Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném uhrazení částky ve výši [částka] s příslušenstvím s tím, že žalovaný byl zaměstnancem žalobkyně na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] ve znění dodatku, kterým byl pracovní poměr prodloužen na dobu do [datum]. Pracovní poměr skončil ke dni [datum] na základě okamžitého zrušení pracovního poměru z důvodu absencí. V souvislosti s ukončením pracovního poměru vznikl žalovanému dluh vůči žalobkyni z titulu náhrady škody ve výši zůstatkové hodnoty nevrácených věcí specifikovaných ve výstupním listu, a to nevrácený služební telefon v hodnotě [částka], nevrácená SIM karta v hodnotě [částka] a nevrácený docházkový čip v hodnotě [částka]. Celkový dluh za nevrácené věci tak činí [částka]. Dále se žalobkyně domáhá vrácení náhrady mzdy ve výši [částka], která byla žalovanému vyplacena při čerpání dovolené na zotavenou, ovšem zaměstnanec nárok přečerpal a dále částku [částka] z titulu nároku na náhradu odvodu pojistného odvedeného zaměstnavatelem na zdravotní pojištění ve vztahu k takto přečerpané dovolené. Dále žalovaný dne [datum] způsobil při výkonu práce žalobkyni škodu na majetku žalobkyně, jak je uvedeno v protokole o škodě ze dne [datum], který je dokladem o projednání výše škody. Žalovaný svým podpisem v protokolu potvrdil, že při řízení VZV nabral stoh palet, způsobil jeho zřícení a poškození většiny dílů, které musely být v počtu 468 ks sešrotovány, čímž způsobil škodu ve výši [částka]. Dne [datum] uzavřela žalobkyně se žalovaným dohodu o náhradě škody způsobené dne [datum] ve výši [částka], když byl zohledněn zákonný limit náhrady škody. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky, ale neuhradil ničeho.
2. Vzhledem k tomu, že bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalobkyni a žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně ani žalovaný se k této výzvě nevyjádřili. Soud tak rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.
3. Z listinných důkazů předložených žalobci dospěl soud k těmto skutkovým zjištěním a z nich plynoucímu závěru o skutkovém stavu:
4. Pracovní smlouvou a dodatkem bylo prokázáno, že žalovaný byl u žalobkyně zaměstnán od [datum] s tím, že pracovní poměr byl sjednán na dobu určitou do [datum].
5. Protokolem o škodě a dohodou o způsobu náhrady dluhu bylo prokázáno, že žalovaný jako zaměstnanec způsobil zaměstnavateli (žalobkyni) dne [datum] škodu ve výši [částka], přičemž se zavázal uhradit žalobkyni, s ohledem na omezení výše náhrady, uhradit částku [částka], a to formou pravidelných měsíčných splátek ve výši [částka] od [datum] do [datum] (poslední splátka [částka]) pod ztrátou výhody splátek.
6. Okamžitým zrušením pracovního poměru včetně dodejky bylo prokázáno, že pracovní poměr skončil ke dni [datum].
7. Výplatními páskami za měsíce srpen až listopad 2025 bylo prokázáno, že žalovaný přečerpal nárok na dovolenou a z titulu přeplatku náhrady mzdy za dovolenou je žalobkyni povinen vrátit částku [částka], na kterou pozbyl nárok a dále částku [částka] z titulu nároku na náhradu odvodu pojistného odvedeného zaměstnavatelem na zdravotní pojištění ve vztahu k takto přečerpané dovolené.
8. Výstupním listem bylo prokázáno, že žalovaný při skončení pracovního poměru nevrátil služební telefon v hodnotě [částka], SIM kartu v hodnotě [částka] a docházkový čip v hodnotě [částka].
9. Předžalobní výzvou ze dne [datum] včetně dokladu odeslání bylo prokázáno, že žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dlužné částky.
10. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:
11. Dle § 301 písm. d) z. č. 262/2006 Sb. zákoníku práce (dále jen ,,ZpR“) jsou zaměstnanci povinni řádně hospodařit s prostředky svěřenými jim zaměstnavatelem a střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím a nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele.
12. Dle § 222 odst. 4 ZpR je zaměstnanec povinen vrátit vyplacenou náhradu mzdy nebo platu za dovolenou nebo její část, na niž ztratil právo, popřípadě na niž mu právo nevzniklo.
13. Dle § 250 odst. 1 ZpR je zaměstnanec povinen nahradit zaměstnavateli škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.
14. Dle § 257 odst. 1 ZpR zaměstnanec, který má povinnost nahradit škodu podle § 250, je povinen nahradit zaměstnavateli skutečnou škodu, a to v penězích, jestliže neodčiní škodu uvedením v předešlý stav.
15. Dle § 263 odst. ZpR uzavřel-li zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodu o způsobu náhrady škody, je její součástí výše náhrady škody požadované zaměstnavatelem, jestliže svoji povinnost nahradit škodu zaměstnanec uznal. Dohoda podle věty první musí být uzavřena písemně16. Dle § 1970 z. č. 89/2019 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení a výši úroku z prodlení s placením pohledávky výživného pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti, stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.17. Z provedeného dokazování soud uzavřel, že nárok na zaplacení požadované částky byl prokázán výše uvedeními listinnými důkazy. Žalovaný je tak povinen uhradit žalobkyni z titulu odpovědnosti zaměstnance za škodu, jednak škodu, která vznikla jeho zaviněním, a to dle dohody o náhradě škody ve výši [částka] a dále je povinen uhradit škodu vzniklou v souvislosti s nevrácením věcí při skončení pracovního poměru ve výši celkem [částka]. Žalovaný je rovněž povinen zaplatit žalobkyni přeplatek náhrady mzdy za dovolenou ve výši [částka] a částku [částka] z titulu nároku na náhradu odvodu pojistného odvedeného zaměstnavatelem na zdravotní pojištění ve vztahu k takto přečerpané dovolené. Ke dni podání žaloby byl žalovaný v prodlení s úhradou celkové dlužné částky ve výši [částka], když na svůj dluh neuhradil ničeho. Žalobkyni tak náleží příslušenství v podobě zákonných úroků z prodlení z dlužné částky, a to od [datum] (kdy uplynula lhůta pro zaplacení dle předžalobní výzvy). Soud tedy žalobkyni přiznal požadovaný nárok včetně příslušenství v podobě zákonných úroků.18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. když procesně úspěšné žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení, tj. částku [částka], sestávající se ze soudního poplatku ve výši [částka] a nákladů zastoupení advokátem, a to za dva úkony právní služby dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu v platném znění (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši [částka], po [částka] (převzetí a příprava, sepis žaloby) a jeden ½ úkon po [částka] (jednoduchá výzva k plnění), 3 x režijní paušál náhrady výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně, který je advokátem (§ 149 odst.1 o.s.ř.).19. Lhůtu k plnění stanovil soud žalovanému dle § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů od právní moci rozsudku.