Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka], s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s úrokem ve výši 12,00 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s úrokem ve výši 12,00 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným nadepsanému soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] spolu s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi práv ní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba]. IČ: [IČO], [adresa], PSČ [adresa], a žalovaným byla dne [datum] uzavřena Smlouva o úvěru, na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému finanční prostředky ve výši [částka], a to na jeho bankovní účet č. [tel. číslo] /0800 a žalovaný se tuto částku zavázal vrátit spolu s úroky ve výši 12% ročně v pravidelných měsíčních splátkách určených smlouvou o úvěru a hradit poplatky dle Sazebníku právní předchůdkyně žalobkyně. Pro případ prodlení se splácením byly sjednány sankce, a to povinnost žalovaného hradit zákonný úrok z prodlení, náklady spojené se správou úvěru, smluvní pokutu a další poplatky dle Sazebníku. Žalovaný však nehradil splátky řádně a včas, pročež byl úvěr ke dni [datum] zesplatněn. Pohledávka za žalovaným byla smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum] postoupena žalobkyni. Žalobkyně proto požaduje po žalovaném zaplacení částky jistiny ve výši [částka], kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka], zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 8,05 %, úroku 12 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a úroku 12 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní písemně vyzvána k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění.
2. Přípisem zdejšího soudu ze dne [datum] byla žalobkyně vyzvána, aby do 10 dnů od doručení přípisu doplnila svá tvrzení ohledně skutečnosti, jakým způsobem posuzovala právní předchůdkyně žalobkyně při poskytování úvěrů schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a dále, aby označila důkazy k doplněným tvrzením. Žalobkyně svá tvrzení, doplnila tak, že uvedla, že smlouva byla uzavřena dne [datum], povinnost prověřovat úvěruschopnost se posuzuje podle zákona č. 321/2001 Sb., který věřiteli takovou povinnost neukládal. Úvěruschopnost však byla fakticky prověřena již tím, že úvěr poskytla banka podléhající zákonu o bankách, a žalovaný u ní navíc měl běžný účet, takže banka znala jeho příjmy a výdaje. Úvěry [právnická osoba] nejsou „predátorské úvěry“ určené k tomu, aby dlužník nesplácel a věřitel se hojil ze zajištění. Takový typ nekalé praxe byl terčem pozdější právní úpravy z roku 2010, nikoli úvěrů bankovních institucí.
3. Žalovaný je státním občanem [Anonymizováno] republiky. Mezinárodní příslušnost a místní příslušnost soudu k projednání dané věci je založena s odkazem na čl. 7 odst. 1 písm. a) Nařízení Rady (ES) č. 1215/2012 ze dne [datum], o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Nařízení Brusel I bis). Žalovaný, který je občanem členského státu EU, může být žalován u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn. Za takové místo se považuje v případě smlouvy o úvěru místo sídla věřitele. [právnická osoba] věc tedy platí, že žalobkyně může žalovat žalovaného o zaplacení dluhu ze smlouvy o úvěru též u soudů České republiky, neboť na území České republiky měl být uhrazen dluh (mezinárodní příslušnost na výběr daná).
4. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, v řízení zůstal zcela pasivní.
5. Z listinných důkazů předložených žalobkyní byl zjištěn následující skutkový stav:
6. Ze smlouvy o úvěru číslo [hodnota] ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši [částka], a to bezhotovostně na jeho běžný účet č. [tel. číslo] /0800 a žalovaný se tyto prostředky zavázal vrátit spolu s úrokem ve výši 12% p.a. v měsíčních splátkách po [částka] počínaje [datum]. RPSN činilo 13,18% ročně. Dále byl sjednán poplatek za zprostředkování úvěru ve výši [částka], poplatek za správu úvěru ve výši [částka] měsíčně a pojištění úvěru v částce [částka] měsíčně. V případě prodlení se splácením byl žalovaný povinen hradit úrok z prodlení ve výši 22 % ročně (smluvní úrok 12 % + 10 % p.a.), dále poplatky spojené se správou úvěru v prodlení a náklady na vymáhání dle platného sazebníku, přičemž všechny tyto částky mohla právní předchůdkyně připisovat k jistině a dále je úročit. Zároveň mohla právní předchůdkyně žalobkyně zúčtovávat přijaté platby nejprve na náklady a příslušenství, a teprve poté na jistinu, a v případě delšího či opakovaného prodlení byla oprávněna zesplatnit celý úvěr. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky a Sazebník právní předchůdkyně žalobkyně.
