19 C 38/2021

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 27. 11. 2020 domáhala po žalovaném zaplacení v záhlaví uvedené částky s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že společnost [právnická osoba][IČO], sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), uzavřela dne 19. 2. 2016 s žalovanou smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 4 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření této smlouvy. Žalovaná se zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně vedle této částky i částku ve výši 2 901 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 417 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 21,9 % ročně, odměnu za zpracování a doručení ve výši 661 Kč a částku za hotovostní inkaso 1 817 Kč, (dále jen„ poplatek“). Celkovou dlužnou částku se žalovaná zavázal uhradit v hotovosti v 45 týdenních splátkách po 157 Kč s tím, že poslední splátka byla stanovena na 30. 12. 2016. Žalovaná však nehradil sjednané splátky řádně a včas, poslední platba od žalované byla obdržena dne 20. 4. 2018. Ke dni 4. 6. 2018 činila dlužná částka na jistině 2 394,37 Kč a na poplatcích 1308,63 Kč. Právní předchůdkyni žalobkyně proto vzniklo právo na uhrazení celé dlužné částky, která činila na dlužné jistině částku 2 394,37 Kč a na dlužném poplatku částk 1 308,63 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně měla současně právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z celkové dlužné jistiny od marného uplynutí měsíční lhůty po úhradě poslední splátky do zaplacení a dále právo na úhradu úroku ve výši 21,9 % ročně z dlužné jistiny ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru do zaplacení.

2. Dále žalobkyně uvedla, že společnost [právnická osoba] [IČO], sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), uzavřela dne 8. 1. 2016 s žalovanou smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření této smlouvy. Žalovaná se zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně vedle této částky i částku ve výši 10 033 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši1 580 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 20,5 % ročně, odměnu za zpracování a doručení ve výši 2 466 Kč a částku za hotovostní inkaso 5 987 Kč, (dále jen„ poplatek“). Celkovou dlužnou částku se žalovaná zavázal uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 368 Kč s tím, že poslední splátka byla stanovena na 3. 3. 2017. Žalovaná však nehradil sjednané splátky řádně a včas, poslední platba od žalované byla obdržena dne 18. 5. 2018. Ke dni 4. 6. 2018 činila dlužná částka na jistině 3 890,47 Kč a na poplatcích 1 918,53 Kč. Žalobkyně uvedla, že právní předchůdkyni žalobkyně proto vzniklo právo na uhrazení těchto dlužných částek, současně měla právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z celkové dlužné jistiny od marného uplynutí měsíční lhůty po úhradě poslední splátky do zaplacení a dále právo na úhradu úroku ve výši 20,5 % ročně z dlužné jistiny ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru do zaplacení.

3. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020, uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní, došlo s účinností k témuž dni k postoupení pohledávky na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 20. 1. 2020. Žalovaná ani přes výzvu žalobkyně na dlužnou částku s příslušenstvím ničeho neuhradil.

4. K prověření úvěruschopnosti žalované žalobkyně uvedla, že ji zkoumala právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením předmětné smlouvy na základě informací získaných od žalované, kdy takto získané informace právní předchůdkyně žalobkyně ověřila oproti dokladům, které jí poskytla žalovaný. Z této karty se dle žalobkyně právní předchůdkyně se dotazovala na rodinné, pracovní a majetkové poměry žalované, informace pak byly ověřeny z předložených dokladů zejména z jeho pracovní smlouvy, výplatních pásek, nájemní smlouvy. Následně získané a ověřené informace zanesla do tzv. zákaznické karty. Žalovaná úplnost a pravdivost poskytnutých informací stvrdila svým podpisem. Na základě toho pak uzavřela, že žalovaná je schopen žádaný spotřebitelský úvěr splácet.

5. Žalovaná se k žalobě nevyjádřil.

6. Podle § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), není k projednání věci samé třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se ve věci nevyjádřil, ačkoli mu výzva k vyjádření byla řádně doručena, soud tedy předpokládá, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, a proto rozhodl bez nařízení jednání.

7. Listinnými důkazy bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně se žalovaným uzavřela dne 8. 1. 2016 smlouvu o zápůjčce [číslo] jejíž nedílnou součástí jsou Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce a na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč. Žalovaná se zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně tuto částku spolu s poplatkem (zahrnujícím kapitalizovaný úrok, poplatek za zpracování, doručení a flexibilní splácení a částku za administrativní činnost a komfortní splácení) ve výši 10 033 Kč, celkem tedy částku 22 033 Kč, v 60 týdenních splátek po 368 Kč, s tím, že první splátka byla splatná měsíc po uzavření smlouvy. Výpůjční úroková sazba byla ujednána ve výši 20,5 % ročně (prokázáno citovanou smlouvou o zápůjčce a citovanými smluvními podmínkami). Žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně uhradila do data postoupení pohledávky celkem částku 16 224 Kč, přičemž poslední splátka byla uhrazena dne 18. 5. 2018. Tato částka byla započtena tak, že na jistině dlužila žalovaná nadále částku 3 890,47 Kč (prokázáno tabulkou umoření ze dne 27. 1. 2020). Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 došlo k postoupení pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně za žalovanou ze shora uvedené smlouvy na žalobkyni (prokázáno citovanou smlouvou o postoupení pohledávek a přílohou [číslo] k této smlouvě). Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 20. 1. 2020, v němž byla zároveň vyzvána k úhradě dlužné částky, která k datu postoupení (prokázáno dopisem nazvaným oznámení o postoupení pohledávky ze dne 20. 1. 2020 a podacím lístkem). Žalovaná dlužnou částku neuhradil ani na základě této výzvy. Právní zástupce žalobkyně proto žalovanému zaslal předžalobní upomínku a vyzval jej k úhradě dlužné částky nejpozději do 30. 4. 2020 (prokázáno výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 23. 4. 2020 a podacím lístkem).

8. Dále ze smlouvy [číslo] zápůjčce, jejíž nedílnou součástí jsou Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce bylo zjištěno, že dne 19. 2. 2016 právní předchodkyně žalobkyně poskytla žalované další zápůjčku ve výši 4 000 Kč. Žalovaná se zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně tuto částku spolu s poplatkem (zahrnujícím kapitalizovaný úrok, poplatek za zpracování, doručení a flexibilní splácení a částku za administrativní činnost a komfortní splácení) ve výši 2 901 Kč, celkem tedy částku 6 901 Kč, v 45 týdenních splátek po 154 Kč, s tím, že první splátka byla splatná měsíc po uzavření smlouvy. Výpůjční úroková sazba byla ujednána ve výši 21,9 % ročně (prokázáno citovanou smlouvou o zápůjčce a citovanými smluvními podmínkami). Žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně uhradila do data postoupení pohledávky neuhradila na jistině 234,37 a na poplatku 1 308,63 Kč (prokázáno tabulkou umoření ze dne 27. 1. 2020). Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 došlo k postoupení pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně za žalovanou ze shora uvedené smlouvy na žalobkyni (prokázáno citovanou smlouvou o postoupení pohledávek a přílohou [číslo] k této smlouvě). Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 20. 1. 2020, v němž byla zároveň vyzvána k úhradě dlužné částky, která k datu postoupení (prokázáno dopisem nazvaným oznámení o postoupení pohledávky ze dne 20. 1. 2020 a podacím lístkem). Žalovaná dlužnou částku neuhradil ani na základě této výzvy. Právní zástupce žalobkyně proto žalovanému zaslal předžalobní upomínku a vyzval jej k úhradě dlužné částky nejpozději do 30. 4. 2020 (prokázáno výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 23. 4. 2020 a podacím lístkem).

9. Pokud jde o posouzení úvěruschopnosti žalované, soud ze zákaznické karty ze dne 8. 1. 2016 zjistil, že k osobním a majetkovým poměrům žalované zaznamenáno, že žalovaná je rozvedená, má jednu vyživovací povinnost a žije ve vlastním domě ve spoluvlastnictví. Dále zde bylo uvedeno, že je zaměstnána na plný pracovní úvazek, bez uvedení zaměstnavatele a pozici, což mělo být ověřeno telefonicky a pracovní smlouvou. [příjmení] měsíční příjem žalované byl uveden ve výši 10 759 Kč. Běžné měsíční výdaje žalované byly odhadnuty na částku 1 000 Kč na nájemné/inkaso, 200 Kč telefon, 6 000 Kč výdaje na domácnost. Dále bylo zaznamenáno, že byl předložen doklad SIPO. Zaznamenané skutečnosti měly být ověřeny pracovní smlouvou, uzavřenou na dobu neurčitou (bez uvedení roku), dokladem SIPO (bez uvedení časového období) výplatní pásky (bez uvedení měsíce a roku). Žalovaná rovněž podpisem shora uvedené smlouvy o zápůjčce stvrdil, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně posoudila její úvěruschopnost, a to na základě informací od ní získaných, které byly zaneseny do její zákaznické karty.

10. V případě úvěru poskytnutého 19. 2. [číslo] na částku 4 000 Kč, žalobkyně k zkoumání úvěruschopnosti ničeho nedoložila.

11. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Podle § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

12. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

13. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

14. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

15. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

16. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

17. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

18. Podle § 419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

19. Podle § 1 zák. č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ z. s. ú.“) se spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.

20. Podle § 3 odst. 1 písm. a) b) z. s. ú. se pro účely tohoto zákona rozumí spotřebitelem fyzická osoba, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání a věřitelem osoba nabízející nebo poskytující spotřebitelský úvěr v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání, poskytovatelem ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr.

21. Podle § 9 odst. 1 z. s. ú. věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

22. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

23. Zákon o spotřebitelském úvěru jako předpis speciální má přednost před obecnou úpravou obsaženou v občanském zákoníku. Jeho ustanovení § 9 odst. 1 z. s. ú. pak postihuje porušení povinnosti posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr sankcí neplatnosti smlouvy, a to, jak již bylo uvedeno výše, neplatnosti absolutní, ke které je soud povinen přihlížet z úřední povinnosti (§ 588 o. z.). Současně v případě absolutní neplatnosti právního jednání nepřichází moderace soudem, jako je tomu u případů relativní neplatnosti, vůbec v úvahu.

24. Zadlužování jednotlivců není podle názoru soudu jen problémem jednotlivce, ale negativně působí na celou společnost. Z uvedeného důvodu judikatura i zákon trvá na tom, aby úvěrující pečlivě hodnotili úvěruschopnost úvěrovaného, a to aktivním zjišťováním informací k této otázce a jejich následným odpovědným vyhodnocením, tak aby úvěrovaní nepadli do dluhové pasti.

25. Soud se proto nejprve zabýval otázkou, zda předmětná smlouva byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným uzavřena platně, a to s ohledem na to, zda byla před uzavřením této smlouvy dostatečně a odborným způsobem zkoumána schopnost žalovaného sjednávaný úvěr splácet (úvěruschopnost), a to v souladu s § 9 odst. 1 z. s. ú., neboť soud nepochyboval o tom, že citovaná smlouva je smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu z. s. ú., kdy na straně jedné vystupuje právní předchůdkyně žalobkyně coby poskytovatel a na straně druhé žalovaný coby spotřebitel.

26. Žalobkyně uvedla, že úvěruschopnost žalovaného byla posuzována podle informací a oproti dokladům získaných od žalovaného, přičemž informace takto získané byly zaneseny do zákaznické karty žalovaného. Zároveň uvedla, že tyto doklady, popř. jejich kopie nemá k dispozici, neboť byly právní předchůdkyní žalobkyně vráceny žalovanému. Vzhledem k tomu žalobkyně nemohla tyto doklady k výzvě soudu doložit. Z předložených důkazů, tedy z pouhé zákaznické karty k úvěru poskytnutému 1. 8. 2016 a v ní zaznamenaných údajů, nelze uzavřít, že právní předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost žalovaného zkoumala dostatečným způsobem. Údaje zaznamenané v této kartě jsou jednak vyplněny neúplně a nedbale, absentují informace o časovém období, z jakého tvrzené předložené doklady pocházejí, ač je k tomu výslovně v rubrikách nabádáno. Jelikož předmětná zákaznická karta nebyla řádně vyplněna, má soud vážné pochybnosti o tom, zda příjmová stránka žalovaného byla náležitě prověřena. Soud má dále za to, že právní předchůdkyní žalobkyně ani řádně nezjistila výdajovou stránku žalované. Její měsíční výdaje byly dle záznamu v zákaznické kartě žalovanou pouze odhadnuty a s ohledem na vlastní bydlení v RD je částka 1000 Kč měsíčně těžko uvěřitelná stejně tak nebyl nijak doloženy další náklady na domácnost 6 000 Kč, nijak nebyl verifikován výdaj na vyživovanou osobu. Nejsou zaznamenány konkrétní údaje – kdo je zaměstnavatelem, odkdy platí pracovní smlouvy, pokud byly výpisy z účtu předloženy pak za jaké období s jakým zjištění atd. celkově lze uzavřít, že i kdyby byla zákaznická karta náležitě vyplněna, jsou jí sledované uvedené údaje k úvěruschopnosti natolik strohé, že by neumožnily odpovědné zhodnocení schopnosti splácet úvěr. Ze zákaznické karty a jejího způsobu vyplnění je evidentní naprosto formalistický přístup úvěrujícího k této povinnosti, což v žádném případě nenaplňuje podmínky stanovené zákonem v §9 z. č. 145/20210Sb. Pokud jde druhý úvěr [číslo] poskytnutý cca za měsíc po prvním, nebyly předloženy žádné důkazy k z koumání úvěruschopnosti, tedy již proto soud dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala řádné zhodnocení úvěruschopnosti žalované před jeho poskytnutím. Z uvedených důvodů soud obě smlouvy o zápůjčce (spotřebitelském úvěru) absolutně neplatné.

27. Je nutné uvést, že již v poměrech zák. č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, účinného do 30. 11. 2016, platilo, že poskytovatel úvěru nedostojí povinnosti stanovené mu v § 9 zák. č. 145/2010 Sb., tudíž nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Součástí odborné péče poskytovatele úvěru podle uvedeného ustanovení je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod. (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39).

28. S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že v posuzované věci nebylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením předmětné smlouvy o zápůjčce řádně zjistila a následně posoudila příjmovou a výdajovou stránku žalovaného, tedy že dostatečným způsobem zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Nebylo tak prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně dostála povinnosti stanovené v § 9 z. s. ú. a splnila tak podmínky, za nichž bylo možné zápůjčku žalovanému poskytnout. Soud proto předmětnou smlouvu o zápůjčce posoudil jako absolutně neplatnou.

29. Jelikož však bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla částku 12 000 Kč následně 4 000 Kč, která nebyla řádně vrácena 2 394Kč, soud dospěl k závěru, že se žalovaná na úkor právní předchůdkyně žalobkyně, resp. po postoupení pohledávky na úkor žalobkyně ve smyslu § 2991 o. z. bezdůvodně obohatil a je povinna plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení, tedy částky, která nebyla právní předchůdkyni žalobkyně, potažmo žalobkyni na jistině splacena, tj. částky 2 394,34 a 3 980,47 Kč žalobkyni vrátit. Co do těchto částek tedy soud žalobě vyhověl, a to v souladu s § 1968 a § 1970 o. z. včetně zákonného úroku z prodlení z této částky ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ode dne podání žaloby, tj. od 27. 11. 2020, do zaplacení, přičemž ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl. Pokud uhrazené splátky zápůjčky byly započteny nejen na jistinu, ale i na další nároky vyplývající z ujednání neplatné smlouvy o zápůjčce (úroky, poplatky atd.), jde o bezdůvodné obohacení na straně příjemce těchto plateb. Bez procesní aktivity žalovaného (uplatnění bezdůvodného obohacení jako obrany do výše žalované částky, vzájemný návrh) však soud ve sporném řízení nemůže jakkoli zohlednit tyto uskutečněné platby, byť z neplatného právního důvodu.

30. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvod pro její prodloužení.

31. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení po zaokrouhlení v částce 766 Kč, přičemž tato částka představuje 34% z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 67% a úspěchu žalovaného v rozsahu 33 %). Náklady žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 9 512Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (§ 11 odst. 1 písm. a) - převzetí a příprava zastoupení, d) - písemné podání žaloby, výzva k plnění a. t.) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Náhrada nákladů žalobkyně v celkové výši 766 Kč (tj. 34 % z částky 2 252 Kč) byla přisouzena rovněž v obecné pariční lhůtě§ 160 odst. 1 o. s. ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 34 % jejich nákladů (náklady 1 489 Kč) tj. 506 Kč žalobykně byla úspěšná v 67% svého nároku (67% 33% 34%) Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 9 512 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.