23 C 270/2024

Odůvodnění

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru. Žalobkyně uzavřela se žalovaným dne [datum] rámcovou smlouvu č. [hodnota], na základě které byl žalovanému aktivován běžný účet č. [č. účtu]. Žalovaný zároveň požádal o úvěr ve výši [částka] a se žalobkyní uzavřel smlouvu o úvěru č. [IBAN]. Na základě uzavřené smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému dne [datum] peněžní prostředky ve výši [částka] na bankovní účet žalovaného. Žalovaný se zavázal úvěr splatit ve měsíčních splátkách po [částka] spolu s úrokem ve výši 8,90 % ročně, a to do [datum], coby předpokládaného data splacení celého úvěru. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, proto žalobkyně pohledávku za žalovaným zesplatnila ke dni [datum], o čemž ho informovala dopisem ze dne [datum]. Celkem žalovaný uhradil částku [částka]. Žalobkyně před uzavřením smlouvy posoudila s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného, když jednak provedla lustrace z veřejných registrů, získala informace z některých společností patřících do skupiny PPF a jednak zjistila potřebné informace od žalovaného. Žalobkyně měla k dispozici výpisy z bankovního účtu žalovaného č. [č. účtu] vedeného u [právnická osoba]. za období od [datum] -[datum]. Při posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně stran měsíčních výdajů vycházela z expertní analýzy sestavené na základě informací o spotřebním koši od [právnická osoba]. Žalobkyně při ověřování úvěruschopnosti žalovaného vycházela z údajů, které jí poskytl žalovaný v žádosti o úvěr. Žalovaný uvedl, že jeho čistý měsíční příjem činí [částka], bydlí ve vlastním bydlení, je ženatý, vyživuje 1 osobu, jeho měsíční splátky úvěrů činí [částka], měsíční příjem ostatních členů domácnosti činí [částka] a celkové měsíční výdaje domácnosti činí [částka]. Podle expertní analýzy dospěla žalobkyně k celkovým výdajům žalovaného ve výši [částka] a k celkovým výdajům domácnosti ve výši [částka]. Žalovaný na svůj dluh ani přes předžalobní upomínku zaslanou mu právním zástupcem žalobkyně nic neuhradil. Podanou žalobou se žalobkyně domáhá zaplacení jistiny ve výši [částka], smluvního úroku ve výši 8,9 % ročně z jistiny od [datum] do zaplacení, zákonný úrok z prodlení z jistiny od [datum] do zaplacení a částku [částka] představující nepovolený debet na běžném účtu žalovaného.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. K projednání věci soud nařídil jednání. Žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, přestože mu bylo předvolání k jednání řádně doručeno. Soud proto podle § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného.

4. Protože je žalovaný občanem Rumunska, zabýval se nejprve soud otázkou mezinárodní příslušnosti, tedy zda je dána mezinárodní příslušnost českých soudů věc řešit. Podle čl. 7 odst. 1 nařízení Brusel I bis osoba, která má bydliště v některém členském státě, může být v jiném členském státě žalována: a) pokud předmět sporu tvoří smlouva nebo nároky ze smlouvy, u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn; b) pro účely tohoto ustanovení, a pokud nebylo dohodnuto jinak, je místem plnění zmíněného závazku: -v případě prodeje zboží místo na území členského státu, kam zboží podle smlouvy bylo nebo mělo být dodáno, - v případě poskytování služeb místo na území členského státu, kde služby podle smlouvy byly nebo měly být poskytnuty; c) nepoužije-li se písmeno b), použije se písmeno a). V posuzovaném případě šlo o poskytnutí služby (tj. o činnost vykonávanou ve prospěch jiné osoby za úplatu, srov. rozsudek Soudního dvora EU ze dne [datum] ve věci C-533/07 Falco Privatstiftung a [jméno FO], proti [jméno FO] -Lindhorst). [adresa] poskytnutí služby (poskytnutí úvěru) bylo podle smlouvy v České republice. Je tedy dána mezinárodní příslušnost českých soudů, neboť v České republice se nachází sjednané místo plnění.

5. Z provedených důkazů soud došel k následujícím skutkovým zjištěním. Z rámcové smlouvy č. [hodnota] ze dne [datum], (dále jen „smlouva o úvěru“), z obchodních podmínek, z ceníku, z podmínek pro používání úvěru soud zjistil, že žalovaný podepsal se žalobkyní smlouvu o úvěru, na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši [částka] a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky právní předchůdkyni žalobkyně vrátit spolu s úrokem ve výši 8,90 % ročně spolu s měsíčním pojistným ve výši [částka] ve 120 měsíčních splátkách po [částka]. Úvěr byl v částce [částka] sjednán jako účelový, určený ke splacení jiných úvěrů žalovaného. Ve zbylé výši byl úvěr sjednán jako neúčelový. Žalobkyně se smlouvou o úvěru dále zavázala žalovanému zřídit a vést běžný účet č. [č. účtu]. Formulářem pro standartní informace o spotřebitelském úvěru má soud za prokázané, že žalobkyně žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru poučila o všech důležitých aspektech spotřebitelského úvěru. Z dodatku č. [hodnota] ze dne [datum] soud zjistil, že si účastníci dohodli odklad splátek splatných [datum] a [datum]. Z dodatku č. [hodnota] ze dne [datum] soud zjistil, že si účastníci dohodli odklad splátek splatných dne [datum] a [datum]. Tímto se i změnila délka splácení úvěru ze 120 měsíců na 129 měsíců.

6. Ze sjetiny počítačového systému nazvané „úvěrová zpráva“ ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně provedla lustraci žalovaného v bankovních a nebankovních registrech. Žalovaný měl ke dni sjednání smlouvy o úvěru dluh v celkové výši [částka], vzniklý z titulu několika smluv o úvěru. Měsíční splátky činily částku [částka]. Z výpisů z bankovního účtu žalovaného č. [č. účtu] vedeného u [právnická osoba]. za období od [datum] – [datum] soud zjistil, že příchozí platby v jednom měsíci činily průměrně [částka] a odchozí platby činily přibližně stejnou částku. Příchozí platby pocházely z velké části z jiného účtu žalovaného či se jednalo o výběr naspořených peněz v rámci penzijního spoření. Průměrný čistý měsíční příjem ze zaměstnání činil v tomto období [částka].

7. Dokladem o načerpání úvěru má soud za prokázané, že žalobkyně dne [datum] poskytla žalovanému úvěr ve výši [částka], a to převodem na bankovní účet žalovaného č. [č. účtu]. Ze splátkového kalendáře a z přehledu plateb soud zjistil, že žalovaný na úvěr celkem uhradil částku [částka] a na pojistném částku [částka]. Z výpisu z běžného účtu č. [č. účtu] za období od [datum] do [datum] soud zjistil, že žalovanému na tomto účtu vznikl záporný zůstatek ve výši – [částka]. Tento záporný zůstatek vznikl tím, že žalobkyně si započítala 2 x poplatek za účelně vynaložené náklady na vymáhání po [částka].

8. Ze sjetiny interního systému žalobkyně nazvané „odchozí zprávy“ soud zjistil, že žalobkyně žalovaného v období od [datum] do [datum] opakovaně upomínala, aby zaplatil dlužné splátky úvěru, a to prostřednictvím e-mailu a SMS zpráv.

9. Z výzvy k zaplacení dluhu ze dne [datum] a podacího lístku ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobkyně přistoupila k zesplatnění celého úvěru a prostřednictvím svého právní zástupce vyzvala před podáním žaloby žalovaného k úhradě dlužné částky.

10. Soud věc posoudil po právní stránce podle následujících ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku („o. z.“), a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

11. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

12. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

13. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

14. Podle odst. 2 téhož ustanovení, posuzuje poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

15. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

16. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

17. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

18. Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

19. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnost, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

20. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2390 o. z. a § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši [částka], který se žalovaný zavázal vrátit ve 120 měsíčních splátkách po [částka]. Finanční prostředky žalovaný obdržel na účet č. [č. účtu]. Žalobkyně vystupovala ve smyslu § 420 o. z. jako podnikatel, který při uzavírání a plnění smlouvy jednal v rámci své výdělečné činnosti prováděné soustavně, samostatně na vlastní účet a odpovědnost živnostenským způsobem za účelem dosažení zisku, a žalovaný vystupovala ve smyslu § 419 o. z. jako spotřebitel jednající mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu svého povolání, proto jde dle § 1810 o. z. o spotřebitelskou smlouvu. Jedná se o typickou formulářovou smlouvu, tedy o předem připravený finanční produkt, jehož podmínky nejsou sjednávány individuálně, ale jsou předem dány v obchodních podmínkách, přičemž spotřebitel jakožto slabší smluvní strana nemá reálnou možnost je ovlivnit. Je proto chráněn kogentními ustanoveními občanského zákoníku (příp. jiných předpisů) před zneužitím postavení podnikatele. Poskytovatel spotřebitelských úvěru je mimo jiné povinen ve smyslu § 86 odst. 1 a 2 zákona posoudit s náležitou péčí schopnost spotřebitele splácet úvěr. Posouzení se má primárně zakládat na informacích získaných od spotřebitele, subsidiárně je možné použít informace z jiných zdrojů, typicky z lustrace spotřebitele v příslušných databázích. Je přitom třeba dbát na to, aby byly dostatečným způsobem zjištěny nejen příjmy spotřebitele, ale rovněž jeho výdaje, a to včetně celkové dluhové zátěže.

21. V dané věci v řízení nebylo prokázáno, že by žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně stran prokázání zkoumání úvěruschopnosti žalovaného v žalobě tvrdila, že úvěruschopnost žalovaného zkoumala z jeho vlastních tvrzení a lustrací v registru BRKI a NRKI a z interních systémů některých společností ze skupiny PPF a dále z výpisu z účtu žalovaného č. [č. účtu]. Z doložených listinných důkazů vyplynulo, že na účet žalovaného přišly č. [č. účtu] průměrně měsíčně platby ve výši [částka] a téměř stejná částka z tohoto účtu i odešla. Příchozí platby pak byly z větší části tvořeny převody z jiných účtů žalovaného, v jednom případě se jednalo o výběr penzijního spoření. Tyto příchozí platby tak nelze považovat za příjem žalovaného. Průměrný čistý měsíční příjem ze zaměstnání (zaměstnavatel [právnická osoba].) v období [datum] až [datum] činil [částka]. Velké množství finančních prostředků odchází měsíčně na účty, jejichž majitelé nejsou z výpisu patrni. Z tvrzení žalobkyně a doložených listin však vyplývá, že se tímto nijak nezabývala a tedy nezkoumala, jaké výdaje žalovaný skutečně má. Žalobkyně tvrdila, že vycházela ze sdělení žalovaného, že jeho měsíční splátky úvěrů činí [částka], vzhledem k odchozím platbám však tyto splátky mohly být mnohem vyšší, což však žalobkyně nezjišťovala. Vzhledem k obratům na účtu žalovaného, které neodpovídají jeho příjmu, je evidentní, že žalovaný má vyšší výdaje než žalobkyni tvrdil. Údaje z výpisů z účtu tomuto závěru odpovídají, což žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalovaného měla zohlednit a patřičně vyhodnotit. Žalobkyně dále měla vzít v potaz, že část poskytnutého úvěru byla použita na úhrady jiných úvěrů žalovaného, a to ve výši [částka]. Z výsledků lustrace žalovaného bankovních a nebankovních registrech však vyplynulo, že žalovaný má závazky z jiných úvěrů, přičemž nesplacená jistina činí celkem [částka]. Z lustrace dále vyplynulo, že žalovaný několikrát neúspěšně žádal o poskytnutí úvěrů ve výši [částka], [částka], [částka]. Veškeré tyto skutečnosti indikují, že se žalovaný ocitl v dluhové pasti, což kdyby žalobkyně dostatečně vyhodnotila, žalovanému by úvěr neposkytla. Žalobkyně tedy zjevně nesplnila svoji povinnost danou ustanovením § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru.

22. Soud proto v souladu s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru shledal smlouvu o spotřebitelském úvěru neplatnou. Ve znění § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru platného a účinného od [datum] je výslovně uvedeno, že soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu.

23. S ohledem na absolutní neplatnost posuzované smlouvy by tak žalobkyně měla dle citovaného ustanovení pouze nárok na vydání poskytnuté jistiny v době přiměřené možnostem žalovaného. Žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně před podáním žaloby uhradil částku [částka], proto mu na jistině zbývá zaplatit částku [částka]. Žalovanému dále vznikl záporný zůstatek na účtu ve výši – [částka], který vznikl tak, že žalobkyně započetla náklady na vymáhání pohledávky ve výši 2 x [částka]. Tyto náklady považuje soud za účelně vynaložené, vzhledem k velkému množství zaslaných e-mailů a SMS zpráv žalovanému ze strany žalobkyně. Vzhledem k tomu, že žalovaný byl v průběhu celého řízení zcela pasivní, nemohl soud blíže zkoumat jeho majetkové poměry pro určení splatnosti jistiny. Soud proto stran splatnosti jistiny vycházel z první výzvy k peněžitému plnění, která byla prokazatelně odeslána do sféry žalovaného (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě celého zbývajícího dluhu dopisem ze dne [datum], a to do [datum], který byl žalovanému v souladu s § 573 o. z. doručen dne [datum]. Dnem následujícím po splatnosti se žalovaný dostal do prodlení se zaplacením nesplacené části jistiny, tj. dne [datum]. Žalobkyně má proto nárok na úrok z prodlení od [datum] z částky [částka] a v tomto rozsahu jí ho proto soud dle § 1968 a § 1970 o.z. přiznal, přičemž jeho výše vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

24. S ohledem na shora uvedené skutečnosti soud vyhověl žalobě co do zaplacení částky ve výši [částka] s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně od [datum] do zaplacení, jak uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku. Zákonný úrok z prodlení je přiznán z částky jistiny, tedy z částky [částka], byť toto výslovně nebylo soudem při jednání vyhlášeno.

25. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl, jak je uvedeno ve výroku II tohoto rozsudku, a to z důvodů shora popsaných, kdy je-li neplatná smlouva o spotřebitelském úvěru, pak včetně všech ujednání o úrocích, smluvní pokutě a poplatků.

26. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení podle § 142 odst. 2 o. s. ř. je nutné považovat za předmět řízení nejen žalovanou jistinu, ale též její příslušenství (srov. usnesení Vrchního soudu v Olomouci z [datum], sp. zn. [spisová značka]). Žalobkyně byla úspěšná co do částky [částka] ([částka] + [částka]) a žalovaný co do částky [částka] ([částka] + 33 007,57 + 3 318,77 + 6 959,72 + [částka]). Žalobkyně měla ve věci poměrný úspěch, proto jí soud přiznal ve výroku III. náhradu nákladů řízení. Náklady řízení jsou tak tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši [částka] dle zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, účinného ke dni podání žaloby a jízdné ve výši [částka], když náhrady nákladů pro nezastoupeného účastníka se při jednání žalobkyně výslovně vzdala. Žalobkyni, která nebyla v řízení právně zastoupena, by tak v případě plného úspěchu náležela 100 % náhrada nákladů ve výši [částka], avšak žalobkyně měla ve sporu úspěch v částce [částka], viz výrok I. tohoto rozhodnutí (představující 73,02 % ze sporu), co do částky ve výši [částka] (představující 26,98 % ze sporu) pak byla žalobkyně neúspěšná. Žalobkyni tak soud přiznal náhradu nákladů ve výši 46,04 % (73,02 % - 26,98 % = 46,04 %), která představuje po zaokrouhlení částku [částka], kterou soud přiznal žalobkyni.

27. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud žalovanému dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů od právní moci rozsudku; důvody pro stanovení delší lhůty nebo pro rozložení plnění do splátek soud neshledal.