RozsudekČástečně vyhověnoEP1250

Spisová značka

20 C 8/2026

Soud: Okresní soud v Mladé BoleslaviDatum rozhodnutí: 2026-03-03Č. j.: 20 C 8/2026-33Samosoudkyně: JUDr. Petra SvobodováAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 2026-05-29Předmět řízení: o 17 602,84 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSMB:2026:20.C.8.2026.1
koupěnáklady řízeníbezdůvodné obohaceníprodlení věřitelepříslušnost souduneplatnost smlouvynáhrada nákladůlhůtyneplatnost právního jednánísmlouva o úvěru
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení.

Použité předpisy

Označená místa (63) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky [částka], zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka], k rukám právního zástupce žalobkyně, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Návrhem podaným k nadepsanému soudu včetně jeho doplnění se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru [Anonymizováno] fois [Anonymizováno] č. [hodnota] uzavřené dne [datum], na jejímž základě se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout úvěr s limitem, který se žalovaný zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách. Žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného na základě jím poskytnutých informací, jež byly následně ověřeny lustrací v registrech a databázích. Žalovaný svým smluvním povinnostem nedostál, když splátky na jistinu úvěru i přes upomínku žalobkyně nehradil řádně a včas, celkem uhradil pouze částku [částka]. V důsledku porušení smluvních povinností žalobkyně dle části 5 odst. 8 smlouvy od smlouvy odstoupila a pohledávka se stala splatná ke dni [datum]. Žalobkyně po žalovaném požaduje uhrazení jistiny ve výši [částka], smluvních poplatků ve výši [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka], spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. K uhrazení dlužné částky byl žalovaný naposledy žalobkyní vyzván předžalobní upomínkou odeslanou dne [datum].

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Žalovaný je státním občanem Slovenské republiky, avšak má bydliště v České republice, ve věci se jedná o závazek ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, je tedy dána mezinárodní příslušnost soudů České republiky rozhodnout o žalobě podle čl. 12 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne [datum], o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (přepracované znění). Použitelnost českého práva podle bydliště spotřebitele vyplývá z čl. 3 odst. 1 (volba práva), čl. 6 a čl. 12 bodu 1. písm. e) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Nařízení Řím I).

4. S ohledem na splnění podmínek ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) bylo soudem ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů, a to přestože žaloba byla částečně zamítnuta, neboť s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka], lze rozhodnout i bez nařízení jednání (s tím obě strany sporu souhlasily), když zamítavý výrokem je výsledkem pouhého právního posouzení skutkového stavu.

5. Z žalobkyní předložených listin má soud za prokázané.

6. Žalobkyně a žalovaný podepsali dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru N-TIMES č. [hodnota], na jejímž základě poskytla žalobkyně žalovanému úvěr s úvěrovým rámcem až do ve výše [částka], s možností opakovaného čerpání a se zápůjční úrokovou sazbou ve výši 26,82 % ročně. Žalovaný načerpal celkem částku [částka] ke koupi [Anonymizováno] [Anonymizováno], kterou byl povinen žalobkyni vrátit v pravidelných měsíčních splátkách po [částka]. První splátka byla splatná dne [datum]. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou splátek bylo sjednáno oprávnění žalobkyně požadovat náhradu účelně vynaložených nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením, a to [částka] za první písemnou upomínku, [částka] za druhou upomínku a [částka] za ukončení smlouvy žalobkyní z důvodu prodlení žalovaného trvajícího alespoň tři měsíce. Nedílnou součástí smlouvy byly sazebník a všeobecné pojistné podmínky. (smlouva o spotřebitelském úvěru [Anonymizováno] -[Anonymizováno] č. [hodnota] včetně sazebníku a všeobecných pojistných podmínek, pojištění schopnosti splácet spotřebitelský úvěr)

7. Při prověřování úvěruschopnosti žalovaný uvedl, že pobírá mzdu ve výši [částka] měsíčně, má náklady na bydlení ve výši [částka], splátky úvěru činí [částka], údaje byly ověřeny pouze v příslušných databázích a registrech (SOLUS, centrální evidence exekucí) a občanského průkazu. Příjmy a výdaje žalovaného jinak ověřovány nebyly. (zpráva o posouzení úvěruschopnosti včetně výsledku)

8. Z důvodu porušení smluvních povinností žalobkyně dopisem ze dne [datum] odstoupila od smlouvy a žalovaného vyzvala k uhrazení dlužné částky. (dopis ze dne [datum])

9. K zaplacení žalované částky do sedmi dnů od datace dopisu byl žalovaný vyzván dopisem zástupce žalobkyně ze dne [datum] odeslaným dne [datum]. Žalovaný však na výzvu nijak nereagoval a rovněž ničeho nezaplatil (předžalobní upomínka ze dne [datum] včetně potvrzení podání ze dne [datum]).

10. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.

11. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

12. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do [datum] (dále jen „ZoSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 věty prvé téhož ustanovení věty prvé poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů.

13. Dle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

14. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

15. Dle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

16. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

17. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

18. Dle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se mimo jiné bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá matkový prospěch plněním bez právního důvodu.

19. Mezi žalobkyní a žalovaným měl vzniknout právní vztah založený smlouvou o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalobkyně dle smluvního ujednání žalovanému skutečně poskytla úvěr, při posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr však nepostupovala s odbornou péčí, když řádně neověřila jeho příjmy ani výdaje. Úvěruschopnost žalovaného měla být zkoumána pouze v registrech SOLUS a centrální evidenci exekucí, které navíc žalobkyně nedoložila. Žalovaným tvrzený příjem žalobkyně neověřila. Výdaje žalovaného vůbec zkoumány nebyly. Vzhledem k tomu, že žalobkyně nezkoumala a neověřila, jak žalovaný se svými příjmy vychází, například výpisy z účtu žalovaného, a neověřila, zda žalovaný nemá jiné závazky, nemohla znát finanční situaci žalovaného, jak jí to ukládá § 86 ZoSÚ (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka] či rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18).

20. Na podkladě uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že žalobkyně jako poskytovatelka úvěru nedostála odborné péči náležitě zjistit schopnost žalovaného splatit úvěr, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje § 580 odst. 1 o. z., neplatná. K neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez návrhu (§ 588 o. z.), neboť porušením svých povinností zakotvených v § 86 ZoSÚ žalobkyně nezasáhla pouze do zájmů žalovaného jako spotřebitele, nýbrž zjevně narušila veřejný pořádek, když uvedené ustanovení chrání také celou společnost (srov. rozsudek Soudního dvora EU - druhého senátu - ze dne [datum] ve věci C679/18: společnost OPR-[právnická osoba]. proti GK či rozsudek Nevyššího soudu sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum]).

21. Za situace, kdy je smlouva o úvěru neplatná, může se žalobkyně po žalovaném domáhat úhrady finanční částky, kterou mu prokazatelně na základě neplatné smlouvy poskytla, a to z titulu bezdůvodného obohacení, které na straně žalovaného vzniklo ve smyslu ustanovení § 2991 o. z. Bezdůvodné obohacení žalovaného v posuzovaném případě představuje částka [částka].

22. Žalovaný je kromě dlužné jistiny povinen hradit žalobkyni úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následující po splatnosti pohledávky, tj. od [datum].

23. Jelikož smlouva nebyla sjednána s ohledem na shora uvedené platně, soudu nezbylo, než žalobu ve zbytku výrokem II. zamítnout.

24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšnější, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], přičemž tato částka představuje 62 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 81 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 19 %). Tyto náklady v souladu s § 137 o. s. ř. sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a dále z těchto položek:- dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, odměna ve výši [částka] za tři úkony právní služby po [částka] (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a podání ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu),- dle § 14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu náhrada hotových výdajů ve výši [částka] za každý ze tří úkonů právní služby po [částka] (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a podání ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu),- daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % z odměny za zastupování a z paušálních náhrad ve výši [částka]. Náhrada nákladů k rukám zástupce žalobkyně, který je advokátem (149 odst. 1 o.s.ř.)

25. Poměrná část nákladů ve výši 62 % z částky [částka] činí částku [částka]. Soud rozhodl o odměně advokáta a náhradě jeho hotových výdajů podle § 14b advokátního tarifu, neboť vzniklý nárok byl uplatňován ustáleným vzorem podaným opakovaně stejnou žalobkyní v právně i skutkově obdobných věcech (soudu známo z jeho úřední činnosti), předmět řízení nepřevyšuje částku [částka] a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Advokát žalobkyně používá základ obecného textu, kterému částečně přiřazuje konkrétní údaje týkající se žalovaných a vzniku a výše jejich dluhu.

26. Za podání ze dne [datum] soud žalobkyni odměnu nepřiznal, neboť doplňující podání, resp. procení vyjádření žalobkyně si nevyžádal postup žalovaného ani neočekávaný vývoj situace a nelze klást k tíži žalovaného, že doložení úvěruschopnosti žalobkyně učinila až na výzvu soudu, když tyto skutečnosti měla tvrdit již v žalobě. Doplňující podání nelze považovat za účelně provedený úkon právní služby ve smyslu ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., za který by měla být přiznána náhrada odměny a výdajů advokáta, resp. za které by soud mohl (měl) žalovanému povinnost k takové náhradě spravedlivě uložit.

27. Lhůta ke splnění povinnosti je stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací