Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným nadepsanému soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] spolu s příslušenstvím z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, jelikož právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [Anonymizováno] [právnická osoba]. (dříve [Anonymizováno].cz, s.r.o. nebo [právnická osoba]), IČ [IČO], sídlem [adresa], dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“, poskytla žalovanému dne [datum] částku [částka] na jeho bankovní účet. Žalobkyně nemá k dispozici uzavřenou úvěrovou smlouvu. Právní předchůdkyně žalobkyně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila pohledávku za žalovaným společnosti De Vries [právnická osoba]., IČ [IČO], sídlem [adresa], která následně smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum] postoupila pohledávku za žalovaným žalobkyni. Jelikož žalovaný ke dni podání žaloby nic neuhradil, požaduje žalobkyně částku [částka] a zákonný úrok z prodlení od [datum], přičemž datum splatnosti stanovila na [datum] jako desetidenní lhůtu po odeslání předžalobní výzvy.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
3. Soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění, dále jen „o. s. ř.“, na základě listinných důkazů předložených žalobkyní, neboť žalobkyně s tímto postupem výslovně souhlasila již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu a žalovaný svůj souhlas vyslovil postupem dle § 101 odst. 4 o. s. ř.
4. Z listin předložených žalobkyní zjistil soud následující skutkový stav:
5. Z konceptu smlouvy o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba], tj. právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným jednala o poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši [částka], který měl být poskytnut na účet žalovaného číslo [č. účtu] s tím, že žalovaný prostředky vrátí spolu s úroky ve výši 40% p.a., tj. RPSN 5517%.
6. Z potvrzení o provedené platbě prostřednictvím platební brány ThePay bylo zjištěno, že z účtu společnosti [právnická osoba] (právní předchůdkyně žalobkyně) na účet žalovaného číslo [č. účtu] byla dne [datum] zaslána částka [částka] pod VS [var. symbol].
7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně seznamu postupovaných pohledávek soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla postoupena ze společnosti AvaFin [právnická osoba]. na společnost De Vries [právnická osoba]., IČ [IČO], sídlem [adresa] na žalobkyni. Ta je tak ve věci aktivně věcně legitimována.
8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla postoupena ze společnosti De Vries [právnická osoba]. na žalobkyni. Ta je tak ve věci aktivně věcně legitimována.
9. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] má soud za prokázané, že obě postoupení pohledávky byly žalovanému oznámeny a žalovaný byl vyzván k úhradě částky [částka], a to do tří dnů.
10. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum], odeslané dle podacího lístku téhož dne, soud zjistil, že žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě částky [částka], a to do tří dnů.
11. Žalovaný žalovanou částku nijak nesporoval.
12. Z listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:
13. Mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně probíhala jednání o poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši [částka], přičemž tato částka byla dne [datum] skutečně převedena na účet žalovaného. Dále bylo prokázáno, že pohledávka byla řádně a postupně postoupena až na žalobkyni, která je tak aktivně legitimována, a že žalovanému byla obě postoupení oznámena. Žalovaný žalovanou částku nijak nesporoval. Soud proto uzavřel, že žalovaný přijal finanční prostředky bez existujícího právního důvodu a na úkor právní předchůdkyně žalobkyně, resp. po postoupení pohledávky na úkor žalobkyně, se tak bezdůvodně obohatil.
14. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:
15. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
16. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
17. Podle § 1968 o. z. dlužník který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
18. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
19. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném od [datum], odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
20. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
21. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, neboť bylo prokázáno, že žalobkyně má vůči žalovanému splatnou pohledávku ve výši odpovídající nárokované částce. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému bezhotovostně finanční částku ve výši [částka] bez právního důvodu, čímž se žalovaný na úkor předchůdkyně žalobkyně, resp. žalobkyně obohatil ve smyslu § 2991 o.z. Obě právní předchůdkyně žalobkyně postoupily svoji pohledávku za žalovaným na žalobkyni, přičemž tato skutečnost byla žalovanému oznámena. Žalobkyně tak byla k podání žaloby aktivně věcně legitimována na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené podle § 1879 a násl. o. z. Dlužná částka nebyla uhrazena ani poté, co žalobkyně prostřednictvím svého zástupce zaslala žalovanému předžalobní výzvu. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by na pohledávku cokoli zaplatil, ve sporu zůstal zcela pasivní, a proto soud vycházel z tvrzení žalobkyně o nezaplacení dlužné částky.
22. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a výrokem I. uložil žalovanému povinnost k úhradě částky [částka]. Vzhledem ke vzniklému prodlení žalovaného s vydáním bezdůvodného obohacení přiznal soud žalobkyni i úrok z prodlení, který uplatnila v souladu s § 1970 o. z. ve výši vyplývající z vládního nařízení č. 351/2013 Sb., a to od [datum] do zaplacení.
23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. O povinnosti žalovaného zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně, který je advokátem, bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř.
24. Lhůta pro splnění povinností uložených žalovanému tímto rozsudkem byla soudem stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., když nebyly zjištěny okolnosti, a to i vzhledem k naprosté pasivitě žalovaného, které by odůvodňovaly stanovení lhůty delší.