Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověnoEP1250

Spisová značka

16 C 46/2024

Soud: Okresní soud v Mladé BoleslaviDatum rozhodnutí: 13. 12. 2024Č. j.: 16 C 46/2024-43Samosoudkyně: Mgr. Gabriela ČernáAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 17. 2. 2025Předmět řízení: o zaplacení 98 343,76 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSMB:2024:16.C.46.2024.1
postoupení smlouvypostoupení pohledávkysmlouva nájemníprodlení věřitelesmlouva o úvěruneplatnost právního jednánísmlouva pracovní
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 16. 11. 2026 máme 604 705 z 615 476 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (11) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 42 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do požadavku na zaplacení částky 56 343,76 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 8 068,54 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 6 458,24 Kč, zákonného úroku z částky 47 995,27 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení ve výši 8,5 % ročně a úroku 20,88 % ročně z částky 47 995,27 % od 28. 9. 2023 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Návrhem na zahájení řízení se žalobkyně na žalované domáhala zaplacení celkové částky uvedené v záhlaví tohoto rozsudku z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [RČ], která měla být uzavřena dne 7. 5. 2021.

2. Žalobkyně v žalobě uvedla následující: Na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [RČ] právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba] (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), poskytla v hotovosti žalované peněžní prostředky ve výši 49 000 Kč, které se žalovaná zavázala vrátit spolu s částkou 58 943 Kč sestávající ze součtu kapitalizovaného úroku 20,88 % ročně ve výši 47 241 Kč, poplatku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a poplatku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 10 202 Kč, a to v 21 měsíčních splátkách v hotovosti po 5 141 Kč, s tím že den poslední splátky byl stanoven na 7. 2. 2023. Právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované na základě jí poskytnutých informací o rodinných, majetkových, pracovních a jiných poměrech, jež byly následně zaznamenány do zákaznické karty a ověřeny z pracovní smlouvy, výplatních pásky za poslední tři měsíce, předcházející žádosti o poskytnutí zápůjčky a nájemní/podnájemní smlouvy. Žalovaná svým smluvním povinnostem nedostála, když splátky na jistinu úvěru se sjednaným úrokem z jistiny právní předchůdkyni žalobkyně nehradila řádně a včas, poslední splátka byla uhrazena dne 16. 9. 2021. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku za žalovanou na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023, s účinností k 27. 9. 2023. Postoupení pohledávky bylo žalované řádně oznámeno. Celkem žalovaná uhradila do dne podání žaloby částku 7 000 Kč. Žalobkyně po žalované požaduje uhrazení jistiny ve výši 47 995,27 Kč, dlužného poplatku ve výši 50 348,49 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 20,88 % ročně z částky 47 995,27 Kč za období od 8. 2. 2023 do 27. 9. 2023 ve výši 6 458,24 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z 47 995,27 Kč za období od 16. 10. 2021 do 27. 9. 2023 ve výši 8 068,54 Kč, úroku ve výši 20,88 % ročně z částky 47 995,27 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 47 995,27 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení. K uhrazení dlužné částky byla žalovaná žalobkyní vyzvána upomínkou ve lhůtě nejméně sedmi dní před podáním žalobního návrhu.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

4. Žalovaná je státním občanem Slovenské republiky, avšak má bydliště v České republice (dle informačního sytému základních registrů bydliště na adrese uvedené v záhlaví rozsudku), ve věci se jedná o závazek ze spotřebitelské smlouvy o úvěru, je tedy dána mezinárodní příslušnost soudů ČR rozhodnout o žalobě podle čl. 4, 11 a 18 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Nařízení Brusel I. bis).

5. Žalovaná se k jednání soudu bez omluvy nedostavila, ačkoli byla řádně obeslána, ani nepožádala z důležitého důvodu o odročení. Z těchto důvodů bylo v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) jednáno a rozhodováno v její nepřítomnosti.