7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené mezi žalobkyní a právní předchůdkyní žalobkyně, ze seznamu postupovaných pohledávek a z potvrzení o zaplacení kupní ceny bylo zjištěno, že došlo k postoupení předmětné pohledávky za žalovaným z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni a tato je ve věci aktivně legitimována.
8. Z dopisu právního zástupce žalobkyně ze dne [datum] včetně poštovního podacího lístku z téhož dne bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k zaplacení částky [částka] nejpozději do [datum]. Uvedený dopis byl koncipován jako předžalobní výzva. Zároveň bylo žalovanému oznámeno postoupení pohledávky.
9. Výpisem z obchodního rejstříku doložila žalobkyně svou procesní subjektivitu.
10. Žalovaný žalovanou částku nijak nesporoval.
11. Z listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:
12. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru č. [hodnota], na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši [částka], který byl vyplacen na jeho běžný účet. Žalovaný se zavázal jej splácet v měsíčních splátkách po [částka] počínaje [datum]. Úroková sazba byla sjednána na 12 % ročně a RPSN 13,18 %. Dále byly sjednány poplatky ve výši [částka] za zpracování úvěru, [částka] měsíčně za jeho správu a pojištění úvěru ve výši [částka] měsíčně. V případě prodlení byl žalovaný povinen hradit úrok z prodlení ve výši 22 % ročně, poplatky spojené se správou úvěru v prodlení a náklady na vymáhání, přičemž tyto částky mohly být připisovány k jistině a dále úročeny. Z tvrzení žalobkyně, které žalovaný nijak nesporoval, má soud za zjištěné, že žalovaný vypůjčené prostředky v plné výši nevrátil a zůstal dlužen částku [částka], dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka], zákonný úrokz prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 8,05 %, úrok 12 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a úrok 12 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni. Žalovaný nárok nijak nerozporoval.
13. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:
14. Použití hmotného práva České republiky vyplývá z článku 6 bodu 1. písm. a) (spotřebitelské smlouvy), Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne [datum] o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Nařízení Řím I). Podle čl. 6 bodu 1 písm. a) tohoto nařízení, aniž jsou dotčeny články 5 a 7, smlouva uzavřená fyzickou osobou za účelem, který se netýká její profesionální nebo podnikatelské činnosti (dále jen „spotřebitel“), s jinou osobou, která jedná v rámci výkonu své profesionální nebo podnikatelské činnosti (dále jen „obchodník“), se řídí právem země, v níž má spotřebitel obvyklé bydliště, pokud obchodník provozuje svou profesionální nebo podnikatelskou činnost v zemi, kde má spotřebitel své obvyklé bydliště.
15. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“, se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle § 3028 odst. 3 o. z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.
16. Pro právní posouzení této věci – s výjimkou postoupení pohledávky – jsou mimo jiná rozhodná dále citovaná ustanovení zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, dále jen „obch. zák.“, zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, dále jen „obč. zák.“, a zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, ve znění účinném v období od [datum] do [datum], dále jen „ZoSÚ“, neboť právní jednání uskutečněné mezi žalobkyní a žalovaným je zjevně vztahem mezi podnikatelem a spotřebitelem.
17. Podle § 261 odst. 1 obch. zák. tato část zákona upravuje závazkové vztahy mezi podnikateli, jestliže při jejich vzniku je zřejmé s přihlédnutím ke všem okolnostem, že se týkají jejich podnikatelské činnosti.
18. Podle § 261 odst. 3 písm. d) obch. zák. se touto částí zákona řídí bez ohledu na povahu účastníků závazkové vztahy ze smlouvy o úvěru (§ 497).
