23 C 207/2024

Odůvodnění

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky celkem [částka] s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru č. [hodnota]. Žalobkyně uzavřela se žalovanou dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru, a to dálkově prostřednictvím webových stránek www.flexifin.cz. Nedílnou součástí smlouvy jsou Sazebník a Všeobecné obchodní podmínky. Smlouva byla se žalovanou uzavřena elektronicky prostřednictvím klientského profilu, do kterého se žalovaná přihlásila pomocí dvoufaktorového ověření. V prostoru klientského profilu byl žalované nejprve zpřístupněn formulář SECCI, který odsouhlasil, a poté návrh smlouvy o spotřebitelském úvěru, který žalovaná odsouhlasila kliknutím na opt-in volbu „Podepisuji“. Žalované byla posléze smlouva o spotřebitelském úvěru a formulář SECCI automaticky zaslána na jí uvedenou emailovou adresu. Žalovaná následně správnost svých identifikačních údajů žalobkyni potvrdila ve smlouvě. Žalobkyně posoudila před uzavřením smlouvy schopnost žalované splácet poskytnutou zápůjčku, a to vyhodnocením informací získaných od žalované a dále lustrací žalované v centrální evidenci exekucí, v insolvenčním rejstříku a v registru bankovních a nebankovních klientských informací. Žalobkyně dále vycházela z předložených výpisů z účtu a výplatních pásek žalované. Z informací poskytnutých žalovanou žalobkyně zjistila, že žalovaná uvedla čistý příjem v měsíční výši [částka]. S ohledem na výši příjmu tak žalobkyně došla k závěru, že schopnost žalované splatit zápůjčku je dostatečná. Na základě uzavřené smlouvy poskytla žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši [částka] převodem na bankovní účet č. [č. účtu]. Žalovaná se zavázala úvěr splatit spolu s příslušenstvím k datu [datum]. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, resp. neuhradila ničeho. Žalovaná na svůj dluh ani přes předžalobní upomínku zaslanou jí právním zástupcem dne [datum] žalobkyně nic neuhradila. Žalobkyně dále v souladu se smlouvou o úvěru požaduje zaplacení smluvní pokuty za prodlení se splácením úvěru ve výši 0,1 % denně z jistiny, celkem v částce [částka].

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

3. K projednání věci soud nařídil jednání. Žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila, přestože jí bylo předvolání k jednání řádně doručeno. Žalobkyně se z jednání omluvila. Soud proto podle § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků.

4. Z provedených důkazů soud došel k následujícím skutkovým zjištěním.

5. Žalovaná uzavřela se žalobkyní dne [datum] listinu označenou jako smlouva o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním (dále jen „smlouva o úvěru“), na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši [částka] na bankovní účet žalované. Nedílnou součástí smlouvy o úvěru byly všeobecné obchodní podmínky platné od [datum], sazebník platný od [datum], formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, souhlas se zpracováním osobních údajů. Před uzavřením smlouvy o úvěru žalobkyně ověřila totožnost žalované prostřednictvím služby BankID, s tím, že bylo ověřeno, že majitelkou účtu [č. účtu] je žalovaná. Žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni vrátit a zaplatit jí poplatek za poskytnutí úvěru v celkové výši [částka], a to do [datum] (prokázáno smlouvou o spotřebitelském úvěru, všeobecnými obchodními podmínkami, sazebníkem, formulářem pro standarní informace o spotřebitelském úvěru, souhlasem se zpracováním osobních údajů, autorizací ověření totožnosti, počítačovou sjetinou označenou jako BankID výpis).

6. Žalovaná před uzavřením smlouvy o úvěru žalobkyni sdělila, že má čistý měsíční příjem ve výši [částka], její měsíční náklady na bydlení činí [částka], ostatní výdaje činí [částka] a dále, že nesplácí žádné půjčky. Žalovaná uvedla, že společně hospodaří v tříčlenné domácnosti, z níž jeden člen nemá žádný příjem. Žalobkyně na základě svých metodických postupů došla k závěru, že žalovaná je schopna úvěru splácet (prokázáno výpisem o posouzení úvěruschopnosti, obecnými principy posuzování úvěruschopnosti, listinou označenou jako identifikované příjmy).

7. Žalobkyně žalované zaslala částku celkem [částka] ve dnech [datum] až [datum] na účet žalované č. [č. účtu] (prokázáno přehledem bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli).

8. Právní zástupce žalobkyně vyzval před podáním žaloby žalovanou k úhradě dlužné částky do tří dnů. Předžalobní výzva byla odeslána [datum] (prokázáno podacím lístkem, výzvou k úhradě dluhu ze dne [datum]).

9. Soud věc posoudil po právní stránce podle následujících ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku („o. z.“), a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru („zákon“).Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.Podle odst. 2 téhož ustanovení, posuzuje poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnost, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

10. Žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 o. z. a § 2 odst. 1 zákona, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši [částka], který se žalovaná zavázala vrátit do dne [datum]. Finanční prostředky žalovaná obdržela bezhotovostně na svůj bankovní účet č. [č. účtu]. Žalobkyně vystupovala ve smyslu § 420 o. z. jako podnikatel, který při uzavírání a plnění smlouvy jednal v rámci své výdělečné činnosti prováděné soustavně, samostatně na vlastní účet a odpovědnost živnostenským způsobem za účelem dosažení zisku, a žalovaná vystupovala ve smyslu § 419 o. z. jako spotřebitel jednající mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu svého povolání, proto jde dle § 1810 o. z. o spotřebitelskou smlouvu. Jedná se o typickou formulářovou smlouvu, tedy o předem připravený finanční produkt, jehož podmínky nejsou sjednávány individuálně, ale jsou předem dány v obchodních podmínkách, přičemž spotřebitel jakožto slabší smluvní strana nemá reálnou možnost je ovlivnit. Je proto chráněn kogentními ustanoveními občanského zákoníku (příp. jiných předpisů) před zneužitím postavení podnikatele. Poskytovatel spotřebitelských úvěru je mimo jiné povinen ve smyslu § 86 odst. 1 a 2 zákona posoudit s náležitou péčí schopnost spotřebitele splácet úvěr. Posouzení se má primárně zakládat na informacích získaných od spotřebitele, subsidiárně je možné použít informace z jiných zdrojů, typicky z lustrace spotřebitele v příslušných databázích. Je přitom třeba dbát na to, aby byly dostatečným způsobem zjištěny nejen příjmy spotřebitele, ale rovněž jeho výdaje, a to včetně celkové dluhové zátěže.

11. V dané věci v řízení nebylo prokázáno, že by žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalované. Žalobkyně stran prokázání zkoumání úvěruschopnosti žalované v žalobě tvrdila, že úvěruschopnost žalované zkoumala z jejích vlastních tvrzení, výpisů z účtu, výplatních pásek a lustrací v insolvenčním rejstříku, v evidenci exekucí a v registrech NRKI a BRKI. Z doložených listinných důkazů vyplynulo, že žalovaná v rámci žádosti o úvěr právní předchůdkyni žalobkyně sdělila, že dosahuje příjmu celkem ve výši [částka] měsíčně, přičemž neuvedla zdroj svého příjmu. Svoje celkové měsíční výdaje včetně výdajů na bydlení vyčíslila částkou [částka]. Žalovaná dále uvedla, že žije a hospodaří v tříčlenné domácnosti, z nichž jedna osoba nedisponuje příjmem, z čehož soud dovozuje, že se žalovaná spolupodílí na výživě jednoho člena domácnosti. Z důkazů ani tvrzení žalobkyně se však nepodává, že by tato tvrzení právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy jakkoli zkoumala. Žalobkyně v řízení ani netvrdila, že by skutečné výdaje žalované jakkoliv zjišťovala (např. nájemní smlouvou, výpisy z účtu s výdaji atd.) a že by je následně porovnala s příjmy, jak jí ukládá § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru. Je evidentní, že žalobkyně namísto z reálných nákladů spotřebitele, které běžně má, vycházela z ničím nepodložených informací od žalované, nadto měsíční výdaje ve výši [částka] coby ostatní výdaje mimo bydlení jsou pro dospělou osobu velmi nízké až nerealistické navíc s ohledem na skutečnost, že se žalovaná nejspíš podílí na výživě člena domácnosti bez vlastního příjmu. Stran příjmů žalované žalobkyně nedoložila výplatní pásky ani výpisy z účtu žalované. Z předložených listin stran zkoumání úvěruschopnosti žalované tedy dle soudu nebylo možno jakkoliv dovodit, zda je žalovaná schopna splácet spotřebitelský úvěr, když žalobkyně nezjistila a neověřila skutečné příjmy a výdaje žalované, resp. toto v řízení nedoložila.

