Výrok
I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky [částka] do [datum] do zaplacení.
II. Žaloba se zamítá co do částky [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 2,75 % ročně z částky [částka] do [datum] do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu včetně jeho doplnění domáhala na žalovaném zaplacení částky uvedené v záhlaví z titulu smlouvy o zápůjčce, kterou uzavřela s žalovaným dne [datum] prostřednictvím webového portálu žalobkyně, na kterém si žalovaný nastavil splatnost a výši zápůjčky, vyplnil žádost o poskytnutí zápůjčky a následně PIN kódem zaslaným na jeho telefonní číslo [tel. číslo] elektronicky smlouvu o zápůjčce. Úvěruschopnost žalovaného žalobkyně prověřila na základě informací o osobních a majetkových poměrech získaných od žalovaného, které ověřila na základě dokumentů vyžádaných od žalovaného, případně nahlédla do relevantních databází. Tyto informace a dokumenty byly zaneseny do zákaznické karty žalovaného. Po zhodnocení uvedených informací žalobkyně dospěla k závěru, že žalovaný je schopen zápůjčku splácet. Konkrétně příjmy žalovaného byly ověřeny dotazy na zaměstnavatele žalovaného a u výdajů žalobkyně vycházela z částky nezabavitelného minima [částka], když žalovaný uvedl své výdaje pouze v částce [částka] měsíčně. Na základě smlouvy čerpal žalovaný na svůj účet č. [č. účtu] dne [datum] částku [částka]. Dne [datum] žalovaný požádal o navýšení zápůjčky o [částka], které mu žalobkyně na uvedený účet ještě téhož dne zaslala, a následně ten samý den žalovaný opětovně požádal o navýšení zápůjčky o [částka], které mu žalobkyně na uvedený účet zaslala dne [datum]. Poskytnutá částka měla být splacena spolu s poplatkem ve výši [částka] nejpozději dne [datum]. Žalovaný žalobkyni ve lhůtě splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil, když na svůj dluh ničeho neuhradil. V souladu se smluvním ujednáním žalobkyně žalovanému účtovala účelně vynaložené náklady v celkové výši [částka] za zaslání písemných výzev ze dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum]. Celkový dluh za žalovaným sestává z nesplacené jistiny a poplatku ve výši [částka] a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši [částka]. Kromě toho žalobkyně požaduje ještě smluvní pokutu ve výši [částka] sjednanou ve smlouvě jako 0,1 % denně z dlužné částky ve výši [částka] ode dne následujícího po splatnosti zápůjčky [datum] do dne vyhotovení návrhu [datum]. Žalobkyně požadovala přiznat rovněž příslušenství v podobě úroku z prodlení z dlužné jistiny a poplatku ode dne následujícího po splatnosti úvěru, tj. od [datum] do zaplacení. K úhradě dlužné částky byl žalovaný žalobkyní vyzván předžalobní výzvou.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
3. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Přestože žaloba byla ve výroku II. rozsudku částečně zamítnuta, rozhodnutí věci bez nařízení jednání zamítavému výroku nebrání, je-li výsledkem pouhého právního posouzení skutkového stavu (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]).
4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní má soud za zjištěný následující skutkový stav.
5. Žalovaný označen jménem a příjmením, rodným číslem, adresou, telefonním číslem a e-mailovou adresou uzavřel prostřednictvím prostředků komunikace na dálku dne [datum] s žalobkyní smlouvu o zápůjčce, na základě které se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout na jeho bankovní účet č. [č. účtu] částku [částka] a žalovaný se ji zavázal vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši [částka] do [datum]. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky žalobkyně. Pro případ prodlení s plněním svých závazků dle smlouvy se žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení, dále úrok z prodlení a účelně vynaložené náklady žalobkyně ve výši [částka] za písemnou upomínku. (smlouva o zápůjčce ze [datum], všeobecné obchodní podmínky žalobkyně, protokol o vlastnictví účtu) Před uzavřením smlouvy žalobkyně ověřila, že žalovaný neprochází insolvenčním rejstříkem a exekučním rejstříkem. (výpis z insolvenčního rejstříku, výpis z exekučního rejstříku) Dále pak ověřila příjem žalovaného za únor 2024, březen 2024, duben 2024 a květen 2024. (příchozí transakce z kontomatik žalovaného) Smlouva byla změněna a doplněna dodatkem z [datum], kterým žalobkyně navýšila úvěr žalovaného o [částka] a poplatek za poskytnutí zápůjčky se zvýšil na [částka] (dodatek ke smlouvě o úvěru č. [hodnota] z [datum]) a posléze dodatkem z [datum], kterým žalobkyně navýšila úvěr žalovaného o [částka] a poplatek za poskytnutí zápůjčky se zvýšil na [částka]. (dodatek ke smlouvě o úvěru č. [hodnota] z [datum]) Dne [datum] provedla žalobkyně ze svého bankovního účtu ve prospěch účtu žalovaného platbu ve výši [částka], dne [datum] platbu ve výši [částka] a dne [datum] platbu ve výši [částka]. (výpis z účtu žalobkyně, potvrzení [právnická osoba]. z [datum]) Žalobkyně naúčtovala žalovanému [částka] za písemné výzvy z [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum]. (písemné výzvy z [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum]) Dopisem z [datum], odeslaným téhož dne, vyzvala žalobkyně prostřednictvím svého zástupce žalovaného k zaplacení dluhu do tří dnů. (předžalobní výzva z [datum], podací lístek z [datum]) Žalovaný nijak nerozporoval, že na svůj dluh ničeho neuhradil.
6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.
7. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění od [datum] (dále jen „ZoSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 téhož ustanovení věty prvé poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů.
9. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
10. Dle § 78 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) ZoSÚ poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.
11. Dle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
12. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
13. Dle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
14. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
15. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
16. Dle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se mimo jiné bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá matkový prospěch plněním bez právního důvodu.
17. Mezi žalobkyní a žalovaným měl vzniknout právní vztah založený smlouvou o úvěru. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalobkyně dle smluvního ujednání žalovanému částku [částka] skutečně poskytla, při posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr však nepostupovala s odbornou péčí, když vůbec neověřovala jeho výdaje. Vzhledem k tomu, že žalobkyně nezkoumala výdaje žalovaného a neověřila, jak žalovaný se svými příjmy vychází, například výpisy z účtu žalovaného, nemohla znát finanční situaci žalovaného, jak jí to ukládá § 86 ZoSÚ, když součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka], použitelný i za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb., či rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18).
18. Na podkladě uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že žalobkyně jako poskytovatelka úvěru nedostála odborné péči náležitě zjistit schopnost žalovaného splatit úvěr, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje § 580 odst. 1 o. z., neplatná. K neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez návrhu (§ 588 o. z.), neboť porušením svých povinností zakotvených v § 86 ZoSÚ žalobkyně nezasáhla pouze do zájmů žalovaného jako spotřebitele, nýbrž zjevně narušila veřejný pořádek, když uvedené ustanovení chrání také celou společnost (srov. rozsudek Soudního dvora EU - druhého senátu - ze dne [datum] ve věci C 679/18: společnost OPR-[právnická osoba]. proti GK či rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum]).
19. Za situace, kdy je smlouva o úvěru neplatná, může se žalobkyně po žalovaném domáhat úhrady finanční částky, kterou mu prokazatelně na základě neplatné smlouvy poskytla, a to z titulu bezdůvodného obohacení, které na straně žalovaného vzniklo ve smyslu ustanovení § 2991 o. z. Bezdůvodné obohacení žalovaného v posuzovaném případě představuje částka [částka], tj. částka, kterou žalobkyně žalovanému poskytla, když žalovaný žalobkyni na svůj dluh nic neuhradil.
20. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva o úvěru nebyla platně uzavřena, nemohla být ani stanovena splatnost vrácení zaslaných peněžních prostředků, žalovaný tak byl povinen dle § 1958 odst. 2 o. z. splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelkou požádán, a od následujícího dne je tak v prodlení a je povinen hradit žalobkyni úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Jelikož žalovaný byl vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne [datum], odeslanou téhož dne, uložil soud žalovanému uhradit žalobkyni vedle dlužné jistiny i úrok z prodlení z dlužné částky od [datum], tj. ode dne následujícího po uplynutí třídenní lhůty k plnění stanovené v předžalobní výzvě, která mu byla doručena třetí pracovní den po odeslání ([datum]).
21. Jelikož smlouva nebyla sjednána s ohledem na shora uvedené platně, soudu nezbylo než žalobu ve zbytku výrokem II. zamítnout.
22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem III. podle § 142 odst. 2 o. s. ř., a to tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když žalovanému, který byl ve věci převážně úspěšný (s přihlédnutím k přiznané a zamítnuté částce včetně příslušenství vyčísleného ke dni rozhodování), žádné náklady řízení nevznikly, jak vyplývá z obsahu spisu.
23. Lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.), když soud neshledal důvody pro její prodloužení.