19. Podle § 262 odst. 4 obch. zák. se ve vztazích podle § 261 nebo podřízených obch. zák. dohodou podle odst. 1 použijí, nevyplývá-li z tohoto zákona nebo ze zvláštních právních předpisů něco jiného, ustanovení této části na obě strany; ustanovení obč. zák. nebo zvláštních právních předpisů o spotřebitelských smlouvách, adhezních smlouvách, zneužívajících klauzulích a jiná ustanovení směřující k ochraně spotřebitele je však třeba použít vždy, je-li to ve prospěch smluvní strany, která není podnikatelem. Smluvní strana, která není podnikatelem, nese odpovědnost za porušení povinností z těchto vztahů podle obč. zák. a na její společné závazky se použijí ustanovení obč. zák.
20. Podle § 497 obch. zák. smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
21. Podle ustanovení § 502 obch. zák. je dlužník od doby poskytnutí peněžních prostředků povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona.
22. Podle § 506 obch. zák. je-li dlužník v prodlení s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu více než tří měsíce, je věřitel oprávněn od smlouvy odstoupit a požadovat, aby dlužník vrátil dlužnou částku s úroky. Odstoupení nemá vliv na zajištění závazků z této smlouvy.
23. Podle ustanovení § 369 odst. 1 obch. zák. je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského.
24. Dle § 273 odst. 1 obch. zák. lze část obsahu smlouvy určit také odkazem na všeobecné obchodní podmínky vypracované odbornými nebo zájmovými organizacemi nebo odkazem na jiné obchodní podmínky, jež jsou stranám uzavírajícím smlouvu známé nebo k návrhu přiložené. Podle § 273 odst. 2 obch. zák. odchylná ujednání ve smlouvě mají přednost před zněním obchodních podmínek uvedených v odstavci 1.
25. Podle § 517 odst. 1 věta prvá obč. zák. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, v prodlení. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení, jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis (nařízení vlády č. 142/1994 Sb.).
26. Podle § 369 obch. zák. je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského.
27. Podle § 1879 obč.zák. č. 89/2012 Sb. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá dle § 1880 odst. 1 tohoto zákoníku postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Dokud postupitel dlužníka nevyrozumí nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli nebo se s ním jinak vyrovná (§ 1882 odst. 1 citovaného zákoníku).
28. Po zjištění skutkového stavu věci a v souladu s citovanými ustanoveními dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, neboť bylo prokázáno, že žalobkyně má vůči žalovanému splatnou pohledávku z titulu smlouvy o úvěru ze dne [datum], sjednané v souladu s § 497 obch. zák. ve výši odpovídající nárokované částce [částka] s příslušenstvím, neboť právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému bezúčelový úvěr ve výši [částka], čímž splnila svůj závazek ze smlouvy, žalovaný tento úvěr čerpal a zavázal se jej vrátit v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaný však právní předchůdkyni žalobkyně v plném rozsahu dlužnou částku neuhradil. V případě prodlení žalovaného byla právní předchůdkyně žalobkyně oprávněna úvěr zesplatnit a kromě smluvního úroku ve výši 12% ročně účtovat též zákonný úrok z prodlení. Celková dlužná částka nebyla uhrazena ani poté, co žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by na pohledávku cokoli dalšího zaplatil, ve sporu zůstal zcela pasivní, a proto soud vycházel z tvrzení žalobkyně o nezaplacení dlužné částky.
29. Soud proto podané žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku [částka], s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s úrokem ve výši 12,00 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s úrokem ve výši 12,00 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, neboť jak smluvní úroky, tak zákonné úroky z prodlení byly uplatněny v souladu s výše citovanými ustanoveními ve spojení s nařízením vlády (výrok I.).
30. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně, který je advokátem dle § 149 odst. 1 o. s. ř.
31. Lhůta pro splnění povinností uložených žalovanému tímto rozsudkem byla soudem stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., když nebyly zjištěny okolnosti, a to i vzhledem k naprosté pasivitě žalovaného, které by odůvodňovaly stanovení lhůty delší.