Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s úrokem ve výši 4,90 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným nadepsanému soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] spolu s příslušenstvím. Návrh odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o neúčelovém spotřebitelském úvěru ve výši [částka] s úrokovou sazbou 4,9 % ročně, přičemž žalovaný se zavázal úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách. Úvěr byl poskytnut bezhotovostně převodem na běžný účet žalovaného. Nedílnou součástí smlouvy byl Sazebník a Všeobecné obchodní podmínky (dále jen „VOP“) žalobkyně. Žalobkyně před uzavřením úvěrové smlouvy řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného na základě jeho příjmů, výdajů a informací z registrů. V důsledku prodlení žalovaného se splácením, které trvalo i přes opakované výzvy k úhradě, žalobkyně dne [datum] úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k jednorázovému splacení celého závazku. Žalobkyně požaduje uhrazení částky [částka], zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 12,75 %, úrok 4,9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka] a kapitalizovaný úrok ve výši [částka]. Žalovaný ničeho nezaplatil ani po zaslání předžalobní výzvy právního zástupce žalobkyně.
2. Přípisem nadepsaného soudu ze dne [datum] byla žalobkyně vyzvána, aby do 10 dnů od doručení přípisu doplnila svá tvrzení ohledně skutečnosti, jakým způsobem posuzovala právní předchůdkyně žalobkyně při poskytování úvěru žalovanému jeho schopnost splácet spotřebitelský úvěr, a označila důkazy k doplněným tvrzením. Žalobkyně svá tvrzení, že řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, doplnila tak, že mu byl schválen předschválený limit ve výši ve výši [částka] se splatností 96 měsíců, přičemž jeho bonita byla posouzena ve standardním interním procesu žalobkyně, na základě kombinace deklarovaných údajů, dat z bankovních účtů, informací z registrů CBCB a statistického modelu, který porovnává deklarované výdaje s modelovými hodnotami. Žalovaný uvedl čistý měsíční příjem [částka] a měsíční výdaje ve výši [částka]. Avšak žalobkyně po ověření transakcí a aplikaci modelových parametrů stanovila jeho reálné měsíční výdaje na [částka], což při ověřeném příjmu vedlo k platební kapacitě ve výši [částka], což bylo dostatečné pro splátku ve výši [částka]. Zadluženost byla bez negativních záznamů, rizikovost nízká (skóre „low“), DSTI (podíl všech měsíčních splátek úvěrů na čistém měsíčním příjmu dlužníka) činilo 14 % a všechna riziková KO kritéria (blacklisty, fraudlisty, insolvence, nestandardní transakce) byla splněna. Žalobkyně tak na základě objektivních, ověřených a spolehlivých informací, zejména z bankovních účtů, které považuje za nejmateriálnější zdroj uzavřela, že žalovaný je bonitní a schopen úvěr řádně splácet, přičemž její postup odpovídá požadavkům zákona, judikatuře, metodikám ČNB i odborné praxi.
3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, v řízení zůstal zcela pasivní.
4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní byl zjištěn následující skutkový stav:
5. Ze smlouvy o poskytování služeb ČSOB Elektronického bankovnictví a Dohody o aktivaci služeb ČSOB Elektronického bankovnictví, obě ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně s žalovaným uzavřela smlouvu o poskytování telefonního a internetového bankovnictví majiteli účtu i jím zmocněným osobám, kterým umožňuje přístup k informacím o účtech i nakládání s prostředky podle rozsahu jejich oprávnění. Současně stanoví povinnost hradit poplatky dle Sazebníku, možnost jejich inkasa z jakéhokoli účtu klienta. Nedílnou součástí smlouvy jsou Všeobecné obchodní podmínky a Sazebník žalobkyně. Smlouva je uzavřena na dobu neurčitou, obě strany ji mohou kdykoli vypovědět.
6. Z žádosti o úvěr ze dne [datum] číslo úvěru [Anonymizováno] bylo zjištěno, že žalovaný požádal úvěr ve výši [částka], který mu má být poskytnutý na účtu číslo [č. účtu]. Žalovaný poskytnuté finanční prostředky splatí 96 pravidelnými měsíčními splátkami vždy k 10. dni v měsíci.
7. Z úvěrové smlouvy ze dne [datum] číslo [Anonymizováno] bylo zjištěno, že žalobkyně s žalovaným uzavřela smlouvu o neúčelovém úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši [částka] a žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit spolu s úroky a poplatky v 96 pravidelných měsíčních splátkách po [částka], vždy k 10. dni v měsíci. Byla sjednána úroková sazba ve výši 4,9% p.a. a RPSN 5,01 % p.a., celková částka ke splacení pak [částka]. Nedílnou součástí smlouvy jsou Všeobecné obchodní podmínky, Sazebník. Pro případ prodlení se splácením byla sjednána oprávnění žalobkyně účtovat zákonný úrok z prodlení, a zároveň smluvní pokutu ve výši 0,10 % denně z dlužné částky. Žalobkyně může dále zasílat upomínky a výzvy, za které úvěrovaný hradí poplatky ve výši [částka], resp. [částka]. V případě pokračujícího prodlení byla žalobkyně oprávněna úvěr zesplatnit.
8. Ze standardních informací před poskytnutím úvěru bylo zjištěno, že žalovaný byl řádně informován o parametrech poskytovaného úvěru před podpisem úvěrové smlouvy dne [datum].
9. Z dokumentu posouzení úvěruschopnosti bylo zjištěno, že úvěruschopnost žalovaného byla posouzena v rámci standardního schvalovacího procesu, kdy byl úvěr poskytován s doložením příjmů a podrobným zkoumáním výdajů. Žalobkyně ověřila pravidelný příjem žalovaného ve výši [částka] na základě potvrzení o příjmu a výpisu z běžného účtu, zatímco výdaje ve výši [částka] byly určeny kombinací deklarovaných údajů a modelových hodnot odvozených z životního minima, nákladů na bydlení a dalších mandatorních plateb, přičemž vždy byla použita vyšší z hodnot. U závazků byly porovnány vlastní deklarace žalovaného s interními databázemi a CBCB. Výsledná platební kapacita [částka] jednoznačně převyšovala splátku úvěru [částka], což prokázalo dostatečnou finanční rezervu, přičemž bonitu dále posilovalo zaměstnání žalovaného na dobu neurčitou. Zadluženost byla ověřena jak z transakcí, tak z registrů, bez negativních záznamů. Rizikovost byla stanovena jako nízká dle aplikačního skóre a parametr DSTI činil pouze 14 % po započtení splátky. V rámci risk kontrol byly prověřeny interní blacklisty, fraud listy, evidence delikvencí, neplatných dokladů i insolvenční rejstřík, přičemž všechna KO kritéria byla splněna.
10. Z CBCB Informace bylo zjištěno, že žalovaný měl před poskytnutím žalovaného úvěru dva aktivní úvěry pět již ukončených, přičemž nebyly zjištěny žádné negativní informace o žalovaném.
11. Z dokumentu CRIF bylo zjištěno, že žalovaný byl svobodný, bydlel u rodičů, jeho čistý měsíční příjem činil [částka], jeho výdaje bez splátek úvěrů činily [částka]. Splátky z předchozích úvěrů činily částku [částka].
12. Z potvrzení o výši příjmů žalovaného ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný je zaměstnaný ve společnosti [právnická osoba]. s průměrným čistým příjmem v roce 2020 v částce 42 951, a s průměrným čistým příjmem za období od října 2020 do prosince 2020 ve výši [částka]. Výše jeho aktuální hrubé mzdy činila částku [částka].
13. Z potvrzení o výši příjmů žalovaného ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný je zaměstnaný ve společnosti [právnická osoba]. s průměrným čistým příjmem v roce 2020 v částce 42 951, a s průměrným čistým příjmem za období od března 2021 do května 2021 ve výši [částka]. Výše jeho aktuální hrubé mzdy činila částku [částka].
14. Z výpisu z běžného účtu žalovaného číslo [č. účtu] vedeného u [právnická osoba]. za období od [datum] do [datum] bylo zjištěno, že uvedený účet byl celou dobu s kreditním zůstatkem, byla ověřena mzda žalovaného ve výši [částka], žalovaný měl sjednáno penzijní spoření a investiční spoření. Výdaje žalovaného lze označit za běžné, nebyly zjištěny platby, které by ukazovaly na rizikové chování.
15. Z výpisu z běžného účtu žalovaného číslo [č. účtu] vedeného u [právnická osoba]. za období od [datum] do [datum] bylo zjištěno, že uvedený účet byl celou dobu s kreditním zůstatkem, byla ověřena mzda žalovaného ve výši [částka], žalovaný měl sjednáno penzijní spoření a investiční spoření. Výdaje žalovaného lze označit za běžné, nebyly zjištěny platby, které by ukazovaly na rizikové chování. (další úvěry, gamblerství apod.)
16. Z výpisu z běžného účtu žalovaného číslo [č. účtu] vedeného u [právnická osoba]. za období od [datum] do [datum] bylo zjištěno, že uvedený účet byl celou dobu s kreditním zůstatkem, byla ověřena mzda žalovaného ve výši [částka], žalovaný měl sjednáno penzijní spoření a investiční spoření. Výdaje žalovaného lze označit za běžné, nebyly zjištěny platby, které by ukazovaly na rizikové chování.
17. Z výpisu z běžného účtu žalovaného číslo [č. účtu] vedeného u [právnická osoba]. za období od [datum] do [datum] bylo zjištěno, že uvedený účet byl celou dobu s kreditním zůstatkem, byla ověřena mzda žalovaného ve výši [částka], žalovaný měl sjednáno penzijní spoření a investiční spoření. Výdaje žalovaného lze označit za běžné, nebyly zjištěny platby, které by ukazovaly na rizikové chování.
18. Z výpisu z běžného účtu žalovaného číslo [č. účtu] vedeného u [právnická osoba]. za období od [datum] do [datum] bylo zjištěno, že uvedený účet byl celou dobu s kreditním zůstatkem. Výdaje žalovaného lze označit za běžné, nebyly zjištěny platby, které by ukazovaly na rizikové chování. Bylo zjištěno, že [datum] byla na tento účet připsána částka ve výši [částka].
19. Z výpisu z běžného účtu žalovaného číslo [č. účtu] vedeného u žalobkyně, a.s. za období od [datum] do [datum] bylo zjištěno, že dne [datum] byl čerpán úvěr ve výši [částka].
20. Z dopisu žalobkyně bylo zjištěno, že ke dni [datum] nebyl na účtu žalovaného dostatečný zůstatek k uhrazení splátky úvěru ve výši [částka].
21. Z dopisu žalobkyně bylo zjištěno, že ke dni [datum] byl žalovaný stále v prodlení s úhradou splátky úvěru ve výši [částka].
22. Z dopisu žalobkyně ze dne [datum], včetně vrácené dodejky, bylo zjištěno, že došlo k zesplatnění úvěru a dlužná částka ke dni [datum] činí [částka].
23. Z transakční historie bylo ověřeno, jak žalovaný úvěr čerpal a jak jej splácel. Žalovaný čerpal úvěr dne [datum], dne [datum] došlo poprvé k prodlení žalovaného se splátkou úvěru, následuje občasná platební delikvence žalovaného, ale tyto splátky byly žalovaným následně vždy uhrazeny. Počínaje dnem [datum] se žalovaný dostává do prodlení se splátkou ve výši [částka], žalobkyni již žalovaný nezaplatí ničeho a dlužná částka se navyšuje jak splátkou jistiny, tak o smluvní úroky a úroky z prodlení, ke dni zesplatnění činí dlužná jistina částku [částka].
24. Z interní historie úvěrového účtu číslo [č. účtu] a z podrobné historie tohoto účtu bylo zjištěno, jak se vyvíjela výše dluhu včetně kapitalizace úroků, a dále skutečnost, že splácení bylo dlouhodobě nedostatečné. Z podrobné transakční historie účtu vyplývá, že všechny platby byly prováděny z navázaného účtu č. [hodnota] formou automatických převodů („Transfer from“ nebo „Sweep transfer“). Bylo ověřeno, že žalovaný hradil zpravidla pouze minimální částky, které nepostačovaly ani na úhradu běžných úroků, úroků z prodlení a poplatků, natož na snížení jistiny, což vedlo k postupné kapitalizaci nedoplatků. Z platebních toků dále vyplynulo, že přestože systém v průběhu let eviduje opakované interní převody a mimořádné mikrosplátky (v řádu desítek až stovek korun), tyto operace nevedly k faktickému snižování dluhu, a docházelo tak spíše k technickému dorovnávání narůstajících úroků a poplatků. Pravidelná měsíční splátka ve výši [částka] nebyla dlouhodobě hrazena, přičemž mimořádné platby v pozdějším období nebyly schopny pokrýt ani vzniklé úroky. Byla ověřena správnost žalované částky.
25. Z dopisu právního zástupce žalobkyně ze dne [datum], včetně poštovního podacího lístku z téhož dne zjištěno, že žalovaný byl před podáním žaloby znovu vyzván k úhradě dlužné částky [částka] do [datum].
26. Žalovaný dlužnou částku nesporoval ani co do důvodu vzniku ani do její výše.
27. Z listin předložených žalobkyní dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:
28. Mezi žalobkyní a žalovaným byla v roce 2019 uzavřena smlouva o elektronickém bankovnictví a následně dne [datum] také smlouva o neúčelovém spotřebitelském úvěru ve výši [částka] se splatností 96 měsíců a pravidelnou měsíční splátkou [částka]. Sjednaná úroková sazba činila 4,9% p.a. a RPSN 5,01 % p.a., celková částka ke splacení pak činila [částka]. Před sjednáním úvěru byl žalovaný řádně seznámen s jeho podmínkami a byla u něj v rámci standardního schvalovacího procesu vyhodnocena dostatečná úvěruschopnost, přičemž vykazoval stabilní a ověřené příjmy, nízkou míru zadlužení, nízké rizikové skóre a splňoval veškerá interní i externí kritéria. Úvěr byl řádně čerpán dne [datum] a z počátku splácen, avšak již v březnu 2022 se žalovaný poprvé dostal do prodlení. Přestože následně několik splátek doplatil, platební morálka žalovaného se postupně zhoršovala a po [datum] již žalovaný přestal úvěr hradit úplně. Ke dni [datum] byl úvěr pro pokračující prodlení zesplatněn s dlužnou částkou [částka]. Žalobkyně tak požaduje zaplacení částky [částka], zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 12,75 %, úrok 4,9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka] a kapitalizovaný úrok ve výši [částka]. Žalovaný vznik dluhu ani jeho výši nerozporoval.
29. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.
30. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, dále jen „o. z.“, se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
31. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, v platném znění, dále jen „ZoSÚ“, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
32. Podle § 3 odst. 1 písm. d) ZoSÚ se pro účely tohoto zákona rozumí poskytovatelem ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr.
33. Podle § 419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.
34. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věty první ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
35. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
36. Podle § 1751 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.
37. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1969 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.
38. Podle § 2048 věty prvé o. z. ujednají-li si strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.
39. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (nařízení vlády č. 351/2013 Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
40. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném od [datum], odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
41. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, neboť bylo prokázáno, že žalobkyně má vůči žalovanému splatnou pohledávku z titulu smlouvy o úvěru ze dne [datum], sjednané v souladu s § 2395 o. z. ve výši odpovídající nárokované částce, neboť žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši [částka], čímž splnila svůj závazek ze smlouvy, žalovaný tento úvěr čerpal a zavázal se jej splácet 96 pravidelnými měsíčními splátkami po [částka]. Úvěr byl úročen sazbou 4,90 % p.a. a RPSN činilo 5,01 % p.a. Žalovaný však sjednané splátky nehradil řádně a včas, žalobkyně proto využila svého oprávnění úvěr ke dni [datum] zesplatnit. Úvěruschopnost žalovaného byla řádně zkoumána porovnáním jeho příjmů a výdajů, včetně lustrací žalovaného v bankovních i nebankovních registrech, tedy v souladu s ustanovením § 86 odst. 1 ZoSÚ. Dlužná částka nebyla uhrazena ani poté, co žalobkyně prostřednictvím svého zástupce zaslala žalovanému předžalobní výzvu. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by na pohledávku cokoli dalšího zaplatil, ve sporu zůstal zcela pasivní, a proto soud vycházel z tvrzení žalobkyně o nezaplacení dlužné částky.
42. Soud proto podané žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku ve výši [částka], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s úrokem ve výši 4,90 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka] (výrok I.). Úrok z prodlení byl přiznán v souladu s § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.,43. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen uhradit k rukám právního zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 2 o. s. ř.44. Lhůta pro splnění povinností uložených žalovanému tímto rozsudkem byla soudem stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., když nebyly zjištěny okolnosti, a to i vzhledem k naprosté pasivitě žalovaného, které by odůvodňovaly stanovení lhůty delší, případně umožnění plnění ve splátkách.