16 C 95/2024

Odůvodnění

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným nadepsanému soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] spolu s příslušenstvím s odůvodněním, že uzavřela s žalovaným dne [datum] Smlouvu o revolvingovém úvěru (dále jen „Smlouva“), na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému neúčelový nezajištěný revolvingový spotřebitelský úvěr ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr včetně smluvních úroků a poplatků řádně splácet. V souladu s čl. 1.1 Smlouvy jsou nedílnou součástí Smlouvy Všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba]., Soukromá klientela (dále jen „Všeobecné obchodní podmínky“) a Ceník [právnická osoba]. platný v den poskytnutí příslušné placení služby (dále jen „Ceník“). Před uzavřením Smlouvy žalobkyně zkoumala schopnost žalovaného splácet úvěr, a to na základě informací poskytnutých žalovaným v žádosti o poskytnutí úvěru, a rovněž z transakčních pohybů na osobním účtu žalovaného. Žalobkyně v tomto směru porovnávala pravidelné měsíční příjmy žalovaného s jeho měsíčními náklady na živobytí a výši úvěrové splátky. Dále žalobkyně při schvalování úvěru v rámci interního systému žalobkyně zohlednila všechny interní i externí závazky žalovaného a prověřila veřejné registry a rejstříky, kdy byl prověřen insolvenční rejstřík, centrální evidence exekucí, evidence dlužníků SOLUS, nebankovní registr klientských informací CBCB. Z žádného z těchto registrů nevyplývaly takové skutečnosti, které by odůvodňovaly neposkytnutí úvěru žalovanému. Stejně tak nic neukazovalo na to, že by žalovaný měl více dluhů, které není schopen splácet, či že jeho platební morálka neodpovídá požadavkům žalobkyně. Schopnost žadatele o spotřebitelský úvěr posuzuje žalobkyně v každém případně individuálně a vynakládá aktivní činnost za účelem zjištění, zda dosavadní, ale i předpokládané majetkové a osobní poměry žadatele odpovídají tomu, aby při vynaložení této odborné péče žalobkyně úvěr žadateli poskytla. Ze zjištěného žalobkyně dospěla k závěru, že je v možnostech žalovaného úvěr splatit, a proto byla žádost žalovaného o poskytnutí úvěru schválena. V souladu s čl. 2.1 Smlouvy bylo po uzavření smlouvy žalovanému umožněno čerpat úvěr až do výše sjednaného úvěrového limitu ve výši [částka], který byl žalovaný oprávněn opakovaně čerpat až do výše splacené části úvěru. Žalovaný se zavázal dle čl. 3.1 Smlouvy dlužnou částku splácet prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek ve výši [částka], splatných vždy v 10. den každého kalendářního měsíce. Úvěr byl na základě souhlasu žalovaného v čl. 3.

2 Smlouvy žalovaným splácen inkasem z jím určeného bankovní účtu (dále jen „splátkový účet“) tak, že příslušnou splátku (či jiný dluh žalovaného ze Smlouvy) žalobkyně strhla ze splátkového účtu žalovaného bez dalšího příkazu a vyrozumění. V souladu s čl. 5.2 se žalovaný zavázal až do úplného splacení všech pohledávek žalobkyně ze Smlouvy, aby byl na splátkovém účtu udržován dostatečný disponibilní zůstatek a souhlas s inkasem nebyl omezen nebo předčasně zrušen. Za poskytnuté finanční prostředky se žalovaný v čl. 1.2 Smlouvy zavázal žalobkyní platit úroky ve výši 16,9 % p.a., a dále poplatky dle odst. 4.2 Smlouvy a dle platného Ceníku. Úrok je počítán denně ze skutečné výše nesplacené jistiny úvěru. V rámci prodlužnického přístupu byla úroková sazba ze strany žalobkyně snížena na 14,75 % ročně. V případě porušení podmínek Smlouvy ze strany žalovaného, se žalovaný zavázal vedle úroku z úvěru platit navíc úrok z prodlení z nesplacené částky v zákonné výši (čl. 7.

3 Smlouvy). Za porušení podmínek Smlouvy se v souladu s čl. 7.1 a) Smlouvy považuje mimo jiné případ, že se žalovaný dostane do prodlení se splacením 1 splátky úvěru po dobu delší 3 měsíců nebo do prodlení se splácením více než 2 splátek. Žalobkyně je v takovém případě dle čl. 7.2 Smlouvy oprávněna omezit nebo zastavit další čerpání úvěru, pokud nebyl vyčerpán v plné výši, a dále prohlásit celý úvěr za okamžitě splatný. Žalovaný nedodržel svůj závazek splácet poskytnutý úvěr řádně a včas a dostával se opakovaně do prodlení s plněním splátek. Žalobkyně žalovaného opakovaně vyzývala k úhradě dlužné částky po splatnosti, avšak tyto výzvy zůstaly ze strany žalovaného bez reakce. Vzhledem k tomu, že žalovaný dlužné splátky neuhradil a žalovaný byl v prodlení s více než 2 splátkami, žalobkyně v souladu s čl. 7.2 b) Smlouvy prohlásila ke dni [datum] celý úvěr za okamžitě splatný a vyzvala žalovaného k okamžité úhradě celé dlužné částky ve výši [částka]. Jelikož žalovaný na zesplatňovací dopis žalobkyně adekvátně nereagoval a celý svůj dluh neuhradil, žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce zaslala dne [datum] doporučenou poštou předžalobní výzvu k úhradě celé dlužné částky včetně příslušenství ve smyslu § 142a o.s.ř. a návrh na uzavření splátkové dohody. Žalovaný však na předžalobní pokus o smír nikterak nereagoval a svůj dluh neuhradil. Tento stav trvá až do dnešního dne. Ke dni podání žaloby činí dluh žalovaného částku jistiny ve výši [částka], společně s poplatky ve výši [částka], s kapitalizovaným úrokem z nesplacené jistiny úvěru ve výši [částka] od [datum] do [datum], s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení z neuhrazených částek po splatnosti ve výši [částka] od [datum] do [datum], se smluvním úrokem ve výši 14,75% p.a. z částky [částka] (jistina) od [datum] do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] (jistina + poplatky) od [datum] do zaplacení.2. Přípisem zdejšího soudu ze dne [datum] byla žalobkyně vyzvána, aby do 14 dnů od doručení přípisu do dvou týdnů od doručení tohoto přípisu označila důkazy k prokázání tvrzení, že informace o úvěruschopnosti žalovaného zjišťovala/ ověřovala z transakčních pohybů na osobním účtu žalovaného, neboť není ani zřejmé, zda měl žalovaný účet u žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru. Dále je v žádosti o poskytnutí úvěru je uvedeno: ověření příjmů: ne. Žalobkyně svá tvrzení, doplnila tak, že žalovaný měl před uzavřením smlouvy o úvěru u žalobkyně zřízen účet, a to osobní účet č. [č. účtu]. Žalobkyně přikládá výpisy z tohoto účtu přílohou k tomuto podání. K poskytnutí úvěru žalovanému došlo po podání žádosti o poskytnutí úvěru ze strany žalovaného skrze pobočkovou síť. Žalobkyně zkoumala zejména příjmy žalovaného, a to na základě porovnání příjmu uvedenému v žádosti o poskytnutí úvěru a průměrnému příjmu v měsících předcházejících úvěrové žádosti. Obě částky odpovídaly příjmu ve výši [částka]. Žalobkyně dále prověřila žalovaného, zda neprochází insolvenčním rejstříkem, přičemž žalobkyně konstatuje, že výsledek lustrace byl ve vztahu k žalovanému negativní. Žalobkyně dále prověřila splátkovou morálku a úvěrové zatížení žalovaného prostřednictvím výpisu z rejstříku CBCB. Žalobkyně dále prověřovala žalovaného prostřednictvím interní evidence klientů tak, aby vyloučila možné negativní informace o daném klientovi, jako jsou záznamy o podvodném jednání, kriminálních aktivitách, exekučních řízeních či porušení AML pravidel ze strany žalovaného. Rovněž v tomto ohledu byl výsledek lustrace žalovaného negativní, tedy nebyly nalezeny žádné negativní informace o jeho osobě. Žalobkyně stanovila životní výdaje žalovaného po zohlednění jeho individuální situace zjištěné na základě dat uváděných žalovaným a dále podle svého interního ekonomického modelu, pracujícího se statistickými daty a aktuálními údaji životních nákladů včetně využití statistických údajů a normativních nákladů na bydlení, na [částka]. Zároveň žalobkyně při výpočtu disponibilního příjmu žalovaného stanovila maximální hranici poměru splátkového zatížení k průměrnému příjmu. Tato hranice spolu s výše uvedeným způsobem stanovými náklady stanovuje maximální částku z příjmu, kterou lze použít pro splácení úvěrů. Jinými slovy, žalovaný musel vyhovět jak ukazateli splátkového