6. Z provedeného dokazování má soud za zjištěný následující skutečnosti.

7. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná podepsaly dne 7. 5. 2021 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [RČ], na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované úvěr ve výši 49 000 Kč se zápůjční úrokovou sazbou ve výši 86 % ročně. Žalovaná se zavázala uhradit právní předchůdkyni spolu s jistinou poplatek ve výši 58 943 Kč, představující úrok ve výši 47 241 Kč, částku ve výši 1 500 Kč za zpracování spotřebitelského úvěru a částku ve výši 10 202 Kč za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení. Dle smluvních ujednání byla žalovaná povinna právní předchůdkyni vrátit celkovou částku 107 943 Kč ve 21 měsíčních splátkách po 5 141 Kč, přičemž poslední splátka byla výši 5 123 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. (Prokázáno - smlouva o spotřebitelském úvěru č. [RČ].)

8. Při prověřování úvěruschopnosti žalovaná uvedla, že žije v nájmu, úvěr ve výši 30 000 Kč potřebuje na refinancování, má partnera a jednu vyživovací povinnost, pobírá invalidní důchod ve výši 11 098 Kč, celkový příjem domácnosti i s invalidním důchodem činí částku 44 098 Kč měsíčně, tj. další příjmy domácnosti činí částku 33 000 Kč měsíčně, měsíční výdaje má ve výši 4 000 Kč, interní splátky 2 235 Kč, externí splátky nemá, má vedený bankovní účet, má zřízenou kreditní kartu. V zákaznické kartě je zaškrtnuto, že údaje byly ověřovány výměrem důchodu a výpisy z bankovního účtu za měsíce březen a duben 2021. (Prokázáno - zákaznická karta ze dne 7. 5. 2021). Žalovaná žije v nájmu, kdy se nájemní smlouvou zavázala hradit měsíčně nájemné ve výši 11 000 Kč s poplatky ve výši 3 410 Kč (prokázáno - nájemní smlouva ze dne 30. 8. 2018).

9. Na dluh ze smlouvy o úvěru č. [RČ] žalovaná uhradila za období od 7. 5. 2021 do 16. 9. 2021 částku 7 000 Kč (prokázáno - tabulka umoření k úvěrové smlouvě č. [RČ]).

10. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023, přičemž o postoupení byla žalovaná informována oznámením o postoupení pohledávek ze dne 29. 9. 2023, odeslaným dne 27. 10. 2023. S oznámením o postoupení pohledávky byla žalovaná rovněž vyzvána k úhradě dluhu ve lhůtě 10 dnů od doručení dopisu (smlouva o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 včetně seznamu postoupených pohledávek a oznámení o postoupení pohledávek ze dne 29. 9. 2023 včetně podacího lístku ze dne 27. 10. 2023).

11. K zaplacení žalované částky byla žalovaná vyzvána dopisem zástupce žalobkyně ze dne 15. 12. 2024 odeslaným téhož dne. Žalovaná však na výzvu nijak nereagovala a rovněž ničeho nezaplatila (předžalobní upomínka ze dne 15. 2. 2024 včetně podacího lístku ze dne 15. 2. 2024).

12. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav.

13. Dne 7. 5. 2021 právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná podepsaly smlouvu o úvěru č. [RČ], na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky v částce 49 000 Kč. Žalovaná je dle smlouvy měla vrátit společně s poplatkem za poskytnutí úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně prověřovala možnosti žalované splácet poskytnutý úvěr tak, že zjištěné údaje zaznamenala do zákaznické karty, ve které rovněž zaškrtla, oproti jakým dokladům zjištěné údaje ověřovala. Žalovaná čerpané peněžní prostředky nevrátila, na pohledávku uhradila pouze částku ve výši 7 000 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela jako postupitel s žalobkyní jakožto postupníkem smlouvu o postoupení pohledávek. Postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno dopisem. Žalovaná byla k zaplacení dlužné částky vyzvána dopisem zástupce žalobkyně před podáním žaloby. Žalovaná na výzvu nikterak nereagovala a nezaplatila již ničeho.

14. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.

