Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyničástku ve výši 22 484,62 Kč- se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 22 484,62 Kč od 25. 10. 2024 do zaplacení- s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 699 Kč,a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Řízení se v části, v níž se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 7 868,18 Kč a částky ve výši 157,39 Kč, zastavuje.
III. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 63,60 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75% ročně z částky 22 484,62 Kč od 10. 7. 2024 do 24. 10. 2024, zamítá.
IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 085 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala na žalované zaplacení částky 22 484,62 Kč s příslušenstvím a částky 157,39 Kč s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] IČO: [IČO] a žalovaná uzavřely dálkovým způsobem dne 26. 11. 2023 smlouvu o úvěru č. [hodnota], jejíž nedílnou součástí byly obchodní podmínky. Na základě smlouvy poskytla [právnická osoba] žalované částku 25 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala uhradit v pravidelných 12. měsíčních splátkách po 3 590,52 Kč s tím, že splátka byla splatná vždy k 26. dni v měsíci. Spolu s jistinou se žalovaná zavázala uhradit i smluvní kapitalizovaný úrok ve výši 18 086,24 Kč. Celkem měla žalovaná uhradit částku ve výši 43 086,24 Kč. Peněžní prostředky byly po verifikační platbě poukázány na účet žalované. Dne 17. 1. 2024 byla uzavřena mezi společností [právnická osoba] a žalovanou druhá smlouva o úvěru, technicky se jednalo o dodatek k původní smlouvě o úvěru, na základě kterého byl předchozí závazek upraven tak, že jistina úvěru činila částku 23 799,69 Kč, kterou se žalovaná zavázala uhradit v 11 pravidelných měsíčních splátkách po 3 590,52 Kč, a to vždy ke každému 26. dni příslušeného měsíce, spolu s jistinou, měla žalovaná uhradit též smluvní kapitalizovaný úrok ve výši 15 696,03 Kč. Celkem tedy žalovaná měla uhradit částku 39 495,72 Kč, poslední den splátky byl stanoven na 26. 12. 2024. Žalovaná však své smluvní povinnosti porušila, když splátky řádně a včas neplatila, z toho důvodu [právnická osoba] dle smluvních podmínek dne 26. 6. 2024 po předchozí výzvě nesplacenou část úvěru zesplatnila. V důsledku prodlení s úhradou splátek byla žalovaná povinna dle dodatku ke smlouvě uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení. Na základě Rámcové smlouvy ze dne 13. 11. 2023 byla pohledávka dne 8. 7. 2024 postoupena na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno. Žalobkyně po žalované požaduje uhrazení dlužné jistiny ve výši 22 484,62 Kč, smluvního kapitalizovaného úroku ve výši 7 718,18 Kč, poplatku za upomínání ve výši 150 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení za období od 27. 6. 2024 do 4. 7. 2024 ve výši 63,6 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 699 Kč (představující součet poplatků za odeslaný dopis v částce 48 Kč a třikrát osobní návštěvu po 217 Kč), úroku z prolení ve výši 14,75 % ročně z jistiny od 10. 7. 2024 do zaplacení a smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny za období od 8. 7. 2024 do 9. 7. 2024 v částce 157,39 Kč. Před podáním žaloby byla žalovaná žalobkyní vyzvána k úhradě dlužné částky upomínkou ze dne 17. 10. 2024.
2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.
3. Žalobkyně podáním ze dne 10. 3. 2025 vzala podanou žalobu částečně zpět, a to co do částky 7 868,18 Kč jako součet nesplaceného úroku a nákladů na upomínání a co do smluvní pokuty ve výši 157,39 Kč.
4. Vzhledem k částečnému zpětvzetí žaloby soud výrokem II. řízení dle § 96 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudní řádu (dále jen „o.s.ř.“) v rozsahu částečného zpětvzetí zastavil.
5. S ohledem na splnění podmínek ustanovení § 115a o.s.ř. bylo soudem dále ve věci rozhodováno na základě předložených listinných důkazů, neboť s odkazem na rozhodnutí NS, [spisová značka] lze rozhodnout i bez nařízení jednání (s tím obě strany sporu souhlasily), když zamítavý výrok je výsledkem pouhého právního posouzení skutkového stavu.
6. Z žalobkyní předložených listinných důkazů, a to smlouvy o úvěru č. [hodnota] ze dne 26. 11. 2023, dodatku smlouvy ze dne 17. 1. 2024, obchodních podmínek [právnická osoba] S.R.O. pro poskytování úvěrů splatných ve splátkách, výpisu z běžného účtu původní věřitelky, má soud za prokázané, že účastníci za pomoci prostředků komunikace na dálku uzavřeli dne 26. 11. 2023 smlouvu o úvěru a [právnická osoba] téhož dne po předchozí verifikační platby zaslala na účet žalované č. [č. účtu] uvedený ve smlouvě peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč. Žalovaná se smlouvou zavázala vrátit žalobkyni přenechané peněžní prostředky spolu se smluvním úrokem ve výši 114,73 % ročně, a to v 12 pravidelných měsíčních splátkách po 3 590,52 Kč. Dne 17. 1. 2024 právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely dodatek smlouvy, jímž byl upraven předchozí závazek tak, že žalovaná se zavázala uhradit zapůjčenou částku ve výši 23 799,69 Kč se smluvním úrokem ve výši 114,73 % ročně, a to v pravidelných 11 měsíčních splátkách po 3 590,52 Kč. Celkem žalovaná měla uhradit částku 39 495,72 Kč. Nedílnou součástí smlouvy a dodatku byly obchodních podmínek [právnická osoba] S.R.O. pro poskytování úvěrů splatných ve splátkách. Žalobkyně doložila, že její právní předchůdkyně žalovanou upomínala k uhrazení dlužných splátek, a to upomínkou ze dne 26. 4. 2024, 26. 5. 2024, kdy upomínkou ze dne 26. 6. 2024 vyzvala žalovanou k uhrazení celkové dlužné částky 30 643,24 Kč. Dle výpisu úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky žalobkyně doložila, že snažila o smírčí řešení, když vyslala terénního pracovníka za žalovanou, a to dne 21. 8. 2024, 24. 10. 2024, 4. 9. 2024, 2. 10. 2024.
7. Rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 13. 11. 2023 právní předchůdkyně postoupila na žalobkyni žalovanou pohledávku, přičemž o postoupení byla žalovaná informována oznámením ze dne 18. 7. 2024, odeslaným dne 19. 7. 2024. O postoupení pohledávky byla žalovaná též informována dopisem zaslaným žalobkyní ze dne 4. 8. 2024, s tím, že žalovanou vyzvala k uhrazení dlužné částky ve výši 31 126,12 Kč nejpozději do 22. 8. 2024.
8. Před podáním předžalobní upomínky vyzval zástupce žalobkyně dopisem ze dne 22. 8. 2024 žalovanou k uhrazení dlužné částky ve výši 31 289,22 Kč do 11. 9. 2024. Předžalobní upomínkou včetně poštovního podacího archu žalobkyně doložila, že její žalobkyně žalovanou před podáním žaloby vyzvala k zaplacení žalované částky dopisem ze dne 17. 10. 2024.
9. Po provedeném dokazování učinil soud následující skutkový závěr. Společnost [právnická osoba] zapůjčila žalované dne 26. 11. 2023 částku 25 000 Kč a žalovaná se zavázala zapůjčenou částku včetně sjednaného smluvního úroku vrátit v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaná této své povinnosti včas a řádně nedostála. Žalobkyně, na kterou přešlo smlouvou o postoupení vlastnické právo k pohledávce, v řízení neprokázala, že by před uzavřením smlouvy společnost [právnická osoba] řádně prověřila úvěruschopnost žalované.
10. Závazkový právní vztah uzavřeli žalovaný a žalobkyně dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), dle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
11. Dle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
12. Dle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
13. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
14. Dle ust. § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
15. Dle ust. § 2991 odst. 2 občanského zákoníku se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
16. Dle ust. § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
17. Dle ust. § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
18. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda svým nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Výše úroku z prodlení je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
19. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovanou byla postoupena dle § 1879 a násl. o.z. na žalobkyni, postoupení žalované bylo řádně oznámeno a žalobkyně je tak aktivně legitimována nárokovat si svou pohledávku.
20. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou měl vzniknout právní vztah založený smlouvou o úvěru podle § 2 395 a násl. o. z. Z provedeného dokazování vyplývá, že [právnická osoba] dle smluvního ujednání žalované skutečně poskytla peněžní prostředky s tím, že žalovaná jí zapůjčené peněžní prostředky řádně a včas nevrátila. Usnesením ze dne 27. 2. 2025 č.j. [spisová značka] byla žalobkyně vyzvána k doplnění žaloby, a to ohledně způsobu prověření bonity žalované. Žalobkyně následně vzala částečně žalobu zpět s tím, že důkazy o posuzování schopnosti žalované splácet úvěr nedisponuje. Co do požadovaného prověření bonity žalované neunesla žalobkyně jak břemeno tvrzení, tak břemeno důkazní.
21. Při nedostatečném posouzení úvěruschopnosti úvěrovaného přihlíží soud k neplatnosti takové smlouvy i bez návrhu (viz rozsudek sp. zn. [spisová značka] ze dne 25. 7. 2018 Nejvyššího soudu České republiky).
22. Protože žalobkyně neunesla břemeno důkazní co do prokázání dostatečného posouzení úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy o úvěru dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., soud v souladu s § 580 o. z. shledal smlouvu o úvěru za neplatnou, přičemž k neplatnosti smlouvy přihlédl dle § 588 o. z. bez návrhu. Převzal-li žalovaný peněžní prostředky na základě neplatné smlouvy, je povinen tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení. Výši bezdůvodného obohacení představuje zbývající dosud nevrácená jistina úvěru ve výši 22 484,22 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení (§ 1970 o.z.) a s náklady na uplatnění pohledávky. Splatnost pohledávky nastala dojitím výzvy k plnění k rukám žalované (viz podací arch). Výzva byla odeslána 21.10.2024 a dle § 573 o.z. (domněnka doby dojití) se dostala do dispozice žalované 3. pracovní den, tj. 24.10.2024. Počínaje dnem následujícím, tj. 25.10.2024 se žalovaná ocitla se zaplacením v prodlení.
23. Co do žalovaného kapitalizovaného zákonného úroku ve výši 63,60 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 22 484,62 Kč od 10. 7. 2024 do 24. 10. 2024, soud žalobu z důvodu neplatnosti zamítl, neboť neplatné ujednání nemohlo žalovanou zavázat.
24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř., tak že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšnější, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 805 Kč, přičemž tato částka představuje 46 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení, v rozsahu 73 % a úspěchu žalovaného 27 %). Tyto náklady v souladu s § 137 o.s.ř. sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 906 Kč a z nákladů na zastoupení advokátem, kterému náleží dle 14b odst. 1 bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu ve znění účinném do 31. 12. 2024, odměna ve výši 900 Kč za tři úkony právní služby do podání žaloby včetně po 300 Kč, dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu ve znění účinném do 31. 12. 2024, náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby pod 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu) a daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % z odměny za zastupování a z paušálních náhrad ve výši 252 Kč. Poměrná část nákladů ve výši 46 % z částky 2 358 Kč činí po zaokrouhlení částku 1 085 Kč. Za podání ze dne 10. 3. 2025 soud žalobkyni odměnu nepřiznal, neboť jím žalobkyně mimo jiné doplňovala skutečnosti k výzvě soude, které měly být již obsaženy v žalobě samotné.
25. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni přiznanou částku s příslušenstvím do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).