Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.
II. Žaloba se zamítá co do částky [částka] spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 0,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně na náhradu nákladů řízení částku [částka].
Odůvodnění
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným k podepsanému soudu včetně jeho doplnění se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení částky uvedené v záhlaví tohoto rozsudku z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru N fois Pagodil č. [hodnota] uzavřené dne [datum], na jejímž základě se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout úvěr s limitem do výše [částka], který mohl čerpat opakovaně. Smluvní úrok činil 18,86 % ročně. Žalovaný celkem načerpal částku [částka], kterou se zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši [částka], počínaje dnem [datum]. Žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného na základě jím poskytnutých informací, jež byly následně ověřeny lustrací v registrech a databázích. V případě porušení smluvních povinností byla žalobkyně oprávněna po žalovaném požadovat uhrazení účelně vynaložených nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením hrazení úvěru, a to v částce [částka] za první písemnou upomínku, v částce [částka] za druhou písemnou upomínku a v případě ukončení smlouvy o úvěru ze strany věřitele z důvodu prodlení spotřebitele, tj. žalovaného, trvajícího alespoň tři měsíce byla žalobkyně oprávněna požadovat částku [částka]. Žalovaný svým smluvním povinnostem nedostál, když splátky na jistinu úvěru i přes upomínky žalobkyně nehradil řádně a včas, celkem uhradil pouze částku [částka]. V důsledku porušení smluvních povinností žalobkyně dle části 5 odst. 8 smlouvy od smlouvy odstoupila a pohledávka se stala splatná ke dni [datum]. Žalobkyně po žalovaném požaduje uhrazení jistiny ve výši [částka] spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a smluvních poplatků v celkové výši [částka]. K uhrazení dlužné částky byl žalovaný naposledy žalobkyní vyzván předžalobní upomínkou odeslanou dne [datum].
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, ačkoli byl řádně obeslán, přičemž ani nepožádal z důležitého důvodu o odročení. Z těchto důvodů bylo v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), jednáno a rozhodováno v jeho nepřítomnosti.
4. Z provedeného dokazování má soud za zjištěný následující skutkový stav.
5. Žalobkyně a žalovaný podepsali dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru PAGODIL NT, na jejímž základě poskytla žalobkyně žalovanému úvěr s úvěrovým rámcem až do ve výše [částka], s možností opakovaného čerpání a se zápůjční úrokovou sazbou ve výši 18,86 % ročně. Žalovaný načerpal celkem částku [částka] ke koupi mobilního telefonu, kterou byl povinen žalobkyni vrátit v pravidelných měsíčních splátkách po [částka]. První splátka byla splatná dne [datum]. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou splátek bylo sjednáno oprávnění žalobkyně požadovat náhradu účelně vynaložených nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením, a to [částka] za první písemnou upomínku, [částka] za druhou upomínku a [částka] za ukončení smlouvy žalobkyní z důvodu prodlení žalovaného trvajícího alespoň tři měsíce. Nedílnou součástí smlouvy byly sazebník a všeobecné pojistné podmínky. (smlouva o spotřebitelském úvěru PAGODIL NT včetně sazebníku a všeobecných pojistných podmínek, pojištění schopnosti splácet spotřebitelský úvěr, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru PAGODIL NT, zpracování osobních údajů)
6. Žalobkyně uhradila za žalovaného částku [částka] společnosti [právnická osoba]. (financování [Anonymizováno])
7. Při prověřování úvěruschopnosti žalovaný uvedl, že pobírá mzdu ve výši [částka] měsíčně, nemá žádné náklady na bydlení, hypotéku, splátky úvěrů a jiné závazky, údaje byly ověřeny pouze v příslušných databázích a registrech (SOLUS, centrální evidence exekucí a registr CRIF) a občanského průkazu. Příjmy a výdaje žalovaného jinak ověřovány nebyly. (zpráva o posouzení úvěruschopnosti včetně výsledku)
8. Na svůj dluh žalovaný uhradil celkem částku [částka]. (přehled splácení)
9. Z důvodu porušení smluvních povinností žalobkyně dopisem ze dne [datum] odstoupila od smlouvy a žalovaného vyzvala k uhrazení dlužné částky. (dopis ze dne [datum])
10. K zaplacení žalované částky do sedmi dnů od datace dopisu byl žalovaný vyzván dopisem zástupce žalobkyně ze dne [datum] odeslaným dne [datum]. Žalovaný však na výzvu nijak nereagoval a rovněž ničeho nezaplatil (předžalobní upomínka ze dne [datum] včetně podacího archu ze dne [datum]).
11. Žalobkyně za zaslané upomínky žalovanému účtovala nejprve částku ve výši [částka], posléze částku [částka] za druhou zaslanou upomínku a z důvodu ukončení smlouvy žalobkyní pro prodlení žalovaného trvajícího alespoň tři měsíce částku [částka]. Za období od [datum] do [datum] byla výše kapitalizovaného úroku [částka]. (výpočet příslušenství)
12. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav.
13. Dne [datum] žalobkyně a žalovaný podepsali smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky v částce [částka]. Žalovaný se je zavázal vrátit společně se smluvním úrokem, nicméně uhradil pouze částku [částka]. Žalobkyně před poskytnutím úvěru zkoumala poměry žalovaného pouze v příslušných databázích a registrech. K zaplacení dlužné částky byl vyzván dopisem zástupce žalobkyně, na výzvu však nikterak nereagoval a nezaplatil ničeho.
14. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.
15. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
16. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do [datum] (dále jen „ZoSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 věty prvé téhož ustanovení věty prvé poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů.
17. Dle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
18. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
19. Dle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
20. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
21. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
22. Dle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se mimo jiné bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá matkový prospěch plněním bez právního důvodu.
23. Mezi žalobkyní a žalovaným měl vzniknout právní vztah založený smlouvou o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalobkyně dle smluvního ujednání žalovanému skutečně poskytla částku [částka], při posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr však nepostupovala s odbornou péčí, když řádně neověřila jeho příjmy ani výdaje. Úvěruschopnost žalovaného měla být zkoumána pouze v registrech SOLUS, CRIF a centrální evidenci exekucí, které navíc žalobkyně nedoložila. Žalovaným tvrzený příjem žalobkyně neověřila. Výdaje žalovaného vůbec zkoumány nebyly, přičemž žalovaný své náklady na bydlení a jiné závazky uváděl jako nulové. Vzhledem k tomu, že žalobkyně nezkoumala a neověřila, jak žalovaný se svými příjmy vychází, například výpisy z účtu žalovaného, a neověřila, zda žalovaný nemá jiné závazky, nemohla znát finanční situaci žalovaného, jak jí to ukládá § 86 ZoSÚ (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka] či rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18).
24. Na podkladě uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že žalobkyně jako poskytovatelka úvěru nedostála odborné péči náležitě zjistit schopnost žalovaného splatit úvěr, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje § 580 odst. 1 o. z., neplatná. K neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez návrhu (§ 588 o. z.), neboť porušením svých povinností zakotvených v § 86 ZoSÚ žalobkyně nezasáhla pouze do zájmů žalovaného jako spotřebitele, nýbrž zjevně narušila veřejný pořádek, když uvedené ustanovení chrání také celou společnost (srov. rozsudek Soudního dvora EU - druhého senátu - ze dne [datum] ve věci C679/18: společnost OPR-[právnická osoba]. proti GK či rozsudek Nevyššího soudu sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum]).
25. Za situace, kdy je smlouva o úvěru neplatná, může se žalobkyně po žalovaném domáhat úhrady finanční částky, kterou mu prokazatelně na základě neplatné smlouvy poskytla, a to z titulu bezdůvodného obohacení, které na straně žalovaného vzniklo ve smyslu ustanovení § 2991 o. z. Bezdůvodné obohacení žalovaného v posuzovaném případě představuje částka [částka], tj. rozdíl mezi částkou, kterou žalobkyně žalovanému poskytla ([částka]), a částkou, kterou jí žalovaný uhradil ([částka]).
26. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva o úvěru nebyla platně uzavřena, nemohla být ani stanovena splatnost vrácení zaslaných peněžních prostředků, žalovaný tak byl povinen dle § 1958 odst. 2 o. z. splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelkou požádán, a od následujícího dne je tak v prodlení a je povinen hradit žalobkyni úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Jelikož žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne [datum], odeslanou mu dne [datum], uložil soud žalovanému uhradit žalobkyni vedle dlužné jistiny i úrok z prodlení z dlužné částky od [datum], tj. ode dne následujícího po uplynutí sedmi denní lhůty k plnění stanovené v předžalobní výzvě a počítané od datace výzvy.
27. Jelikož smlouva nebyla sjednána s ohledem na shora uvedené platně, soudu nezbylo než žalobu ve zbytku výrokem II. zamítnout.
28. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšnější, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], přičemž tato částka představuje 70 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 85 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 15 %). Tyto náklady v souladu s § 137 o. s. ř. sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a- dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, odměna ve výši [částka] za tři úkony právní služby po [částka] (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a podání ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu),- dle § 14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu náhrada hotových výdajů ve výši [částka] za každý ze tří úkonů právní služby po [částka] (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a podání ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu),- dle § 14b odst. 4 a § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu odměna ve výši [částka] za jeden úkon právní služby (účast na jednání dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu),- dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu náhrada hotových výdajů ve výši [částka] za jeden úkon právní služby (účast na jednání dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu) a- daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % z odměny za zastupování a z paušálních náhrad ve výši [částka].Poměrná část nákladů ve výši 70 % z částky [částka] činí po zaokrouhlení částku [částka]. Soud rozhodl o odměně advokáta a náhradě jeho hotových výdajů podle § 14b advokátního tarifu, neboť vzniklý nárok byl uplatňován ustáleným vzorem podaným opakovaně stejnou žalobkyní v právně i skutkově obdobných věcech (soudu známo z jeho úřední činnosti), předmět řízení nepřevyšuje částku [částka] a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Advokát žalobkyně používá základ obecného textu, kterému částečně přiřazuje konkrétní údaje týkající se žalovaných a vzniku a výše jejich dluhu.Za podání ze dne [datum] soud žalobkyni odměnu nepřiznal, neboť doplňující podání, resp. procení vyjádření žalobkyně si nevyžádal postup žalovaného ani neočekávaný vývoj situace a nelze klást k tíži žalovaného, že doložení úvěruschopnosti žalobkyně učinila až na výzvu soudu, když tyto skutečnosti měla tvrdit již v žalobě. Doplňující podání nelze považovat za účelně provedený úkon právní služby ve smyslu ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., za který by měla být přiznána náhrada odměny a výdajů advokáta, resp. za které by soud mohl (měl) žalovanému povinnost k takové náhradě spravedlivě uložit.28. Lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.), když soud neshledal důvody pro její prodloužení, náhrada nákladů řízení pak na zákonné platební místo k rukám advokáta žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).