15. Použitelnost českého práva podle bydliště spotřebitele vyplývá z čl. 3 odst. 1 (volba práva), čl. 6 a čl. 12 bodu 1. písm. e) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Nařízení Řím I).

16. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

17. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 28. 5. 2022 (dále jen „ZoSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívajícím ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 věty prvé téhož ustanovení věty prvé poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

18. Podle § 87 odst. 1 a 2 ZoSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

19. Dle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

20. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

21. Dle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

22. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

23. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

24. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou vznikl právní vztah založený smlouvou o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalobkyně dle smluvního ujednání žalované skutečně poskytla částku 49 000 Kč na úvěr č. [RČ], na kterou jí žalovaná vrátila pouze částku 7 000 Kč.

25. Právní předchůdkyně žalobkyně provedla před poskytnutím úvěru kontrolu úvěruschopnosti žalované tak, že zjistila a ověřila (z výpisů z účtu za 3, 4/2021 a z výměru důchodu) výši příjmů žalované (11 098 Kč měsíčně), z nájemní smlouvy ověřila, že žalovaná hradí nájemné 11 000 Kč měsíčně a 3 410 Kč měsíčně. Žalovaná měla dle smlouvy o úvěru splácet 5 141 Kč měsíčně a to již měla další interní splátky u stejné věřitelky ve výši 2 235 Kč měsíčně. I pokud by žalovaná hradila pouze např. polovinu nájmu a úhrad za služby, tak by výdaje žalované převyšovaly její příjmy. Z tvrzených příjmů partnera žalované nelze podle soudu vycházet, neboť úvěr si brala žalovaná, nikoliv její partner. Navíc příjmy partnera žalované ani nebyly věřitelkou nikterak ověřovány.

26. Žalobkyně se úvěruschopností žalovaného před poskytnutím úvěru řádně nezabývala, soud proto uzavřenou smlouvu posoudil jako neplatnou (§ 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb.).

27. K neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez návrhu, neboť porušením svých povinností zakotvených v § 86 ZoSÚ žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, nezasáhla pouze do zájmů žalované jako spotřebitele, nýbrž zjevně narušila veřejný pořádek, když uvedené ustanovení chrání také celou společnost (srov. rozsudek Soudního dvora EU - druhého senátu - ze dne 5. 3. 2020 ve věci C679/18: společnost OPR-[právnická osoba]. proti GK či rozsudek Nevyššího soudu sp. zn. [spisová značka] ze dne 25. 7. 2018).

28. Za situace, kdy je smlouva o úvěru neplatná, může se žalobkyně po žalované domáhat úhrady finanční částky, kterou jí (resp. právní předchůdkyně žalobkyně) prokazatelně na základě neplatné smlouvy poskytla, a to podle § 87 ZoSÚ. Soud proto uložil žalované povinnost uhradit částku 42 000 Kč, tj. rozdíl mezi částkou, kterou právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla (49 000 Kč), a částkou, kterou jí žalovaná uhradila (7 000 Kč).

29. Lhůtu k plnění soud určil podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a § 160 odst. 1 věta první o. s. ř. Žalovaná v řízení netvrdila nic ohledně toho, jaké jsou její možnosti, soudu proto nezbylo, než stanovit standardní třídenní lhůtu k plnění.

30. Úrok z prodlení soud nepřiznal, neboť žalovaná se dosud nemohla octnout v prodlení, když lhůtu k plnění stanovil soud až tímto rozsudkem. Datum plnění nemůže plynout ani ze smluv o úvěru nebo z upomínek žalobkyně, když podle těch je žalovaný vyzván k plnění zcela jiných částek (a vlastně i jiného nároku) než je mu uloženo tímto rozsudkem.

31. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovanou byla postoupena dle § 1879 a násl. o. z. na žalobkyni, postoupení bylo žalované oznámeno, a žalobkyně je tak aktivně legitimována k podání žaloby.

32. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem III podle § 142 odst. 2 o. s. ř., a to tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalované, která byla ve věci převážně úspěšná, žádné náklady řízení nevznikly, jak vyplývá z obsahu spisu.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací