Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

16 C 31/2023

Soud: Okresní soud v Mladé BoleslaviDatum rozhodnutí: 3. 5. 2024Č. j.: 16 C 31/2023-43Samosoudkyně: Mgr. Gabriela ČernáAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 13. 6. 2024ECLI:CZ:OSMB:2024:16.C.31.2023.1
veřejný rejstříksmlouva o úvěrupostoupení pohledávkysmlouva o půjčce
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 21. 11. 2026 máme 605 660 z 616 458 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (32) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 28 267,42 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do požadavku na zaplacení částky 1 393,74 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 299,33 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 414,20 Kč splatného ke dni [datum], smluvního úroku ve výši 25,70% ročně z částky ve výši 28 267,42 Kč od [datum] do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 15% ročně z částky ve výši 29 661,16 Kč od [datum] do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 376 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] domáhá zaplacení částky 29 661,16 Kč s příslušenstvím.

2. Žalobkyně v žalobě tvrdí následující: Žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba]., IČO: [IČO] (dříve [Anonymizováno] [Anonymizováno], a.s., IČO: [IČO]) uzavřeli dne [datum] Smlouvu o půjčce č. [hodnota], na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč. Věřitelka před poskytnutím zápůjčky zkoumala schopnost žalovaného zápůjčku splácet, a to na základě informací poskytnutých od žalovaného, dále nahlédnutím do veřejných rejstříku, vše bylo zaznamenáno do protokolu. Žalovaný se ve smlouvě zavázal vrátit věřitelce jistinu ve výši 30 000 Kč a sjednaný úrok ve výši 25,7 % ročně. Žalovaný se zavázal uvedené splácet v 15 měsíčních splátkách dle smlouvy ve výši 2 360 Kč, jenž měly být hrazeny formou inkasa. Žalovaný však dohodnuté splátky nehradil řádně a včas, a proto právní předchůdkyně pohledávku žalovaného ke dni [datum] zesplatnila. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené mezi původní věřitelkou Raiffeinsenbank a.s., a žalobkyní, došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Ke dni postoupení činila pohledávka 32 374,69 Kč bez kompletního příslušenství. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, přestože mu byla řádně doručena do vlastních rukou (náhradním doručením - § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o.s.ř.“, na adresu pro doručování, tedy na adresu pobytu cizince – 46a odst. 1 a § 46b o.s.ř.).a. K výzvě soudu ať uvede, zda souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání, se žalovaný nevyjádřil, proto má soud za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně s uvedeným postupem vyjádřila souhlas již v žalobě. Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř. a věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání.

4. Žalovaný je státním příslušníkem [adresa] republiky, proto se soud zprvu zabýval otázkou pravomoci a příslušnosti českého soudu. Podle čl. 7 odst. 1 nařízení Brusel I bis osoba, která má bydliště v některém členském státě, může být v jiném členském státě žalována: a) pokud předmět sporu tvoří smlouva nebo nároky ze smlouvy, u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn, b) pro účely tohoto ustanovení, a pokud nebylo rozhodnuto jinak, je místem plnění zmíněného závazku: v případě prodeje zboží mimo území členského státu, kam zboží podle smlouvy bylo nebo mělo být dodáno, - v případě poskytovaných služeb místo na území členského státu, kde služby podle smlouvy byly nebo měly být poskytnuty, c) nepoužije-li se písmeno b), použije se písmeno a). V posuzovaném případě šlo o poskytnutí služby (tj. o činnost vykonávanou ve prospěch jiné osoby za úplatu, srov. rozsudek Soudního dvora EU ze dne [datum] ve věci C-533/07 Falco Privatstiftung a [jméno FO], proti [jméno FO] -Lindhorst). [adresa] poskytnutí služby (poskytnutí půjčky) bylo podle smlouvy v České republice. Je tedy dána mezinárodní příslušnost českých soudů, neboť v České republice se nachází sjednané místo plnění.

5. Soud provedl důkazy listinami, které předložila žalobkyně k prokázání svých tvrzení (ustanovení § 120 odst. 1 o.s.ř.), účastníci provedení dalších návrhů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo.

6. V řízení byl prokázán následující skutkový stav:

7. Společnost [právnická osoba]. (dříve Equa Bank, a.s., IČO: [IČO]) jako věřitelka a žalovaný jako zákazník podepsali dne [datum] smlouvu o půjčce (prokázáno smlouvou o půjčce).

8. Před uzavřením smlouvy společnost [právnická osoba]. zhodnotila informace, které získala od žalovaného a nahlédla do veřejných registrů. Původní věřitelka vyšla z informací, které žalovaný deklaroval zadáním do formuláře a prohlásil, že jsou pravdivé a úplné (prokázáno protokolem o ověření úvěruschopnosti klienta). Žalovaný uvedl, že je zaměstnaný s měsíčním příjmem ve výši 20 000 Kč, s výdaji na bydlení ve výši 500 Kč, výdaji na živobytí ve výši 5 000 Kč (prokázáno formulářem).

9. Na základě smlouvy o půjčce poskytla [právnická osoba]. žalovanému částku ve výši 30 000 Kč (prokázáno výpisem z účtu). Ve smlouvě je uvedeno, že zákazník se zavazuje věřitelce vrátit jistinu ve výši 30 000 Kč s úrokem ve výši 25,70%, a to v 15 měsíčních splátkách po 2 360 Kč. (prokázáno smlouvou). Společnost [právnická osoba]. (dříve Equa Bank, a.s., IČO: [IČO], která k [datum] zanikla fúzí sloučením s nástupnickou společností [právnická osoba].) oznámila dopisem, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni (prokázáno oznámením o postoupení pohledávky a podacím lístkem). Za období od postoupení pohledávky na žalobce ke dni sepisu žaloby nebylo na předmětnou pohledávku ničeho uhrazeno.

10. Soud věc posoudil zejména podle následujících ustanovení právních předpisů:

11. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

12. Podle § 419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

13. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, dále jen „zákon č. 257/2016“ spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

14. Podle zákona č. 257/2016, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru(…) posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže smlouvy o spotřebitelském úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnota majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

15. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

16. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

17. Soud se zabýval otázkou, zda byla smlouva o úvěru mezi původní věřitelkou a žalovaným uzavřena platně, s ohledem na to, zda původní věřitelka před uzavřením smlouvy dostatečně zkoumala schopnost žalovaného jako spotřebitele úvěr splácet (§ 86 a § 87 zákona č. 257/2016). Soud dospěl k závěru, že tuto otázku musí posuzovat z úřední povinnosti, bez ohledu na to, zda žalovaný uplatnil námitku neplatnosti smlouvy (srov. rozsudek Soudního dvora [právnická osoba] – druhého senátu ze dne [datum] ve věci OPR-[právnická osoba]. proti GK, C-679/18).

18. Soud dospěl k závěru, že zkoumání úvěruschopnosti nebylo řádné. Věřitelka nijak neověřovala pravdivost informací od žalovaného o jeho příjmu, výslovně uvedla, že vyšla z příjmů deklarovaných žalovaným. Věřitelka se dále nezabývala dostatečně ani výdajovou stránkou, když neověřovala výši ani podstatných a pravidelných výdajů, např. na bydlení. Tvrzený výdaj pouhých 500 Kč měsíčně na bydlení není nijak dále vysvětlen ani ověřen, žalovaný přitom uvedl, že bydlí v nájmu, tomu však částka pouze 500 Kč měsíčně neodpovídá.

19. Věřitelka se úvěruschopností žalovaného před poskytnutím úvěru řádně nezabývala, soud proto uzavřenou smlouvu posoudil jako neplatnou (§ 86 a 87 zákona č. 257/2016).

20. Vzhledem k uvedenému soud rozhodl, že žalovaný je povinen hradit pouze poskytnutou jistinu (§87 zákona č. 257/2016)

21. Podle § 1881 o. z. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená.

22. Žalobkyně je oprávněna domáhat se dlužné částky (jistiny) po žalovaném, neboť žalovanému bylo ze strany původní věřitelky, společnosti [právnická osoba]. oznámeno, že pohledávka za ním byla postoupena na žalobkyni (srov. § 1881 a § 1882 odst. 1 o. z.)23. [adresa] k plnění soud určil podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 a 160 odst. 1 věta první o.s.ř. Žalovaný v řízení netvrdil nic ohledně toho, jaké jsou jeho možnosti, soud proto stanovil standardní třídenní lhůtu k plnění.24. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o.s.ř. podle míry úspěchu účastníků v řízení, žalobkyně byla v řízení úspěšná, co do částky 28 267,42 Kč, tedy z 95% Žalovaný byl úspěšný, co do částky 1 393,74 Kč, tedy z 5%. Žalobkyni proto náleží náhrada 90% (95-5) účelně vynaložených nákladů řízení. Tyto náklady sestávají se ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 187 Kč, z nákladů zastoupení advokátem, kterému podle § 14b odst. 1 písm. a) a odst. 5 vyhlášky 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní tarif“) za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, výzvu k plnění a návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu) náleží odměna ve výši 300 Kč a náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč, a dále daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši 252 Kč. Žalobkyně má tedy právo na úhradu 90 % z částky 2 639 Kč, tj. na částku 2 376 Kč.25. Náhrada nákladů byla přiznána v obecné lhůtě k plnění (§ 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 o.s.ř.).

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací