), Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne [datum] o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Nařízení Řím I). Podle čl. 6 bodu 1 písm. a) tohoto nařízení, aniž jsou dotčeny články 5 a 7, smlouva uzavřená fyzickou osobou za účelem, který se netýká její profesionální nebo podnikatelské činnosti (dále jen „spotřebitel“), s jinou osobou, která jedná v rámci výkonu své profesionální nebo podnikatelské činnosti (dále jen „obchodník“), se řídí právem země, v níž má spotřebitel obvyklé bydliště, pokud obchodník provozuje svou profesionální nebo podnikatelskou činnost v zemi, kde má spotřebitel své obvyklé bydliště.
21. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, dále jen „o. z.“, se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
22. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, v platném znění, dále jen „ZoSÚ“, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
23. Podle § 3 odst. 1 písm. d) ZoSÚ se pro účely tohoto zákona rozumí poskytovatelem ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr.
24. Podle § 419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.
25. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věty první ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
26. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
27. Podle § 1751 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.
28. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1969 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.
29. Podle § 2048 věty prvé o. z. ujednají-li si strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.
30. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (nařízení vlády č. 351/2013 Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
31. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném od [datum], odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
32. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, neboť bylo prokázáno, že žalobkyně má vůči žalované splatnou pohledávku z titulu smlouvy o úvěru ze dne [datum] ve výši odpovídající nárokované částce, neboť žalobkyně poskytla žalované jednorázový účelový úvěr ve výši [částka], čímž splnila svůj závazek ze smlouvy, žalovaná tento úvěr čerpala a zavázala se jej splatit pravidelnými měsíčními splátkami po [částka], a to vždy k 10. dni v kalendářním měsíci, počínaje měsícem září 2023. Úvěr byl úročen sazbou 13,49% p.a. a RPSN činilo 14,99 %, přičemž úvěr sloužil ke konsolidaci dvou předchozích úvěrů. Žalovaná však nehradila splátky řádně a včas, pročež žalobkyně využila svého oprávnění úvěr ke dni [datum] zesplatnit. Úvěruschopnost žalované byla řádně zkoumána porovnáním jejích příjmů a výdajů, včetně lustrací žalované v bankovních i nebankovních registrech, tedy v souladu s ustanovením § 86 odst. 1 ZoSÚ. Dlužná částka nebyla uhrazena ani poté, co žalobkyně prostřednictvím svého zástupce zaslala žalované předžalobní výzvu. Žalovaná netvrdila ani neprokázala, že by na pohledávku cokoli dalšího zaplatila, ve sporu zůstala zcela pasivní, a proto soud vycházel z tvrzení žalobkyně o nezaplacení dlužné částky.
33. Soud proto podané žalobě vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku ve výši [částka], spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši [částka] vzniklým zákonnou sazbou ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka] vzniklým sazbou 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení (výrok I.).
34. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna uhradit k rukám právního zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 2 o. s. ř.
35. Lhůta pro splnění povinností uložených žalované tímto rozsudkem byla soudem stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., když nebyly zjištěny okolnosti, a to i vzhledem k naprosté pasivitě žalované, které by odůvodňovaly stanovení lhůty delší.