12. Soud proto v souladu s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru shledal smlouvu o spotřebitelském úvěru neplatnou, neboť k neplatnosti smlouvy přihlíží z úřední povinnosti.

13. S ohledem na absolutní neplatnost posuzované smlouvy by tak žalobkyně měla dle citovaného ustanovení pouze nárok na vydání poskytnuté jistiny v požadované výši [částka] v době přiměřené možnostem žalované. Vzhledem k tomu, že žalovaná byla v průběhu celého řízení zcela pasivní, nemohl soud blíže zkoumat její majetkové poměry pro určení splatnosti jistiny. Soud proto stran splatnosti jistiny vycházel z první výzvy k peněžitému plnění, která byla prokazatelně odeslána do sféry žalované (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalované k úhradě dluhu ve lhůtě tří dnů dopisem ze dne [datum], odeslaným [datum], doručeným v souladu s § 573 o.z.. Splatnost jistiny proto nastala marným uplynutím lhůty k plnění dnem [datum] a dnem následujícím se žalovaná dostala do prodlení se zaplacením nesplacené části jistiny, tj. dne [datum]. Žalobkyně má proto nárok na úrok z prodlení od [datum] z částky [částka] a v tomto rozsahu jí ho proto soud dle § 1968 a § 1970 o.z. přiznal, přičemž jeho výše vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jak uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku.

14. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl, jak je uvedeno ve výroku II tohoto rozsudku, a to z důvodů shora popsaných, kdy je-li neplatná smlouva o spotřebitelském úvěru, pak včetně všech ujednání o úrocích, smluvní pokutě, poplatků a náhradě nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením (s uplatněním pohledávky).

15. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení podle § 142 odst. 2 o. s. ř. je nutné považovat za předmět řízení nejen žalovanou jistinu, ale též její příslušenství (srov. usnesení Vrchního soudu v Olomouci z [datum], sp. zn. [spisová značka]). Žalobkyně byla úspěšná co do částky [částka] ([částka] + [částka]) a žalovaná co do částky [částka] ([částka] + [částka] +[částka]). Žalobkyně měla ve věci poměrný úspěch, proto jí soud přiznal ve výroku III. náhradu nákladů řízení. Náklady řízení jsou tak tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši [částka] dle zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, účinného ke dni podání žaloby, dále odměnou právního zástupce žalobkyně dle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „AT“) za tři úkony právní služby, kdy sazba odměny za úkon z tarifní hodnoty [částka] činí dle § 14b odst. 1, bod 3 AT za úkon částku [částka] (převzetí zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby), tedy celkem [částka] ([částka] x 3). Náklady řízení jsou dále tvořeny paušální náhradou hotových výdajů právního zástupce žalobkyně za tři úkony právní služby dle § 14b odst. 5, písm. b vyhlášky č. 177/1996 Sb., v celkové výši [částka] (3 x [částka]) a náhradou DPH ve výši 21 % z odměny a náhrady hotových výdajů právního zástupce žalobkyně dle § 137 odst. 3 písm. a) o.s.ř. ve výši po zaokrouhlení [částka] (21% z [částka]), jelikož je právní zástupce žalobkyně plátcem DPH. Žalobkyni, která byla v řízení právně zastoupena, by tak v případě plného úspěchu náležela 100 % náhrada nákladů ve výši [částka], avšak žalobkyně měla ve sporu úspěch v částce [částka], viz výrok I. tohoto rozhodnutí (představující 66 % ze sporu), co do částky ve výši [částka] (představující 34 % ze sporu) pak byla žalobkyně neúspěšná. Žalobkyni tak soud přiznal náhradu nákladů ve výši 32 % (66 % - 34 % = 32 %), která představuje po zaokrouhlení částku [částka], kterou soud přiznal žalobkyni. Soud při určení výše nákladů aplikoval § 14b a. t., neboť mu je z úřední činnosti známo, že žaloby podávané žalobkyní v obdobných případech se liší pouze údaji o žalovaném, smlouvě, výši dlužné částky a popř. výši příslušenství. Jde fakticky o formulář, do něhož jsou pouze dosazovány ty údaje, které jsou pro každý konkrétní spor specifické, nejedná se tedy o žádný individuální rozbor případu, a to ani po skutkové ani po právní stránce. Nepochybně tak jde o tzv. formulářovou žalobu ve smyslu § 14b a. t.

16. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvod pro prodloužení této lhůty.