zatížení, tak nákladům dle ekonomického modelu. Příjem nad tuto hranici splátkového zatížení byl tedy příjem využitelným k pokrytí životních nákladů žalovaného (které vychází z ekonomického modelu). Lustrací rejstříku CBCB a vlastních systémů došla žalobkyně k tomu, že žalovaný měl v době poskytnutí úvěru následující závazky, a to kontokorentní úvěr v ČS s limitem [částka] a s orientační splátkou [částka] a spotřební úvěr v ČS se splátkou [částka]. Orientační splátka nového úvěru činila [částka]. Revolvingové úvěry nemají pevně stanovenou splátku. Celkové splátkové zatížení žalovaného po poskytnutí předmětného úvěru tedy činilo [částka]. Žalovaný tak po odečtení splátek disponoval částkou minimálně [částka] měsíčně k pokrytí svých životních výdajů. Příjem žalovaného tak byl dostatečný k pokrytí splátek i životních výdajů. [jméno FO] podporu svých tvrzení žalobkyně uvedla známou judikaturu vyšších soudů, a to rozsudek NSS z [datum], č. j. [spisová značka]; rozsudek NS z [datum], sp. zn. [spisová značka]; rozsudek NS z [datum], sp. zn. [spisová značka]; nález ÚS ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 4129/18), která však bývá zejména v otázce zkoumání výdajové stránky úvěruschopnosti dlužníků dezinterpretována. Někdy dochází k nepřesné interpretaci a aplikaci výše uvedených rozhodnutí, kdy výsledkem je přílišná paušalizace závěrů traktovaných v těchto rozhodnutích. Dle žalobkyně je taková paušalizace nepřípustná a v rozporu s komunitární úpravou a samotným duchem směrnice 2008/48/ES o smlouvách o spotřebitelském úvěru („CCD“). S. S. dvůr EU ve věci CA Consumer Finance SA uvedl, že směrnice „neukládá poskytovatelům úvěru povinnost provádět systematicky kontrolu pravdivosti informací poskytnutých spotřebitelem.“ Kromě S. dvora, který má monopol na výklad evropského práva, konkretizuje interpretaci CCD také Evropský orgán pro bankovnictví (EBA). Ten dle čl. 16 odst. 1 nařízení č. 1093/2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu vydává obecné pokyny a doporučení s cílem zajistit společné, důsledné a jednotné uplatňování práva EU. Pokyny a doporučení EBA plní především konkretizační funkci závazného unijního ustanovení jsou vydávány s cílem vyjasnit obsah jednotlivých evropských pravidel. Vodst. 101 Pokynů EBA se uvádí: „Za účelem posouzení schopnosti dlužníka plnit závazky vyplývající z úvěrové smlouvy by instituce a věřitelé měli uplatňovat vhodné metody a přístupy, což může zahrnovat modely, pokud jsou splněny tyto obecné pokyny. Výběr vhodné a přiměřené metody by měl záviset na úrovni rizika a na výši a druhu úvěru.“ (pozn.: k dodržování Pokynů EBA se zavázala ČNB coby národní regulátor). Výše uvedenému nasvědčuje i aktuální vývoj judikatury v předmětné problematice, např.: rozhodnutí NS z [datum], sp. zn. [spisová značka]. V odůvodnění usnesení nalezneme odkazy na oba zmiňované rozsudky senátu č. [hodnota], k nimž se dvacátý senát přihlásil. Současně však zdůraznil, že postup při posouzení úvěruschopnosti se liší „případ od případu“ a postup poskytovatelů nelze „paušalizovat“. Ačkoli v posuzovaném případu spotřebitel nedoložil poskytovateli své příjmy ani výdaje, dospěl soud k závěru, že poskytovatel při posuzování úvěruschopnosti postupoval s odbornou péčí, když doložil, že při ověřování majetkových poměrů vycházel i z jiných než spotřebitelem poskytnutých informací (z informací v katastru nemovitostí, insolvenčním rejstříku a Centrální evidenci exekucí). Žalobkyně má za to, že splnila veškeré jí stanovené povinnosti vyplývající z § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, jelikož žalovaný v době uzavření smlouvy měl dostatečnou bonitu pro splácení úvěru. Žalobkyně k tomu uvádí, že zcela v souladu se soudem citovaným nálezem Ústavního soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 4129/18, jakož i rozsudkem Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] se nespolehla na osobní prohlášení dlužníka, ale veškeré jeho tvrzení dále prověřovala, a to dle svých nejlepších možností. Žalobkyně tak nemá za to, že by byl úvěr poskytnut v rozsahu, který neodpovídal majetkovým poměrům žalovaného, či že by zde byl jiný důvod, pro který by smlouva o úvěru měla být považována za neplatnou.3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní byl zjištěn následující skutkový stav:

5. Z žádosti o poskytnutí úvěrového produktu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný požádal žalobkyni o poskytnutí úvěrového produktu „PENÍZE [jméno FO] “, úvěrový rámec měl činit [částka], a splácen měl být splátkou ve výši 5 % z úvěrového limitu, tj. [částka] měsíčně. V žádosti žalovaný uvedl, že je rozvedený, bydlí ve vlastním domě nezatíženém hypotékou, má středoškolské vzdělání a je zaměstnán u společnosti [právnická osoba]. s příjmem v částce [částka] měsíčně. Neměl jiný příjem, např. z pronájmu.

6. Výpisy z osobního účtu žalovaného číslo [č. účtu] za období od [datum] do [datum] (transakční historie) bylo prokázáno, že žalobkyně před poskytnutím úvěru řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného porovnáním jeho příjmů a výdajů, kdy na uvedený účet každý měsíc přichází výplata ve výši od [částka] – [částka], a z účtu pravidelně odchází nájemné (služby) ve výši [částka] a výživné ve výši [částka]. [jméno FO] účtu je dále zřízen kontokorent ve výši [částka] a v doloženém období byl tento řádně splácen, tj. na účtu nebyl zjištěn nepovolený debetní zůstatek.

7. Výpisem z CCB (databáze poskytovatelů úvěrů) ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovanému byl žalobkyní k tomuto dni poskytnut dne [datum] kontokorentní úvěr ve výši [částka] s měsíční splátkou ve výši [částka] a téhož dne spotřební úvěr ve výši [částka] s měsíční splátkou ve výši [částka].

8. Z úvěrové smlouvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že účastníci spolu uzavřeli tohoto dne smlouvu o revolvingovém úvěru – PENÍZE [jméno FO], jíž se žalobkyně zavázala zřídit pro žalovaného úvěrový účet číslo [č. účtu], a na tento poskytnout žalovanému bezúčelový úvěr až do výše [částka] s možností jeho opakovaného čerpání do celkové výše úvěrového limitu a žalovaný se zavázal hradit splátky takto čerpaného úvěru žalobkyni spolu s úrokem ve výši 16,90 % ročně, RPSN činilo 18,97%, a to pravidelnými měsíčními splátkami ve výši [částka], tj. 5% z úvěrového limitu, splatnými vždy 10. den každého kalendářního měsíce s tím, že podle článku 3.2 smlouvy bude žalovaný splátky platit bez dalšího příkazu inkasem z účtu č. [č. účtu]. Dále bylo v článku 7.2 písm. b) smlouvy mezi účastníky sjednáno, že pokud žalovaný poruší podmínky smlouvy zejména tím, že se dostanete do prodlení se splacením 1 splátky úvěru po dobu delší než 3 měsíce nebo se dostanete do prodlení se splácením více než 2 splátek, nebo se dostanete do prodlení se splněním jakéhokoli svého peněžitého anebo nepeněžitého dluhu vůči žalobkyni, žalobkyně omezí nebo zastaví další čerpání úvěru, pokud nebyl vyčerpán v plné výši, anebo prohlásí úvěr za okamžitě splatný. V tom případě žalovaný jednorázově zaplatí všechny dluhy z úvěru, a to ve lhůtě a za podmínek podle písemné výzvy žalobkyně. Nedílnou součástí smlouvy o revolvingovém úvěru byly všeobecné obchodní podmínky žalobkyně pro soukromou klientelu a ceník pro soukromou klientelu.

9. Výpisy z úvěrového účtu číslo [č. účtu] za období od [datum] do [datum] (transakční historie) bylo zjištěno, že žalovaný poskytnutý revolvingový úvěr čerpal poprvé dne [datum] ve výši [částka] a po celé uvedené období řádně splácel tzv. minimální splátkou ve výši [částka], a to ze svého běžného účtu číslo [č. účtu]. K [datum] skončil úvěrový účet žalovaného číslo [č. účtu] (záporným) konečným zůstatkem -[částka].

10. Výpisy z úvěrového účtu číslo [č. účtu] za období od [datum] do [datum] (transakční historie) bylo zjištěno, že žalovaný poskytnutý revolvingový úvěr čerpal a řádně splácel tzv. minimální splátkou ve výši [částka], případně mimořádnou splátkou celé částky úvěru, a to ze svého běžného účtu číslo [č. účtu]. K [datum] skončil úvěrový účet žalovaného číslo [č. účtu] konečným zůstatkem [částka].

11. Výpisy z úvěrového účtu číslo [č. účtu] za období od [datum] do [datum] (transakční historie) bylo zjištěno, že žalovaný poskytnutý revolvingový úvěr v uvedeném období nečerpal, počáteční i konečný zůstatek na účtu byl [částka].

12. Výpisy z úvěrového účtu číslo [č. účtu] za období od [datum] do [datum] (transakční historie) bylo zjištěno, že žalovaný poskytnutý revolvingový úvěr čerpal a řádně splácel tzv. minimální splátkou ve výši [částka], a to ze svého běžného účtu číslo [č. účtu]. K [datum] skončil úvěrový účet žalovaného číslo [č. účtu] (záporným)konečným zůstatkem -[částka].

13. Výpisy z úvěrového účtu číslo [č. účtu] za období od [datum] do [datum] (transakční historie) bylo zjištěno, že žalovaný poskytnutý revolvingový úvěr čerpal a řádně splácel tzv. minimální splátkou ve výši [částka], a to ze svého běžného účtu číslo [č. účtu]. K [datum] skončil úvěrový účet žalovaného číslo [č. účtu] (záporným)konečným zůstatkem -[částka].

14. Výpisy z úvěrového účtu číslo [č. účtu] za období od [datum] do [datum] (transakční historie) bylo zjištěno, že žalovaný poskytnutý revolvingový úvěr čerpal a řádně splácel tzv. minimální splátkou ve výši [částka], a to ze svého běžného účtu číslo [č. účtu]. K [datum] skončil úvěrový účet žalovaného číslo [č. účtu] (záporným)konečným zůstatkem - [částka].

15. Výpisy z úvěrového účtu číslo [č. účtu] za období od [datum] do [datum] (transakční historie) bylo zjištěno, že žalovaný poskytnutý revolvingový úvěr čerpal, avšak ne vždy řádně a včas úvěr splácel, kdy na svém běžném účtu číslo [č. účtu] nezajistil dostatek finančních prostředků. [právnická osoba]. 1. 2023 činila částka splátek úvěru po splatnosti částku [částka], což žalovaný uhradil spolu s běžnou splátkou v únoru 2023, následně v období od února do května 2023 byly splátky úvěru řádně hrazeny, ale již od června 2023 znovu nebyly splátky hrazeny řádně a včas, od listopadu 2023 pak nebylo hrazeno ničeho a ke dni [datum] činila částka úvěrových splátek po splatnosti částku [částka]. K tomuto dni skončil úvěrový účet žalovaného číslo [č. účtu] (záporným)konečným zůstatkem - [částka].

16. Z dopisu žalobkyně ze dne [datum], nazvaného Poslední výzva k úhradě dlužné částky a výpověď smlouvy bylo zjištěno, že žalovaný byl tímto dopisem vyzván k úhradě dlužné částky [částka] do [datum] s tím, že nebude-li uvedená částka uhrazena, dojde k zesplatnění úvěru, bude vypovězena úvěrová smlouva a bude po něm vymáhána celá částka ve výši [částka]. Žalovaný byl upozorněn na možnost soudního vymáhání dlužné částky.

17. Z dopisu žalobkyně ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně zesplatnila úvěr na účtu číslo [č. účtu], k tomuto dni, a domáhala se po žalovaném úhrady celkové částky [částka].

18. Z podkladů pro súdné konanie k úvěrové smlouvě (účtu číslo) [č. účtu] bylo zjištěno, že žalovanou částku tvoří částka [částka] na jistině a částka [částka] na poplatcích.

19. Z dopisu právního zástupce žalobkyně ze dne [datum] včetně poštovního podacího archu z téhož dne, byl žalovaný znovu vyzván k úhradě celkové dlužné částky ve výši [částka] do pěti dnů od obdržení dopisu s tím, že nebude-li úhrada realizována, bude se žalobkyně domáhat dlužné částky soudně.

20. Výpisem z obchodního rejstříku doložila žalobkyně svou procesní subjektivitu.

21. Z listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

22. Žalobkyně poskytla žalovanému dne [datum] revolvingový bezúčelový úvěr s úvěrovým rámcem (limitem) ve výši [částka], žalovaný tento úvěr čerpal a zavázal se jej splácet pravidelnými měsíčními splátkami ve výši [částka], tj. 5 % z úvěrového limitu, splatnými vždy 10. den každého kalendářního měsíce. Smluvená úroková sazba činila 16,90 % ročně, RPSN činilo 18,97 % ročně. Úvěruschopnost žalovaného byla řádně zkoumána porovnáním jeho příjmů a výdajů uvedených ve výpisech z osobního účtu žalovaného. Žalovaný však poskytnutý revolvingový úvěr v roce 2023 přestal řádně a včas hradit, žalobkyně proto využila svého oprávnění úvěr ke dni [datum] zesplatnit. Žalovaný tak zůstal žalobkyni dlužen částku jistiny [částka] spolu s příslušenstvím. Žalovaný dlužnou částku nijak nerozporoval. K zaplacení dlužné částky byl žalovaný vyzván dopisem zástupce žalobkyně ze dne [datum], odeslaným dle podacího lístku téhož dne. Žalovaný však na výzvu nijak nereagoval a ničeho nezaplatil.

23. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

24. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, dále jen „o. z.“, se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

25. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, v platném znění, dále jen „ZoSÚ“, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

26. Podle § 3 odst. 1 písm. d) ZoSÚ se pro účely tohoto zákona rozumí poskytovatelem ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr.

27. Podle § 419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

28. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věty první ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

29. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

30. Podle § 1751 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

31. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1969 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

32. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (nařízení vlády č. 351/2013 Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

33. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném od [datum], odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8procentních bodů.

34. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, neboť bylo prokázáno, že žalobkyně má vůči žalovanému splatnou pohledávku z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne [datum], sjednané v souladu s § 2395 o. z. ve výši odpovídající nárokované částce, neboť žalobkyně poskytla žalovanému dne [datum] bezúčelový revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem [částka], čímž splnila svůj závazek ze smlouvy, žalovaný tento úvěr čerpal a zavázal se jej splácet v pravidelných měsíčních splátkách po [částka], tj. 5% z úvěrového limitu, splatnými vždy 10. den každého kalendářního měsíce. Smluvená úroková sazba činila 16,90 % ročně, RPSN činilo 18,97 % ročně. Žalovaný však poskytnutý úvěr nejméně od začátku roku 2023 řádně a včas nehradil, žalobkyně proto využila svého oprávnění úvěr ke dni [datum] zesplatnit. Po zesplatnění úvěru již žalovaný ničeho neuhradil. Úvěruschopnost žalovaného byla řádně zkoumána porovnáním jeho příjmů a výdajů z výpisů z jeho osobního bankovního účtu vedeného žalobkyní, tedy v souladu s ustanovením § 86 odst. 1 ZoSÚ. Dlužná částka nebyla uhrazena ani poté, co žalobkyně prostřednictvím svého zástupce zaslala žalovanému předžalobní výzvu. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by na pohledávku cokoli dalšího zaplatil, ve sporu zůstal zcela pasivní, a proto soud vycházel z tvrzení žalobkyně o nezaplacení dlužné částky.

35. Soud proto podané žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku ve výši [částka], s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši [částka] vzniklým zákonnou sazbou ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka] vzniklým sazbou 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení (výrok I.). Úrok z prodlení byl přiznán v souladu s § 1970 o. z. a ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

36. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. O povinnosti žalovaného zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně, který je advokátem, bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř.

37. Lhůta pro splnění povinností uložených žalovanému tímto rozsudkem byla soudem stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., když nebyly zjištěny okolnosti, a to i vzhledem k naprosté pasivitě žalovaného, které by odůvodňovaly stanovení lhůty delší.