Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyní částku ve výši 53 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 53 500 Kč od 16. 10. 2024 do zaplacení ve výši 12,75 %, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 15 607,30 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”)Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu smlouvy o podnikatelském úvěru uzavřeném mezi účastníky dne 7. 8. 2024, výše úvěru byla 30 000 Kč a byl sjednán poplatek za poskytnutí 21 000 Kč. Zároveň byla v článku 8.1 smlouvy dohodnuta sankce v případě prodlení s úhradou jakékoliv jednotlivé splátky ve výši á 500 Kč. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný byl v prodlení s pěti splátkami, celková výše jednorázových sankcí tak činí 2 500 Kč. Nárok za poplatek za poskytnutí úvěru (21 000 Kč) vyplývá dle žalobkyně z článku 3.1 smlouvy. Předmětem žalobního nároku tedy je neuhrazená jistina 31 000 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru 21 000 Kč a souhrn smluvních pokut ve výši 2 500 Kč. Úvěr byl poskytnut použitím prostředku komunikace na dálku (www.[Anonymizováno].cz). Žalovaný obdržel na svůj účet 30 000 KčÚčastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: mezi účastníky byla uzavřena smlouva o podnikatelském úvěru č. [hodnota] -[Anonymizováno], na jejímž základě bylo žalovanému poskytnuto 30 000 Kč se splatností 15. 10. 2024 (úvěr byl poskytnut na 70 dní), měl být splacen v 5 splátkách po 6 000 Kč, a to 20. 6. 2024, 3. 9. 2024, 17. 9. 2024, 1. 10. 2024 a 15. 10. 2024. Společně s těmito splátkami měl být hrazen poplatek vždy ve výši 4 200 Kč, tedy dohromady 21 000 Kč. V článku 3.1 smlouvy bylo dohodnuto, že poplatek za poskytnutí úvěru činí 1 % za každý den čerpání úvěru, tj. ode dne poskytnutí úvěru do jeho úplného splacení (není-li v čl. 5.3 této Smlouvy pro případ dlouhodobého prodlení klienta se splácením úvěru stanoveno jinak). V článku 5.3. je stanoveno: smluvní strany se dohodly, že za poskytnutí úvěru bude klientovi v souladu s čl. III. této smlouvy účtován poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1% z částky úvěru denně, a to nezávisle na již vrácené částce úvěru, tedy za každý den čerpání úvěru až do dne konečné splatnosti úvěru. Výše poplatků tedy měla být celkem 21 000 Kč (30 000/100*70).Sankce za prodlení byly sjednání v článku 8.1, a to 500 Kč za prodlení s jakoukoliv částkou. Žalovaný ověřil před poskytnutím úvěru svojí identifikaci prostřednictví [jméno FO] a účet [č. účtu], rovněž zaslal na účet žalobkyně verifikační platbu 1 Kč. Z potvrzení o provedené platbě ze systému ThePay má soud za prokázané, že žalobkyně zaslala na účet žalovaného 30 001 Kč (vratka 1 Kč jako verifikující platby). Den konečné splatnosti úvěru byl 15. 10. 2024. Žalovaný dle tvrzení žalobkyně na úvěr ničeho nehradil, sám neprokázal opak. Žalobkyně jej vyzvala výzvou odeslanou 19. 3. 2025 k úhradě dluhu. K tomuto byl předložen podací lístek [Anonymizováno].Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: vztah mezi účastníky je vztahem ze smlouvy o úvěru dle § 2395 a následující zák. č. 89/2012 Sb., nešlo o spotřebitelský úvěr, žalovaný je podnikatel a úvěr byl poskytnut na podnikání. Povinností žalovaného byl poskytnutý úvěr vrátit za podmínek sjednaných ve smlouvě. Žalovaný toto nedodržel, respektive neprokázal, že by toto dodržel, proto je žaloba důvodná. Soud přisoudil i úroky z prodlení v zákonné výši, a to podle § 1970 obč. zák.Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 15 607,30 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 140 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 53 500 Kč sestávající z částky 3 260 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 11 130 Kč ve výši 2 337,30 Kč.