Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do částky [částka], kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka], zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75% ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], zákonného úroku z prodlení ve výši 3,25% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a úroku ve výši 8% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení
Odůvodnění
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným k podepsanému soudu včetně jeho doplnění se žalobkyně na žalované domáhala zaplacení celkové částky uvedené v záhlaví tohoto rozsudku z titulu smlouvy o úvěru č. [hodnota] uzavřené dne [datum], na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba]., IČO: [IČO] (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), poskytla v hotovosti žalované peněžní prostředky ve výši [částka], které se žalovaná zavázala vrátit spolu s částkou [částka] sestávající ze součtu úroku ve výši [částka], poplatku za poskytnutí úvěru ve výši [částka], poplatku za administrativní činnost ve výši [částka] a poplatku za možnost hrazení splátek v hotovosti v místě bydliště žalované ve výši [částka], a to v 14 měsíčních splátkách v hotovosti po [částka], s tím že poslední den splátky byl stanoven na [datum]. Právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované na základě jí poskytnutých informací o jeho rodinných, majetkových, pracovních a jiných poměrů, jenž byly následně zaznamenány do zákaznické karty a ověřeny oproti dokladům vyžádanými od žalované. [právnická osoba] lustrací žalované v dostupných registrech (NRKI, BRKI, SOLUS a ISIR). Žalovaná svým smluvním povinnostem nedostála, když splátky na jistinu úvěru se sjednaným úrokem z jistiny a poplatky právní předchůdkyni žalobkyně nehradila řádně a včas, poslední splátka byla uhrazena dne [datum]. Celkem žalovaná uhradila na účet částku [částka]. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku za žalovanou na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], s účinností k [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalované řádně oznámeno. Žalobkyně po žalované požaduje uhrazení dlužné jistiny ve výši [částka] spolu s úrokem za poskytnutí úvěru ve výši [částka], poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši a uzavření smlouvy ve výši [částka], poplatkem za administrativní činnost ve výši [částka], poplatkem za splacení úvěru v hotovosti ve výši [částka], smluvní pokuty ve výši [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka], kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši [částka], úrokem ve výši 8 % ročně z [částka] od [datum] do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z [částka] od [datum] do zaplacení. K uhrazení dlužné částky byla žalovaná žalobkyní vyzvána upomínkou ve lhůtě nejméně sedmi dní před podáním žalobního návrhu.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Žalovaná je státním občanem Slovenské republiky, avšak má bydliště v České republice (dle informačního sytému základních registrů bydliště na adrese uvedené v záhlaví rozsudku), ve věci se jedná o závazek ze spotřebitelské smlouvy o úvěru, je tedy dána mezinárodní příslušnost soudů ČR rozhodnout o žalobě podle čl. 4, 11 a 18 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne [datum], o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Nařízení Brusel I. bis).
4. Žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila, ačkoli byla řádně obeslána, přičemž ani nepožádala z důležitého důvodu o odročení. Z těchto důvodů bylo v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) jednáno a rozhodováno v její nepřítomnosti.
5. Z provedeného dokazování má soud za zjištěný následující skutkový stav.
6. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná podepsaly dne [datum] smlouvu o úvěru č. [hodnota], na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované úvěr ve výši [částka] se smluvním úrokem ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala uhradit právní předchůdkyni spolu s jistinou poplatek za poskytnutí úvěru ve výši [částka], poplatek za vyhodnocení úvěrového případu ve výši [částka] a inkaso za platby v hotovosti ve výši [částka], celkem měla žalovavá uhradit částku [částka], a to v 14 měsíčních splátkách po [částka], Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky (smlouva o úvěru č. [hodnota])
7. Před poskytnutím úvěru byla žalovaná zaměstnána ve společnosti v [právnická osoba]., za měsíc březen 2023 činil čistý příjem žalované částku [částka] a za měsíc leden 2023 činil čistý příjem částku [částka]. Žalovaná žila v nájmu. (písemný pokyn k přidělení místa výkonu práce ze dne [datum], dodatek k nájemní smlouvě ze dne [datum] a výplatní pásky za měsíc leden 2023 a březen 2023).
8. Na svůj dluh ze smlouvy o úvěru č. [hodnota] žalovaná uhradila za období od [datum] do [datum] částku [částka] (transakční historie).
9. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně byla na žalobkyni postoupeny smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] přičemž o postoupení byla žalovaná informována oznámením o postoupení pohledávek ze dne [datum]. (smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum] a oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum]).
10. K zaplacení žalované částky byla žalovaná vyzvána dopisem zástupce žalobkyně ze dne [datum] odeslaným téhož dne. Žalovaná však na výzvu nijak nereagovala a rovněž ničeho nezaplatila (předžalobní upomínka ze dne [datum] včetně podacího lístku ze dne [datum]).
11. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav.
12. Dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná podepsaly smlouvu o úvěru č. [hodnota], na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky. Žalovaná se je zavázala vrátit společně se sjednaným úrokem a poplatky za poskytnutí úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně neprověřila řádně možnosti žalované splácet poskytnutý úvěr. Žalovaná svým smluvním povinnostem nedostála, když čerpané peněžní prostředky včetně poplatků včas a řádně nevrátila. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela jako postupitel s žalobkyní jakožto postupníkem smlouvu o postoupení pohledávek. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem. Žalovaná byla k zaplacení dlužné částky vyzvána dopisem zástupce žalobkyně před podáním žaloby. Žalovaná na výzvu nikterak nereagovala a nezaplatila již ničeho.
13. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.
14. Použitelnost českého práva podle bydliště spotřebitele vyplývá z čl. 3 odst. 1 (volba práva), čl. 6 a čl. 12 bodu 1. písm. e) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Nařízení Řím I).
15. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
16. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do [datum] (dále jen „ZoSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívajícím ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 věty prvé téhož ustanovení věty prvé poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
17. Dle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
18. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
19. Dle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
20. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
21. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
22. Dle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se mimo jiné bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá matkový prospěch plněním bez právního důvodu.
23. Pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně za žalovanou byla postoupena dle § 1879 a násl. o. z. na žalobkyni, postoupení bylo žalované oznámeno, a žalobkyně je tak aktivně legitimována nárokovat si svou pohledávku.
24. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou měl vzniknout právní vztah založený smlouvou o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalobkyně dle smluvního ujednání žalované skutečně poskytla částku [částka]. Žalobkyně v řízení sice tvrdila, že její právní předchůdkyně úvěruschopnost žalované řádně zkoumala, ale z žalobkyní předložených listinných důkazů vyplývá, že se zaměřila pouze na ověření příjmu žalované, výdaje žalované však zkoumala pouze na základě dodatku k nájemní smlouvě. Právní předchůdkyně žalobkyně provedla před poskytnutím úvěru kontrolu úvěruschopnosti žalované tak, že u žalované ověřila její příjmy z pracovní smlouvy a z výplatních pásek, které jako důkazy soudu předložila. Navíc příjem měl být zkoumán jen ze dvou výplatních pásek za leden a březen 2023, což pro posouzení není dostatečné. Výdaje žalované byly ověřovány pouze z dodatku k nájemní smlouvě. Tvrzenou lustraci žalované v dostupných databázích dlužníků bankovních a nebankovních subjektů právní předchůdkyně žalobkyně nedoložila. Vzhledem k tomu, že právní předchůdkyně žalobkyně nezkoumala výdaje žalované a neověřila, jak žalovaná se svými příjmy vychází, například výpisy z účtu žalované, a neověřila, zda žalovaná nemá jiné závazky, nemohla znát finanční situaci žalované.
25. Úvěrující je povinen ve smyslu ustanovení § 75 ve spojení s § 86 odst. 2 ZoSÚ s odbornou péčí přezkoumat příjmy i výdaje žalované a dbát přitom na jeho zájmy, tj. i na zájem být reálně schopen přebíraný závazek řádně a včas splácet. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je však i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne [datum], čj. [spisová značka], použitelný i za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb., či rozhodnutí Ústavního soudu České republiky sp. zn. 4129/18). Pouhé doplnění čísel do formuláře k hodnocení klienta či do smlouvy, aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí „na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací“. V souladu se shora citovaným § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel předmětné posouzení činí zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, a dále způsobu plnění dosavadních dluhů. Za situace, kdy je žalobkyni uložena v souladu s ustanovením § 78 ZoSÚ povinnost uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly, soud uzavírá, že žalobkyně řádně neprověřila úvěruschopnost žalované.
26. Co se týče argumentace žalobkyně rozsudkem Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], soud konstatuje, že tento není na daný případ aplikovatelný, neboť nyní posuzovaná smlouva o úvěru byla uzavřena za účinnosti ZoSÚ, nikoli za účinnosti zákona č. 145/2010 Sb. Nelze proto opomínat § 86 odst. 1 a § 78 odst. 1 ZoSÚ a nelze proto učinit závěr, že postačuje, že předmětné listiny, ze kterých poskytovatel zápůjčky vycházel, měl k dispozici ke dni sepsání smlouvy.
27. Na podkladě uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatelka úvěru nedostála odborné péči náležitě zjistit schopnost žalované splatit úvěry, a proto jsou spotřebitelské smlouvy, které odporují § 580 odst. 1 o. z., neplatné. K neplatnosti smluv soud přihlédl i bez návrhu (§ 588 o. z.), neboť porušením svých povinností zakotvených v § 86 ZoSÚ žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, nezasáhla pouze do zájmů žalované jako spotřebitele, nýbrž zjevně narušila veřejný pořádek, když uvedené ustanovení chrání také celou společnost (srov. rozsudek Soudního dvora EU - druhého senátu - ze dne [datum] ve věci C679/18: společnost OPR-[právnická osoba]. proti GK či rozsudek Nevyššího soudu sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum]).
28. Za situace, kdy je smlouva o úvěru neplatná, může se žalobkyně po žalované domáhat úhrady finanční částky, kterou mu (resp. právní předchůdkyně žalobkyně) prokazatelně na základě neplatné smlouvy poskytla, a to z titulu bezdůvodného obohacení, které na straně žalované vzniklo ve smyslu ustanovení § 2991 o. z..
29. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva o úvěru nebyla platně uzavřena, nemohla být ani stanovena splatnost vrácení zaslaných peněžních prostředků, žalovaná tak byla povinna dle § 1958 odst. 2 o. z. splnit dluh prvního dne poté, kdy byla o plnění věřitelkou požádána, a od následujícího dne je tak v prodlení a je povinna hradit žalobkyni úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Jelikož žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne o postoupení pohledávky ze dne [datum], odeslanou jí dne [datum], uložil soud žalované uhradit žalobkyni vedle dlužné jistiny i úrok z prodlení z dlužné částky od [datum], tj. ode dne následujícího po doručení výzvy, když ta byla doručena třetí pracovní den po jeho odeslání ([datum]).
30. Jelikož smlouva nebyl sjednána s ohledem na shora uvedené platně, soudu nezbylo než žalobu ve zbytku výrokem I. zamítnout.
31. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem III. podle § 142 odst. 2 o. s. ř., a to tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když žalované, která byla ve věci převážně úspěšná, žádné náklady řízení nevznikly, jak vyplývá z obsahu spisu.
32. Lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.), když soud neshledal důvody pro její prodloužení, náhrada nákladů řízení pak na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).