Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověnoEP1250

Spisová značka

20 C 225/2024

Soud: Okresní soud v Mladé BoleslaviDatum rozhodnutí: 26. 11. 2024Č. j.: 20 C 225/2024-29Samosoudkyně: JUDr. Petra SvobodováAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 28. 1. 2025Předmět řízení: o zaplacení 40 277,86 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSMB:2024:20.C.225.2024.1
místní příslušnostneplatnost právního jednánípojištění úvěrupostoupení pohledávkyprodlení věřitelesmlouva o úvěrusmlouva pracovnísmlouva nájemní
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 16. 11. 2026 máme 604 705 z 615 476 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (14) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 25 277,86 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 25 277,86 Kč od 19. 2. 2022 do zaplacení, a náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 699 Kč, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 16 554,06 Kč, částky ve výši 15 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 15 000 Kč od 10. 8. 2024 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se podaným návrhem včetně jejího doplnění domáhala na žalovaném zaplacení částky 40 277,86 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný uzavřel dne 21. 8. 2020 s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], IČO: [IČO] (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [RČ], na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč se smluvní úrokovou sazbu ve výši 88 % ročně, peněžní prostředky si žalovaný převzal v hotovosti v den uzavření smlouvy. Součástí smlouvy byly i smluvní podmínky úvěru. Žalovaný se zavázal spolu s jistinou uhradit i právní předchůdkyni žalobkyně poplatek ve výši 36 303 Kč, jehož výše je tvořena položkami specifikovanými ve smlouvě. Dle tvrzení žalobkyně požadovaný poplatek tvořil součet úroků a nákladů spojených s poskytnutím půjčky za dobu jejího trvání, tj. od 21. 8. 2020 do 18. 2. 2022. Celkovou částku 66 303 Kč měl dle smluvních ujednání žalovaný uhradit v pravidelných 78 týdenních splátkách v hotovosti či převodem na účet, přičemž první splátka byla splatná 7. den ode dne uzavření smlouvy a každá pak do konce následujícího týdenního období, respektive do 7 dnů po uhrazení předchozí splátky, kdy poslední splátka měla být uhrazena dne 18. 2. 2022. Právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného na základě informací jí poskytnutých žalovaným ohledně jeho příjmů a výdajů, údajů o zaměstnání, které následně byly zaznamenány do zákaznické karty. Žalovaný svým smluvním povinnostem nedostál, když poskytnutý úvěr nehradil řádně a včas, v důsledku prodlení splátek byl tak žalovaný dle článku 6 smluvních podmínek úvěru povinen uhradit právní předchůdkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky úvěru a dále i sjednané sankční poplatky. Celkem právní předchůdkyni uhradil částku ve výši 17 953 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 12. 2022, s účinností ke dni 20. 12. 2022. Ke dni postoupení dlužil žalovaný na jistině částku 25 277,86 Kč a dlužném poplatku částku 22 954,06 Kč, představující příslušenství pohledávky vypočítané ke dni splatnosti poslední splátky, tj. 18. 2. 2022. Postoupení pohledávky bylo žalovanému řádně dopisem oznámeno. Po postoupení pohledávky na žalobkyni uhradil žalovaný ještě částku 11 000 Kč. Celkem tady na svou pohledávku uhradil 28 953 Kč. Žalobkyně po žalovaném požaduje uhrazení jistiny ve výši 25 277 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 25 277 Kč od 19. 2. 2022 do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 16 554 Kč (výše kapitalizované úroku je dána odečtením zaplacené částky po postoupení pohledávky od dlužného poplatku), nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 699 Kč (výše nákladů je dána součtem na jednotlivé položky, a to odchozí dopis za 48 Kč a osobní návštěvu 3 x 217 Kč), smluvní pokutu ve výši 15 000 Kč (vypočtena z nesplacené jistiny ve výši 0,1 % denně za období od 19. 2. 2022 do 5. 10. 2023) s úrokem z prodlení v zákonné výši 15 % od 10 8. 2024 do zaplacení. K zaplacení dlužné částky byl žalovaný žalobkyní vyzván upomínkou ze dne 8. 3. 2024.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Žalovaný je státním občanem Slovenské republiky s evidovanou adresou pobytu v České republice [Anonymizováno]. [adresa]. Mezinárodní příslušnost a místní příslušnost soudu k projednání dané věci je založena s odkazem na čl. 7 odst. 1 písm. a) Nařízení Rady (ES) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Žalovaný, který je občanem členského státu EU, může být žalován u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn. Za takové místo se považuje v případě smlouvy o úvěru místo sídla věřitele. Pro danou věc tedy platí, že žalobkyně může žalovat žalovaného zaplacení dluhu ze smlouvy o úvěru též u soudu České republiky, neboť na území České republiky měl být uhrazen dluh (mezinárodní příslušnost na výběr daná). V dané věci je tedy Okresní soud v Mladé Boleslavi mezinárodně příslušný k projednání věci.

4. S ohledem na splnění podmínek ustanovení § 115a občanského soudního řádu č. 99/1963 Sb. (dále jen „o. s. ř.“) bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.

5. Z žalobkyní předložených listin, a to zákaznické kartě – žádosti o spotřebitelském úvěru ze dne 21. 8. 2020, smlouvě o spotřebitelském úvěru ze dne 21. 8. 2020, včetně smluvních podmínek, standardních informací o spotřebitelském úvěru ze dne 21. 8. 2020, má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 21. 8. 2020 smlouvu o úvěru č. [RČ], na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč se zápůjční úrokovou sazbou ve výši 88 % ročně. S tím, že se žalovaný zavázal právní předchůdkyni uhradit nejen jistinu, ale i poplatek ve výši 33 963 Kč přestavující součet úroku ve výši 24 177 Kč, částky za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč, částky za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 8 286 Kč. Dále bylo sjednána doplňková služba pojištění, jenž měl žalovaný uhradit částkou 2 340 Kč. Celkovou částku ve výši 66 303 Kč měl žalovaný uhradit v pravidelných 78 splátkách ve výši 851 Kč, kdy výše poslední splátky byla stanovena částkou 776 Kč. Peněžní prostředky byly žalovanému poskytnuty v hotovosti. Před uzavřením smlouvy samotné byl žalovaný právní předchůdkyní žalobkyně seznámen s právy a povinnostmi vyplývajícími mu z uzavírané smlouvy. Žalovaný nerozporoval tvrzení žalobkyně. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 12. 2022 včetně seznamu postoupených pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky ze dne 20. 12. 2022, výzvou k úhradě dlužné částky ze dne 15. 2. 2023 včetně podacího lístku ze dne 16. 2. 2023, výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne 29. 5. 2023 včetně podacího lístku ze dne 11. 3. 2024 doložila žalobkyně, že smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 12. 2022 na ní bylo převedeno vlastnické právo k pohledávce ze smlouvy o úvěru. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno a zároveň byl žalovaný právním zástupcem žalobkyně vyzván k zaplacení žalované částky. Z výpisu úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky je zřejmé, že žalobkyně vynaložila náklady spojené s vymáháním pohledávky, a to položku odchozí telefonický hovor, obyčejný dopis a za cestu pověřeného terénního pracovníka.

6. Při prověřování úvěruschopnosti žalovaný do zákaznické karty uvedl, že žije v nájmu úvěr ve výši 30 000 Kč potřebuje na vybavení domácnosti, nemá žádnou vyživovací povinnost, je zaměstnán na plný úvazek jako závozník ve společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno].[Anonymizováno] [Anonymizováno] o., s čistým příjmem 14 888 Kč, dalším příjmem ve výši 20 000 Kč, měsíčními výdaje má ve výši 6 000 Kč. Údaje měly být ověřovány pracovní smlouvou, nájemní smlouvou a výplatními páskami ze měsíce červenec a srpen 2020, s tím, že jiné úvěry u jiných společností nemá.

7. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn skutkový stav, jak výše uvedeno, tedy že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byl uzavřen závazkový vztah, kdy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč a žalovaný se je zavázal vrátit společně s poplatkem a doplňkovou službou pojištění úvěru celkem měl žalovaný uhradit částku ve výši 66 303 Kč. Žalovaný však svým smluvním povinnostem nedostál, když čerpané peněžní prostředky včetně poplatku a doplňkové služby pojištění včas a řádně nevrátil. Pohledávka za žalovaným byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena na žalobkyni. Právní předchůdkyně žalobkyně neprověřila řádně možnosti žalovaného splácet poskytnutý úvěr, doložila tak jediný důkaz k jejímu prověření.

8. Závazkový právní vztah uzavřeli žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), dle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Dle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

10. Dle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

11. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

12. Dle ust. § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

13. Dle ust. § 2991 odst. 2 občanského zákoníku se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

14. Dle ust. § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

15. Dle ust. § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

16. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda svým nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Výše úroku z prodlení je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

17. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla postoupena dle § 1879 a násl. o. z. na žalobkyni, postoupení bylo žalovanému oznámeno, a žalobkyně je tak aktivně legitimována nárokovat si svou pohledávku.

18. Při nedostatečném posouzení úvěruschopnosti úvěrovaného úvěrujícím přihlíží soud k neplatnosti takové smlouvy i bez návrhu (viz rozsudek sp. zn. [spisová značka] ze dne 25. 7. 2018 Nejvyššího soudu České republiky).

19. Jak výše uvedeno, žalobkyně neunesla břemeno důkazní co do prokázání dostatečného posouzení úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. Soud proto v souladu s § 588 o. z. shledal smlouvu o úvěru za neplatnou. Převzal-li žalovaný peněžní prostředky na základě neplatné smlouvy, je povinen tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení. Výši bezdůvodného obohacení představuje zbývající dosud nevrácená jistina úvěru ve výši 25 277,86 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky v souladu s § 1970 o. z. počítaným ode dne následujícího po splatnosti jistiny úvěru. Dále soud žalobkyni přiznal náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 699 Kč.

20. Co do žalované částky 16 554,06 Kč představující kapitalizovaný úrok, smluvní pokutu ve výši 15 000 Kč se úrokem z prodlení v zákonné výši 15 % z částky 15 000 Kč od 10. 8. 2024 do zaplacení (výrok II. rozsudku) byla žaloba pro neplatnost smlouvy o úvěru zamítnuta, neboť neplatné ujednání nemohlo žalovaného zavázat.

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem III. podle § 142 odst. 1 o. s. ř., a to tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když žalovanému, který byl ve věci plně úspěšný, prokazatelně žádné náklady řízení nevznikly, jak vyplývá z obsahu spisu.

22. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni přiznanou částku s příslušenstvím včetně do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.), přičemž náhradu nákladů řízení je povinen zaplatit k rukám právního zástupce žalobkyně, který je advokátem (§ 149 odst. 1o.s.ř.).

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací