23 C 26/2025

Odůvodnění

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím z titulu nezaplaceného úvěru, který poskytla žalovanému právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba] na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] ze dne [datum]. Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného na základě informací poskytnutých od žalovaného, které byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného a byly ověřeny doklady poskytnutými žalovaným, mezi které patří pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední 3 měsíce a nájemní smlouva. Právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši [částka], jež si žalovaný převzal v hotovosti v den podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal právní předchůdkyni žalobkyně vrátit peněžní prostředky spolu s částkou [částka] sestávající ze součtu kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši [částka], s úrokovou sazbou ve výši 14,75 % ročně a částku za zpracování zápůjčky ve výši [částka] a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši [částka]. Celkovou částku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 21 měsíčních splátkách po [částka], poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas. Poslední splátku žalovaný uhradil dne [datum] a ocitl se v prodlení se splácením. Celkem žalovaný uhradil na svůj dluh [částka]. Pohledávka za žalovaným přešla na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení dlužné jistiny ve výši [částka], dlužné částky poplatku ve výši [částka], kapitalizovaných úroků ve výši [částka], kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši [částka], úroků ve výši 14,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum] do zaplacení a úroků z prodlení ve výši 15 % ročně z jistiny ve výši [částka] od [datum] do zaplacení. Žalobkyně žalovaného před podáním žaloby vyzvala upomínkou k úhradě dlužné částky, žalovaný však na výzvu nikterak nereagoval.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:

4. Právní předchůdkyně žalobkyně ([právnická osoba]) se smlouvou o úvěru č. [hodnota] ze dne [datum] zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal právní předchůdkyni vrátit celkem částku [částka], jež se skládá z jistiny ve výši [částka], úroku v pevné výši [částka], částky za poskytnutí úvěru ve výši [částka], částky za zpracování úvěru ve výši [částka] a částky za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši [částka]. Zápůjční úroková sazba byla u úvěru stanovena ve výši 69 %. (prokázáno smlouvou o úvěru č. [hodnota] ze dne [datum], zařazením zákazníka do pojistného programu).

5. Žalovaný dne [datum] požádal o úvěr ve výši [částka]. V žádosti žalovaný uvedl, že žije v nájmu, je rozvedený, je zaměstnaný u společnosti [právnická osoba] s čistým měsíčním příjmem ve výši [částka]. Měsíční výdaje odhadl na částku [částka] (prokázáno žádostí o úvěr ze dne [datum]).

6. Žalovaný zaplatil na splátky úvěru právní předchůdkyni žalobkyně částku ve výši [částka], a to ve dvou splátkách po [částka] (prokázáno tabulkou umoření).

7. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], seznamem postoupených pohledávek – položkou 1257, potvrzením o zaplacení kupní ceny a dopisem ze dne [datum]).

8. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne [datum], odeslaným prostřednictvím poštovní přepravy dne [datum]. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky do deseti dnů od doručení (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], podacím lístkem ze dne [datum], výpisem pošty on-line).

9. Žalovaný byl k zaplacení dlužné částky vyzván výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházejícím žalobě ze dne [datum], která mu byla odeslána dne [datum] a ze dne [datum], která mu byla odeslána dne [datum] (prokázáno výzvou k plnění ze dne [datum] včetně podacího lístku ze dne [datum], výzvou ze dne [datum] včetně podacího lístku ze dne [datum]).

10. Z rozsudku Krajského soudu v [adresa] č. j. [spisová značka] ze dne [datum] soud zjistil, že bylo rozhodováno ve věci žalobkyně proti žalovanému, jehož jméno bylo v rozsudku začerněno. Soud rozhodoval o smlouvě o zápůjčce z roku 2015 a z roku 2016. Vzhledem k tomu, že se jednalo o rozhodnutí v jiné právní věci zřejmě jiných účastníků, soud z rozsudku nezjistil žádná skutková zjištění relevantní v souzené věci.

11. Z informačního systému soudu ISAS bylo zjištěno, že proti žalovanému je vedeno množství exekučních řízení, přičemž velké množství bylo vedeno již před [datum], a to např. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka] a mnoho starších exekučních řízení.

12. Soud věc posoudil po právní stránce podle následujících ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku („o. z.“), a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru („z. s. ú.“).Dle ust. § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Podle § 2 odst. 1 z. s. ú., je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.Dle ust. § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.Dle § 86 odst. 2 věty první z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.Dle § 87 odst. 1 z. s. ú. ve znění účinném do [datum] poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.Dle ust. § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.Dle ust. § 2991 odst. 2 o. z., se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.Dle ust. § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.Dle ust. § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.Dle ust. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném od [datum], odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.Podle § 78 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) z. s. ú. poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

13. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru (§ 2395 o. z.). Soud se však zabýval otázkou, zda byla smlouva uzavřena platně, s ohledem na to, zda právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy dostatečně zkoumala schopnost žalovaného jako spotřebitele úvěr splácet (§ 86 a § 87 zákona č. 257/2016). Soud dospěl k závěru, že tuto otázku musí posuzovat z úřední povinnosti, bez ohledu na to, zda žalovaný uplatnil námitku neplatnosti smlouvy.

14. Soudní dvůr Evropské unie – druhý senát v rozsudku ze dne [datum] ve věci OPR-[právnická osoba]. proti GK, C-679-18, uvedl, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne [datum], o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS, musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.

15. Ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., stanovícího důsledky porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, je tedy třeba vykládat v souladu s citovaným rozsudkem Soudního dvora Evropské unie - tedy tak, že zákonem stanovenou neplatnost smlouvy, k níž v důsledku daného porušení dochází, je nutno chápat jako absolutní (k níž musí soud přihlédnout již z úřední povinnosti).

16. Dle názoru soudu, v daném případě právní předchůdkyně žalobkyně nedostála povinnosti stanovené jí zákonem o spotřebitelském úvěru (ust. § 86 a § 78), tedy nepostupovala s odbornou péčí při posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr. Žalobkyně sice prokázala, že právní předchůdkyně zkoumala měsíční příjmy žalovaného, avšak již neprokázala, že by zkoumala jeho skutečné měsíční výdaje, a to za situace, kdy žalovaný v žádosti o úvěr tvrdil, že jeho měsíční výdaje činí částku [částka]. [adresa] 000 Kč coby měsíční výdaje dospělé osoby se jeví jako nepřiměřeně nízká až nerealistická. Žalobkyně tvrdila, že příjmy žalovaného ověřila pracovní smlouvou a výplatními páskami, ale ničeho nedoložila. Co se týče výdajů tvrdila, že tyto byly ověřeny nájemní smlouvou, ale ani tuto nedoložila. V řízení bylo zjištěno, že proti žalovanému bylo před uzavřením smlouvy vedeno několik exekučních řízení, což ze strany právní předchůdkyně žalobkyně nebylo rovněž nijak zjišťováno a případně dále reflektováno.

17. Na podkladě uvedených zjištění soud uzavírá, že právní předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatelka úvěru nedostála odborné péče náležitě zjistit schopnost žalovaného splácet úvěr, a proto je smlouva o úvěru neplatná; k této neplatnosti přihlédl bez návrhu. Převzal-li žalovaný předmět úvěru na základě neplatné smlouvy, je povinen tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení. Bezdůvodné obohacení žalovaného vyčíslil soud částkou [částka], která představuje rozdíl mezi částkou, kterou právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla v souvislosti s úvěrem ([částka]), a částkou, kterou žalovaný žalobkyni již uhradil ([částka]).

18. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva o úvěru mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným nebyla platně uzavřena, nemohla být ani stanovena splatnost vrácení zaslaných peněžních prostředků, žalovaný tak byl povinen dle ust. § 1958 odst. 2 o. z. splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán. Od následujícího dne je tak žalovaný v prodlení a je povinen hradit žalobkyni úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný byl poprvé vyzván k úhradě dlužných částek výzvou k plnění ze dne [datum], která mu byla odeslána dne [datum]. Touto výzvou byl žalovaný vyzván, aby uhradil dlužnou částku nejpozději do deseti dnů od doručení, což žalovaný nesplnil a od následujícího dne se tak ocitl v prodlení ([datum]). Z tohoto důvodu uložil soud žalovanému uhradit žalobkyni vedle dlužné jistiny i zákonný úrok z prodlení z dlužné částky [částka] od [datum] do zaplacení.

19. Jelikož, jak výše uvedeno, mezi účastníky nebyla platně uzavřena smlouva o úvěru včetně sjednání v žalobě uplatněných úroků a poplatků, soudu nezbylo než žalobu co do zbývající částky částečně zamítnout.

20. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl ve smyslu ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., jelikož ve věci měl větší úspěch žalovaný, kterému však v tomto řízení – podle obsahu spisu – žádné náklady nevznikly. Z tohoto důvodu soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

21. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud žalovanému dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů od právní moci rozsudku; důvody pro stanovení delší lhůty nebo pro rozložení plnění do splátek soud neshledal