Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se, co do návrhu na zaplacení částky [částka] s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], s úrokem ve výši 20,79 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky celkem [částka] s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba], IČ [IČO] uzavřela se žalovanou dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [tel. číslo]. Nedílnou součástí smlouvy jsou smluvní podmínky. Právní předchůdkyně žalobkyně posoudila před uzavřením smlouvy schopnost žalované splácet poskytnutou zápůjčku, a to vyhodnocením informací získaných od žalované. Informace o majetkových poměrech ověřila ze složenek za měsíc březen a duben 2021. Z informací poskytnutých žalovanou právní předchůdkyně žalobkyně zjistila, že žalovaná uvedla příjem z podpory v měsíční výši [částka], dále uvedla, že žije v nájmu a nemá žádnou vyživovací povinnost. Žalovaná dle svého tvrzení neměla úvěr z kreditní karty ani zápůjčku u jiné společnosti, neprocházela lustrací insolvenčního rejstříku. S ohledem na výši příjmu a výši požadované zápůjčky tak právní předchůdkyně žalobkyně došla k závěru, že schopnost žalované splatit zápůjčku je dostatečná. Na základě uzavřené smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši [částka] v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala úvěr splatit v 78 týdenních splátkách po [částka] spolu s úrokem ve výši [částka], částkou za zpracování zápůjčky ve výši [částka] a poplatkem za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši [částka]. Poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, když poslední splátku uhradila dne [datum] a poté již neuhradila ničeho. Celkem žalovaná uhradila částku [částka]. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila právní předchůdkyně žalobkyně s účinností dne [datum] výše uvedenou pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne [datum], který byl žalované odeslán dne [datum] a doručen dne [datum]. Žalovaná na svůj dluh ani přes předžalobní upomínku zaslanou jí právním zástupcem žalobkyně nic neuhradila.
2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.
3. K projednání věci soud nařídil jednání. Žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila, přestože jí bylo předvolání k jednání řádně doručeno. Soud proto podle § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované.
4. Z provedených důkazů soud došel k následujícím skutkovým zjištěním.
5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [tel. číslo] ze dne [datum] a ze smluvních podmínek smlouvy o spotřebitelském úvěru má soud za prokázané, že žalovaná podepsala s právní předchůdkyní žalobkyně téhož dne listinu označenou jako smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši [částka] a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky právní předchůdkyni žalobkyně vrátit a zaplatit jí úrok ve výši [částka], poplatek za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši [částka] a poplatek za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši [částka]. Dle čl. 2.7 smluvních podmínek se komfortním splácením rozumí splácení spotřebitelského úvěru v hotovostní formě s využitím služeb obchodního zástupce. Dle čl. 2.8. smluvních podmínek se flexibilním splácením spotřebitelského úvěru rozumí garance celkové ceny, splátkové prázdniny a garance neuplatnění pohledávky pro případ úmrtí zákazníka. Žalovaná se zavázala celkovou dlužnou částku ve výši [částka] hradit formou 78 týdenních splátek ve výši [částka], poslední splátka měla činit [částka]. Sjednaná úroková sazba činila 88 %, RPSN 16 171 %. Úvěr byl žalované poskytnut v hotovosti ve výši [částka].
6. Ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalovaná požádala právní předchůdkyni žalobkyně o úvěr ve výši [částka]. Žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně v žádosti uvedla, že je nezaměstnaná a pobírá podporu v nezaměstnanosti ve výši [částka] měsíčně. Měsíční výdaje odhadla celkem ve výši [částka]. Žalovaná uvedla, že žije v nájemním bytě, je rozvedená, bez vyživovací povinnosti, s dosaženým základním vzděláním Žalovaná uvedla, že nemá kreditní kartu ani úvěr u jiné společnosti. Jiné dluhy, případně probíhající exekuční řízení nebyly zjišťovány. V žádosti je uvedeno, že k ní byly doloženy složenky z března a dubna 2021.
7. Z tabulky umoření vyplývá, že žalovaná na splátkách úvěru (6. sloupec zleva) uhradila celkem [částka], na úhradě nákladů na sjednání a správu úvěru, které nejsou financovány úvěrem (5. sloupec zleva) uhradila celkem [částka]. Dohromady tedy částku [částka].
8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní včetně seznamu postupovaných pohledávek má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku za žalovanou ze smlouvy o úvěru č. [tel. číslo] na žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum], z podacího lístku ze dne [datum] a z výpisu ze sledování zásilek soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně a rovněž žalobkyně žalovanou informovaly o změně věřitele a vyzývala ji k úhradě dlužné částky ve lhůtě 10 dnů od doručení dopisu. Na podacím lístku je uvedeno podací číslo zásilky RR2714503019F. Soud nahlédnutím do systému sledování zásilek [právnická osoba] zjistil, že oznámení o postoupení pohledávky bylo žalované doručeno dne [datum].
9. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] a podacího lístku ze dne [datum] má soud za prokázané, že právní zástupce žalobkyně vyzval před podáním žaloby žalovanou k úhradě dlužné částky.
10. Z rozsudku Krajského soudu v [právnická osoba] č. j. [spisová značka] ze dne [datum] soud zjistil, že bylo rozhodováno ve věci žalobkyně proti žalované, jehož jméno bylo v rozsudku začerněno. Soud rozhodoval o smlouvě o zápůjčce z roku 2015 a z roku 2016. Vzhledem k tomu, že se jednalo o rozhodnutí v jiné právní věci zřejmě jiných účastníků, soud z rozsudku nezjistil žádná skutková zjištění relevantní v souzené věci.
11. Soud lustrací řízení v systému ISAS vedených na jméno žalované zjistil, že proti ní byla vedena před uzavřením smlouvy exekuční řízení, a to pod sp. zn. [spisová značka] (oprávněná [právnická osoba].), pod sp. zn. [spisová značka] (oprávněné [adresa]), pod sp. zn. [spisová značka] (oprávněná Kooperativa pojišťovna, a.s.) a pod sp. zn. [spisová značka] (oprávněná VZP ČR).
12. Soud věc posoudil po právní stránce podle následujících ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku („o. z.“), a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru („zákon“).Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění ke dni uzavření smlouvy, tj. ke dni [datum], posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.Podle odst. 2 téhož ustanovení, posuzuje poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění do [datum] poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění od [datum], poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnost, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
13. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 o. z. a § 2 odst. 1 zákona, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši [částka], který se žalovaná zavázala vrátit v 78 týdenních splátkách po [částka]. Finanční prostředky žalovaná obdržela v hotovosti, což žalovaná potvrdila podpisem smlouvy. Žalobkyně vystupovala ve smyslu § 420 o. z. jako podnikatel, který při uzavírání a plnění smlouvy jednal v rámci své výdělečné činnosti prováděné soustavně, samostatně na vlastní účet a odpovědnost živnostenským způsobem za účelem dosažení zisku, a žalovaná vystupovala ve smyslu § 419 o. z. jako spotřebitel jednající mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu svého povolání, proto jde dle § 1810 o. z. o spotřebitelskou smlouvu. Jedná se o typickou formulářovou smlouvu, tedy o předem připravený finanční produkt, jehož podmínky nejsou sjednávány individuálně, ale jsou předem dány v obchodních podmínkách, přičemž spotřebitel jakožto slabší smluvní strana nemá reálnou možnost je ovlivnit. Je proto chráněn kogentními ustanoveními občanského zákoníku (příp. jiných předpisů) před zneužitím postavení podnikatele. Poskytovatel spotřebitelských úvěru je mimo jiné povinen ve smyslu § 86 odst. 1 a 2 zákona posoudit s náležitou péčí schopnost spotřebitele splácet úvěr. Posouzení se má primárně zakládat na informacích získaných od spotřebitele, subsidiárně je možné použít informace z jiných zdrojů, typicky z lustrace spotřebitele v příslušných databázích. Je přitom třeba dbát na to, aby byly dostatečným způsobem zjištěny nejen příjmy spotřebitele, ale rovněž jeho výdaje, a to včetně celkové dluhové zátěže.
14. V dané věci v řízení nebylo prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalované. Žalobkyně stran prokázání zkoumání úvěruschopnosti žalované v žalobě tvrdila, že úvěruschopnost žalované zkoumala z jejích vlastních tvrzení, dvou předložených složenek za březen a duben 2021 a lustrací v insolvenčním rejstříku. Z doložených listinných důkazů vyplynulo, že žalovaná v rámci žádosti o úvěr právní předchůdkyni žalobkyně sdělila, že dosahuje příjmu celkem ve výši [částka] měsíčně, přičemž uvedla, že má dva zdroje příjmů (čistý příjem ve výši [částka] a ostatní příjmy ve výši [částka]). Bližší upřesnění zdrojů příjmů žalovaná neuvedla. Z žádosti o spotřebitelský úvěr plyne, že žalovaná uvedla, že nemá kreditní kartu a spotřebitelský úvěr u jiné společnosti, přičemž další dluhy ověřovány nijak nebyly, a to ani z tvrzení žalované. Soud lustrací řízení v systému ISAS vedených na jméno žalované zjistil, že proti ní bylo vedeno několik exekučních řízení např. sp. zn. [spisová značka] (oprávněný [právnická osoba].), sp. zn. [spisová značka] (oprávněné [adresa]), sp. zn. [spisová značka] (oprávněná Kooperativa pojišťovna, a.s.), [spisová značka] (oprávněná VZP ČR) atd. Žalovaná uvedla, že žije v nájemním bytě. Svoje celkové měsíční výdaje vyčíslila částkou [částka]. Z důkazů ani tvrzení žalobkyně se však nepodává, že by tyto skutečnosti právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy jakkoli zkoumala. Žalobkyně v řízení ani netvrdila, že by skutečné výdaje žalované jakkoliv zjišťovala (např. nájemní smlouvou za situace, kdy si žalovaná pronajímá byt, výpisy z účtu s výdaji atd.) a že by je následně porovnala s příjmy, jak jí ukládá § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru. Je evidentní, že žalobkyně namísto z reálných nákladů spotřebitele, které běžně má, vycházela z ničím nepodložených informací od žalované, nadto měsíční výdaje ve výši [částka] jsou pro dospělou osobu velmi nízké až nerealistické navíc s ohledem na skutečnost, že žalovaná žije v nájemním bytě. Právní předchůdkyně žalobkyně však zadlužení žalované, případně to, zda jsou proti ní vedena nějaká exekuční řízení nijak blíže nezkoumala. Celková dluhová zátěž žalované měla být posuzování při posuzování úvěruschopnosti žalované právní předchůdkyní žalobkyně zjištěna, zohledněna a patřičně vyhodnocena. Z předložených listin stran zkoumání úvěruschopnosti žalované tedy dle soudu nebylo možno jakkoliv dovodit, zda je žalovaná schopna splácet spotřebitelský úvěr, když žalobkyně nezjistila a neověřila skutečné příjmy a výdaje žalované, resp. toto v řízení nedoložila.
15. Soud proto v souladu s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru shledal smlouvu o spotřebitelském úvěru neplatnou. Přestože žalovaná nevznesla námitku neplatnosti smlouvy, přihlédl soud k neplatnosti smlouvy, neboť důkazní břemeno ohledně posouzení úvěruschopnosti spotřebitele spočívá na poskytovateli úvěru. Ve znění § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru platného a účinného od [datum] je výslovně uvedeno, že soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Dle původního znění platného a účinného ke dni [datum] (tedy v době uzavření smlouvy) mohl spotřebitel uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy, i toto znění zákona však bylo nutno interpretovat tak, že soud přihlédne k neplatnosti smlouvy i bez návrhu, a to v souladu s judikaturou vyšších soudů, dle které důkazní břemeno ohledně posouzení úvěruschopnosti spotřebitele spočívá na poskytovateli úvěru, tj. soud je povinen k neplatnosti smlouvy přihlédnout i bez návrhu (srov. rozsudek SD EU ve věci C-449/13 a C-679/18, či nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18).
16. S ohledem na absolutní neplatnost posuzované smlouvy by tak žalobkyně měla dle citovaného ustanovení pouze nárok na vydání poskytnuté jistiny v požadované výši [částka] v době přiměřené možnostem žalované. Žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně před podáním žaloby uhradila částku [částka], proto jí na jistině zbývá zaplatit částku [částka]. Vzhledem k tomu, že žalovaná byla v průběhu celého řízení zcela pasivní, nemohl soud blíže zkoumat její majetkové poměry pro určení splatnosti jistiny. Soud proto stran splatnosti jistiny vycházel z první výzvy k peněžitému plnění, která byla prokazatelně odeslána do sféry žalované (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalované k úhradě dluhu ve lhůtě deseti dnů od doručení dopisem ze dne [datum], který byl žalované doručen dne [datum]. Splatnost jistiny proto nastala marným uplynutím lhůty k plnění dnem [datum] a dnem následujícím se žalovaná dostala do prodlení se zaplacením nesplacené části jistiny, tj. dne [datum]. Žalobkyně má proto nárok na úrok z prodlení od [datum] z částky [částka] a v tomto rozsahu jí ho proto soud dle § 1968 a § 1970 o.z. přiznal, přičemž jeho výše vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
17. S ohledem na shora uvedené skutečnosti soud vyhověl žalobě co do zaplacení částky ve výši [částka] s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, jak uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku.
18. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl, jak je uvedeno ve výroku II tohoto rozsudku, a to z důvodů shora popsaných, kdy je-li neplatná smlouva o spotřebitelském úvěru, pak včetně všech ujednání o úrocích, smluvní pokutě, poplatků a náhradě nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením (s uplatněním pohledávky).
19. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení podle § 142 odst. 2 o. s. ř. je nutné považovat za předmět řízení nejen žalovanou jistinu, ale též její příslušenství (srov. usnesení Vrchního soudu v Olomouci z [datum], sp. zn. [spisová značka]). V řízení byla úspěšnější žalovaná, avšak žádné náklady jí v řízení nevznikly, když byla po celou dobu řízení pasivní. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.