Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do částky [částka], zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75% ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], úroku ve výši 11,75% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka].
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným k podepsanému soudu dne [datum] včetně jeho doplnění se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] uzavřené [datum], na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba] (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka], které se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem ve výši [částka], s úrokovou sazbou ve výši 88 % ročně, a to v 52 týdenních splátkách po [částka], s tím, že poslední splátka činila částku [částka]. Úvěruschopnost žalovaného byla zkoumána na základě informací, které si právní předchůdkyně žalobkyně aktivně zjišťovala a následně ověřila bankovních a nebankovních registrech (BRKI, NRKI, SOLUS) a dále interních a externích databází (ISIR, CEE, databáze neplatných dokladů [právnická osoba]). Pro případ prodlení s hrazením splátek úvěru byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z hodnoty splátek celkové dlužné částky ohledně nichž je žalovaný v prodlení. Žalovaný však poskytnutý úvěr nesplácel řádně a včas. Celkem žalovaný uhradil do dne podání žaloby částku [částka]. Pohledávka za žalovaným přešla na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení celkové částky [částka] spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši [částka], úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 6 865,63 od [datum] do zaplacení a úrokem ve výši 11,75 % ročně z částky 6 865,63 od [datum] do zaplacení Před podáním žaloby žalobkyně žalovaného marně vyzývala k zaplacení žalované částky.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Žalovaný je státním občanem [Anonymizováno] republiky, což do řízení vnáší mezinárodní prvek. Mezinárodní příslušnost a místní příslušnost k projednané dané věci je založena odkazem na čl. 4 a čl. 18 Nařízení Rady (ES) č. 1215/2012 ze dne [datum], o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. V době podání žaloby měl žalovaný bydliště v České republice (dle informačního sytému základních registrů bydliště na adrese uvedené v záhlaví rozsudku) a ve věci se jedná o závazek ze smlouvy o úvěru. [právnická osoba] věc tedy platí, že žalobkyně může žalovat žalovaného o zaplacení dluhu ze smlouvy o úvěru u soudu České republiky a Okresní soud v [adresa] je mezinárodně příslušný k projednání věci.
4. Žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, ačkoli byl řádně obeslán, přičemž ani nepožádal z důležitého důvodu o odročení. Žalobkyně se z nařízeného jednání řádně omluvila. Z těchto důvodů bylo v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) jednáno a rozhodováno v jeho nepřítomnosti.
5. Z provedeného dokazování má soud za zjištěný následující skutkový stav.
6. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný podepsal dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěr ve výši [částka] a žalovanému vznikla povinnost vrátit poskytnutou částku spolu s poplatkem ve výši [částka] (poplatek sestává ze součtu úroku ve výši [částka] a poplatku za komfortní a flexibilní splácení úvěru ve výši [částka]), celkem měl žalovaný uhradit částku ve výši [částka], a to v 52 týdenních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka měla činit [částka]. Úroková sazba byla sjednána ve výši 88 %. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. (smlouva o spotřebitelském úvěru včetně smluvních podmínek ze dne [datum], doklady totožnosti).
7. Při prověřování úvěruschopnosti žalovaný uvedl, že žije v nájmu, úvěr ve výši [částka] potřebuje na neočekávané výdaje, má dvě vyživovací povinnosti, pracuje na plný úvazek ve společnosti Behr [právnická osoba]., jeho celkový čistý příjem činí [částka], ostatní příjmy domácnosti činí částku [částka], s odhadovanými měsíčními výdaji [částka], interní splátky má v částce [částka]. Dále uvedl, že má zřízenou kreditní kartu. Jeho příjmy měly být ověřeny z pracovní smlouvy a výplatních pásek za měsíc prosinec 2019 – čistý příjem ve výši [částka], ze kterého mu byla sražena exekuce ve v výši [částka], tj. vyplacena částka [částka] a za měsíc leden 2020, – čistý příjem ve výši [částka], ze kterého mu byla sražena exekuce ve v výši [částka] a příspěvek na prací prášek ve výši [částka], tj. vyplacena částka [částka] (zákaznická karta ze dne [datum], výplatní pásky ze prosinec 2019, leden 2020, pracovní smlouva ze dne [datum] včetně dodatku ze dne [datum], smlouva o podnájmu ze dne [datum])
8. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností od [datum]. S tím, že žalovaný byl žalobkyní vyzván k okamžitému splacení dluhu, neboť úvěr nesplácel řádně a včas. (smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum], výzva k okamžitému splacení dluhu ze dne [datum])
9. K zaplacení žalované částky byl žalovaný vyzván dopisem zástupce žalobkyně ze dne [datum] odeslaným [datum]. Žalovaný však na výzvu nijak nereagoval a rovněž ničeho nezaplatil. (předžalobní upomínka ze dne [datum] včetně potvrzení o odeslání ze dne [datum]).
10. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav.
11. Dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný podepsali smlouvu o úvěru, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky v částce [částka], což žalovaný svým podpisem potvrdil. Žalovaný na tuto částku vrátil pouze [částka]. Právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy zkoumala příjmy a výdaje žalovaného pouze z pracovní smlouvy a výplatních pásek. Pohledávku právní předchůdkyně žalobkyně postoupila na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný byl k zaplacení dlužné částky vyzván dopisem zástupce žalobkyně před podáním žaloby, na výzvu nikterak nereagoval a nezaplatil již ničeho.
12. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.
13. Použitelnost českého práva podle bydliště spotřebitele vyplývá z čl. 3 odst. 1 (volba práva), čl. 6 a čl. 12 bodu 1. písm. e) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Nařízení Řím I).
14. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
15. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do [datum] (dále jen „ZoSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívajícím ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 věty prvé téhož ustanovení věty prvé poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
16. Dle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
17. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
18. Dle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
19. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
20. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
21. Dle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se mimo jiné bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá matkový prospěch plněním bez právního důvodu.
22. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla postoupena dle § 1879 a násl. o. z. na žalobkyni, postoupení bylo žalovanému oznámeno, a žalobkyně je tak aktivně legitimována nárokovat si svou pohledávku.
23. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným měl vzniknout právní vztah založený smlouvou o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalobkyně dle smluvního ujednání žalovanému skutečně poskytla na základě úvěrové smlouvy částku [částka]. Při posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr (jež má předcházet poskytnutí úvěru) však nepostupovala s odbornou péčí, když řádně neověřila jeho příjmy a výdaje. Žalobkyně v řízení sice tvrdila, že její právní předchůdkyně úvěruschopnost žalovaného řádně zkoumala, ale z žalobkyní předložených listinných důkazů vyplývá, že se zaměřila pouze na ověření příjmu žalovaného, které měla zkoumat pracovní smlouvou a výplatními páskami, které doložila. Avšak výdaje žalovaného nezkoumala vůbec, a to za situace, kdy žalovaný uvedl, že žije v nájmu a splácí dluhy. Výdaje žalovaného tak byly pouze odhadnuty, a to v nepřiměřeně nízké výši, když při započtení životního minima jednotlivce a zohlednění nájemného by nemohly dosahovat pouze částky [částka]. Vzhledem k tomu, že právní předchůdkyně žalobkyně nezkoumala řádně příjmy žalovaného a výdaje žalovaného nezkoumala vůbec, došel soud k závěru, že nebylo ověřeno, jak žalovaný se svými příjmy vychází, například výpisy z účtu žalovaného, a právní předchůdkyně tudíž nemohla znát finanční situaci žalovaného.
24. Úvěrující je povinen ve smyslu ustanovení § 75 ve spojení s § 86 odst. 2 ZoSÚ s odbornou péčí přezkoumat příjmy i výdaje žalovaného a dbát přitom na jeho zájmy, tj. i na zájem být reálně schopen přebíraný závazek řádně a včas splácet. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je však i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne [datum], čj. [spisová značka], použitelný i za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb., či rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18). Pouhé doplnění čísel do formuláře k hodnocení klienta či do smlouvy, aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí „na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací“. V souladu se shora citovaným § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel předmětné posouzení činí zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, a dále způsobu plnění dosavadních dluhů. Za situace, kdy je žalobkyni uložena v souladu s ustanovením § 78 ZoSÚ povinnost uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly, soud uzavírá, že žalobkyně řádně neprověřila úvěruschopnost žalovaného.
25. Na podkladě uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatelka úvěru nedostála odborné péči náležitě zjistit schopnost žalovaného splatit úvěr, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje § 580 odst. 1 o. z., neplatná. K neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez návrhu (§ 588 o. z.), neboť porušením svých povinností zakotvených v § 86 ZoSÚ žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, nezasáhla pouze do zájmů žalovaného jako spotřebitele, nýbrž zjevně narušila veřejný pořádek, když uvedené ustanovení chrání také celou společnost (srov. rozsudek Soudního dvora EU - druhého senátu - ze dne [datum] ve věci C679/18: společnost OPR-[právnická osoba]. proti GK či rozsudek Nevyššího soudu sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum]).
26. Za situace, kdy je smlouva o úvěru neplatná, může se žalobkyně po žalovaném domáhat úhrady finanční částky, kterou mu (resp. právní předchůdkyně žalobkyně) prokazatelně na základě neplatné smlouvy poskytla, a to z titulu bezdůvodného obohacení, které na straně žalovaného vzniklo ve smyslu ustanovení § 2991 o. z. Bezdůvodné obohacení žalovaného představuje částka [částka].
27. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva o úvěru nebyla platně uzavřena, nemohla být ani stanovena splatnost vrácení zaslaných peněžních prostředků, žalovaný tak byl povinen dle § 1958 odst. 2 o. z. splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelkou požádán, a od následujícího dne je tak v prodlení a je povinen hradit žalobkyni úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Jelikož žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne [datum], odeslanou mu dne [datum], uložil soud žalovanému uhradit žalobkyni vedle dlužné jistiny i úrok z prodlení z dlužné částky od [datum], tj. ode dne doručení této výzvy, když ta mu byla doručeno třetí pracovní den po jejím odeslání ([datum]).
28. Jelikož smlouva nebyla sjednána s ohledem na shora uvedené platně, soudu nezbylo než žalobu ve zbytku výrokem II. zamítnout.
29. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Procesně úspěšnější žalovanému, který zůstal v řízení zcela nečinný, žádné náklady řízení nevznikly, a soud proto výrokem III. vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
30. Lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.), když soud neshledal důvody pro její prodloužení.