Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

19 C 91/2024

Soud: Okresní soud v Mladé BoleslaviDatum rozhodnutí: 18. 4. 2024Č. j.: 19 C 91/2024-23Samosoudkyně: JUDr. Lenka EngelováAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 7. 6. 2024Předmět řízení: o zaplacení 15 699,46 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSMB:2024:19.C.91.2024.1
pasivní legitimacepostoupení smlouvysmlouva o úvěrubezdůvodné obohacenípostoupení pohledávky
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 22. 11. 2026 máme 605 659 z 616 458 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (16) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 15 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbytku se žaloba, tj. co do- zákonného úroku z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 15 000 Kč od [datum] do zaplacení- kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 471,92 Kč- kapitalizovaného úroku ve výši 12 045,16 Kč- nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 337 Kč- částky ve výši 699,46 Kč,zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění

1. Předmětem tohoto řízení je uplatněný nárok žalobkyně vůči žalovanému ve výši žalované částky s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru č. [hodnota] uzavřené dne [datum] mezi žalovaným a společností [Anonymizováno] ’s [Anonymizováno] s. r. o., IČO: [IČO]. Na žalobkyni byla pohledávka vůči žalovanému postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Na základě této smlouvy poskytl věřitel žalovanému částku 15 000 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný neplnil své povinnosti z uzavřené smlouvy, obrátila se žalobkyni se svým nárokem na soud.

2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”)., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Z provedeného dokazování, a to z výpisu z obchodního rejstříku, ze shora specifikované smlouvy, ze smlouvy o postoupení pohledávek a ze seznamu postupovaných pohledávek soud vzal za prokázánu aktivní a pasivní legitimaci žalobkyně a žalovaného. Ze shora specifikované smlouvy, z všeobecných obchodních podmínek a ze sazebníku soud zjistil a vzal za prokázané, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně dne [datum] smlouvu č. [hodnota] úvěru, jejíž nedílnou součástí byly všeobecné obchodní podmínky a sazebník poplatků. Žalovaný v průběhu trvání smluvního vztahu vyčerpal celkem částku 15 000 Kč, jak je patrno z výpisu bankovního účtu prokazující poskytnutí jistiny úvěru. Dle ustanovení smlouvy byl žalovaný povinen hradit úvěr včetně smluvního příslušenství. Smluvně byl stanoven poplatek za poskytnutí úvěru 6 589 Kč, žalovaný měl tak věřiteli vrátit 21 589 Kč, a to do [datum]. Vzhledem k tomu, že žalovaný neplnil řádně své povinnosti ze smlouvy, ocitl se [datum] v prodlení s úhradou 21 589 Kč. Zároveň podle smlouvy žalovanému vznikla povinnost k úhradě smluvní pokuty 0,1% denně z dlužné částky (článek VIII. odst. 8 písm. a, c, d).

5. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda předmětná smlouva byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným uzavřena platně, a to s ohledem na to, zda byla před uzavřením této smlouvy zkoumána schopnost žalovaného sjednávaný úvěr splácet (úvěruschopnost), to v souladu s § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, dále jen „z. s. ú.“, neboť soud nepochyboval o tom, že citovaná smlouva je smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., kdy na straně jedné vystupuje právní předchůdkyně žalobkyně coby poskytovatel a na straně druhé žalovaný coby spotřebitel.

6. Žalobkyně ke zkoumání úvěruschopnosti žalovaného uvedla, že její právní předchůdkyně před poskytnutím úvěru vycházela z žalovaným uvedených příjmů s porovnáním výše úvěru, což vyhodnotila tak, že žalovaný je schopný úvěr splácet. Konkrétně uvedla, že žalovaný v žádosti o úvěr uvedl měsíční příjem 59 494 Kč a výdaje 11 500 Kč, zbývalo mu 47 994 Kč, což bylo dostatek financí na splácení úvěru. Dále žalobkyně uvedla, že žalovaný nemá žádný záznam v insolvenčním rejstříku. Žalobkyně nedoložila žádné dokumenty, z kterých původní věřitelka měla tvrzení žalovaného ověřit.

7. Povinností poskytovatele spotřebitelského úvěru je porovnání a analyzování příjmové a výdajové stránky žalovaného, resp. posouzení, zda majetková situace žalovaného je dostatečná k poskytnutí úvěru v dané výši. Právní předchůdkyně žalobkyně však žádným způsobem nezjišťovala příjmy ani výdaje žalovaného, natož aby je porovnávala. Soud musí konstatovat, že pokud údaje o majetkové situaci žalovaného nebyly řádně zjištěny, ani ověřeny, nemohly být právní předchůdkyní žalobkyně, event. jejím informačním systémem ani řádně vyhodnoceny. Neúplné a neověřené údaje nemohly podat pravdivý obraz o majetkové situaci žalovaného a o jeho schopnosti úvěr splácet.

8. Soudu je známo z úřední činnosti, že žalovaný ke dni uzavření smlouvy s právní předchůdkyní žalobkyně měl řadu úvěrových produktů, v nichž byl již v prodlení, a tedy pokud by věřitelka řádně zkoumala schopnost žalovaného splácet úvěr, měla by toto zjistit minimálně z výpisu z účtů za delší časové období, z kterých by vyplynulo, že žalovaný obdržel plnění od těchto nebankovních subjektů na účtu, a že po nějakou dobu odcházely částky na úhradu těchto úvěrů.

9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle § 2048 věta prvá o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.

11. Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

12. Podle § 2 odst. 1 z. s. ú. je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

13. Podle § 3 odst. 1 písm. d) z. s. ú. se pro účely tohoto zákona rozumí poskytovatelem ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr.

14. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

15. Podle § 86 odst. 2 věty první z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

16. Podle § 87 odst. 1 věty prvé z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

17. Podle § 78 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) z. s. ú. poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

18. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

19. Z ustálené judikatury soudů České republiky (např. sp. zn. III ÚS 4129/18) i Soudního dvora [právnická osoba] (např. sp. zn. C-679/18, OPR-[právnická osoba]. vs. GK, v řízení o předběžné otázce) bez ohledu na jazykové znění § 87 z. s. ú. vyplývá, že neplatnost smlouvy pro nesplnění povinnosti věřitele řádně zkoumat úvěruschopnost dlužníka (spotřebitele) je absolutní, tedy soud ji zkoumá z úřední povinnosti.

20. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla postoupena v souladu s § 1879 a násl. o. z. na žalobkyni, postoupení bylo žalovanému oznámeno, a žalobkyně je tak aktivně legitimována k podání žaloby.

21. S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že ve věci nebylo prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením předmětné smlouvy o úvěru řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, tedy skutečnost, zda je žalovaný schopen poskytnutý úvěr splatit. Právní předchůdkyně žalobkyně nijak nezkoumala příjmovou ani výdajovou stránku žalovaného, neporovnávala jeho příjmy a výdaje, aby zjistila výši volných prostředků, nemohla tak náležité zjistit majetkovou situaci žalovaného. Ve věci tudíž nebylo prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně dostála povinnosti stanovené v § 86 odst. 1 z. s. ú. a že by tak splnila podmínky, za nichž bylo možné úvěr žalovanému poskytnout. Soud proto předmětnou smlouvu o úvěru posoudil jako absolutně neplatnou.

22. Jelikož však bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla částku 15 000 Kč, kterou jí žalovaný nevrátil, soud dospěl k závěru, že se žalovaný na úkor právní předchůdkyně žalobkyně, resp. po postoupení pohledávky na úkor žalobkyně, bezdůvodně obohatil a je povinen plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení, tj. částky 15 000 Kč, žalobkyni vrátit. Co do této částky tedy soud žalobě s odkazem na § 87 z. s. ú. vyhověl (výrok I.). Pokud jde o částku 699,46 Kč požadovanou jako smluvní pokutu, tu soud s ohledem na závěr o absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy, stejně tak jako náklady spojené s uplatněním pohledávky a příslušenství úvěru, zamítl.

23. Žalobě ale soud nevyhověl v ostatních nárocích (výrok II.), neboť v souladu s rozhodnutím Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] se žalovaný dosud neocitl v prodlení. Splatnost dluhu nemohla nastat na základě výzvy k plnění z neplatné úvěrové smlouvy. Tato výzva totiž vyzývala i k plnění dalších nároků z úvěrové smlouvy nikoli jen k bezdůvodnému obohacení. Uvedené vyplývá z sp. zn. [spisová značka] cit. „Obecně shrnuto, ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.“

24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 699,46 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací