Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka], a to v pravidelných měsíčních splátkách po [částka] měsíčně, splatných vždy k pětadvacátému dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, a to pod ztrátou výhody splátek.
II. Žaloba se co do částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky celkem [částka] s příslušenstvím z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně uzavřela se žalovanou dne [datum] smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. [hodnota], a to dálkově prostřednictvím webových stránek www.flexifin.cz. Žalobkyně posoudila před uzavřením smlouvy schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr, a to vyhodnocením informací získaných od žalované a dále lustrací žalované v centrální evidenci exekucí, v insolvenčním rejstříku, v registru bankovních a nebankovních klientských informací a dalších databází. Žalobkyně ověřila výši příjmů žalované, které měly činit [částka] měsíčně. S ohledem na výši příjmu tak žalobkyně došla k závěru, že schopnost žalovaného splatit zápůjčku je dostatečná. Na základě uzavřené smlouvy poskytla žalobkyně žalované [datum] spotřebitelský úvěr s úvěrovým rámcem až do výše [částka] s možností postupného čerpání. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splácet v pravidelných denních splátkách spolu se sjednaným úrokem a poplatky. První splátka byla splatná dne [datum]. Konec kreditového rámce měl nastat [datum]. Úvěr byl žalované vyplácen na její účet prostřednictvím bezhotovostního převodu z bankovního účtu žalobkyně. Celkem žalovaná čerpala úvěr do výše [částka]. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou pravidelných denních splátek, proto žalobkyně smlouvu vypověděla, o čemž žalovanou informovala emailem ze dne [datum]. Dne [datum] se žalovaná dostala do prodlení. Žalovaná celkem na úvěr nic neuhradila. Žalobkyně dále v souladu se smlouvou o úvěru požaduje zaplacení smluvní pokuty za prodlení se splácením úvěru ve výši 0,1 % denně z jistiny, celkem v částce [částka].
2. Žalovaná uvedla, že smlouvu uzavřela. Dostala se to těžké životní situace, s ohledem na rodinnou situaci. Je v dluhové pasti, ale snaží se to řešit, komunikuje s exekutorkou kanceláří. Pobírá příspěvek na bydlení i na děti, nyní je nezaměstnaná a pobírá peněžitou pomoc v nezaměstnanosti. Chtěla by splátkový kalendář, aby mohla dluh splácet. Na svém dluhu nic neuhradila, vyplacenou částku [částka] nesporovala.
3. Soud z provedených důkazů zjistil následující skutečnosti.
4. Ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. [hodnota] datovaného [datum] plyne, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru, dle které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr s úvěrovým rámcem až do výše [částka] s možností postupného čerpání. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splácet v pravidelných denních splátkách spolu se sjednaným úrokem a poplatky. Z kopie občanského průkazu vydané na jméno žalované plyne, že žalobkyně měla k dispozici kopii občanského průkazu. Z počítačové sjetiny označené jako autorizace totožnosti plyne, že žalobkyně vytvořila počítačovou sjetinu, dle které je osoba označená jako [jméno FO] osobou, se kterou žalobkyně měla uzavřít smlouvu.
5. Z počítačových sjetin žalobkyně stran posouzení úvěruschopnosti (dokumenty označené jako výpis o posouzení úvěruschopnosti, identifikované příjmy, obecné principy posuzování a filosofie společnosti) plyne, že žalobkyně vytvořila počítačovou sjetinu, dle které má osoba označená jako [jméno FO] měsíční příjmy [částka] a měsíční výdaje ve výši [částka].
6. Z počítačové sjetiny označené jako přehled bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli plyne, že žalované byla vyplacena částka [částka].
7. Z emailu zasílaném na adresu [e-mail] plyne, že žalobkyně zasílala na tento email výzvu k úhradě částky ve výši [částka].
8. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] a podacího lístku plyne, že žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě částky ve výši [částka] v třídenní lhůtě dopisem odeslaným dne [datum].
9. Z účastnického výslechu žalované plyne, že žalovaná je aktuálně nezaměstnaná, pobírá podporu v nezaměstnanosti. Má přislíbenou práci jako ošetřovatelka. Její příjem bude cca 30 tisíc čistého. Nyní pobírá příspěvek na děti ve výši [částka] a na bydlení ve výši [částka]. Výdaje na bydlení činí [částka] měsíčně. Je schopna splácet [částka] měsíčně, pomůže jí její matka.
10. Takto zjištěný skutkový stav posoudil soud podle následujících právních ustanovení:
11. Soud věc posoudil po právní stránce podle následujících ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku („o. z.“), a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru („zákon“).Podle § 2395 a násl. o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.Podle odst. 2 téhož ustanovení, posuzuje poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnost, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
12. Žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 o. z. a § 2 odst. 1 zákona, na základě které žalobkyně poskytla žalované celkem částku [částka]. Jistinu včetně poplatků za poskytnutí úvěru se žalovaná zavázala žalobkyni zaplatit. Žalovaná žalobkyni nezaplatila ničeho. Žalobkyně vystupovala ve smyslu § 420 o. z. jako podnikatel, který při uzavírání a plnění smlouvy jednal v rámci své výdělečné činnosti prováděné soustavně, samostatně na vlastní účet a odpovědnost živnostenským způsobem za účelem dosažení zisku, a žalovaná vystupovala ve smyslu § 419 o. z. jako spotřebitel jednající mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu svého povolání, proto jde dle § 1810 o. z. o spotřebitelskou smlouvu. Jedná se o typickou formulářovou smlouvu, tedy o předem připravený finanční produkt, jehož podmínky nejsou sjednávány individuálně, ale jsou předem dány v obchodních podmínkách, přičemž spotřebitel jakožto slabší smluvní strana nemá reálnou možnost je ovlivnit. Je proto chráněn kogentními ustanoveními občanského zákoníku (příp. jiných předpisů) před zneužitím postavení podnikatele.
13. Poskytovatel spotřebitelských úvěrů je mimo jiné povinen ve smyslu § 86 odst. 1 a 2 zákona posoudit s náležitou péčí schopnost spotřebitele splácet úvěr. Posouzení se má primárně zakládat na informacích získaných od spotřebitele, subsidiárně je možné použít informace z jiných zdrojů, typicky z lustrace spotřebitele v příslušných databázích. Je přitom třeba dbát na to, aby byly dostatečným způsobem zjištěny nejen příjmy spotřebitele, ale rovněž jeho výdaje, a to včetně celkové dluhové zátěže.
14. V dané věci v řízení nebylo prokázáno, že by žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované. Žalobkyně stran prokázání zkoumání úvěruschopnosti žalované nepředložila soudu žádné důkazy a pouze neurčitě v žalobě tvrdila, jakým způsobem úvěruschopnost žalované zkoumala.
15. Pokud by se žalobkyně dostavila na jednání, poučil by ji soud dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. stran povinnosti prokázat, že úvěruschopnost žalované řádně zkoumala. Jelikož se však žalobkyně k prvnímu nařízenému jednání konanému dne [datum] nedostavila, vzdala se tak dobrodiní poučení. Soud není povinen poskytovat poučení žalobkyni písemně, obzvláště ne tehdy, je-li strana zastoupena advokátem (srov. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]: „ustanovení § 118a o. s. ř. upravuje jen poučovací povinnost soudu při jednání. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle ustanovení § 118a o. s. ř. proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn ani povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání.“).
16. Žalobkyně neprokázala, že splnila povinnost dle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, soud proto smlouvu o spotřebitelském úvěru vyhodnotil jako absolutně neplatnou dle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. S ohledem na absolutní neplatnost posuzované smlouvy tak žalobkyně má dle citovaného ustanovení pouze nárok pouze na vydání nesplacené jistiny úvěru ve výši [částka] v době přiměřené možnostem žalované.
17. Co se týče splatnosti částky [částka] dospěl soud k závěru, že se žalovaná do prodlení se zaplacením nedostala. Soud vycházel z § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterého je s ohledem na neplatnost smlouvy spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Ke splatnosti žalované částky tedy z hlediska tohoto ustanovení dosud nedošlo. Proto soud nevyhověl žalobkyni co do úroku z prodlení z částky [částka] a splatnost uvedené částky nastavil až ve výroku rozsudku, dle možností žalované, kdy tato je zároveň pariční lhůtou dle § 160 odst. 1 o.s.ř. Žalovaná navrhla, aby jí byly uloženy měsíční splátky ve výši [částka], což soud shledal jako přiměřenou částku vzhledem k finanční situaci žalované. Soud proto shledal adekvátním, aby žalovaná splácela dluh po [částka] měsíčně a splátky nastavil v souladu s návrhem žalované ve výroku I tohoto rozsudku.
18. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl, jak je uvedeno ve výroku II tohoto rozsudku, a to z důvodů shora popsaných, kdy je-li neplatná smlouva o spotřebitelském úvěru, pak včetně všech ujednání o úrocích, smluvní pokutě a náhradě nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením (s uplatněním pohledávky).
19. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení podle § 142 odst. 2 o. s. ř. je nutné považovat za předmět řízení nejen žalovanou jistinu, ale též její příslušenství (srov. usnesení Vrchního soudu v Olomouci z [datum], sp. zn. [spisová značka]). Jelikož žalovaná byla v řízení úspěšnější jen v nepatrné části, resp. téměř cca v polovině předmětu řízení, rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. výrokem III tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.